Metodický pokyn ministryně školství,
mládeže a tělovýchovy k vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení nebo
chování
č.j.: 13
711/2001-24
Metodický pokyn navazuje na
Směrnici MŠMT k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami do škol a školských zařízení[1]
a stanovuje podrobnosti organizačního zajištění a postupů při vzdělávání žáků
se specifickými poruchami učení nebo chování v základních školách,
specializovaných třídách základních škol, ve speciálních školách, ve středních
školách a vyšších odborných školách (dále jen „škola“).
(1) Žákem se specifickými poruchami učení nebo chování (dále jen „žák“) je pro potřeby tohoto pokynu žák, u kterého se specifická porucha projevuje v oblasti učení motorických dovedností nebo matematických dovedností nebo jazykových dovedností včetně písemného projevu, nebo žák se specifickými poruchami v oblasti sociálních dovedností, tj. chování, u kterého bylo toto postižení potvrzeno na základě psychologického a speciálně pedagogického vyšetření (dále jen „odborné vyšetření“). Odborné vyšetření je podkladem pro zařazení žáka do režimu speciálního vzdělávání a poskytování speciálně pedagogické péče.
(2)
Speciálně pedagogickou péči poskytuje
žákům škola nebo poradenské zařízení, které provedlo odborné vyšetření.
(3) Speciálně pedagogická péče poskytovaná žákům zařazeným do režimu speciálního vzdělávání ve speciální škole nebo specializované třídě nebo vzdělávaných formou individuální integrace zahrnuje výuku speciálních dovedností zaměřených na odstraňování příznaků specifické poruchy učení nebo chování žáka.
(4)
Výuku speciálních dovedností provádí
speciální pedagog nebo pedagogický pracovník, který absolvoval program
akreditovaný ministerstvem v rámci dalšího vzdělávání pedagogických
pracovníků zaměřený na problematiku specifických poruch učení nebo
v případě žáků se specifickými poruchami chování zaměřený na výcvik v psychoterapeutických technikách
v souladu s doporučením a ve spolupráci s příslušným poradenským zařízením.
(5)
Organizace vzdělávání individuálně integrovaného žáka a rozsah a průběh
speciálně pedagogické péče jsou stanoveny v souladu s výsledky
odborného vyšetření v individuálním vzdělávacím programu žáka (dále jen
„IVP“). IVP je součástí osobní dokumentace žáka.
(6) Podrobnosti odborného vyšetření podle odst. 1) a podrobnosti IVP podle odst. 5) stanovuje zvláštní předpis[2].
(7) Ředitel školy dbá na uplatňování postupů doporučených v závěrech odborného vyšetření a stanovených v IVP a podporuje zvyšování úrovně odborné připravenosti pedagogických pracovníků školy pro práci se žáky.
(8)
Škola umožní žákům v souladu s pedagogickými principy
individuálního přístupu a v souladu s obsahem IVP užívat dostupné
kompenzační pomůcky (kalkulátor, počítač, diktafon, bzučák, speciální učebnice
apod.), kompenzovat zkrácení doby pozornosti a další příznaky postižení
individuální formou zadání i plnění úkolů a zohlední příznaky specifické
poruchy učení nebo chování v hodnocení a klasifikaci žáka.
(9) Doporučené pedagogické postupy se týkají zpravidla individuálního pracovního tempa žáka, využívání možnosti úpravy rozsahu učiva a odpovídajícího snížení nároků na školní výkony žáka zatížené poruchou, individuální úpravy způsobu hodnocení a klasifikace s přihlédnutím k postižení žáka apod. Např. při výuce jazyků je třeba upřednostňovat ústní osvojování, doplňování textu, omezit psaní diktátů a individuálně upravit způsob psaní, při čtení užívat kratší texty, kontrolovat porozumění, při psaní preferovat kritérium čitelnosti před úpravností, při poruše matematických schopností využívat co nejvíce názorných pomůcek.
(10)
Škola uplatňuje podpůrný výukový program a
individuální přístup též k žákovi, u kterého se objevily významné obtíže
v oblasti jazykového vzdělávání, matematiky, případně další obtíže
týkající se pozornosti, soustředění, projevů hyperaktivity, impulzivity
apod. s cílem podpořit školní úspěšnost žáka a předejít jeho selhávání při
výuce a rozvoji nežádoucích projevů jeho chování ještě před provedením
odborného vyšetření a případným zařazením žáka do režimu speciálního
vzdělávání.
(11) Za obsah a realizaci podpůrného výukového programu podle odst. 10 odpovídá učitel příslušného vyučovacího předmětu. V případě, že ve škole pracuje speciální pedagog nebo pedagog podle odst 4, podílí se tento pedagog na zpracování obsahu a provádění podpůrného výukového programu. Popis a zhodnocení jeho průběhu je součástí pedagogické diagnostiky žáka a žádosti o provedení odborného vyšetření.
(1)
Do výuky ve speciálních základních
školách pro žáky se specifickými poruchami chování a ve specializovaných
třídách pro žáky se specifickými poruchami chování se zpravidla zařazuje jedna
až dvě vyučovací hodiny týdně speciální výuky sociálních dovedností se
zaměřením na korekci nežádoucích projevů chování s využitím postupů
nácviku pozornosti, tlumení impulzivity,
hyperaktivity, nácvik relaxačních technik apod. podle konkrétních vzdělávacích
potřeb žáků.
(2)
Do výuky ve speciálních základních školách pro žáky se specifickými
poruchami učení a specializovaných třídách pro žáky se specifickými poruchami
učení se zpravidla zařazuje jedna až dvě vyučovací hodiny speciální výuky
týdně. Jedná se o speciálně pedagogickou péči, zejména logopedickou péči
zahrnující též speciální cvičení zaměřená na rozvoj zrakového a sluchového
vnímání, prostorové orientace, pozornosti, paměti, postřehování, vytváření
početních představ, rozvoj motoriky apod. podle konkrétních vzdělávacích potřeb
žáků.
(3)
O individuální nebo skupinové organizaci výuky předmětů speciálně
pedagogické péče rozhodne ředitel školy s přihlédnutím k potřebám
žáků, doporučení poradenského zařízení a s ohledem na podmínky školy.
(4)
Osvobození žáka z výuky některému vyučovacímu předmětu[3]
se doporučuje uskutečňovat zcela výjimečně v případech hodných zvláštního
zřetele z důvodu mimořádné závažnosti postižení žáka, kdy nelze zajistit
výuku daného vyučovacího předmětu alternativním způsobem respektujícím
charakter a stupeň postižení žáka a jeho budoucí profesní orientaci.
(5)
O průběhu poskytované speciálně pedagogické péče škola průběžně a
průkazně informuje zákonného zástupce žáka nebo osobu odpovědnou za výchovu
žáka.
(1) K trvajícím příznakům
postižení škola přihlíží po celou dobu studia a přizpůsobuje průběh a
organizaci vzdělávání, přijímacích zkoušek a závěrečných zkoušek v souladu
s doporučením příslušného poradenského zařízení. Úpravy organizace
vzdělávacího procesu a příslušných zkoušek jsou stanoveny v IVP žáka.
(2) Speciálně pedagogickou nebo
psychologickou péči zajišťuje žákům středních škol nebo vyšších odborných škol
zpravidla poradenské zařízení.
(3) Osvobození z výuky
vyučovacímu předmětu[4]
je možné uskutečňovat pouze v případech hodných zvláštního zřetele
z důvodu mimořádné závažnosti postižení žáka, kdy nelze zajistit výuku
daného vyučovacího předmětu alternativním způsobem respektujícím charakter a
stupeň postižení žáka a jeho budoucí pracovní uplatnění.
(1) O obsahu a průběhu speciálně pedagogické péče poskytované žákovi ve škole provádí záznam příslušný odpovědný pedagogický pracovník školy do osobní dokumentace žáka.
(2) O obsahu a průběh speciálně pedagogické péče poskytované poradenským zařízením provádí záznam toto poradenské zařízení.
(3) Vedení dokumentace žáka se
řídí zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
(1) Způsob hodnocení a
klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech
vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na všech
stupních vzdělávání.
(2) Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků zejména ve věku plnění povinné školní docházky je třeba zvýraznit motivační složku hodnocení, hodnotit jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
(3) Při klasifikaci žáků ve věku plnění povinné školní docházky se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení[5].
(4) Doporučuje se sdělit vhodným
způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu
hodnocení a klasifikace žáka.
Čl. VI
(1) Zjišťování a diagnostiku
specifických poruch učení provádí pedagogicko-psychologická poradna, případně
speciálně pedagogické centrum se zaměřením na žáky s vadami řeči,
diagnostiku specifických poruch chování provádí pedagogicko-psychologická
poradna nebo středisko výchovné péče.
(2) Diagnostika je provedena na základě
komplexního posouzení případu, speciálně pedagogického vyšetření,
psychologického vyšetření, pedagogické diagnostiky a z rozboru příznaků, příčin
a dalších souvislostí v souladu s postupy diferenciální diagnostiky a se
zaměřením na rozbor nerovnoměrných výsledků žáka v jednotlivých testech a subtestech.
(3) Pedagogická diagnostika
podle čl. I odst.11) zahrnuje rozbor výsledků školní práce žáka ve vztahu
k používaným metodám výuky, porovnání výkonu žáka v jednotlivých
vyučovacích předmětech a činnostech s uvedením pozitivních výsledků výkonů
žáka, sledování průběhu koncentrace pozornosti a dalších projevů chování.
(4) Psychologické a speciálně
pedagogické vyšetření žáka zahrnuje zejména:
a) verbální a neverbální test inteligence užívaný pro danou věkovou kategorii se zaměřením na rozbor nerovnoměrných výkonů žáka,
b) percepčně kognitivní zkoušky
sluchového vnímání a paměti, zrakového vnímání a paměti,
c)
speciální didaktické zkoušky vztahující
se k příslušné věkové kategorii žáka a typu jeho postižení (zkouška čtení,
psaní, pravopisu, zkouška matematických schopností apod.),
d)
v případě potřeby zahrnuje speciálně
pedagogická a psychologická diagnostika další zkoušky, např.zkoušky motoriky,
případně logopedické vyšetření podle zvláštních předpisů[6],
zkoušku prostorové a časové orientace, zkoušku vizuomotorické
koordinace, vyšetření pozornosti, vyšetření osobnosti standardizovanými či
projektivními technikami, pozorování a rozbor projevů chování, vyšetření
rodinných vztahů apod.
Čl. VII
Úkoly poradenského zařízení
Poradenské zařízení, které provedlo
odborné vyšetření:
a)
zajišťuje pravidelnou a přímou
individuální speciálně pedagogickou a psychologickou péči žákům, pokud tuto
péči nezajišťuje škola,
b)
sleduje průběh programu odstraňování
příznaků specifické poruchy učení nebo chování žáků,
c)
provádí odborný dohled a pravidelnou
aktualizaci obsahu speciálně pedagogické péče poskytované žákům ve školách,
d)
provádí pravidelná kontrolní vyšetření
žáků,
e)
spolupracuje s pedagogy a zákonnými
zástupci žáků,
f)
poskytuje zákonným zástupcům žáka ucelené
informace o možnostech vzdělávání a možnostech poskytování speciálně
pedagogické nebo psychologické péče žákovi; v případě zletilosti žáka
poskytuje tyto informace přímo žákovi,
g)
průkazným způsobem informuje zákonné
zástupce žáka o výsledku vyšetření a průběhu speciálně pedagogické péče, kterou
poskytuje. V případě zletilosti poskytuje informace o výsledku vyšetření
přímo žákovi.
Čl. VIII
Závěrečná
ustanovení
(1) Zrušuje se platnost pokynu MŠMT ČR č.j.: 23 472/92-21 k zajištění péče o děti se specifickými vývojovými poruchami učení v základních školách.
(2) Zrušuje se platnost metodického pokynu k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č.j.: 16 138/98-24.
(3) Tento metodický pokyn nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Věstníku MŠMT.
JUDr. Petra Buzková
v.r.
ministryně
školství, mládeže a tělovýchovy
[1] Směrnice MŠMT k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení, č.j.: 13 710/2001-24. Věstník vlády pro orgány krajů, okresní úřady a orgány obcí. Částka 4/2002.
[2] Směrnice MŠMT k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení, č.j.: 13 710/2001-24. Věstník vlády pro orgány krajů, okresní úřady a orgány obcí. Částka 4/2002.
[3] §4 odst.1 vyhlášky MŠMT č. 291/1991 Sb., o základní škole, ve znění pozdějších předpisů.
[4] § 3 odst. 1 vyhlášky MŠMT č. 354/1991 Sb., o středních školách.
[5] vyhláška MŠMT č. 291/1991 Sb., o základní škole, ve
znění pozdějších předpisů,
vyhláška MŠMT
č. 127/1997 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách.
[6]
Metodický pokyn
k zabezpečení logopedické péče ve
školství, č.j.: 21224/98-24. Věstník MŠMT, sešit č. 8/1998, část metodická.