Trendy a komentáře k získaným údajům

Při průzkumu byly využity kontaktní adresy firem, organizací, institucí, nadací, škol apod. (dále jen firmy), které měly do konce roku 2002 platnou akreditaci – to jest firmy, které získaly platné ověření v letech 1999 – 2002. 1124 firem je druhý nejvyšší výsledek v historii průzkumu a odpovědělo také 440 firem, což je nevíce v absolutním vyjádření. Návratnost dotazníků byla čtvrtá nejvyšší v historii průzkumu. Také počet akreditovaných oborů vzrostl o 19 % na hodnotu 1442.

Celkový počet rekvalifikovaných osob (39703) se dramaticky nesnížil ani nezvýšil. Obdobně také průměrný počet rekvalifikovaných na firmu – 110 osob.

Počet akreditovaných oborů se stejně jako v minulých letech blíží průměru hodnot předcházejících průzkumů (kromě roku 2001).

U technickohospodářských pracovníků (viz tabulka č. 4.1) je vidět znatelný posun v profesích / pracovních činnostech, ke kterým je udělována rekvalifikace. Vedle klasických, po řadu let opakujících profesí / oborů (vše co souvisí s PC, účetnictvím, marketingem) se objevují nové profese / pracovní činnosti jako je správce konkurzní podstaty, řízení rozvoje organizace, řízení lidských zdrojů, systém práce s lidmi, obchodní zástupce, vzdělávání spojené s EU, různé druhy manažerů a jejich specializací.

U pracovníků služeb (viz. tabulka č. 4.2) nechybí osvědčené kosmetické a sportovní profese / pracovní činnosti a další klasické služby. Objevuje se větší počet rekvalifikovaných u jednoho z největších zaměstnavatelů – Českých drah. Nově vzrůstají počty rekvalifikovaných u dříve neprovozovaných služeb v oblastí zdravotně sociální, v oblasti jakosti a měření a dalších rekvalifikačně neznámých profesí / pracovních činností jako je například podnikový ekolog, lektor školitel, tlumočník – překladatel.

U dělnických profesí (viz. tabulka č. 4.3) je velká skupina oblíbených činností spojených s oblastí dopravy, obsluhou motorových pil a dalších zařízení. Významné místo si stále udržují nespecifické rekvalifikace. Nově vznikají některé profese / pracovní činnosti, které jsou úzce specializované, případně vycházejí z technických a bezpečnostních norem.

Počty oborů v jednotlivých kategoriích za období 1991 – 2002 (viz. tabulka č. 5) mírně v jednotlivých letech kolísají, což je pravděpodobně dáno tím, jaká je skladba respondentů, které odpověděli v rámci průzkumu. Z těchto hodnot lze těžko vyvozovat jednoznačné závěry.

Je patrná velká různorodost forem rekvalifikačních aktivit (viz. tabulka č. 6) Tyto formy jsou podmíněny obsahem kurzů, délkou, počtem opakování i rozsahem hodin a kvalitou studujících.

Trend v regionálním rozložení vidíme v počtu institucí / počtu vzdělávaných (viz. tabulka č. 7) a procento vzdělávaných v roce 2002. Až na drobné výjimky vede hlavní město Praha a severomoravský region. Trvale nejnižší hodnoty, které vykazoval jihočeský region, vzrostly v roce 2002 v některých údajích na středočeský a západočeský region. Je těžké spekulovat co způsobilo tuto změnu, především proto, že počet respondentů je cca 40 % odevzdaných dotazníků.

Hodinová dotace rekvalifikační kurzů (viz. tabulka č. 9) – pomineme-li extrémní hodnoty v roce 1995 a 1998, se i v roce 2002 překvapivě blíží průměru let minulých. Z toho vyplývá, že spektrum kurzů s různou hodinovou dotací je vzhledem k minulých letům obdobné.

Z rozdělení trhu v oblasti rekvalifikací (viz. tabulka 11) vyplývá, že školy včetně soukromých dlouhodobě zaujímají pouze hodnotu kolem 20 % (průzkum sleduje pouze počty škol a firem). To odpovídá i statistice ČSÚ, kdy výkonové parametry ve vzdělávání dospělých jsou ještě více v nepříznivém poměru pro školy.

U skladby vzdělávacích firem lze rozpoznat, že co do počtu jejich zaměstnanců se stav nijak dramaticky nemění. Přes 70 % firem má 1 – 9 zaměstnanců (viz. tabulka č. 12)

Souhrnný zájem firem o profese vyjadřuje posloupnost počtu oborů, kterým je udělována rekvalifikace (viz. tabulka č. 14)

V úhradách rekvalifikací (viz. tabulka č. 15) vidíme posun ve prospěch od účastníků kurzu a úřadů práce a naopak podstatné snížení podílu úhrady rekvalifikací vlastními podniky. Zda-li se jedná o trend nebo jen výkyv v roce 2002 nelze jednoznačně určit.

Podnikového vzdělávání se zúčastnilo 6 % firem z celého průzkumu. Vykázané procento je mírně vyšší než-li v minulých letech. (viz. tabulka č. 16) Stále však podstatně zaostává za publikovanými údaji ze zemí EU.

Kvalifikační struktura pracovníků vzdělávacích institucí (viz. tabulka 17) vyjadřuje proporce v rekvalifikační struktuře pracovníků vzdělávacích institucí, které sice podléhají určitým výkyvům. V roce 2002 je zaznamenáno větší procento středoškoláků než v r. 2001, ale srovnatelné s údaji v letech 1997 – 1999. Podobné jsou rozdíly v kvalifikační struktuře pracovníků dle skupin vysokých škol. Je obtížné určit, zda-li změny v kvalifikacích v minulých letech jsou dány podstatnými změnami v kvalifikaci pracovníků nebo různými respondenty v těchto letech.