MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ,
MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
UČEBNÍ
DOKUMENTY
pro odborná učiliště
Denní studium žáků, kteří
ukončili povinnou školní docházku
|
Kmenový obor: |
2357E |
Kovář,
kovářské práce
|
|
Učební obor: |
|
23-57-E/002 (24-89-2) |
|
|
|
Kovářské práce |
OBSAH:
Strana
Profil absolventa
2
Charakteristika vzdělávacího programu
5
Učební plány
10
Učební osnovy:
Odborné kreslení 16
Strojnictví 19
Kovářské stroje 21
Strojírenská technologie 24
Technologie
28
Odborný výcvik
32
Schválilo Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy
dne 22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností od 1. září 2003 počínaje
1. ročníkem
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ,
MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
PROFIL
ABSOLVENTA
Kód a název vzdělávacího programu:
|
Kmenový obor: |
2357E |
Kovář,
kovářské práce |
|
Učební obor: |
|
23-57-E/002 (24-89-2) |
|
|
|
Kovářské práce |
Schválilo Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy
dne 22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností od 1. září 2003 počínaje
1. ročníkem
Zaměření: Učební obor nemá zaměření.
Dosažený stupeň vzdělání: odborná příprava pro výkon
okruhu činností příslušného povolání
Způsob ukončení a
certifikace: závěrečná
zkouška, výuční list
Výsledky vzdělávání:
Absolvent
učebního oboru je v návaznosti na všeobecně vzdělávací složku připravován
tak, aby se u něj posílily předpoklady pro rozvoj osobnosti. V rámci jeho
přípravy na práci v podmínkách rychle se měnící společnosti a z této skutečnosti vyplývající potřeby
životní adaptability je posílena orientace na komunikativní dovednosti,
dovednosti zdokonalovat vlastní učení i výkonnost a řešit problémové situace.
Důraz je kladen na výchovu k životu v harmonii s životním prostředím,
okolním světem i sám se sebou, i na posílení schopností a dovedností
spolupracovat s druhými lidmi.
Absolvent učebního oboru vykonává jednoduché práce při ohřevu polotovarů ke kování v různých druzích průmyslových pecí, při manipulaci s polotovary, při výrobě výkovků a výlisků strojních součástí, nářadí a nástrojů za tepla ohýbáním, ručním a strojním kováním volným i zápustkovým a při navazujících dokončovacích operacích, včetně rukodělné výroby.
Předpokládané vědomosti a dovednosti obecného charakteru:
Absolvent
učebního oboru
·
získal vědomosti a dovednosti v oblasti sociálně komunikativní,
tj. v jazykovém projevu, společenském chování a jednání s lidmi,
v oblasti občanské výchovy a přípravy na život ve společnosti,
v oblasti výchovy k péči o zdraví a ke zdravému životnímu stylu
a v oblasti matematických dovedností,
·
získal vědomosti, dovednosti a návyky potřebné pro to, aby uměl vhodným
způsobem jednat s jinými lidmi i uplatnit svou osobnost, snažil se chovat
v souladu s morálními zásadami a požadavky na kulturní společenské
chování, aby se orientoval na trhu práce a aktivně rozhodoval o svém pracovním
uplatnění,
·
je seznámen s podstatou fungování demokratické a občanské
společnosti, se základními právy a povinnostmi každého občana; je si vědom
důsledků nedodržování zákonnosti a porušování lidských práv a svobod
každého člověka,
·
má nejzákladnější vědomosti z ekonomiky, které byly vybrány tak,
aby je mohl využívat i pro občanský život,
·
je schopen se vyjadřovat s ohledem na své případné zdravotní
postižení, vysvětlit
a zdůvodnit svůj názor, jednání, potřeby, vhodným způsobem komunikovat
s druhým člověkem, ve svém projevu se snaží vyjadřovat v souladu
s jazykovou normou (spisovnou nebo obecnou češtinou) všude tam, kde to
situace vyžaduje,
·
má vědomosti důležité pro péči o zdraví a životní prostředí i
poskytnutí nezbytné první pomoci, zná důsledky drogových a jiných závislostí a
nezodpovědného sexuálního chování,
·
dokáže uplatňovat základní matematické znalosti a dovednosti při řešení
problémů a úkolů v běžných životních i pracovních situacích,
·
dovede uplatňovat základní obecné a odborné vědomosti, dovednosti a
návyky při řešení problémů a úkolů v běžných životních i pracovních
situacích,
·
je motivován rozšiřovat a prohlubovat svoje vědomosti, dovednosti a
návyky a získávat nové.
Předpokládané vědomosti a dovednosti odborného charakteru:
Po ukončení přípravy
v učebním oboru kovářské práce a po úspěšném vykonání závěrečné
zkoušky absolvent
· zná základní druhy strojírenských
materiálů, jejich nejdůležitější vlastnosti a způsob jejich označování,
· zná základy zobrazování
součástí a polotovarů na strojnických výkresech, orientuje se
v jednoduchých výkresech součástí a polotovarů,
· rozezná základní strojní
součásti a zná jejich funkci,
· zná základní druhy strojů a
zařízení, používaných v kovárnách,
· umí při ručním zpracování
kovů volit a používat vhodné pracovní pomůcky, nářadí a nástroje a vykonávat
základní práce: měřit délky a úhly pevnými a posuvnými měřidly, kontrolovat
přímost a rovinnost ploch, orýsovávat
ploché polotovary, dělit materiál sekáním, řezáním a stříháním, rovnat a ohýbat
plechy, dráty a tyče, obrábět materiál pilováním, vrtáním, vyhrubováním a
vystružováním, řezat běžné vnitřní a vnější závity, brousit na kotoučových
bruskách, spojovat díly nýtováním, ostřit a udržovat běžné ruční nástroje a
nářadí, popř. pracovat se základními druhy mechanizovaného ručního nářadí,
· umí vykonávat základní
kovářské práce: bezpečně manipulovat se žhavými polotovary a výkovky,
obsluhovat kovářskou výheň, ohřívat v ní polotovary a výkovky, určovat
odhadem jejich teplotu, dělit materiál sekáním, vytahovat jej do délky, kovat
do šířky, pěchovat, ohýbat plochý a profilový materiál, kovat jednoduché
profily, kovářsky svařovat, opravovat a udržovat jednoduché ruční nástroje a
nářadí, kalit je a popouštět s odhadem
teploty podle popouštěcích barev,
· dovede ručním kováním
vyrobit jednoduché užitkové i dekorativní předměty z kovů včetně
jednoduché povrchové úpravy,
· umí při strojním kování
obsluhovat různá ohřívací zařízení, ohřívat polotovary a předkovky na určenou
kovací teplotu, vykonávat základní kovářské operace při volném kování
jednoduchých výkovků a při zápustkovém kování výkovků střední technologické
složitosti a hmotnosti na různých druzích kovacích strojů, okrajovat, rovnat a kalibrovat zápustkové výkovky,
· umí si zorganizovat práci na
přiděleném pracovišti,
· dovede své pracovní činnosti
v rámci plnění pracovních úkolů vykonávat tak, aby nenarušoval životní
prostředí,
· zná a dodržuje předpisy a
zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce, používá
předepsané osobní ochranné pracovní prostředky,
· dodržuje předpisy požární
ochrany, je seznámen s obsluhou protipožárních zařízení, dovede používat
jednoduché hasební prostředky a hasicí přístroje.
Možnosti uplatnění absolventa:
Učební obor odborných učilišť kovářské práce připravuje žáky na výkon povolání dělník v kovárně, popř. k vykonávání vybraných pracovních činností v povolání kovář.
MINISTERSTVO
ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
Kód a název vzdělávacího programu:
|
Kmenový obor: |
2357E |
Kovář, kovářské
práce |
|
Učební obor: |
|
23-57-E/002 (24-89-2) |
|
|
|
Kovářské práce |
Schválilo Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy
dne 22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností od 1. září 2003 počínaje
1. ročníkem
Vstupní předpoklady žáků
· Učební obor je určen žákům,
kteří ukončili povinnou školní docházku, přijímáni jsou přednostně žáci, kteří úspěšně
ukončili devátý ročník zvláštní školy.
· Učební obor je určen
zdravotně způsobilým žákům.
Délka vzdělávacího programu a forma studia
·
3 roky denního studia
·
Studium je pouze denní.
Pojetí a cíle vzdělávacího programu
Jedná se o vzdělávací program učebního oboru odborných
učilišť, jehož cílem je, aby obsah přípravy žáků tvořil organický celek
vědomostí, znalostí a praktických dovedností s ohledem na jejich soukromý
a občanský život a na speciální požadavky odborné přípravy pro budoucí
povolání.
Žáci se připravují na jednoduché práce při ohřevu polotovarů ke kování, při manipulaci s polotovary, při výrobě výkovků a výlisků strojních součástí, nářadí a nástrojů za tepla ohýbáním, ručním a strojním kováním volným i zápustkovým a při navazujících dokončovacích operacích.
Žáci jsou vychováváni tak, aby byli schopni se uplatnit na
trhu práce, začlenit se do společnosti na základě zvládnutí vybraných činností
profese a vypěstovali si kladný vztah
k práci.
Charakteristika obsahových složek
Všeobecné vzdělávání
Obsahové složky všeobecného vzdělávání se skládají ze
vzdělávání jazykového a literárního, osobnostního a občanského rozvoje,
vzdělávání matematického a rozvoje tělesné kultury.
·
Vzdělávání jazykové a
literární
se realizuje v předmětu český jazyk a literatura, přičemž obě dvě části se
vzájemně podporují a doplňují. Cílem obou je vytvářet kompetence, které jsou
mnohem více komunikační a sociální než vědomostní. Spočívají
v dovednostech porozumět textu a využít informace v něm obsažené,
schopnosti dorozumět se s lidmi a umět jim naslouchat. Obsah literární
složky vzdělávání zprostředkovává žákům zážitky čtenářské, ale i divácké a
posluchačské. Učí je dovednostem vyjádřit vlastní kulturní zážitek a chápat
přínos estetického osvojování si skutečnosti pro život člověka.
·
Osobnostní a občanský rozvoj se realizuje
v občanské výchově a jeho cílem je přispět k přípravě žáků na jejich
soukromý a občanský život v demokratickém státě tak, aby se žáci lépe
orientovali ve společnosti a aktivně se mohli zapojit do ovlivňování veřejných
záležitostí a dokázali řešit také své soukromé problémy.
·
Vzdělávání matematické se realizuje
v předmětu matematika. Má žákům poskytnout matematické vědomosti,
dovednosti a návyky potřebné k osvojení učiva odborných předmětů a k řešení
praktických úkolů denní potřeby.
·
V rozvoji tělesné kultury
jde zejména o upevňování zdraví, efektivní využívání volného času
a uspokojení zájmu žáků o pohybovou aktivitu.
Odborné
vzdělávání
Odborné
vzdělávání poskytuje žákům soubor vědomostí, praktických dovedností
a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění zejména v povolání dělník
v kovárně, popř. kovář.
Odborné vzdělávání se skládá ze dvou složek:
učivo praktického charakteru je obsaženo v předmětu odborný výcvik, učivo
teoretického charakteru je obsaženo v odborných předmětech odborné kreslení, strojnictví, kovářské
stroje, strojírenská technologie a technologie.
Odborná
příprava má těžiště v přípravě na výkon jednoduchých prací, běžně
vykonávaných v kovárnách.
Klíčové
dovednosti
Rozvíjení
klíčových dovedností musí vycházet ze vzdělávacích a výchovných předpokladů
(možností) a osobních dispozic žáků připravujících se v tomto učebním
oboru. Za žádoucí se považuje zejména posilování komunikativních, personálních
a interpersonálních dovedností, a dovedností řešit na přiměřené úrovni problémy
a problémové situace, a to jak ve všeobecně vzdělávací, tak i v odborné
složce vzdělávání.
Doporučuje
se rozvíjet především personální dovednosti a to ve smyslu odhadování možností
a stanovení přiměřených cílů vzhledem k osobním dispozicím žáků. Důležité
je podněcovat vlastní rozvíjení se zaměřením na zjišťování možností dalšího
uplatnění na trhu práce a uplatnění v životě vzhledem k případnému
zdravotnímu postižení. Je žádoucí budovat vhodné sociální interakce a maximálně
podporovat manuální dovednosti.
Klíčové
dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům
přizpůsobivěji reagovat na společenský vývoj a rozvoj odvětví a vytvářejí
předpoklady pro uplatnění žáků v občanském a pracovním životě.
Organizace výuky
Příprava
žáků je organizována jako tříleté denní studium, je zakončena závěrečnou
zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje odbornou přípravu pro
výkon povolání dělník v kovárně, popř. vybraného okruhu pracovních činností
v povolání kovář. Protože se
jedná převážně o přípravu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, je
vhodnější organizovat výuku tak, aby v týdnu byly zastoupeny praktická i
teoretická výuka.
Metodické přístupy
Metody a formy vzdělávací práce volí
vyučující zejména se zřetelem k charakteru předmětu a situaci
v pedagogickém procesu. Za významné pro přípravu v tomto učebním
oboru lze považovat důsledné uplatňování pedagogických zásad vyučujícími,
zejména zásady názornosti a přiměřenosti učiva a metody individuálního
přístupu k žákovi.
Vyučující
v koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjejí soustavnou péči o
vytváření a rozvíjení profesních vlastností a schopností žáků.
Je
nutné, aby si pedagogičtí pracovníci (vedení školy i vyučující) uvědomili, že
se v oboru připravují žáci, kteří
většinou v této přípravě ukončí své systematické vzdělávání, takže je
důležité, aby získali vědomosti a dovednosti nezbytné pro další osobní,
občanský a pracovní život. Proto je nutné k těmto žákům přistupovat se
záměrem maximálně je motivovat,
zejména kladným hodnocením, využívat maximálně prostor ve všeobecně
vzdělávacích předmětech k prakticky zaměřeným činnostem a k účasti
řešit na modelových situacích problémy běžného života. Informace by měly být
podloženy vlastní činností žáků při řešení úkolů. Je žádoucí, aby vyučující
volili specifické metody, např.
exkurze na pracovní úřad a demonstrace hledání pracovního uplatnění, inscenační
metody založené na hře, vhodné pro poznání sebe i druhých, pro vytvoření
kontaktu a komunikace ve dvojicích a ve skupině, nebo napomáhající lépe
pochopit a osvojit si i některé teoretické učivo (např. v občanské
výchově) a ukazující např. způsob komunikace s úředníky ve věcech
jednotlivce či rodiny na úřadech. Vhodná je i účast na přelíčení u soudu
v trestním řízení s nezletilým, vyplňování různých dotazníků a
tiskopisů, se kterými se setkají v běžném životě, sestavení životopisu,
vyplňování poukázek, složenek, účast, chování a oblékání na různých
společenských akcích apod.
Pozornost
by měla být věnována také nácviku metod a technik učení a práci s textem
jako základním zdrojem informací. Vhodné je i využití počítače při vyučování
včetně speciálních výukových programů.
Doporučená literatura pro pedagogy
· Bakalář, E.: Nové psychohry,
Praha, Portál 1998,
· Canfield, J., Siccone,
F.: Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře, Praha, Portál 1998.
· Canfield, J., Wells,
H.C.: Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků,
Praha, Portál 1995,
· Černochová, M. a kol.: Využití
počítače při vyučování, Praha, Portál 1998,
· Hermochová, S.: Hry pro život 1 a 2,
Praha, Portál 1994, 1995,
· Lokšová, I., Lokša,
J.:Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole, Praha, Portál 1998,
· Machková, E.: Metody dramatické
výchovy, 7. rozšířené vydání, Praha, Artama 1993,
· Mareš, J.: Styly učení žáků
a studentů, Praha, Portál 1998,
· Patersonová, E.: Připravit, pozor,
učíme se!, Praha, Portál 1998,
· Slavík, J.: Hodnocení
v současné škole, Praha, Portál 1999,
· Valenta, J.: Metody a
techniky dramatické výchovy, 2. vydání, Praha, Strom 1998,
Vyučující v koordinaci s ostatními vyučujícími
vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení profesních vědomostí, dovedností
a návyků žáků, vede žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby
si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto
smyslu lze uplatnit zejména v předmětu odborný výcvik.
Škola přiměřeně
aplikuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích programů středních škol,
který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3.
dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení
zaměstnanosti absolventů škol“.
Další
specifické požadavky
Zdravotní požadavky
Při
výběru do učebního oboru kovářské práce
nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
-
nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze a
středně velkou zátěž,
-
poruchami funkce horních a dolních končetin,
-
prognosticky závažnými nemocemi dýchacích cest,
-
prognosticky závažnými nemocemi srdce a oběhové soustavy vylučujícími
středně velkou zátěž,
-
prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a
epileptických syndromů a kolapsovými stavy, a to při
praktické výuce a předpokladu práce ve výškách, s motorovou mechanizací,
točivými stroji, nářadím nebo zařízením,
-
závažnými poruchami sluchu, a to v případě výuky a prací
v podmínkách rizikových prací z hlediska hluku,
-
prognosticky závažnými nemocemi oka znemožňujícími zvýšenou fyzickou
zátěž a manipulaci s břemeny,
-
prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole,
poruchami barvocitu.
Zdravotní
omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo
předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je
příslušný registrující praktický lékař.
Požadavky na
bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce
Neoddělitelnou
součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova
k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně vzdělávacím
procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních
předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů,
nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem).
Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu
konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí
být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimiž jsou
žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o
opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.
Prostory
pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými
předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické
požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých
školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví
podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Je nutno se řídit též nařízením
vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a
používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Poučení
žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí
být prokazatelné.
Nácvik
a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních
předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č.
261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami,
za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na
povolání.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:
11 Důkladné seznámení žáků
s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a
ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.
12 Používání strojů a zařízení,
pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.
13 Používání osobních
ochranných prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.
14 Seznámení žáků
s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění
pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární
bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
15 Dodržování maximálního počtu
žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy nebo učitelem odborného
výcviku v souladu s oddílem VII. Soustavy učebních oborů na odborných
učilištích (Věstník MŠMT ČR, ročník L, sešit 12, leden 1995).
16 Vykonávání stanoveného
dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem – vyžaduje trvalou
přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního
postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby
mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a
pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem – osoba pověřená
dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna
pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a
kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
UČEBNÍ PLÁN
(obecný)
Kód a název vzdělávacího programu
|
Kmenový
obor: |
2357E |
Kovář,
kovářské práce
|
|
Učební
obor: |
|
23-57-E/002 (24-89-2) |
|
|
|
Schválilo
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne
22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností od 1. září 2003
počínaje 1. ročníkem
Denní studium
|
Kategorie a
názvy vyučovacích předmětů |
Celkový počet týdenních vyučovacích hodin za studium |
|
A. Povinné
vyučovací předměty |
|
|
a) základní
předměty |
|
|
Český jazyk a literatura |
3 |
|
Občanská výchova |
3 |
|
Matematika |
3 |
|
Tělesná výchova |
5 až 6 |
Odborné kreslení |
4 |
Strojnictví |
1 |
|
Kovářské
stroje |
2 |
|
Strojírenská technologie |
3 |
|
Technologie |
6
až 8 |
|
Odborný výcvik |
60 |
|
b) výběrové
předměty |
4 až 8 |
|
Celkem hodin
týdně |
95 až 99 |
|
B. Nepovinné
vyučovací předměty |
|
Poznámky:
1. Učební plán (obecný) je zpracován bez rozvržení učiva do jednotlivých
ročníků a je pro školy závazný. Škola si buď dopracuje tento učební plán podle svých
podmínek, nebo může převzít některý
z doporučených učebních plánů, které jsou součástí těchto učebních
dokumentů. Při dopracování učebního plánu je nutné dodržet zásady uvedené
v poznámkách.
2. Školou dopracovaný učební plán (obecný) nebo převzatý doporučený učební
plán, dopracované učební osnovy základních předmětů a kompletně zpracované učební osnovy výběrových, případně i nepovinných
vyučovacích předmětů, schválené ředitelem školy a opatřené razítkem školy, jsou součástí povinné dokumentace školy.
Dopracováním učebního plánu (obecného)
se rozumí rozvržení vyučovacích předmětů včetně výběrových, popř. nepovinných,
do jednotlivých ročníků, jejich časové dotace, a to od 1. do 3. ročníku včetně.
Tento učební plán je pro školu závazný. Dopracováním
učebních osnov, jejichž rozpis je v učebních dokumentech uveden
rámcově bez rozdělení do jednotlivých ročníků, se rozumí rozvržení učiva
učebních osnov do jednotlivých ročníků podle školou dopracovaného učebního
plánu (obecného) nebo podle některého z doporučených učebních plánů. Zpracováním učebních osnov se rozumí
zpracování učebních osnov ve standardním provedení (identifikační údaje, pojetí
vyučovacího předmětu, rozpis učiva, schválení ředitelem školy) pro výběrové a
nepovinné vyučovací předměty.
3. Při dopracování učebního plánu (obecného) a učebních osnov (zpracovaných bez rozdělení
do ročníků), např. formou zpracování tematického plánu, i při zpracování učebních osnov výběrových předmětů, je třeba dbát na koordinaci učiva mezi
jednotlivými předměty. Úzká mezipředmětová vazba je žádoucí zejména mezi
odbornými předměty a odborným výcvikem.
4. Při dopracování učebního
plánu (obecného) je škola povinna
zařadit vyučovací předměty tělesná výchova, občanská výchova, technologie a
odborný výcvik do všech ročníků.
5.
Při dopracování učebního plánu (rozvržení předmětů do tří ročníků) nesmí být celkový počet týdenních povinných
vyučovacích hodin v učebním plánu v žádném ročníku nižší než 30 a
vyšší než 33 vyučovací hodiny. Vymezení hranic týdenního počtu vyučovacích
hodin se týká pouze dopracování učebního plánu do ročníků, nevztahuje se na
organizaci vyučování, např. týden teoretického vyučování a týden praktického
vyučování.
6. Týdenní hodinová dotace
vyučovacího předmětu tělesná výchova
se řídí organizací teoretického a praktického vyučování. Pokud je vyučování
organizováno tak, že se střídá týden teoretického vyučování a týden odborného
výcviku, a pokud není možno zajistit výuku tělesné výchovy i v týdnech
odborného výcviku, nesmí klesnout počet hodin tělesné výchovy v týdnu
teoretického vyučování pod 2 hodiny. V případě, že v rámci jednoho
týdne probíhá teoretické vyučování i odborný výcvik, je rozsah tělesné výchovy
v tomto týdnu 2 hodiny. Doporučuje se však zařadit podle možností další
hodiny tělesné výchovy, které se nezapočítávají do týdenního počtu vyučovacích
hodin (nejsou považovány za další rozšiřování počtu hodin v učebním plánu
z hlediska maximálního stanoveného týdenního počtu hodin). V rámci
odborného výcviku je možné zařadit kompenzační cvičení – žáci musí být
systematicky poučováni o důležitosti a možnostech kompenzace jednostranného
pracovního zatížení tělesnými cvičeními a rekreačním sportem.
7. Základní předměty (a) představují základ vzdělání učebního oboru – jsou
v nich zahrnuty předměty všeobecně vzdělávací – český jazyk a literatura,
občanská výchova, matematika a tělesná výchova – a předměty odborné. Všeobecně vzdělávací předměty se vyučují
podle učebních osnov pro odborná učiliště schválených MŠMT dne 1. 12. 1999, č.j. 33 848/99-24 s platností od 1. září 2000
počínaje 1. ročníkem. V případě inovace učebních osnov budou výše uvedené
učební osnovy automaticky nahrazeny inovovanými. V učebních osnovách může být dále provedena úprava vzdělávacího obsahu v rozsahu
do 30 % celkové hodinové dotace v případě, že u jednotlivých
tematických celků jsou v učebních dokumentech uvedeny hodinové dotace.
Úpravy se zaměřují na inovace vzdělávacího obsahu, přizpůsobení učiva
specifickým vzdělávacím potřebám žáků a zohlednění regionálních podmínek. Učební osnovy odborných vyučovacích předmětů jsou zpracovány bez hodinové dotace
tematických celků, což umožňuje škole rozpracovat si hodinové dotace do
tematického plánu podle možností uplatnění absolventů na trhu práce, vybraného
typu učebního plánu, zkušeností školy a předpokladů žáků k vykonávaným
činnostem.
8. Zařazení výběrových předmětů (b) a stanovení
jejich pojetí, obsahu a rozsahu je v kompetenci školy – učební osnovy
zpracované vyučujícími schvaluje ředitel školy. Zařazení výběrových předmětů a
obecně stanovený učební plán umožňuje zaměřit přípravu žáků do určité profesní
oblasti, v níž se předpokládá budoucí uplatnění absolventů a poskytuje
škole větší prostor pro organizaci výuky a používání různých metodických
postupů. Jako výběrové předměty je možné
zařadit např. předměty estetická výchova, základy rodinné výchovy, práce
s počítačem, ekonomika, praktická cvičení, laboratorní cvičení,
strojírenská měření apod. Hodiny
stanovené pro výběrové předměty lze také využít k posílení hodinové dotace
odborných a všeobecně vzdělávacích předmětů z kategorie základní předměty
(a);
o posílení hodinové dotace rozhodne ředitel školy.
9. Dělení hodin ve vyučovacích předmětech je v pravomoci ředitele školy, který
musí postupovat v souladu s předpisy stanovenými MŠMT.
10. Stanovení struktury, obsahu
i rozsahu nepovinných vyučovacích
předmětů je v kompetenci školy, učební osnovy zpracované vyučujícími
schválí ředitel školy. Jako nepovinné vyučovací předměty mohou být zařazeny
např. předměty základy rodinné výchovy, sportovní hry, zdravotní tělesná
výchova, apod.
11. V souvislosti
s konkrétním obsahem každého vyučovacího předmětu včetně odborného výcviku
musí každý vyučující průběžně zařazovat problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a hygieny práce, soustavně se zaměřovat na důslednou výchovu žáků k péči o životní prostředí, podle
charakteru oboru a obsahu předmětu aktualizovat
učivo o nové poznatky z dané odborné oblasti.
12. Pokud škola převzala některý
z doporučených učebních plánů z těchto učebních dokumentů, může v něm provádět úpravy až do výše 10%
celkového týdenního počtu vyučovacích hodin. Při této úpravě se musí
dodržet celkový týdenní počet hodin stanovený učebním plánem a není možné
vypustit žádný základní vyučovací předmět.
13. Učivo všech vyučovacích předmětů je v 1. až 3. ročníku rozvrženo do
33 týdnů. Časová rezerva se využije podle dále uvedené tabulky.
14. Závěrečná zkouška se připravuje a organizuje podle platných předpisů.
Přehled
využití týdnů v období září – červen školního roku
|
Činnost |
Počet týdnů v ročníku |
||
|
|
1. |
2. |
3. |
|
Vyučování podle rozpisu
učiva |
33 |
33 |
33 |
|
Lyžařský výcvikový zájezd |
0 až 1 |
- |
- |
|
Sportovně turistický kurz |
- |
0 až 1 |
- |
|
Časová rezerva, opakování
učiva, exkurze, výchovně vzdělávací akce |
6 až 7 |
6 až 7 |
6 |
|
Závěrečná zkouška |
- |
- |
1 |
|
Celkem |
40 |
40 |
40 |
Poznámka:
Sportovní kurzy (lyžařský výcvikový zájezd a
sportovně turistický kurz) se organizují v souladu s metodickými
pokyny MŠMT *) k organizování lyžařského výcviku žáků a sportovně turistických
kurzů, viz učební osnovy tělesné výchovy pro OU. Mohou být organizovány i
v jiném ročníku, než je uvedeno v přehledu.
*) Metodický pokyn MŠMT ČR k organizaci lyžařského výcviku žáků základních a
středních škol z 6.12.1993, čj. 24
799/93-50 a metodický pokyn MŠMT ČR k organizování sportovně turistických kurzů středních škol z 2.8.1994,
čj. 18 338/94-50.
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ,
MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
DOPORUČENÝ
UČEBNÍ PLÁN
„TYP A“
Kód a název vzdělávacího programu
|
Kmenový
obor: |
2357E |
Kovář,
kovářské práce
|
|
Učební
obor: |
|
23-57-E/002 (24-89-2) |
|
|
|
Kovářské práce |
Schválilo
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne
22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností
od 1. září 2003 počínaje 1. ročníkem
Denní studium
|
Kategorie a
názvy vyučovacích předmětů |
Počet týdenních vyučovacích hodin |
|||
|
|
v ročníku |
celkem |
||
|
|
1. |
2. |
3. |
|
|
A.Povinné
vyučovací předměty |
|
|
|
|
|
a) základní
předměty |
|
|
|
|
|
Český jazyk a literatura |
1 |
1 |
1 |
3 |
|
Občanská výchova |
1 |
1 |
1 |
3 |
|
Matematika |
1 |
1 |
1 |
3 |
|
Tělesná výchova |
2 |
2 |
2 |
6 |
|
Odborné kreslení |
2 |
2 |
- |
4 |
|
Strojnictví |
1 |
- |
- |
1 |
|
Kovářské stroje |
- |
- |
2 |
2 |
|
Strojírenská technologie |
2 |
1 |
- |
3 |
|
Technologie |
2 |
2 |
3 |
7 |
|
Odborný výcvik |
18 |
21 |
21 |
60 |
|
b) výběrové
předměty |
2 |
2 |
2 |
6 |
|
Celkem hodin
týdně |
32 |
33 |
33 |
98 |
|
B. Nepovinné
vyučovací předměty |
|
|
|
|
Poznámka:
1. Tento učební plán byl
zpracován v souladu s poznámkami k obecně zpracovanému učebnímu
plánu. Pro další práci s tímto doporučeným učebním plánem platí všechny
poznámky uvedené k obecně zpracovanému učebnímu plánu.
2. Tento učební plán je určen
zejména pro školy, kde příprava žáků v teoretickém vyučování i odborném
výcviku se realizuje v učebnách a na pracovištích přímo ve škole.
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ,
MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
DOPORUČENÝ
UČEBNÍ PLÁN
„TYP B“
Kód a název vzdělávacího programu
|
Kmenový
obor: |
2357E |
Kovář,
kovářské práce
|
|
Učební
obor: |
|
23-57-E/002 (24-89-2) |
|
|
|
Kovářské práce |
Schválilo
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne
22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností
od 1. září 2003 počínaje 1. ročníkem
Denní studium
|
Kategorie a
názvy vyučovacích předmětů |
Počet týdenních vyučovacích hodin |
|||
|
|
v ročníku |
celkem |
||
|
|
1. |
2. |
3. |
|
|
A.Povinné vyučovací
předměty |
|
|
|
|
|
a) základní
předměty |
|
|
|
|
|
Český jazyk a literatura |
1,5 |
1,5 |
- |
3 |
|
Občanská výchova |
1 |
1 |
1 |
3 |
|
Matematika |
1,5 |
1,5 |
- |
3 |
|
Tělesná výchova |
2 |
2 |
2 |
6 |
|
Odborné kreslení |
2 |
2 |
- |
4 |
|
Strojnictví |
1 |
- |
- |
1 |
|
Kovářské stroje |
- |
2 |
- |
2 |
|
Strojírenská technologie |
3 |
- |
- |
3 |
|
Technologie |
2 |
3 |
2 |
7 |
|
Odborný výcvik |
15 |
17 |
28 |
60 |
|
b) výběrové
předměty |
3 |
3 |
- |
6 |
|
Celkem hodin
týdně |
32 |
33 |
33 |
98 |
|
B. Nepovinné
vyučovací předměty |
|
|
|
|
Poznámky:
1. Tento učební plán byl
zpracován v souladu s poznámkami k obecně zpracovanému učebnímu
plánu. Pro další práci s tímto doporučeným učebním plánem platí všechny poznámky
uvedené k obecně zpracovanému učebnímu plánu.
2. Tento učební plán je určen
zejména pro školy, kde příprava žáků v teoretickém vyučování probíhá ve
škole a v odborném výcviku na pracovištích mimo školu.
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ,
MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
23-57-E/002 (24-89-2) Kovářské práce
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy
dne
22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností
od 1. září 2003 počínaje 1. ročníkem
Pojetí vyučovacího předmětu
Vyučovací předmět odborné kreslení poskytuje žákům
především dovednost čtení výrobních
výkresů strojních součástí a jejich polotovarů.
Obecným cílem předmětu je poskytnout žákům základní vědomosti o zobrazování
na strojnických výkresech a schématech; zejména na výkresech strojních součástí
a schématech strojů a zařízení, používaných při výrobě výkovků. Předmět také
přispívá ke cvičení prostorové představivosti a vychovává žáky k přesné,
svědomité a pečlivé práci s prvky estetické výchovy.
Cílové vědomosti a dovednosti:
·
znalost a používání odborné terminologie typické pro strojírenství,
·
znalost a používání názvů sdružených průmětů, jejich správné umístění
na kreslicí ploše a kreslení sdružených průmětů základních geometrických těles,
·
kreslení sdružených průmětů jednoduchých složených těles,
·
znalost zásad kótování délkových rozměrů, úhlů, poloměrů, průměrů,
úkosů, kuželovitosti, jehlanovitosti, zkosení hran
součástí a otvorů,
·
znalost označování drsnosti povrchu, tepelného zpracování a způsobů
úprav povrchu,
·
čtení jednoduchých strojírenských výkresů,
·
čtení diagramů, tabulek a výrobních výkresů jednoduchých strojních
součástí,
·
vyhledávání potřebných technických informací z tabulek, norem,
diagramů apod.,
Z hlediska
klíčových dovedností umožňuje
předmět rozvíjet zejména komunikativní dovednosti (jak ústní, tak grafické) a
dovednosti řešit problémy; v přiměřené míře lze rozvíjet i dovednost
numerických aplikací. Přispívá i k rozvíjení dovednosti pracovat
s informacemi (např. vyhledáváním potřebných údajů o materiálech a
polotovarech, technologických podmínkách zpracování apod. v dílenských
tabulkách), což usnadňuje výuku v odborném výcviku a umožňuje práci
v reálných výrobních podmínkách.
Předmět
odborné kreslení je základním odborným
předmětem který rozvíjí a prohlubuje dovednosti správně číst, kreslit
a používat skici, diagramy, tabulky, normy, číselné a slovní informace
(návody, dílenské příručky, technická literatura apod.), symboly a výkresy
součástí i sestav. Prioritou je
především dovednost čtení výkresů, popř. další technické dokumentace. V rozpisu učiva jsou jednotlivé
tematické celky uspořádány do didaktického systému, který nemá být porušen.
Vychází z mezinárodní technické normalizace a přes normalizaci
v technickém kreslení pokračuje ve strojnickém kreslení – zobrazování na
strojnických výkresech, kótování, předepisování přesnosti rozměrů, tvarů,
polohy a jakosti povrchů součástí. Shrnujícím učivem je čtení a kreslení
výkresů základních strojních součástí a spojů, popřípadě výkresů
jednoduchých sestavení.
Charakteristickým
rysem předmětu je rozvíjení a upevňování prostorové představivosti
a obrazotvornosti při zobrazování těles, ve vytváření asociací mezi
skutečným tvarem zobrazovaného předmětu a jeho zobrazením a ve vytváření
dovednosti ve čtení výkresů, technické a odborné literatury, tabulek, grafů,
příslušných návodů a schémat s porozuměním jejich obsahu ve vztahu
k předpokládaným činnostem absolventa. Získané vědomosti, dovednosti a
návyky jsou prakticky využívány ve všech navazujících odborných předmětech.
Při
kreslení součástí používá vyučující vhodné modely, názorné pomůcky a technické
výkresy. Podle povahy učiva využívá vyučující moderních vyučovacích metod a
pomůcek. Pokud možno probíhá vyučování odbornému kreslení v odborné
učebně.
Při
práci ve škole kreslí žáci především v sešitech. Vyučující opravuje práci
žáků a dbá na přesnost, správnost, čistotu provedení a popis i na rozvržení
obrazů na ploše. Klade důraz na dodržování ČSN pro technické výkresy a
uplatňuje i estetická hlediska.
V rozpisu učiva je učivo zpracováno rámcově, a také bez rozvržení
učiva do jednotlivých ročníků. Pořadí
jednotlivých tematických celků není rozpisem pevně stanoveno, je však nezbytné,
aby byly probrány všechny tematické celky. Vyučující také může ve smyslu
poznámek k učebním plánům zařadit další, v rámcovém rozpisu neuvedené
učivo, potřebné z hlediska aktualizace, regionálních specifik, zájmu žáků
apod. Je nezbytné, aby vyučující již před zahájením přípravy v 1. ročníku
rozvrhl učivo do všech ročníků, ve kterých se bude předmětu vyučovat. Při
dopracování učební osnovy je třeba dbát toho, aby učivo po rozvržení do ročníků
(popř. po dalších úpravách) tvořilo logický
systém a aby bylo koordinováno s učivem navazujících předmětů, zejména
s učivem odborného výcviku tak, aby byly žádoucím způsobem respektovány
mezipředmětové vazby.
Vyučovací předmět odborné kreslení se doporučuje zařadit do 1. a 2.
ročníku. Jeho celkový rozsah činí 4 hodiny týdně za dobu studia, celkem tedy
132 hodiny za celé studium. Další hodiny pro případné rozšíření lze čerpat z počtu hodin,
určených pro výběrové předměty.
Rámcový rozpis učiva
11
Úvod
11.1
Význam odborného kreslení
11.2
Pomůcky pro kreslení a jejich používání
11.3
Technika rýsování
11.4
Základní geometrické konstrukce
12
Normalizace
v technickém kreslení
12.1
Druhy výkresů
12.2
Formáty výkresů
12.3
Skládání výkresů
12.4
Měřítka
12.5
Druhy čar
12.6
Popisování výkresů, písmo
13
Zobrazování základních, upravených
a složených geometrických těles
13.1
Způsoby zobrazování
13.2
Zobrazování hranatých těles
13.3
Zobrazování rotačních těles
14
Zobrazování na strojnických
výkresech
14.1
Umisťování průmětů
14.2
Počet a volba průmětů
14.3
Kreslení řezů a průřezů
14.4
Přerušování obrazů
14.5
Zjednodušování obrazů součástí
14.6
Kreslení přetvořených součástí
15
Kótování
15.1
Kótovací, pomocné a odkazovací čáry
15.2
Zápis kót
15.3
Soustavy kót
15.4
Způsoby kótování
15.5
Zásady kótování
16
Předepisování přesnosti
rozměrů a tvaru
16.1
Základní pojmy lícování
16.2
Lícovací soustavy ISO
16.3
Úchylky délkových rozměrů
16.4
Úchylky úhlů
16.5
Úchylky geometrického tvaru a vzájemné polohy ploch
16.6
Úchylky netolerovaných rozměrů
17
Předepisování jakosti
povrchu
17.1
Drsnost povrchu
17.2
Předepisování úprav povrchu a tepelného zpracování
18
Předepisování materiálu
součástí
18.1
Označování materiálu součástí
18.2
Označování druhů výchozích polotovarů
19
Provedení výrobních výkresů
a jejich náležitosti
19.1
Výkresy součástí
19.2
Výkresy sestavení
20
Kreslení a čtení výkresů
jednoduchých strojních součástí a sestavení
20.1
Závity a součásti se závity
20.2
Kolíky a čepy
20.3
Klíny a pera
20.4
Hřídele a ložiska
20.5
Ozubená a řetězová kola
20.6
Nýtové a svarové spoje
20.7
Výkresy výkovků
20.8
Další jednoduché strojní součásti
20.9
Jednoduché výkresy sestavení
20.10 Kreslení jednoduchých náčrtů
STROJNICTVÍ
23-57-E/002 (24-89-2) Kovářské práce
Schválilo
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne
22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností od
1. září 2003 počínaje 1. ročníkem
Pojetí vyučovacího předmětu
Vyučovací předmět strojnictví
poskytuje žákům především základní přehled nejdůležitějších součástí a
mechanizmů, ze kterých sestávají stroje a zařízení.
Obecným cílem je poskytnout žákům
nejzákladnější poznatky o nejčastěji se vyskytujících strojních součástech a
jednoduchých mechanizmech, ze kterých sestávají komplexnější celky - stroje.
Osvojení těchto poznatků vytváří předpoklady pro zvládnutí vědomostí o
strojních zařízeních, se kterými budou žáci tohoto učebního oboru pracovat,
tedy poznatky, které budou dále prohlubovány a rozšiřovány v předmětech
kovářské stroje a odborný výcvik.
Cílové vědomosti a dovednosti:
· znalost odborné terminologie typické pro strojírenství,
· přehled o rozdělení spojů podle podstaty, funkce a podle rozebíratelnosti,
· znalost hlavních druhů rozebíratelných a nerozebíratelných spojů a jejich použití,
· znalost běžných druhů normalizovaných spojovacích součástí a jejich typického použití,
· znalost druhů potrubí a armatur a příklady jejich použití,
Z hlediska
klíčových dovedností umožňuje
předmět rozvíjet zejména komunikativní dovednosti a to zejména vytvořením
návyku používání správného názvosloví strojních součástí. Může přispět i
k rozvíjení dovednosti řešit problémy.
Obsah vyučovacího předmětu vyplývá
z dále uvedeného rámcového rozpisu učiva. Obecný obsah předmětu
strojnictví je však (také s ohledem na menší časovou dotaci) zúžen na
strojní součásti, mechanizmy a dopravní stroje, významné z hlediska
učebního oboru, tj. vyskytující se v kovárnách. Obsah, týkající se již
specificky kovářských strojů, je pak zařazen v navazujícím předmětu
kovářské stroje.
Vyučovací předmět strojnictví se doporučuje zařadit do 1. ročníku. Jeho
celkový rozsah činí 1 hodinu týdně za dobu studia, celkem tedy 33 hodiny za
celé studium.
Další hodiny pro případné rozšíření lze čerpat z počtu hodin, určených pro
výběrové předměty. Při případném zvýšení počtu hodin je vhodné zařadit předmět
i do vyššího (2.) ročníku; v každém případě je však potřebné zohlednit
návaznost tohoto předmětu a předmětu kovářské stroje, který jeho obsah dále
rozšiřuje.
Rámcový rozpis učiva
11
Úvod
11.1
Význam vyučovacího předmětu
11.2
Normalizace strojních součástí
12
Spojovací součásti a druhy
spojů
12.1
Druhy spojů
12.2
Kolíky, klíny a pera, jejich spoje
12.3
Šrouby a šroubové spoje
12.4
Svěrné a vzpěrné spoje
12.5
Nalisované spoje
12.6
Nýtové a svarové spoje
12.7
Lepené spoje
12.8
Pružné spoje
13
Součásti k přenosu
otáčivého pohybu
13.1
Základní rozdělení
13.2
Čepy a hřídele
13.3
Ložiska, jejich mazání a těsnění
13.4
Spojky pevné, výsuvné, kapalinové a speciální
14
Převody a jejich součásti
14.1
Základní rozdělení
14.2
Převody třecí, řemenové a řetězové
14.3
Převody ozubenými koly
15
Potrubí
s příslušenstvím
15.1
Základní rozdělení
15.2
Trubky a trouby
15.3
Spojovací části potrubí
15.4
Těsnění, dilatace a uložení potrubí
15.5
Uzavírací přístroje a příslušenství potrubí
16
Mechanizmy a jejich součásti
16.1
Základní rozdělení
16.2
Kinematické mechanizmy
16.3
Tekutinové mechanizmy
17
Dopravní stroje a zařízení
17.1
Základní rozdělení
17.2
Jednoduchá zdvihadla a manipulátory
17.3
Jeřáby
17.4
Vnitropodniková doprava
17.5
Zařízení k dopravě kapalin a plynů
23-57-E/002 (24-89-2) Kovářské
práce
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy
dne 22. května 2003, č.j.
20 242/2003-24 s platností od 1. září 2003 počínaje 1. ročníkem
Pojetí vyučovacího předmětu
Vyučovací předmět stroje a zařízení poskytuje žákům poznatky z oblasti speciálních strojů a zařízení používaných při výrobě různých druhů výkovků a při přípravě polotovarů k jejich výrobě.
Obecným cílem předmětu je získání základních vědomostí, popř. i dovedností, týkajících se poznatků o konstrukci a funkčních principech, parametrech, a také o ošetřování a údržbě nejdůležitějších strojů a výrobních zařízení používaných v kovárnách. Obsah předmětu seznamuje žáky s činností strojů a zařízení a rozvíjí tím jejich technické myšlení a chápání funkce jednotlivých strojů a zařízení, které pak mohou využívat při jejich obsluze a údržbě. Vědomosti a dovednosti získané v tomto předmětu umožňují žákům lépe se orientovat při provozu a pochopit technologický průběh a výsledky výrobního procesu.
Cílové vědomosti a dovednosti:
· přehled o strojích pro volné a zápustkové kování, jejich základních funkčních principech a zásadách obsluhy
· přehled o zařízeních k manipulaci s polotovary a výkovky
· přehled o strojích a zařízeních k přípravě polotovarů ke kování
· přehled o mechanizovaných linkách na výrobu výkovků a o jejich jednotlivých stanicích
· znalost zásad ošetřování a údržby strojů a zařízení
Z hlediska klíčových dovedností umožňuje předmět
rozvíjet zejména komunikativní dovednosti a to zejména vytvořením návyku
používání správného názvosloví strojů, jejich uzlů a součástí. Přispívá i
k rozvíjení dovednosti řešit problémy; např. osvojení správných zásad
obsluhy a údržby usnadňuje výuku v odborném výcviku, popř. práci
v reálných výrobních podmínkách.
Obsah vyučovacího předmětu úzce navazuje na obsah vyučovacího předmětu strojnictví; využívá vědomostí, které si v něm žáci osvojili a dále je prohlubuje a rozšiřuje. Využívá také dovedností, které si žáci osvojili (popř. osvojují) v předmětu odborné kreslení. V jednotlivých tematických celcích a tématech vyučující po přehledu a rozdělení strojů vysvětlí jejich funkční princip, uvede jejich typické použití, hlavní celky či části. Dále pak uvede zásady správné obsluhy (popř. upozorní na nesprávné postupy), seřízení, ošetřování a údržby.
Je žádoucí, aby vyučující
volil optimální metody a formy práce v závislosti na probíraném učivu,
preferoval názornost ve výuce (nákresy, schémata, ukázky reálných součástí a
další vhodné pomůcky). Vyučující doplňuje a rozšiřuje učivo o nové odborné
poznatky z této oblasti. Vyučující se musí průběžně zabývat i otázkami bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci.
Za velmi důležité se považuje snaha vyučujících o
propojení a návaznost učiva v odborných předmětech. V předmětu
kovářské stroje jde zejména o vazbu na předměty strojnictví, technologie a
odborný výcvik.
Předmět se doporučuje zařadit do 2. nebo 3. ročníku (popř. do obou uvedených) v celkovém rozsahu 2 vyučovací
hodiny týdně za celé studium, celkem tedy 66 hodin za studium. Další hodiny
pro případné rozšíření lze čerpat z počtu hodin, určených pro výběrové
předměty. V každém případě je potřebné zohlednit návaznost tohoto předmětu
a předmětu strojnictví, jehož obsah je předmětem kovářské stroje dále
rozšiřován.
Rámcový rozpis učiva
18
Úvod
18.1
Rozdělení kovářských strojů
18.2
Porovnání tváření kovů údery a tlakem
19
Buchary
19.1
Význam, rozdělení
19.2
Výkon, závislost mezi hmotností výkovku a beranu
19.3
Buchary mechanické. Rozdělení, podstata činnosti, výkon, řízení a
obsluha
19.4 Buchary pneumatické, parní a
tlakovzdušné. Rozdělení, podstata činnosti, výkon, řízení a obsluha
19.5
Buchary protiběžné. Rozdělení, podstata činnosti, použití, výkon,
řízení a obsluha
19.6
Buchary hydraulické
19.7
Základy bucharů. Kovadla a kovátka, upínání,
ošetřování
19.8
Údržba, drobné opravy
19.9
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci při kování na bucharech
20
Lisy a další kovací stroje,
stroje a zařízení pro přípravu polotovarů
20.1 Lisy a jejich rozdělení,
porovnání práce lisů a bucharů. Typické práce, prováděné na lisech a na dalších
druzích strojů. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci při kování na lisech a
zvláštních kovacích strojích
20.2
Lisy mechanické. Druhy, popis konstrukce, hlavní části, užití při
kování
20.3 Lisy hydraulické, parohydraulické, elektrohydraulické.
Druhy, popis konstrukce, hlavní části, užití při kování
20.4 Zvláštní kovací stroje -
vodorovné kovací stroje, kovací a pěchovací stroje s indukčním ohřevem,
kovací válce, redukovací stroje, stroje GFM
20.5
Kovací linky - uspořádání, hlavní části, hlediska pro sestavování
20.6 Stroje a zařízení pro přípravu
polotovarů - stroje na stříhání, lámání a řezání. Zařízení pro řezání kyslíkem.
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci na strojích a zařízeních k přípravě
polotovarů
21
Mechanizace v kovárnách
21.1
Jeřáby a manipulátory
21.2
Dopravníky, skluzy a další manipulační zařízení a prostředky
21.3
Sestavování a uspořádání kovářských strojů a manipulačních prostředků
do pracovišť
22
Údržba kovářských strojů a
linek
22.1
Běžná údržba a drobné opravy kovářských strojů a linek
22.2
Nejčastější příčiny poruch, jejich prevence, zjišťování a odstraňování
22.3
Plánování údržby a oprav
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ,
MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE
23-57-E/002 (24-89-2) Kovářské práce
Schválilo
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne
22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností od
1. září 2003 počínaje 1. ročníkem
Pojetí vyučovacího předmětu
Vyučovací předmět
strojírenská technologie je základním odborným předmětem, jehož obsahem je
učivo o vlastnostech, použití a dalším zpracování technických materiálů. Hlavní
důraz je kladen na problematiku spojenou s dalším zpracováním materiálů a
jejich použitím s ohledem na jejich vlastnosti.
Obecným cílem předmětu je přispívat k rozvíjení logického myšlení žáků a pomáhat vytvářet předpoklady pro získání uceleného širšího technického základu, potřebného ke studiu navazujících odborných předmětů, k získávání konkrétních znalostí o základních druzích technických materiálů, jejich vlastnostech, použití a dalším zpracování. Tím se vytvářejí předpoklady pro správné technologické myšlení žáků, potřebné pro studium navazujících odborných předmětů, úžeji spjatých s oborem (vyučovací předmět technologie) i pro přímé využití v odborném výcviku i v praxi.
Cílové vědomosti a dovednosti:
· používání správné terminologie z oblasti běžně používaných strojírenských materiálů, polotovarů a strojírenských technologií,
· znalost základních druhů technických materiálů,
· znalost základních fyzikálních, chemických, mechanických a technologických vlastností materiálů a jejich vlivu na jejich použitelnost a zpracování,
· znalost nejdůležitějších kovových materiálů železných a neželezných, jejich vlastností, použití a označování,
· znalost nejdůležitějších technických materiálů nekovových, jejich vlastností a použití,
· znalost druhů a způsobů provedení tepelného a chemicko-tepelného zpracování ocelí,
· podstata koroze a způsoby ochrany proti korozi,
· podstata, způsoby a použití odlévání,
· podstata, způsoby a použití tváření,
· podstata a použití jednotlivých způsobů obrábění,
· znalost způsobů nerozebíratelných spojení s materiálovým stykem.
Z hlediska
klíčových dovedností umožňuje
předmět rozvíjet zejména komunikativní dovednosti a to zejména vytvořením
návyku používání správného názvosloví z oblasti běžně používaných
strojírenských materiálů, polotovarů a strojírenských technologií. Přispívá i
k rozvíjení dovednosti pracovat s informacemi (např. vyhledáváním
potřebných údajů o materiálech a polotovarech, technologických podmínkách
zpracování apod. v dílenských tabulkách), což usnadňuje výuku
v odborném výcviku a umožňuje práci v reálných výrobních podmínkách.
Obsah
vyučovacího předmětu sestává ze dvou hlavních částí. První z nich
pojednává o strojírenských materiálech. V ní se vyučující věnuje především
druhům materiálů, jejich charakteristickým vlastnostem (zejména těm, které jsou
důležité pro jejich zpracování), použití a označování (především ocelí a
neželezných kovů, zpracovávaných kováním). K významným materiálům patří
nejen materiály konstrukční, ale i
nástrojové a pomocné (lepidla, tmely, brusiva, maziva apod.). Výrobě
technických materiálů se vyučující věnuje pouze okrajově. Druhá část podává
přehled o technologiích zpracování strojírenských materiálů na polotovary a
výrobky. Zde se vyučující soustřeďuje se především na nezbytné předpoklady pro použití jednotlivých technologií, na
jejich možnosti a využití. Obsahem předmětu je i učivo o spojování materiálů
(svařování, pájení a lepení materiálů) a ochraně součástí a výrobků před nepříznivými vlivy (povrchové
úpravy).
Vyučovací předmět má především průpravnou funkci ve vztahu
k předmětům technologie a odborný výcvik. Proto je třeba při zpracovávání
podrobného rozpisu učiva optimalizovat mezipředmětové vztahy mezi souvisejícími
předměty a využívat i vědomostí a dovedností, které si žáci osvojili i v
ostatních vyučovacích předmětech.
Rozpis učiva je zpracován pouze rámcově. Není rozčleněn do ročníků a časová dotace jednotlivých tematických celků není stanovena. Vyučující uvedený rámcový rozpis učiva rozpracuje podle hodinové dotace předmětu v ročníku. Rozpracování učiva musí vycházet z potřeby naplnění stanovených výchovně vzdělávacích cílů, a také z důležitosti jednotlivých tematických celků a témat pro učební obor; přitom jsou uplatňovány i mezipředmětové vztahy s ostatními odbornými vyučovacími předměty.
Jako velmi vhodný doplněk výuky lze doporučit exkurze do strojírenských
provozů. Tyto exkurze však musí vyučující předem dobře metodicky připravit.
Předmět se doporučuje zařadit do 1. a 2. ročníku
v celkovém rozsahu 3 vyučovací hodiny týdně za celé studium, celkem
tedy 99 hodin za studium. Další hodiny pro případné rozšíření lze čerpat z počtu hodin,
určených pro výběrové předměty. V každém případě je potřebné zohlednit
koordinaci tohoto předmětu zejména s předměty technologie a odborný výcvik.
Rámcový rozpis učiva
11
Úvod
11.1
Význam předmětu
11.2
Rozdělení technologií ve strojírenství
12
Vnitřní stavba kovů a slitin
12.1
Částicová stavba látek
12.2
Pevné krystalické látky
13
Základní vlastnosti
materiálů a jejich zkoušení
13.1
Fyzikální vlastnosti a jejich zkoušení
13.2
Chemické vlastnosti a jejich zkoušení
13.3
Mechanické vlastnosti a jejich zkoušení
13.4
Technologické vlastnosti a jejich zkoušení
14
Kovové materiály
14.1
Železné kovy. Rozdělení, označování, použití, polotovary
14.2
Neželezné kovy. Rozdělení, označování, použití
14.3
Prášková metalurgie. Podstata, použití
15
Technické nekovové materiály
15.1
Plasty
15.2
Pryž
15.3
Dřevo
15.4
Technické tkaniny
15.5
Brusiva a keramika
15.6
Maziva a chladicí prostředky
15.7
Ostatní materiály
16
Tepelné zpracování kovů
16.1
Základy metalografie
16.2
Žíhání – podstata, druhy
16.3
Kalení a popouštění
16.4
Zušlechťování a povrchové kalení
16.5
Chemicko-tepelné zpracování ocelí
16.6
Tepelné zpracování neželezných kovů
16.7
Bezpečnost a ochrana zdraví při tepelném zpracování kovů
17
Slévárenství
17.1
Základy slévárenské technologie
17.2
Modelová zařízení
17.3
Formovací směsi
17.4
Výroba forem
17.5
Tavení kovů a slitin
17.6
Odlévání, čištění a úprava odlitků
17.7
Zvláštní způsoby lití
17.8
Bezpečnost a ochrana zdraví ve slévárenství
18
Tváření
18.1
Tvárnost materiálů
18.2
Způsoby tváření kovů za tepla
18.3
Plošné a objemové tváření kovů za studena
18.4
Tváření plastů
18.5
Bezpečnost a ochrana zdraví při tváření
19
Obrábění
19.1
Základní pojmy
19.2
Rozdělení technologií, druhy obráběcích strojů
19.3
Soustružení
19.4
Frézování
19.5
Vrtání, vyhrubování, vystružování, zahlubování, řezání závitů
19.6
Vyvrtávání
19.7
Hoblování, obrážení a protahování
19.8
Broušení
19.9
Dokončovací obrábění
19.10 Bezpečnostně technické požadavky
na stroje a zařízení pro obrábění
19.11 Bezpečné pracovní postupy
při strojním obrábění materiálu
20
Spojování kovových a
nekovových materiálů
20.1
Tavné svařování
20.2
Svařování tlakem
20.3
Pájení
20.4
Svařování plastů
20.5
Lepení kovů a plastů
20.6
Bezpečnost a ochrana zdraví při spojování materiálu
21
Povrchové úpravy
21.1
Koroze kovů a slitin
21.2
Povrchové úpravy kovových materiálů
21.3
Koroze plastů
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ,
MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
TECHNOLOGIE
23-57-E/002 (24-89-2) Kovářské práce
Schválilo
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne
22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností od
1. září 2003 počínaje 1. ročníkem
Pojetí vyučovacího předmětu
Vyučovací předmět technologie poskytuje žákům na přiměřené
úrovni vědomosti a dovednosti o postupech práce při ručním zpracování kovů a
hotovení výkovků, o používaném nářadí, nástrojích, měřidlech a pomůckách.
Obecným cílem předmětu je poskytnout teoretické vědomosti, nezbytné pro
zvládnutí dovedností, které si žáci osvojují v odborném výcviku a budou je
využívat při praktických činnostech při výkonu povolání.
Cílové vědomosti a dovednosti:
·
znalost a
používání správného odborného názvosloví,
·
znalost postupů
nejběžnějších operací ručního zpracování technických materiálů, používaného
nářadí a nástrojů,
·
znalost sledu
operací pro výrobu jednoduchých výkovků ručním i strojním kováním,
·
znalost způsobů
provedení jednotlivých operací ručního i strojního kování, potřebného nářadí,
nástrojů, měřidel a dalších pracovních pomůcek,
·
volba druhu a
rozměru výchozího polotovaru pro zhotovení jednoduchého výkovku,
·
znalost způsobů
ohřevu polotovaru,
·
znalost zásad a
postupů ošetření nářadí, nástrojů, běžné údržby strojů a technologického
zařízení,
·
znalost zásad
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce, zásad požární
bezpečnosti a ekologických zásad,
·
znalost
používání konkrétních druhů osobních ochranných pracovních prostředků.
Z hlediska
klíčových dovedností umožňuje
předmět rozvíjet zejména komunikativní dovednosti a to zejména vytvořením
návyku používání správného názvosloví. Přispívá i k rozvíjení dovednosti
pracovat s informacemi; vyhledávat potřebné údaje o technologických
podmínkách zpracování (např. kovacích teplot, údajů pro tepelné zpracování apod.
v dílenských tabulkách), což usnadňuje výuku v odborném výcviku a
umožňuje práci v reálných výrobních podmínkách.
Obsah
vyučovacího předmětu sestává z několika okruhů: ruční zpracování kovů,
ruční a strojní kování, učivo o technologických postupech. V těchto částech
vyučující vždy podrobně probere postupy práce, technologické podmínky,
používané nástroje, nářadí, měřidla a další pomůcky, včetně jejich ošetřování.
Upozorní také na nesprávné postupy práce a na jejich důsledky na kvalitu práce.
Učivo tematického celku 5 má
v podstatě informativní charakter; žáci sice budou v odborném výcviku
jednoduché činnosti z oblasti svařování provádět, jde však spíše pouze o
seznámení s problematikou.
Doplňujícím učivem je učivo
tematických celků 7, 9 a 10, přičemž učivo o technologických postupech
(tematický celek 10) má shrnující charakter.
Velmi podrobně je vyučující
povinen se věnovat otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny
práce, zásadám ochrany proti požáru a ekologickým otázkám. U každého tématu,
které má vztah k praktickému výkonu činností proto uvádí příslušné
předpisy, pravidla bezpečné práce, upozorňuje na možná rizika a uvádí i typické
příklady nesprávných postupů, popř. technologické nekázně.
Vyučovací předmět má především průpravnou funkci ve vztahu k předmětu
odborný výcvik, s jehož obsahem je nejtěsněji spjat. Proto je třeba při
zpracovávání podrobného rozpisu učiva tento těsný vztah optimalizovat. Je také
žádoucí využívat vědomostí a dovedností, které si žáci osvojili i v ostatních
vyučovacích předmětech, zejména strojírenské technologii, strojnictví a
kovářských strojích.
Rozpis učiva je zpracován pouze rámcově. Není rozčleněn do ročníků a časová dotace jednotlivých tematických celků není stanovena. Vyučující uvedený rámcový rozpis učiva rozpracuje podle hodinové dotace předmětu v ročníku. Rozpracování učiva musí vycházet z potřeby naplnění stanovených výchovně vzdělávacích cílů, a také z důležitosti jednotlivých tematických celků a témat pro učební obor; přitom jsou uplatňovány i mezipředmětové vztahy s ostatními odbornými vyučovacími předměty.
Předmět je třeba zařadit do všech tří ročníků
v celkovém rozsahu 6 až 8 vyučovacích hodin týdně za celé studium,
celkem tedy 198 až 264 hodiny za studium. Další hodiny pro případné rozšíření lze
čerpat z počtu hodin, určených pro výběrové předměty.
Rámcový rozpis učiva
1 Úvod
1.1 Význam
učebního oboru
1.2 Význam
předmětu
1.3 Obecně platné
předpisy a pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce
2 Ruční zpracování kovů
11.1 Měření a orýsování
11.2 Řezání a stříhání
11.3 Pilování, kontrola
pilovaných ploch
11.4 Vrtání, zahlubování,
vystružování
11.5 Řezání závitů
11.6 Rovnání a ohýbání, určení
délky pro ohyb
11.7 Sekání, probíjení,
označování razidly
11.8 Nýtování
11.9 Broušení, ostření
jednoduchých nástrojů
11.10 Bezpečnost a ochrana zdraví
při ručním zpracování kovů
3 Základní kovářské práce
3.1 Význam
kování, přehled operací ručního kování, vliv kování na materiál
3.2 Ohřev
oceli na kovací teplotu, barvy žhavé oceli, výheň a její obluha
3.3 Sekání
3.4 Prodlužování
3.5 Osazování
3.6 Rozšiřování
- kování do šířky
3.7 Pěchování
3.8 Ohýbání,
stáčení, zkrucování
3.9 Probíjení
otvorů
3.10 Kovářské
svařování
3.11 Kování
jednoduchých profilů
3.12 Postup
kování jednoduchých výkovků
3.13 Bezpečnost
a ochrana zdraví při ručním kování
4 Volné strojní kování
4.1 Obecné zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
v kovárnách, hygiena práce a hygiena
prostředí, protipožární ochrana a její prostředky
4.2 Ohřívací
zařízení. Rozdělení, druhy, zařízení pro kontrolu chodu a měření teplot,
obsluha
4.3 Volba stroje, jeho příprava a údržba
4.4 Základní druhy prací při strojním kování
4.5 Kování s použitím zápustek a dalších pomůcek
4.6 Teorie kování, jeho vliv na mechanické a technologické
vlastnosti, stupeň prokování
4.7 Kovací teploty, podmínky ohřevu a možné vady
4.8 Technické požadavky ČSN na výkovky
4.9 Bezpečnost a ochrana zdraví při jednotlivých operacích volného
strojního kování
5 Svařování
5.2 Svařování
plamenem. Plyny, zařízení a příslušenství. Přídavné materiály, technologie
stehování
5.3 Ruční svařování
elektrickým obloukem obalenou elektrodou. Zařízení, jeho údržba a nastavení. Přídavné materiály, technologie
stehování. Možnost úrazů elektrickým proudem, první pomoc
6 Rovnání a ohýbání
6.1 Rovnání tyčí,
trubek, profilů a plechů ručně, lisem, místním ohřevem
6.2 Ruční ohýbání
tyčí, trubek, profilů a plechů
6.3 Ohýbání profilů
a tlustých plechů v přípravcích a zápustkách
6.4 Bezpečnost a
ochrana zdraví při rovnání a ohýbání
7 Organizační uspořádání kovářských pracovišť
7.1 Vybavení
pracovišť stroji, nástroji, nářadím a manipulačními prostředky
7.2 Uspořádání
pracovišť v závislosti na druzích práce
7.3 Bezpečnostní,
hygienické a protipožární vybavení pracovišť
7.4 Periodické
kontroly stavu pracovišť, jejich údržba
8 Zápustkové kování
8.1 Význam,
porovnání s volným kováním, rozdělení
8.2 Konstrukce
zápustek. Dělicí rovina, výronek, úkosy stěn dutin, zaoblení hran, přídavky na
smrštění, středění vršku a spodku. Tečení kovu při kování
8.3 Materiál
zápustek a jejich výroba. Upínání, pracovní teplota a mazání zápustek, údržba a
ošetřování, skladování a evidence zápustek
8.4 Požadavky a
volba strojů pro zápustkové kování
8.5 Technologie
zápustkového kování; přípravné, pracovní a dokončovací operace (předkování,
okrajování výronku, kalibrování)
8.6 Organizace práce čety při zápustkovém kování
8.7 Vady výkovků
8.8 Tepelné zpracování, úprava povrchu (tryskání, omílání, moření,
odmašťování, základní nátěr) výkovků
8.9 Kování na vodorovných kovacích strojích, kovacích válcích a
dalších strojích
8.10 Přesné kování v zápustkách
8.11 Bezpečnost a ochrana zdraví při zápustkovém kování
9 Vývojové trendy v kovárnách
9.1 Nové
technologie hotovení výkovků
9.2 Zvyšování
přesnosti výkovků
9.3 Nové materiály pro výrobu zápustek
9.4 Pokrokové
technologie výroby zápustek
10 Technologické postupy výroby výkovků
10.1 Návrh
výkresu výkovku z výkresu součásti
10.2 Stanovení
hmotnosti, druhu a rozměrů výchozího polotovaru
10.3 Účel technologického postupu a jeho náležitosti. Stanovení
technologického postupu výroby
výkovku (sled operací, výrobní zařízení)
10.4 Stanovení pracovního postupu, technologických podmínek (např.
teploty, času, atd.) a nezbytného
nářadí, nástrojů a pomůcek pro jednotlivé operace
10.5 Příklady typických technologických postupů
volného a zápustkového kování výkovků menší hmotnosti a technologické složitosti
10.6 Konstrukce a montáže kovových výrobků
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE
A TĚLOVÝCHOVY
ODBORNÝ VÝCVIK
23-57-E/002 (24-89-2) Kovářské práce
Schválilo
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne
22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností od
1. září 2003 počínaje 1. ročníkem
Pojetí vyučovacího předmětu
Vyučovací
předmět odborný výcvik poskytuje
žákům komplexní odborné vědomosti a dovednosti, potřebné pro výkon pracovních
činností povolání dělník v kovárně (popř. vybraných činností povolání
kovář) a také nezbytné pro schopnost řídit se předpisy bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci, hygieny práce a předpisy protipožárními. Žáci získají návyky
používání osobních ochranných pracovních prostředků a dovednost používání
hasicích přístrojů a jednoduchých hasebních prostředků.
Obecným cílem předmětu je získání
praktických dovedností a návyků vedoucích
k bezpečnému zvládnutí příslušných výrobních úkolů na pracovištích zabývajících
se výrobou výkovků. Žáci aplikují teoretické vědomosti nabyté v odborných
předmětech v praktické výuce a osvojují si příslušné dovednosti týkající
se správného zacházení s polotovary, řízením, obsluhy a údržby strojů a
zařízení, provádění jednoduchých kontrol polotovarů a hotových výrobků. Odborný
výcvik klade důraz na dodržovaní zásad osobní hygieny a hygieny pracoviště a
na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Výchovně vzdělávacím cílem předmětu je vypěstovat u
žáků základní dovednosti a správné pracovní návyky, vést žáky k technologické
kázni, hospodárnému zacházení se surovinami a energiemi.
Cílové vědomosti a dovednosti:
· ruční dělení, obrábění a zpracování kovů, popř. i nekovových materiálů,
· udržování a ostření jednoduchých ručních nástrojů,
·
provádění úkonů běžné údržby strojního zařízení,
·
obsluhování
zařízení pro ohřev polotovarů,
·
ohřívání
polotovarů na předepsanou teplotu,
·
manipulování se
žhavými polotovary,
·
uvádění do chodu
a obsluha běžných druhů kovací strojů,
·
provádění
jednotlivých základních operací při ručním i strojním kování technologicky
nepříliš složitých výkovků,
·
provádění
dokončovacích a doplňkových operací při výrobě výkovků,
·
volba druhu a
rozměrů výchozího polotovaru pro zhotovení jednoduchého výkovku,
·
provádění
kontrolních operací, používání měřidel a pomůcek,
·
dodržování
pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce, pravidel
požární bezpečnosti a ekologických hledisek,
·
používání předepsaných
osobních ochranných pracovní prostředků,
· používání hasicích přístrojů a jednoduchých hasebních prostředků.
Z hlediska
klíčových dovedností by měl mistr
odborné výchovy nebo učitel odborného výcviku zaměřit pozornost na rozvoj všech
klíčových dovedností, zejména však na komunikativní dovednosti, personální
dovednosti a dovednosti řešit problémy a problémové situace.
Obsah vyučovacího předmětu vychází z obsahu pracovních
činností povolání dělník v kovárně. Žáci jednotlivé činnosti postupně
nacvičují a ujasňují si vazby mezi činnostmi, technologickými postupy a
používanými stroji, zařízeními, nástroji a nářadím a získávají přehled o souvislostech
jednotlivých výrobních úseků. Postupuje se od jednoduchých pracovních úkonů ke
složitějším.
Učivo předmětu odborný
výcvik využívá vědomostí, které si žáci osvojují v teoretické složce
vyučování, navazuje na ně a jejich praktickým využíváním je upevňuje a
doplňuje. Uvedená vazba se netýká pouze odborné složky teoretického vyučování;
mistr odborné výchovy využívá i vědomostí, které si žáci osvojili ve
vyučovacích předmětech všeobecně vzdělávacích.
V úvodním tematickém
celku 1. ročníku jsou žáci seznámeni se základními ustanoveními právních norem
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s hygienickými a protipožárními
předpisy v rozsahu odpovídajícím požadavkům výuky.
Před zahájením nového tématu a při přechodu na jiné pracoviště musí být
vždy začleněna vedle seznámení s příslušnými ustanoveními právních a
ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
rovněž informace o rizicích možných ohrožení života a zdraví; tyto vědomosti
žáků ověřuje mistr odborné výchovy
přezkoušením. Je
rovněž důležité, aby žáci získali kvalifikaci „pracovníků seznámených“ ve
smyslu § 3 vyhlášky 50/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů (pozn. - každý,
kdo pracuje na pracovišti s elektrickými zařízeními, musí získat tuto
základní elektrotechnickou kvalifikaci. Ta spočívá v seznámení se
základním bezpečnostním předpisem pro pracovníky bez elektrotechnické kvalifikace,
tj. ČSN 34 3108 v rozsahu činnosti žáků. To je pouze první část; ve druhé
části musí být žák seznámen s konkrétními elektrickými zařízeními - stroj,
počítač atd., které při výuce nebo odborném výcviku používá. Musí být seznámen
s umístěním hlavního vypínače elektrického proudu a se způsobem vypínání,
s návody pro obsluhu strojů, elektrických přístrojů a zařízení, které při
odborném výcviku používá, s postupem při jejich základní obsluze, resp.
údržbě a čištění. Seznámení může provést pověřený pracovník – kvalifikace
alespoň podle § 3 vyhlášky č. 50/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů. O
seznámení musí být sepsán zápis, který podepíše školený i školitel. Seznámení
není třeba opakovat, pokud žák resp. pracovník nemění konkrétní pracoviště nebo
zaměstnavatele. Na novém pracovišti u stejného zaměstnavatele postačí nová
druhá část, v novém zaměstnání je třeba provést nové seznámení).
V prvním a v části
druhého ročníku si žáci osvojují základní dovednosti a návyky při ručním
zpracováním kovů, dřeva a plastů a základních operacích ručního kování. Při jednoduchých montážních činnostech
se seznamují i s používáním nástrojů, pomůcek a zařízením, ale i
s organizací pracoviště a postupně získávají pracovní zkušenosti.
Ve 2. a 3. ročníku si žáci
získané dovednosti prohlubují, upevňují, a rozšiřují o činnosti při obsluze kovacích strojů a při
strojním kování. Tematické celky 6 a 7 (svařování) jsou probírány pouze na
úrovni seznámení; jejich absolvování nevyúsťuje získáním oprávnění (průkazu),
vykonávat tyto činnosti.
Mistr odborné výchovy nebo učitel odborného výcviku vede žáky ke kladnému přístupu k práci a k profesní orientaci, pěstuje u žáků smysl pro povinnost, odpovědnost, svědomitost a týmovou spolupráci.
Mistr odborné výchovy nebo učitel odborného
výcviku odpovídá za svěřené žáky v plném rozsahu po celou dobu odborného
výcviku organizovaného skupinovou formou.
Rozpis učiva je zpracován pouze rámcově. Není rozčleněn do ročníků a časová dotace jednotlivých tematických celků není stanovena. Vyučující uvedený rámcový rozpis učiva rozpracuje podle hodinové dotace předmětu v ročníku. Rozpracování učiva musí vycházet z potřeby naplnění stanovených výchovně vzdělávacích cílů, a také z důležitosti jednotlivých tematických celků a témat pro učební obor; přitom jsou uplatňovány i mezipředmětové vztahy s ostatními odbornými vyučovacími předměty.
Vyučovací předmět odborný výcvik je
třeba zařadit do všech tří ročníků v celkovém rozsahu 60 hodin týdně za
celé studium, celkem 1980 hodin za studium.
Rámcový rozpis učiva
1 Úvod
1.1 Seznámení s organizací odborného učiliště
1.2 Základní
ustanovení právních norem o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci
1.3 Nejčastější
zdroje a příčiny pracovních úrazů
1.4 Druhy
ohrožení při práci a způsoby ochrany pracovníků
1.5 Prevence
rizik při pracovních činnostech v oboru
1.6 První
pomoc při úrazech
1.7 Požární
ochrana, používání jednoduchých hasebních prostředků a hasicích přístrojů
1.8 Seznámení s obsahem předmětu
1.9 Exkurze
do kovárenského provozu
2 Základní zámečnické práce - ruční
zpracování kovů
2.1 Plošné
měření a orýsování
2.2 Řezání
a stříhání
2.3 Pilování
rovinných ploch
2.4 Vrtání,
zahlubování, vyhrubování a vystružování
2.5 Řezání
závitů
2.6 Rovnání
a ohýbání
2.7 Nýtování
2.8 Sekání,
probíjení, označování razidly
2.9 Pilování
zakřivených ploch
2.10 Broušení
na kotoučových bruskách, ruční ostření jednoduchých nástrojů
2.11 Bezpečnost a ochrana zdraví při ručním
zpracování kovů, používání osobních ochranných pracovních prostředků
3 Základní kovářské práce - ruční kování
3.1 Seznámení
s kovářským pracovištěm a jeho organizací
3.2 Nácvik
úderů jednoručním a dvouručním kladivem, údery ve
dvojicích
3.3 Obsluha
kovářské výhně, ohřev materiálu, odhad teploty.
3.4 Nácvik
používání kleští a dalšího nářadí
3.5 Sekání
3.6 Prodlužování,
kování klínů
3.7 Oprava
a údržba jednoduchých nástrojů a nářadí
3.8 Jednostranné
a oboustranné osazování
3.9 Kování
do šířky
3.10 Pěchování
3.11 Ohýbání,
ohýbání trubek, ohýbání s použitím přípravků
3.12 Prorážení
děr, rozšiřování proražených otvorů, kování prstenců
3.13 Kování
jednoduchých profilů
3.14 Kovářské
svařování
3.15 Tvarové
kování
3.16 Bezpečnost a ochrana zdraví při ručním
kování, používání osobních ochranných pracovních prostředků
4 Tepelné zpracování výkovků
4.1 Obsluha
pecí a zařízení k měření a regulaci teploty, lázně pro tepelné zpracování
4.2 Žíhání
4.3 Kalení
a popouštění, tepelné zpracování jednoduchých nástrojů a nářadí
4.4 Zušlechťování
4.5 Bezpečnost a ochrana zdraví při tepelném
zpracování, používání osobních ochranných pracovních prostředků
5 Strojní kování
5.1 Přípravné
práce pro ohřev a kování, příprava pracovišť, nářadí a nástrojů
5.2 Nácvik
řízení a obsluhy různých druhů bucharů
5.3 Sekání
5.4 Prodlužování
5.5 Osazování
5.6 Pěchování
5.7 Ohýbání
5.8 Prorážení
děr
5.9 Kování
do šířky
5.10 Kování
jednoduchých profilů
5.11 Kování
legovaných ocelí a neželezných kovů a slitin
5.12 Tvarové
kování
5.13 Bezpečnost a ochrana zdraví při strojním kování,
používání osobních ochranných pracovních prostředků
6 Svařování
plamenem - seznámení
6.1 Seznámení s pracovištěm a jeho
zařízením. Bezpečnost a ochrana zdraví při svařování plamenem, používání
osobních ochranných pracovních prostředků. Ustanovení ČSN 05 0610 a jejich
dodržování. Ukázka práce se svařovací soupravou
6.2 Nácvik základních dovedností - zapálení,
nastavení a zhášení plamene, vedení hořáku, natavování základního materiálu
6.3 Stehování tupého I svaru
6.4 Stehování koutového svaru
6.5 Stehování tupého V svaru
7 Ruční
svařování elektrickým obloukem obalenou elektrodou - seznámení
7.1 Seznámení s pracovištěm a jeho
zařízením. Bezpečnost a ochrana zdraví při elektrickém svařování, používání
osobních ochranných pracovních prostředků. Ustanovení ČSN 05 0630 a jejich
dodržování. Ukázka práce se zařízením
7.2 Návary v poloze vodorovné shora -
nastavení parametrů svařování, zapálení oblouku, nácvik vedení elektrody
7.3 Stehování koutového svaru v poloze
vodorovné do úžlabí
7.4 Stehování V svaru v poloze
vodorovné shora
7.5 Stehování tenkých plechů tupými I svary
v poloze vodorovné shora
8 Rovnání
a ohýbání
8.1 Rovnání kladivem, místním ohřevem, na
rovnacích lisech a válcích
8.2 Ohýbání plechů, tyčí a profilů za studena i
za tepla, s použitím přípravků a zápustek
8.3 Bezpečnost a ochrana zdraví při rovnání a
ohýbání, používání osobních ochranných pracovních prostředků
9 Zápustkové
kování
9.1 Příprava pracoviště - upínání a ohřev
zápustek, upínání okrajovacího nářadí, ošetřování zápustek a dalšího nářadí,
příprava, seřízení a údržba strojů
9.2 Předkování a kování jednoduchých výkovků
v jednodutinových zápustkách
9.3 Kování výkovků v postupových (několikadutinových) zápustkách
9.4 Okrajování výronku, rovnání a kalibrování výkovků
9.5 Bezpečnost a ochrana zdraví při zápustkovém
kování, používání osobních ochranných pracovních prostředků
10 Práce
na dalších druzích kovářských strojů
10.1 Práce na různých druzích bucharů
10.2 Práce na kovacích lisech, vodorovných
kovacích strojích apod.
10.3 Práce u různých druhů zařízení pro ohřev
10.4 Práce při přípravě polotovarů
10.5 Dokončovací práce na výkovcích
11.1
Bezpečnost a ochrana
zdraví při práci, používání osobních ochranných pracovních prostředků
11 Výroba kovářských výrobků
11.1
Stavební zámečnické
výrobky (např. rámy, mříže, vrata, zábradlí apod.)
11.2
Jiné konstrukční prvky