Vzdělávací program literárně-dramatického oboru základních uměleckých škol
(Schváleno MŠMT dne
Charakteristika
literárně-dramatického oboru
Literárně-dramatický obor
základních uměleckých škol (dále jen LDO ZUŠ) je oborem syntetizujícím.
Základem výuky a prostředkem výchovy jsou tvořivé činnosti dramatické
(pohybové, mluvní), přednesové, slovesné a hra s loutkou. Literárně-dramatický
obor rozvíjí specificky dramatickou múzičnost dětí, mládeže i dospělých, tj.
schopnost vnímat a tvořivě zobrazit v čase lidské chování a jednání. Dramatická
výchova je významným nástrojem rozvoje některých složek sociability žáků
(schopnost kolektivně cítit, řešit obtížné sociální situace apod.) a taktéž nástrojem
rozvoje uměleckých vloh k divadelní a slovesné činnosti. Jako průprava
prolínají všemi stupni studia techniky pohybového, mluvního a
hudebně-rytmického projevu. Vybavují žáky potřebnými dovednostmi pro přirozený,
kultivovaný, tvořivý výraz. Součástí výuky v LDO jsou i základy historie
dramatické a slovesné tvorby, návštěvy vybraných divadelních a filmových
představení, výstav, koncertů a kulturních památek. Vzhledem k zaměření
oboru je žádoucí spolupráce s ostatními obory ZUŠ, výchovně vzdělávacími
zařízeními a kulturními institucemi.
Odborně vedená výuka v dramatickém oboru napomáhá včas podchytit nejtalentovanější jedince a připravit je ke studiu herectví, režie, dramaturgie, divadelní vědy, scénografie, loutkářství, organizace divadel, učitelství literárně-dramatického oboru na odborných středních a vysokých uměleckých školách, filosofických a pedagogických fakultách.
Vzděláním v literárně-dramatickém oboru získávají žáci předpoklady pro uplatnění v široké oblasti sociálně zaměřených povolání, ve kterých úspěch závisí na vysoké míře empatie a specifických komunikačních dovednostech (např. služby pro osoby se speciálními a specifickými potřebami, zdravotnictví). Průpravné technické předměty (pohyb, mluva) ovlivňují připravenost žáků pro povolání, která vyžadují pohotové a pro posluchače srozumitelné vyjadřování (pedagog, právník apod.) Komplexní charakter výuky, který zahrnuje i zvládnutí základních loutkářských dovedností, přednes a některé jednoduché hudební aktivity, pomáhá žákům připravujícím se ke studiu učitelství mateřských a základních škol, na zdravotní škole obor dětská sestra, nebo na pedagogických fakultách v oboru dramaterapie, arteterapie, herní specialista. V neposlední řadě průpravná cvičení zakládají osobnostní potenciál pro týmovou kooperaci a spolupráci uplatnitelnou a vyžadovanou v manažerských povoláních.
Literárně-dramatický obor vychovává z dětí a mládeže budoucí amatérské divadelníky, přednašeče, vzdělané a náročné diváky i čtenáře.
Práce v LDO ZUŠ je připravována jak z hledisek potřeb společnosti, tak i z hledisek vývojově psychologických a odborných. Tomu odpovídá také konečný, výchovně vzdělávací cíl oboru, tj. harmonický rozvoj osobnosti člověka
-
jeho tvořivého a odpovědného přístupu k životu,
-
jeho schopnosti osobitého a kultivovaného uměleckého projevu v oblasti
divadelní,
přednesové či slovesné,
-
jeho poučenosti o specifice oboru (vývoji, druzích, funkcích) a z toho
plynoucího zájmu
aktivně uplatnit nabyté vědomosti a znalosti v kulturním životě naší společnosti.
Z hlediska tohoto cíle je zpracována celá struktura výchovy a vzdělávání v LDO ZUŠ.
Výuka LDO ZUŠ se člení na přípravné studium, základní studium I. a II. stupně, rozšířené studium a studium pro dospělé.
Přípravná dramatická
výchova
prostřednictvím rytmických, pohybových, mluvních cvičení učí děti vzájemně si
naslouchat, respektovat se a aktivně se účastnit společné dramatické hry.
V I. stupni základního studia jsou první
dva ročníky věnovány komplexní dramatické průpravě, stejné pro žáky jak
dramatického a slovesného, tak loutkářského oddělení. Cílem této průpravy je
především probouzet vlastní aktivitu a prohlubovat zájem dětí, vychovávat
jejich schopnost spolupracovat ve skupině a vytvářet základ pro správné osvojování
odborných dovedností. Současně jsou ověřovány předpoklady žáků k jejich dalšímu
odbornému zaměření.
Studium v 3. - 6. ročnících navazuje na elementární dovednosti získané v komplexní dramatické průpravě, upevňuje je a rozvíjí. Liší se však podle odborného zaměření v oddělení dramatickém a slovesném nebo loutkářském. Hlavním obsahem studia je dramatická hra, v loutkářském oddělení dramatická hra s loutkou. Učí žáky jednat a mluvit bez přípravy, pomáhá vytvářet živý vztah k předloze, zpřítomňuje námět pro literární zpracování, pěstuje cit pro rytmus a tvar. Jejím prostřednictvím si žáci osvojují základní metody práce na divadelní hře, na roli, na textu pro přednes, pro hru s loutkou. Dramatická hra prohlubuje citovou výchovu žáků, kultivuje osobní projev a vztahy ve skupině.
V
těchto ročnících by se měli žáci již aktivně podílet na vytváření vztahů
spolupráce v ročníkové skupině i mimo ni, měli by se podle individuálních
předpokladů umět samostatně, osobitě, přirozeně a přitom kultivovaně vyjádřit
dramatickou hrou, dramatickou hrou s loutkou, přednesem, pohybem, vlastním
textem. Absolventi základního studia by měli zvládnout základy dramatického,
případně slovesného projevu tak, aby mohli pokračovat ve studiu na vyšším
stupni nebo dál samostatně rozvíjet své zájmy.
Nejlepší žáci 3. - 6. ročníků I. stupně, případně vybraní mladší žáci, kteří projeví schopnosti a zájem, jsou zařazeni do práce v dramatickém souboru. Soubor reprezentuje též školu na veřejnosti.
Vybraní talentovaní žáci se připravují individuálně v rozšířeném vyučování ke studiu na
středních odborných školách i na středních školách uměleckého zaměření.
II. stupeň základního studia připravuje
žáky na samostatnou uměleckou činnost (amatérskou nebo profesionální)
prohloubeným studiem zvoleného odborného zaměření - základy dramatické tvorby,
základy dramatické tvorby s loutkou, základy slovesné tvorby. Na tomto stupni
plní dramatická hra převážně pouze funkci metody práce.
Absolventi
II. stupně základního studia by již měli umět odborně pracovat ve skupině a
pedagogicky nadaní žáci by měli získávat zkušenosti pro práci se skupinou. (To
znamená být pověřováni přiměřenými úkoly
v ročnících I. stupně, pomáhat vedoucím souborů apod.) Měli by mít zájem dále
samostatně zdokonalovat zvládnutou základní techniku oboru a uplatňovat nabyté
dovednosti v aktivní tvořivé činnosti. Základní znalosti z praxe, teorie a
historie oboru by měli dále samostatně prohlubovat a obohacovat.
Praktickou průpravu k této samostatné umělecké činnosti umožňuje žákům v průběhu studia na II. stupni práce na inscenaci v ročníkové skupině a především v předmětu Práce v souboru. Zde jsou vedeni k aktivní spolupráci na tvorbě pořadů, učí se prostředky a formami úměrnými jejich věku, schopnostem a odborné vyspělosti reagovat na aktuální témata a tak tvořivě, v práci pro společnost, uplatňovat získané znalosti a dovednosti.
Vybraní talentovaní jednotlivci se připravují individuálně ve speciálním studijním zaměření na odborné vysokoškolské studium (AMU, JAMU, FF, PedF).
Studium pro
dospělé svým obsahem převážně navazuje na výuku II. stupně a dále ji
rozvíjí, popřípadě nabízí prostor pro výuku začátečníků.
Výuka
v literárně-dramatickém oboru je většinou skupinová, některé předměty však
vyžadují individuální vyučování (přednes, technika vedení jednoduchých loutek,
studium rolí apod.).
Učební
osnovy jsou základním vodítkem pro učitele LDO, podle kterého si volí postup a
metodu práce se zvoleným materiálem. Doporučené materiály slouží k základní orientaci
učitele. Splnění výchovně vzdělávacích a
zvládnutí vybraných studijních úkolů jsou podmínkou pro postup do vyššího
ročníku.
Přípravné studium a I. stupeň základního studia
Studiu
v literárně-dramatickém oboru předchází přípravná dramatická výchova společná
pro obě oddělení I. stupně základního studia. Hlavním obsahem práce je
jednoduchá dramatická hra, založená především na cílevědomě volené pohybové
činnosti celé skupiny. Dramatická hra je také hlavní rámcovou motivací pro
doplňující hry a technická cvičení pohybová, mluvní a hudebně rytmická.
Základním metodickým principem, který u všech činností v přípravné dramatické výchově důsledně uplatňujeme, je jejich motivace, která čerpá obsahové náměty z těch zkušeností dětí, jež cítí jako důležité. Podněcuje spontánní dětský projev a vede k nenásilnému osvojování technických prvků ve spojení s výrazem.
Organizujícím
principem činnosti v přípravné dramatické výchově je rytmus. Podporuje kázeň a
soustředění na prováděnou činnost a přispívá i k vytváření smyslu pro formu.
Dobré rytmické cítění je jedním ze základních předpokladů pro další odbornou
výchovu v literárně-dramatickém oboru.
Dramatická průprava je základním předmětem v 1. a 2. ročníku dramatického,
slovesného i loutkářského oddělení literárně-dramatického oboru. Hlavním
obsahem předmětu je komplexní tvořivá dramatická činnost, vycházející z dětské
dramatické hry, založené především na
tvořivé improvizaci. Zahrnuje všechny složky dramatického a slovesného projevu
včetně práce s improvizovanou loutkou a integruje základní prvky průpravných
činností pohybových, mluvních, hudebně rytmických i specifických činností
výtvarných.
Motivace všech činností zůstává i nadále základním metodickým principem, podněcujícím spontánní dětský projev.
Dovednosti,
získávané v průběhu výuky motivovanou výchovou, se postupně rozvíjejí ve
vlastní uvědomělou odbornou činnost.
Dramatika a slovesnost je hlavní předmět
dramatického a slovesného oddělení LDO, vyučovaný ve 3. - 6. ročníku. Je to
komplexní tvořivá dramatická činnost, vycházející z tvořivé improvizace.
Směřuje od spontánního dětského dramatického projevu k vytvoření schopnosti
samostatně, osobitě, přirozeně a přitom kultivovaně se vyjadřovat v sociální i
umělecké komunikaci dramatickým (pohybovým, mluvním) nebo slovesným projevem
(mluveným, psaným). Zahrnuje i mluvní průpravu zaměřenou k rozvoji technických i
výrazových mluvních dovedností. V 6. ročníku je součástí předmětu také nástin
vývoje evropského divadla.
Základním metodickým principem je dramatická
hra. Jejím prostřednictvím dosahuje učitel přiměřeného výrazu žáků. Dramatická
hra integruje také průpravné činnosti a učí žáky tvořivě přistupovat k zadané
předloze. Je realizována na tématech, které odpovídají vývojové fázi žáků,
podněcují jejich bezprostřednost a činorodost, rozvíjejí citovou, mravní i
rozumovou složku jejich osobnosti. Volbou odpovídajících témat je v průběhu
práce také příznivě ovlivňována schopnost žáků aktivně se podílet na vytváření
vztahu vzájemné spolupráce ve skupině. Práce
na tématu se tak stává základem organizujícím společnou činnost.
Cílevědomě
osvojené dílčí odborné dovednosti a znalosti jsou prostředky, které žáci
vědomě, aktivně a tvořivě uplatňují v dramatickém a slovesném projevu.
Součástí
práce je i návštěva vybraných divadelních nebo filmových představení, pořadů
divadel poezie, výstav, koncertů, kulturních památek nebo inspirujícího
prostředí, které souvisejí s výukou.
Přednes
Pro
výuku předmětu přednes, který vyžaduje individuální práci s žáky, se dělí
ročník na malé skupiny 2-3 žáků. Do tohoto předmětu jsou zařazováni žáci 3. –
6. ročníku. Hlavním obsahem je práce na
textu prózy a poezie, kdy jsou žáci připravováni na interpretaci slovesného
díla jako zaujatého aktuálního sdělení. Dramatická hra jim pomáhá navodit
konkrétní zážitek i osobní vztah k textu, ozřejmit téma, obsah i stavbu
předlohy, čelit mechanickému odříkávání. Předpokladem práce je volba
přiměřeného textu z hlediska myšlenkových i uměleckých kvalit, které se žáci
při hlubším seznamování s literaturou učí rozeznávat a hodnotit. Při výuce je dbáno na kulturu mluvního
projevu, na využití technických
dovedností i na vědomé a tvořivé uplatňování základních výrazových prvků
přednesu, které si žáci postupně osvojují, aby mohli přirozeně a kultivovaně
sdělovat myšlenky zvoleného textu. Nejlepší výsledky práce lze prezentovat na
soutěžích, všechny pak na veřejných vystoupeních.
Dramatika s loutkou a slovesnost je hlavní předmět loutkářského oddělení, vyučovaný v 3. - 6. ročníku. Je veden stejnými metodami jako hlavní předmět dramatického a slovesného oddělení. Vyúsťuje však především v dramatický projev s loutkou, ve kterém využívá dovedností žáků získaných individuální přípravou v hodinách zabývajících se specifikou loutky a loutkového divadla. V 6. ročníku se nástin dějin evropského divadla zaměřuje i na vývoj loutkového divadla v Evropě.
Pro výuku tohoto předmětu loutkářského oddělení, který rovněž vyžaduje individuální práci s žákem, se ročník také dělí na malé skupiny 2-3 žáků. Hlavním obsahem práce je postupné vnímání a respektování specifických pohybových zákonitostí loutky, zejména ve zkratce, stylizaci, nadsázce a metafoře, které jsou určující i pro její výtvarnou podobu. Původ a materiálový základ vnáší do vnímání loutky řadu asociací (asociace dětské hračky, oživeného předmětu, manipulace apod.). Práce na textu vychází z obdobných kritérií jako v předmětu přednes dramatického a slovesného oddělení. Je však třeba přihlédnout ke specifickým požadavkům výrazně stylizovaného textu, který je určující stylizací a typovostí loutky. Menší časový prostor pro tuto činnost ovlivňuje nejenom množství, ale i náročnost úkolů v této disciplině loutkářského oddělení.
Pohyb
je průpravný předmět zařazený v učebních plánech dramatického, slovesného i
loutkářského oddělení. Vzhledem k speciálním nárokům výuky může tyto hodiny převzít odborný pedagog. Hlavním obsahem předmětu
je cílevědomě vedená výuka zaměřená k vytváření specifických pohybových
dovedností a k rozvoji pohybové kreativity, které bude žák
potřebovat a postupně vědomě a tvořivě uplatňovat v dramatické činnosti i v
dramatické činnosti s loutkou. Jsou to např. pohyblivost, pružnost, obratnost,
cítění rytmu, dynamiky, prostoru a schopnosti pohybové a taneční improvizace, základy přízemní akrobacie, vybrané prvky taneční
techniky a hudebně rytmické cítění.
Základ
výuky tvoří cvičení a hry zaměřené k zvládnutí přirozeného kultivovaného a
koordinovaného rytmického pohybu celého těla, které tím získává schopnost
výrazu. Žáci loutkářského oddělení se musí ještě učit přenášet tento pohybový
výraz do pohybového projevu loutky.
Významnou pomocí a zdrojem inspirace k pohybovému dramatickému projevu jsou zvuky a hudba, které ovlivňují i celkovou muzičnost a představivost i fantazii žáků. Proto jsou ve spolupráci s korepetitorem pěstovány také hudebně rytmické činnosti a zpěv jako organická součást pohybového dramatického projevu. Motivace se v těchto ročnících stává inspirativním východiskem k vědomému osvojování pohybové techniky.
Práce v
souboru je předmět ročníkový (v případě vytváření souboru z celého
ročníku) i meziročníkový, kterého se účastní v y b r a n í
žáci 3. - 6. ročníků (výjimečně i talentovaní mladší žáci). Počet hodin
předmětu práce v souboru se řídí počtem ročníků. Paralelní třídy jsou
považovány za samostatné ročníky.
Složení
souboru se každoročně částečně mění odchodem absolventů I. stupně a příchodem
nových žáků.
Hlavním
obsahem práce v souboru je vytváření inscenace vhodně volené předlohy z oblasti
poezie, prózy nebo dramatických žánrů.
Práce v souboru umožňuje žákům v uceleném tvaru prakticky uplatnit a ověřit si schopnosti a ve vyučovacím procesu získané dovednosti a výsledek zveřejnit.
Metoda
přípravy je totožná s metodou výchovy dramatickou hrou, která je jedním ze
základních principů výuky na I. stupni.
Práce v souboru učí jedince podřizovat se zájmu celku a vede členy kolektivu ke vzájemné odpovědnosti.
Od učitele vyžaduje tento předmět kromě
pedagogických schopností i schopnosti dramaturgické, režijní a organizační.
Tyto požadavky lze řešit i spoluprací více pedagogů.
Zveřejněné výsledky práce v
souboru jsou součástí kulturně společenské činnosti školy. Nejlepší výsledky práce lze prezentovat na
soutěžích.
Individuální příprava ke studiu
Vybraní talentovaní žáci rozšířeného studia se v 5. a 6. ročníku individuálně připravují ke studiu na středních odborných školách a konzervatořích. Obsah předmětu se řídí požadavky těchto škol.
Učební plány literárně-dramatického oboru
Přípravné studium
Učební
plán č. 1
(pro
7leté žáky)
Délka studia: 1 rok
|
Předmět
|
||
|
|
|
|
|
Přípravná dramatická výchova |
1 - 1,5 |
|
|
|
|
|
|
Celkový počet vyučovacích
hodin |
1 - 1,5 |
|
(pro žáky od 8 let)
O d d
ě l e n í d r a m a t i c k é a
s l o v e s n é
Učební plán č.
2
|
Předmět |
Ročník |
|
|||||||||||
|
|
1. |
2. |
3. |
4. |
5. |
6. |
|
||||||
|
Dramatická
průprava Dramatika
a slovesnost Přednes Volitelný
předmět Práce
v souboru |
|
|
|
|
|
|
|
||||||
|
Celkový počet vyučovacích
hodin |
2 |
2 |
3 - 4,5 |
3 - 4,5 |
4 - 4,5 |
4,5 - 5 |
|
||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||
Poznámky:
1.
Učební plán rozpracuje vyučující literárně-dramatického oboru s ohledem
na konkrétní podmínky do vlastního učebního plánu. Rozpracovaný učební plán
musí závazně dodržovat:
a)
stanovený celkový počet týdenních vyučovacích hodin v jednotlivých
ročnících,
b) zařazení předmětu dramatická
průprava v 1. a 2. ročníku,
c) zařazení předmětu dramatika
a slovesnost v 3. – 6. ročníku,
d) zařazení předmětu přednes ve
3.- 6. ročníku (hodiny přednesu lze využít pro individuální autorskou literární
tvorbu žáků),
e) zařazení volitelných
předmětů (pohyb, hudebně-hlasová a rytmická průprava,
výtvarná průprava) v 3. - 6.
ročníku studia.
2.
Volitelné předměty pedagog vybírá dle schopností žáků a obměňovat je
může nejdříve po pololetní výuce.
3.
Předměty hudebně-hlasová a rytmická průprava a výtvarná průprava může
vyučovat
odborný pedagog odpovídajícího oboru. Lze
využívat týmové práce. Předměty je možno
vyučovat také odděleně od hlavního předmětu,
případně hodiny slučovat a učit dvakrát
měsíčně.
O d d
ě l e n í l o u t k á ř
s k é
Učební plán č. 3
|
Předmět |
Ročník |
|||||
|
|
1. |
2. |
3. |
4. |
5. |
6. |
|
Dramatická
průprava Dramatika
s loutkou a slovesnost Přednes Volitelný
předmět Práce
v souboru |
|
|
|
|
|
|
|
Celkový počet vyučovacích
hodin |
2 |
2 |
3 - 4,5 |
3 - 4,5 |
4 - 4,5 |
4,5 - 5 |
|
|
|
|
|
|
|
|
Poznámky:
1. Učební plán rozpracuje
vyučující literárně-dramatického oboru s ohledem na konkrétní podmínky do
vlastního učebního plánu. Rozpracovaný učební
plán musí závazně dodržovat:
a) stanovený celkový počet
týdenních vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících,
b) zařazení předmětu dramatická
průprava v 1. a 2. ročníku,
c) zařazení předmětů dramatika
s loutkou a slovesnost a práce v souboru v 3. - 6. ročníku,
d) zařazení předmětu přednes ve
3.- 6. ročníku (hodiny přednesu lze využít pro individuální autorskou literární
tvorbu žáků)
e) zařazení volitelných
předmětů (pohyb, technika vodění jednoduchých loutek, hudebně-hlasová a
rytmická průprava, výtvarná průprava)
v 3. - 6. ročníku studia.
2. Volitelné předměty může
pedagog vybírat dle schopností žáků a obměňovat je může nejdříve po pololetní výuce.
3. Předměty hudebně-hlasová a
rytmická průprava a výtvarná průprava může vyučovat
odborný pedagog odpovídajícího oboru. Lze
využívat týmové práce. Předměty je možno
vyučovat také odděleně od hlavního předmětu,
případně hodiny slučovat a učit dvakrát
měsíčně.
Učební plán č. 4
|
Předmět |
Ročník |
|
|||||||
|
|
5. |
6. |
|
||||||
|
Dramatika
a slovesnost/* Dramatika
s loutkou a slovesnost/* Přednes Volitelný
předmět Práce
v souboru Individuální
příprava ke studiu |
|
|
|
||||||
|
Celkový počet vyučovacích
hodin |
5 – 5,5 |
5,5 - 6 |
|
||||||
|
*
volba předmětu podle oddělení |
|
|
|
|
|
|
|||
Poznámky:
1. Rozšířené studium je určeno
žákům 5. a 6. ročníku základního studia, kteří se individuálně připravují ke
studiu na středních odborných školách a na konzervatořích.
2. Učební plán rozpracuje
vyučující literárně-dramatického oboru s ohledem na konkrétního žáka do
vlastního učebního plánu. Rozpracovaný učební plán musí závazně dodržovat:
a) stanovený celkový počet
týdenních vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících,
b) zařazení všech předmětů
v obou ročnících.
3. Volitelné předměty může
pedagog vybírat dle zaměření žáků a požadavků školy.
4. Všechny předměty, kromě
předmětu individuální příprava ke studiu se vyučují společně s žáky
zájmového studia (učební plán č. 2).
5. Předměty hudebně-hlasová a
rytmická průprava, výtvarná průprava a pohyb může vyučovat odborný pedagog
odpovídajícího oboru. Lze využívat týmové práce. Předměty je možno vyučovat
také odděleně od hlavního předmětu, případně hodiny slučovat a učit dvakrát
měsíčně.
1. Vyučování se organizuje
takto:
a) ve skupině pěti až patnácti
žáků v přípravném studiu
b) ve skupině pěti až deseti
žáků v základním studiu
c) ve skupině dvou až čtyř žáků
v předmětu přednes v dramatickém, slovesném a loutkářském oddělení,
v předmětu technika vodění jednoduchých loutek ve 3. ročníku
d) ve skupině dvou až tří žáků
v předmětu přednes v dramatickém, slovesném a loutkářském oddělení,
v předmětu technika vodění jednoduchých loutek ve 4. – 6. ročníku
e) ve skupině od pěti žáků
v předmětu práce v souboru
f)
ve skupině od 2 do 10 žáků v 5. a 6. ročníku v předmětu hudebně-hlasová průprava
g) individuálně
v rozšířeném studiu, v předmětu sólový dramatický projev a umělecký
přednes ve slovesném oddělení a sólový loutkářský projev a přednes
v loutkářském oddělení.
2. V předmětu pohyb lze
přidělit korepetitora.
P ř í p r a v n á d r a m a t i c k á v ý c h o v a
______________________________________________________________________
·
Rozvoj sociability dětí.
·
Rozvoj schopností poznat, procítit a řešit sociální situace
mezilidského styku.
· Podchycení a rozvoj pohybových dispozic dětí a jejich rytmického cítění.
·
Zjišťování předpokladů dětí pro výuku v LDO.
Do
elementární tvořivé dramatické činnosti uvádíme děti především vlastní aktivní
účastí a příkladem. Podněcujeme děti k osvojování základního pravidla
dramatické hry, tj. k osobní aktivní účasti na této hře. Učíme děti podílet se
pohybovým, hudebně rytmickým i slovním projevem na skupinové činnosti. Náměty
čerpáme z dětských her (hry s panenkami, autíčky, sportovní hry, taneční hry
apod.), které rozvíjíme a obohacujeme. Kromě toho využíváme drobných uměleckých
děl literárních, hudebních, výtvarných apod. Dbáme na věkovou, obsahovou a
formální přiměřenost, uměleckou kvalitu a podnětnost i vhodnost předlohy
vzhledem k výchovnému cíli.
Individuálním přístupem ke každému dítěti vytváříme nejen jeho vztah k učiteli, ale hlavně osobní pouto mezi dětmi navzájem, které je základem dobrého skupinového klimatu.
K
citové a sociální výchově dětí přispíváme navozováním zážitků z uměleckého díla
Vybíráme vhodná díla s tematikou odpovídajícím jejich věkovým zájmům a
sociálním potřebám. Tím zároveň vytváříme v dětech potřebu setkávat se s
uměním.
Soustavně rozvíjíme v dětech základní dispozice pro pohybový výraz (správné držení těla, obratnost, cit pro význam různě provedených pohybů a pro prostor) a jejich rytmické cítění v pohybovém a mluvním projevu. K tomu volíme vhodně motivovaná, rytmicky a se smyslem pro dynamiku vedená cvičení a dětské pohybové hry, zaměřené na komplexní projev, který je dětem v tomto věku vlastní.
Cvičení i hry jedné lekce by neměly být řazeny nahodile, ale měly by být tematicky propojeny.
V průběhu roku zveme rodiče na schůzky spojené s ukázkami práce dětí v hodině. Seznamujeme rodiče s výchovnými postupy a cíli přípravné dramatické výchovy a vytváříme v nich povědomí o smyslu naší odborné práce.
1. Naučit se základnímu pravidlu dramatické hry, tj. aktivní, osobní, soustředěná účast na
společné hře.
2. Ve cvičeních a hrách s pravidly - zvládnout základní prvky pohyblivosti,
pružnosti
a
obratnosti
- získat schopnost aktivně i
pasivně se uvolnit, soustředit
se a pohotově reagovat.
3. Ve cvičeních a hrách s pravidly - seznámit se se
základy prostorového cítění (orientace
v prostoru, respektování ostatních členů kolektivu při
volném pohybu v prostoru).
4.
Ve cvičeních a hrách s pravidly -
zvládnout jednoduchý rytmus a dynamiku:
a) pohybem
b)
zvukem - hrou na jednoduché nástroje
- hrou na tělo
- hlasem
c) slovem.
Zvládnutí základního pravidla
dramatické hry, tj. schopnost aktivně se zúčastnit společné hry.
1. ročník
__________________________________________________________________________
Vytvořit sehraný kolektiv schopný společné tvořivé a
hravé elementární činnosti.
Vedeme žáky k tomu, aby si osvojovali další
ze základních pravidel dramatické hry, kterým je schopnost navazovat kontakt.
Pěstujeme souhru. Přirozený dětský dramatický projev podněcujeme volbou námětů
vhodných pro konkrétní skupinu s různorodou kolektivní činností. Vybíráme
náměty, které vedou ke společné nebo souběžné činnosti celé skupiny a zároveň
umožňují individuální projev. Tím pomáháme žákům, aby se zbavovali rušivých
zábran i špatných návyků v chování. Volbou námětů i přístupem k nim pěstujeme v
žácích smysl pro humor. Kromě běžných témat z každodenního dětského života,
námětů pohádkových a fantaskních, rozvíjejících představivost a fantazii, dbáme
o to, aby některé náměty poskytovaly žákům možnost předjímat vývoj situace -
pronikat do myšlení a cítění jiných a
zaujímat postoje k nadcházejícímu tématu fáze dětského vývoje (konflikt dobra a
zla). Dbáme o přehlednou dramatickou stavbu příběhu, ale zbytečně jej
nezjednodušujeme.
Pozorujeme
žáky v jejich spontánním projevu a snažíme se najít příčiny nedostatků v jejich
celkovém fyzickém projevu, abychom je vhodně volenými cvičeními pomáhali
odstraňovat. Využíváme motivace, abychom žákům přiblížili a objasnili zadaný
úkol a vedli je k aktivní a správné realizaci.
Formou hry provádíme se žáky jednoduchá cvičení:
· Pohybová cvičení směřují k
uvědomění si těla jako celku. V mluvních
cvičeních se zaměřujeme na jednoduché procvičování všech složek mluvního
projevu (dechu, hlasu, výslovnosti, rytmičnosti).
· Hudebně rytmická cvičení
slouží ke kultivaci rytmického i melodického cítění a výrazu.
· Slovní projev obohacujeme
prostřednictvím ústních i písemných cvičení. Pracujeme s písemným i zvukovým
záznamem slovesného projevu.
· Výtvarné cítění, ale i
pohotovost a zručnost pěstujeme cvičeními s předměty a improvizovanými
loutkami.
· Cvičení by se mělo navzájem
prolínat.
·
Používáme takových metodických postupů, které žákům umožní prožít
radost z vlastní tvořivé činnosti, což je dalším pravidlem dobře vedené
dramatické výchovy.
Veřejnými hodinami a pohovory získáváme rodiče pro spolupráci a probouzíme v nich zájem o činnost oboru.
Dramatická hra
a) Uvědomovat si v jednoduché
pohybové dramatické hře své partnery v prostoru
a reagovat na ně.
b) Zvládnout jednoduchou partnerskou hru se zástupným textem.
c)
Zvládnout jednoduchou partnerskou hru
se zástupnou rekvizitou.
d) Seznamovat se s možnostmi
hry s předměty, jednoduchými výtvarnými znaky z nich improvizovat loutky a ve
cvičeních zvládnout základní principy jejich oživování.
Pohyb
a) V jednoduchých cvičeních
zvládnout základy správného držení těla (pánve, páteře
- v lehu, v kleku s oporou, v sedu,
ve stoji),rytmičnosti pohybu a přízemní obratnosti
(kotoul nazad, svíčka, vlna páteře v
kliku s oporou).
b) V jednoduchých hrách
zvládnout základní směry pohybu v prostoru (vpřed, vzad,
stranou, nahoru, dolů).
c) Umět pojmenovat základní
části těla.
d) Uplatnit zvládnuté pohybové
dovednosti v jednoduché akci.
Mluva
a) V jednoduchých artikulačních
cvičeních a říkadlech zvládnout rytmičnost
a
melodičnost řeči, vyslovování všech hlásek.
b)
V uvolňovacích cvičeních zvládnout měkký hlasový začátek.
c) Uplatnit zvládnuté mluvní
dovednosti v individuálním nebo kolektivním přednesu.
Slovesnost
a)
Pokoušet se o samostatné jednoduché slovní vyjádření.
b) Hrou se aktivně seznamovat s
vhodnými literárními díly.
Kritéria pro postup do 2.
ročníku
Schopnost spolupracovat s partnery v jednoduché hře.
2. ročník
________________________________________________________________________
Výchovně vzdělávací cíle
uplatňovat osvojené prvky
odborných dovedností v dramatické hře.
Prostředky k dosažení stanovených
cílů
Metody a formy práce
Výběrem námětu upevňujeme a prohlubujeme vztah žáků ke kolektivu, přičemž plně respektujeme individuální odlišnosti žáků. Dbáme o rozvoj jejich přirozeného a osobitého vyjádření vztahu k reálnému životu pomocí zvolených témat. Individuálně vhodně zaměřenými úkoly ve společné činnosti odpovídající zájmu žáků, upevňujeme a prohlubujeme vztahy žáků ke kolektivu. Volíme témata, která podněcují tvořivou dramatickou činnost a jsou přiměřená věku a schopnostem žáků ve skupině. Dbáme na to, abychom při skupinové práci podněcovali fantazii, rozvíjeli představivost a vnímavost žáků. Příběhy z dětského života, náměty pohádkové, dobrodružné, vědeckofantastické obohacujeme o dramatické životní situace zajímavých osobností, učíme žáky prožít a vyjádřit sympatii k lidské velikosti, pěstujeme v nich odpor k malosti. Učíme je řešit ve hře (i humornou formou) konflikty vznikající z vnějších činů a událostí, bojovat za dobro proti zlu a vytváříme v nich základy pro stavění stupnice hodnot.
Klimatem
ve skupině i náměty vedeme žáky k úctě a uznání druhých.
Soustavně
rozvíjíme samostatné pokusy žáků o vlastní přirozené a věku přiměřené vyjádření
dramatickou hrou, dramatickou hrou s loutkou, pohybovou improvizací, hudebně
rytmickým projevem, mluveným i psaným slovem, specifickým výtvarným činem.
Při hře s improvizovanou loutkou dbáme, i vzhledem k námětu etudy, o stylovost použitých prvků. Tím ovlivňujeme i výtvarné cítění žáků.
Pěstujeme kladný vztah žáků ke knihám, dětské poezii a literatuře.
Náročnějšími cvičeními a hrami upevňujeme v žácích osvojené prvky základních odborných dovedností.
V
pohybové výchově, kromě cviků na uvědomování si těla jako celku, procvičujeme s
žáky v přízemních polohách mrštnost. Dále procvičujeme mechaniku pohybu, aby si
uvědomili možnosti těla jako skládačky a ohebnost jednotlivých kloubů.
V
mluvní průpravě sledujeme zřetelnost a znělost mluvního projevu. K tomu
využíváme i hudebně rytmických prvků. Motivujeme žáky k vědomému využití těchto
dovedností ve vlastní dramatické činnosti.
Průběžným
kontaktem a veřejnými hodinami, případně závěrečným vystoupením ročníku
udržujeme zájem rodičů o osobní a odborný růst žáka.
Podle zájmu a schopností navrhujeme zařadit žáky buďto do dramatického a slovesného nebo do loutkářského oddělení.
Dramatická hra
a) Zvládnout jednoduchou
zadanou etudu nebo dramatizaci a umět zachovat její formu
i
při výměně rolí.
b) Umět přizpůsobit své jednání změně zadaných okolností.
c)
Zvládnout ve cvičeních hru s předmětem.
Pohyb
a)
Ve cvičeních zvládnout mechaniku pohybu ruky a nohy (jak se skládají).
b) Ve cvičeních na přízemní
mrštnost zvládnout kolébku na zádech, na břiše, parakotoul,
rozloženou hvězdici.
c)
Zvládnout ve cvičeních koordinaci jednoduchého rytmického pohybu se
zvukem.
d) V jednoduchých pohybových
hrách zvládnout základní prostorové útvary (zástup, kruh,
volný rozestup).
e) Uplatnit zvládnuté pohybové
dovednosti v jednoduché dramatické akci.
Mluva
a) Zvládnout prodloužený výdech
a základy dechové opory, v hlasových cvičeních
zvládnout rezonanci na přední opoře.
b)
V uvolňovacích cvičeních zvládnout měkký hlasový začátek.
c) Uplatnit zvládnuté mluvní
dovednosti v individuálním nebo kolektivním přednesu.
Slovesnost
a)
Zvládnout samostatné jednoduché slovní vyjádření.
b) Aktivně si osvojovat vhodná
literární díla dramatickou hrou a seznamovat se s jejich
autory.
Schopnost zvládnout v kolektivní ukázce svůj úkol v jednoduchém ději.
3. ročník
___________________________________________________________________________
Vytvořit u žáků základy pro stupnici mravních a uměleckých hodnot. Naučit je uvědomovat si vlastní i kolektivní tvořivé podněty, tyto podněty právě tak jako podněty z vnějšího světa přijímat a vyjadřovat k nim své stanovisko dramatickou hrou, výběrem uměleckého textu i vlastním pohybem a slovním projevem na úrovni dosažených odborných dovedností.
V dramatice a slovesnosti vyhledáváme pro
dramatickou hru žáků především náměty odpovídající jejich sociální zkušenosti,
s konflikty vznikajícími ze situací a vztahů (malá sociodramata).
Učíme je vidět i humornou stránku těchto sociodramat
a podle toho je řešit. Využíváme literárních předloh i vhodných námětů, zvláště
humorně prezentovaných (moderní pohádky, reálné situace ze života). Vyžadujeme,
aby žáci záměrně pozorovali svět kolem sebe a sdělovali nám svá pozorování se
vztahem k vybranému objektu. Zapojujeme se partnersky do hry. Pomáháme žákům
objasňovat příčiny konfliktu především výměnou rolí, ale i rozborem konfliktu.
Tím,
že určíme a doporučujeme uzlové body příběhu, učíme žáky zachovávat dramatický
tvar i při výměně rolí.
Rozvíjíme
jejich schopnost kontaktu, vcítění. Využíváme různých forem improvizovaného
dialogu (slovního, pohybového, zvukového), jako prostředku komunikace.
Hrami
rozvíjíme jejich schopnost se soustředit a smyslově vnímat (zrakem, sluchem,
hmatem atd.).
Pokračujeme
ve hře s reálným nebo zástupným předmětem. Smysl pro prostor a tvar pěstujeme v
žácích i při řešení náznakového prostředí pro hru pomocí praktikáblů, paravánů,
látek apod. Inspirujeme je i k vytváření scénických náznaků jimi samými (živá
dekorace), čímž podněcujeme jejich prostorovou představivost a výtvarné cítění.
Zároveň jim umožňujeme, aby se zapojili ve větším počtu do hry a vycházíme tak
vstříc jejich potřebě neustálé aktivity.
Ve
slovesné oblasti podněcujme žáky, aby především sdělovali vlastní zážitky,
odpovídající společnému tématu. V návaznosti na dramatickou hru, na hry
rozvíjející smyslové vnímání vedeme žáky k slovnímu i písemnému zachycování
asociací představ, čímž dále prohlubujeme jejich slovesný projev. Učíme je
pointovat a tím pěstujeme i jejich smysl pro formu.
Obohacujeme
citový život žáků a inspirujeme je k vlastní tvořivé činnosti také vybranými
uměleckými díly dramatickými, výtvarnými, hudebními i zážitkem z prostředí.
V
mluvní průpravě dbáme na vytváření základu vnitřně hmatového sebecitu při
hlasových a artikulačních cvičeních. Východiskem je opět motivace, kterou
posléze doplňujeme nejzákladnějším poučením. Pokračujeme v dechových,
rezonančních a artikulačních cvičeních na složitějších textech. V technicky
náročnějších cvičeních variujeme sdělování a dále rozvíjíme dialog.
Procvičujeme, a tím upevňujeme cítění dvoudobého a třídobého rytmu.
V
průpravném předmětu pohyb používáme i nadále motivace jako východiska, abychom
žákům navodili vědomí těla jako celku. Zároveň se však snažíme vést k vědomému
zvládnutí správného držení těla. Upozorňujeme je na odchylky od tohoto neutrálu
(zvlášť v držení páteře a ovládání pánve) jako na budoucí výrazové možnosti.
Učíme žáky navzájem se pozorně vnímat a poznávat individuální výrazové
prostředky. Snažíme se, i prostřednictvím závodivých a tanečních her, vyvolávat
při procvičování pohybové techniky v žácích radost z pohybu a vlastní
obratnosti. Učíme žáky dávat pravdivý smysl i jednotlivým technickým prvkům a
pomocí silné motivace zvukem, světlem, reálií hledat pohybové vyjádření pro
určitý námět. Provádíme se žáky pohybově rytmická cvičení a cvičení dynamiky,
cvičení na koordinaci pohybu a pohybové hry ve složitějších variantách
dvoudobého a třídobého rytmu. Součástí výuky jsou i hudebně pohybová cvičení a
hry, při nichž spolupracujeme také s korepetitorem. Hudebně rytmická cítění
žáků rozvíjíme i zpěvem a používáním lehce ovladatelných hudebních nástrojů
zvláště v souvislosti s tanečními hrami. Vedeme žáky ke zvládnutí základních
prostorových vztahů.
V předmětu přednes, vyučovaném v malé skupině usilujeme aby žáci interpretovaným textem vyjadřovali své názory, postoje a zážitky. Vedeme je k pochopení myšlenky a učíme je všímat si všech modulací (včetně rytmu) jako vyjadřovacích prostředků. Při přípravě humorných textů se vyhýbáme lacinému předvádění se a pitvoření.
Zveřejňujeme práce všech žáků na ročníkových
vystoupeních, na které zveme i rodiče, aby byli průběžně seznamováni s výsledky
odborné výchovy svých dětí a zůstávali se školou v kontaktu. Nejlepší práce
jednotlivců a kolektivů uplatňujeme v soutěžích a při veřejných vystoupeních.
Dramatika
a slovesnost
a) V etudě zvládnout jednoduchý
dramatický děj - tzn. uvědomit si svoji roli a úkol
v příběhu a podle toho jednat.
b)
Ve hře zvládnout jednoduchou charakterizaci.
c) Vytvořit jednoduchou
improvizovanou loutku a v etudě s ní uplatnit osvojené základní
principy jejího oživování
včetně zvuku a zvládnout jednoduchý dramatický děj.
d) Zvládnout krátké pointované
slovní sdělení (mluvené i psané).
Mluva
a) Umět si v dechových, hlasových
a artikulačních cvičeních navodit správný základní
vnitřně hmatový sebecit a postupně jej uplatňovat při práci s mluveným
slovem.
b)
Ve výrazových variantách zvládnout ve cvičeních správnou výslovnost
vokálů, rezonanci v nadhrtanových
dutinách a práci svalů břišní stěny.
Pohyb
a) Vědomě usilovat o správné
držení těla (pocit osy).
b) Zvládnout cvičení na
centrální a periferní pohyb (zabalování a rozbalování), centrální
uvolnění páteře (vlna páteře v kleku,
ve stoji).
c) Zvládnout cvičení v přízemní
obratnosti (přelézání, prolézání),
cvičení ve dvojici
(houpačky, trakaře, turecké bubny).
d) Zvládnout základy
prostorového cítění - prostorové vztahy (před, za, nahoře, dole),
rychlá formace v prostoru (dvojice,
trojice, skupiny) se změnou rytmu.
c) V hudebně pohybových
cvičeních zvládnout změny tempa (ve dvoudobém, třídobém
rytmu) a dynamiky.
Přednes
a) Umět zaujmout a přednesem
vyjádřit osobní vztah k tématu literární předlohy.
Zvládnout rezonanci na přední opoře.
Kritéria pro postup do 4.
ročníku
Schopnost
zvládnout v kolektivní, skupinové nebo individuální ukázce stanovené úkoly v
předmětech dramatika a slovesnost, přednes.
4. ročník
Výchovně vzdělávací cíle
Na
základě vytvořené elementární stupnice mravních a uměleckých hodnot učit žáky
vzájemně respektovat své odlišnosti, hodnotit klady a zápory a tato hodnocení
přijímat.
Učit je chápat funkci tvořivé činnosti v dramatické hře, v pohybovém i slovním projevu a vést je k autorskému přístupu k řešeným úkolům.
Prostředky k dosažení
stanovených cílů
V dramatice a slovesnosti uspokojujeme vhodně volenými tématy touhu žáků jak po romantice hry s velkými konflikty kladných a záporných hrdinů, tak i po humoru. V tomto věku (11 - 12 let) již začínáme odlišovat úkoly pro chlapce a dívky, abychom posilovali mužnost chlapců a ženskost dívek. Výměnou rolí a dalšími variacemi umožňujeme žákům pochopit postoje a jednání druhých a učíme je vyjádřit obsah zvoleného tématu odpovídajícím způsobem.
Procvičujeme
základní principy stavby dramatického tvaru. Vytváříme podmínky pro autorský
přístup žáků k úkolům - umožňujeme jim zaujímat a vyjadřovat osobní stanoviska a
názory různým řešením konfliktu a tím různým vyústěním děje pomocí výměny rolí,
změnou zadaných okolností, změnou vzájemných vztahů.
V
partnerských cvičeních a hrách se zaměřujeme na vytváření kontaktu s partnerem.
Učíme žáky vnímat partnera v prostoru, všímat si jeho jednání, umět postřehnout
jeho popudy a reagovat na ně citlivě, pohotově, adresně a sdělně.
Ve
cvičeních nadále zcitlivujeme smyslové vnímání a využíváme je v dialogu s
předmětem, kde se projeví i autorský postoj žáka.
Zadáváme úkoly pro menší skupiny. Tím
umožňujeme žákům učit se vidět práci druhého a kriticky ji hodnotit. Přitom je
vedeme ke vzájemné úctě a pečujeme o kulturu chování.
Využíváme
i nadále inspirace uměleckými díly obdobně jako v předešlém ročníku (včetně
návštěv inspirujícího prostředí). Učíme žáky používat jednoduché scénografické
prvky v hracím prostoru tak, aby ve svém souhrnu podporovaly dramatické
sdělení.
Slovesný
projev zaměřujeme na vyjádření vztahu, zvláště formou dialogu. Učíme žáky
citlivě vnímat význam použitých slov. Hrou se slovy obohacujeme jejich výrazivo
potřebné pro tvořivý slovesný projev.
V průpravné mluvní činnosti zdokonalujeme pomocí motivace odborné dovednosti, upevňujeme správné řečové návyky a tak předcházíme možným poruchám hlasu v pubertě. Dbáme zejména na aktivně uvolněné držení těla, hluboký nádech a výraznou výslovnost. Neustále aplikujeme nabyté dovednosti v dramatické akci. Důraz klademe zejména na adresnou komunikaci, prostorové cítění v mluvním projevu a na vyjadřování podtextů modulace.
V pohybové průpravě nadále důsledně spojujeme osvojované obtížnější technické prvky s výrazem. Začleňujeme funkčně hudebně pohybový a taneční projev do dramatické činnosti i v podobě pohybové improvizace. Využíváme obratnost žáků a jejich schopnosti koordinovat pohyby. K pohybovým improvizacím a tancům používáme funkčně reprodukovanou i živou hudbu. Upevňováním správných pohybových návyků (zvláště v držení těla) a další pohybové techniky (přízemní gymnastiky až akrobacie) předcházíme zhoršení funkce pohybového aparátu v pubertě. U chlapců pěstujeme sílu, u dívek ohebnost. Hudbou rozvíjíme rytmický a hudebně pohybový projev a to i ve spolupráci s korepetitorem.
V
předmětu přednes vyhledáváme spolu s žáky texty, které jim pomáhají utvářet si
názor na okolní svět a vztah k němu. Dramatická hra může být nadále jednou z
metod, jak zaujmout žáka pro text, citově jej na něm zainteresovat a pomoci mu
zprostředkovat vlastní zážitek na podkladě autorova textu. Během práce
prakticky seznamuje žáky se základními výrazovými prvky přednesu.
Dbáme
na to, aby kromě ročníkových vystoupení měli žáci i rodiče možnost konfrontovat
výsledky práce na přehlídkách celého oboru. Nejlepší výkony prezentujeme
veřejně.
Studijní úkoly
Dramatika a slovesnost
a) Zvládnout v kolektivní
improvizaci jednoduchou dramatickou situaci s možností
rozhodnout svým jednáním její řešení.
b) Zvládnout ve cvičeních základní principy stavby jednoduchého dramatického tvaru.
c) Umět navázat v jednoduchých
cvičeních a etudách kontakt s partnerem a vyjádřit vztah
k němu.
d)
Zvládnout ve cvičení dialog s předmětem jako partnerem a vyjádřit vztah
k němu.
e) Ve cvičeních si uvědomit výrazové možnosti při volbě slov.
f)
Zachytit v psaném textu vyjádření vztahu.
Mluva:
a) Ve výrazových variantách
uplatňovat správné technické návyky v mluvním projevu:
dechovou oporou
rezonancí v masce
aktivizací podbřišku
neustálou aktivizací mluvidel (jazyka, spodní čelisti, rtů).
b) Ve cvičeních vědomě zvládnout výslovnost závěrových
souhlásek podle ortoepických
pravidel - rovněž ve výrazových
variantách.
Pohyb:
a)
Zvládnout základní prvky přízemní gymnastiky až akrobacie (různé druhy skoků,
příprava na stojku).
b) Zvládnout náročnější cviky obratnosti
(propojování skoků a přízemního pohybu).
c)
Zvládnout koordinační cvičení v pohybu a z místa s posunem rytmického
důrazu.
d)
Zvládnout jednoduchou taneční hru se zpěvem (polka, valčík).
e) Uvědomit si odlišnost výrazu zvládnutých cviků při motivovaných tempech, rytmických a dynamických variantách.
Přednes:
a) Zvládnout ve cvičeních
vyjádření jednoduchého podtextu.
b) Prohlubovat práci na textu,
uvědomováním si a vyjadřováním podtextu s možností
různých výkladů.
c) Uvědomit si základní
výrazové prvky přednesu (významový přízvuk, pauzu, intonaci,
tempo, rytmus a dynamiku) jako
prostředky pro sdělování a pracovat s nimi.
Kritéria pro postup do 5.
ročníku
Schopnost zvládnout v kolektivní, skupinové nebo individuální ukázce stanovené úkoly v předmětech dramatika a slovesnost, přednes.
5. ročník
___________________________________________________________________________
Upevňovat v žácích smysl pro mravní a
umělecké hodnoty. Umožňovat jim při tom, aby si uvědomili a vyjádřili v
dramatické činnosti i slovesném projevu své konflikty se světem, jejich příčiny
a případná řešení.
Vést
žáky k vědomému zvládnutí a osvojení základních principů tvořivé dramatické
činnosti.
Podněcovat
je k samostatnému slovesnému vyjádření.
Prostředky
k dosažení stanovených cílů
V
dramatice a slovesnosti pomáháme žákům podněty z literárních a jiných
uměleckých děl hledat vlastní cíle a ideály. Podněcujeme je k vyjádření jejich
vlastních představ o světě, přitom v nich pěstujeme smysl pro humor, pomáháme
jim získávat zdravý sebenáhled a také schopnost
přijímat kritiku.
Navazujeme
na formy práce s dramatickým tvarem z předchozího ročníku (výměna rolí, změna
zadaných okolností). Vedeme žáky k tomu, aby odhalovali a rozvíjeli motivy
dějových zvratů a snažili se stavět příběh jako řetěz příčin a následků. Tím
zároveň přispíváme i k jejich dialektickému myšlení.
Učíme
žáky, aby se již vyjadřovali výrazně a sdělně pomocí získaných základních
odborných dovedností, tzn. aby zveřejňovali jednáním základní úkol postavy
příběhu, vztah k partnerům a k danému prostředí.
Etudy
zpracováváme do konečného tvaru, který v základě fixujeme. Využíváme i
náznakové scénografické prvky a ostatní pomůcky.
Pomocí
hudby rozvíjíme emotivnost žáků, jejich představivost a fantazii, smysl pro
rytmus a dynamiku, prostorové cítění i hudebnost a cit pro formu. Dalším
prohlubováním smyslové vnímavosti obohacujeme jejich výrazový projev.
Při
slovesné práci učíme žáky vyhledávat a shromažďovat náměty a vytvářet
individuálně zvolenou formou krátké příběhy. Zdokonalujeme zvláště jejich
techniku psaní scénáře, kterou využíváme pro záznam při výuce vzniklých
dramatických forem (pásem, etud, dramatizací apod.).
Přitažlivými artikulačními a hlasovými cvičeními zdokonalujeme techniku řeči za vědomé spolupráce žáků. Usilujeme o kultivovaný a přitom přirozený mluvní projev. Dále procvičujeme techniku ze 4. ročníku a požadujeme na žácích, aby vědomě uplatňovali základní principy uvolněného aktivního projevu (ovládání těžiště, břišní stěny, celkového svalového napětí). V rezonančních cvičeních se soustřeďujeme na upevnění rezonance v masce. V slovním jednání učíme žáky rozlišovat adresný projev obrácený k jednomu nebo více partnerům v prostoru. Procvičujeme gradaci v mluvním projevu jako jeden ze základních výrazových principů.
V
pohybových cvičeních se orientujeme na náročný, ale zajímavý trénink, kterým
čelíme celkové fyzické pubertální povolenosti a tím zlepšujeme kondici žáků i v
psychofyzickém smyslu. K tomu používáme vybrané prvky sportovní i taneční
techniky, jednoduché akrobatické prvky a cvičení koordinace. Nadále pracujeme
funkčně s živou i reprodukovanou hudbou. Stále používáme technické dovednosti
ve spojení s výrazem. V tanečních hrách spojujeme pohyb se zpěvem, případně s
hrou na jednoduché hudební nástroje (orffovský
instrumentář).
V
předmětu přednes pomáháme žákům při samostatném výběru textů, které odpovídají
jejich věkovým i odborným možnostem jako recitátorů a zároveň je vedou k
poznávání okolního světa a jejich vlastní úlohy v něm. Využíváme literaturu
soudobou i klasickou. Při rozkrývání textu hledáme styčné body mezi předlohou a
vlastním zážitkem žáka, aby mohl zaujmout k textu osobní stanovisko. Učíme žáky
interpretovat i vlastní texty. Při práci si žáci prakticky osvojují základní
výrazové prvky přednesu jako prostředku k vyjádření podtextu.
Důrazem na čistotu a přesnost práce zkvalitňujeme výkon žáků a tím vycházíme vstříc jejich potřebě získávat jistotu projevu. Vedeme žáky k odpovědnosti za obsah a formu vyjádření vzhledem k spoluhráčům i divákům. Soustavně je seznamujeme s obsahem a významem odborných výrazů. Jako učební pomůcky využíváme při práci i audiovizuální techniku a jednoduché scénografické prvky, včetně základní světelné techniky. V souvislosti s obsahem výuky a jako její součást navštěvujeme se žáky i vybrané kulturní pořady a místa.
Snažíme se získat rodiče ke spolupráci při kladném ovlivňování osobnostního projevu žáků i k pochopení jejich vývojových problémů. Zdařilé práce uplatňujeme v pořadech a soutěžích.
Studijní úkoly
Dramatika
a slovesnost:
a)
Zvládnout v dramatické etudě vlastní vyjádření námětu a využít přitom
získané základní odborné dovednosti a znalosti.
b) Fixovat tvar etudy -
pravdivým jednáním zveřejnit úkol postavy, kontakt s partnerem,
vztah k prostředí.
c) Zvládnout daný hudební námět formou dramatické pohybové improvizace.
d)
Zvládnout jednoduchou slovní improvizaci (reportáž, konferování, výklad
apod.).
e) Zpracovat písemně vlastní zážitek.
f)
Zvládnout techniku psaní jednoduchého scénáře.
Mluva:
a) Ve výrazových variantách
upevňovat správné technické návyky v mluvním projevu:
dechovou oporu
rezonanci v masce
aktivizaci podbřišku
neustálou aktivizaci mluvidel (jazyka, spodní čelisti, rtů).
b) Ve cvičeních vědomě
zvládnout výslovnost úžinových a polozávěrových souhlásek podle ortoepických
pravidel.
Pohyb:
a)
Ve vybraných variantách zvládnout: požadovaný pohybový trénink, další
vybrané prvky pohybové techniky (cvičení na ovládání osy, těžiště).
b)
Zvládnout cvičení na přízemní mrštnost (spojování např. stojek s
kotouly).
c)
Zvládnout koordinační cvičení s předmětem.
d) Zvládnout jednoduchý
soudobý, dobový nebo lidový párový tanec, případně se zpěvem.
Přednes:
a)
Zvládnout v nadsázce různé výrazové varianty řečových cvičení.
b)
Logicky zvládnout myšlenku autorova textu a obohatit ji o vlastní
interpretační postoj.
c) Uvědoměle pracovat se
základními výrazovými prvky přednesu (viz úkoly 4. ročníku).
Kritéria pro postup do 6.
ročníku
Schopnost zvládnout v kolektivní, skupinové nebo individuální ukázce stanovené úkoly v předmětech dramatika a slovesnost, přednes.
6. ročník
Vhodně volenými úkoly umožnit žákům
vědomě vyjádřit v dramatickém a slovesném projevu své mravní a estetické
postoje ke světu.
Vést žáky k vědomému uplatnění
nabytých dovedností ve společných i individuálních úkolech dramatických,
přednesových i slovesných.
Připravit se žáky absolventské
vystoupení.
V
dramatické a slovesné činnosti navazujeme na náměty z předchozího ročníku.
Vyhledáváme spolu se žáky další témata, jež by jim z různých i komických úhlů
pohledu umožnila konfrontovat jejich postoje ke světu se zkušenostmi jiných
generací. Vyhledáváme nadále tato témata i v působivých uměleckých dílech a tím
ovlivňujeme etické i estetické cítění žáků.
Vedeme
žáky k vědomému osvojování základních principů dramatického výrazu, společných
všem disciplínám (rytmus, prostor a další) a tím jim ozřejmujeme spojitost mezi
jednotlivými činnostmi.
Pověřujeme
žáky samostatnými úkoly. Vedeme je k tomu, aby nabyté dovednosti samostatně
funkčně uplatňovali a tím si je také prohlubovali a upevňovali (např. jako
„učitelé“ v části naší hodiny, ve školních pořadech, v základní škole ve
školním rozhlase, v hodinách
literatury, v práci s mladšími dětmi v zájmových kroužcích). Zároveň je tím
učíme radovat se z vlastní schopnosti dávat druhým - uplatňovat svou zálibu
společensky.
Inspirujeme
žáky, aby vytvářeli vlastní varianty prováděných cvičení a her, uskutečňovali
vlastní nové nápady. Tím si ověřujeme, jak zvládli a pochopili základní
principy jednotlivých složek dramatické výchovy.
Připravujeme
absolventský pořad. Volnou volbou obsahu i formy programu umožňujeme žákům co
nejúplněji uplatnit individuální schopnosti i získané dovednosti v integrovaném
vystoupení před veřejností. Práci na vystoupení využíváme také jako motivaci k
dalšímu stmelování kolektivu a k prohlubování vztahů ve skupině.
Pomáháme
žákům objevit jim nejbližší námět a formu pro samostatnou slovesnou
absolventskou práci.
Vyžadujeme
na žácích, aby doma samostatně procvičovali techniku řeči a na zadávaných
úkolech si ověřujeme dosaženou úroveň kultury mluvy. Průběžně pověřujeme žáky
samostatným vedením jednoduchých rozcviček. Tím je zároveň učíme rozpoznávat u
sebe i druhých chyby v technice řeči a hledat jejich příčiny.
Seznamujeme
žáky s evropskými kulturními dějinami a pokoušíme se přitažlivým způsobem
vytvořit jim základní obraz o vývoji evropského dramatického umění v kontextu s
vývojem hmotné i duchovní kultury společnosti. Abychom probudili aktivní zájem
žáků o toto téma, pověřujeme je dílčími úkoly doplňujícími společnou výuku
(např. vyhledat zajímavý dobový text, výtvarné dílo).
Náročnější cvičení pohybové techniky (akrobatické i taneční prvky) zapojujeme funkčně do dramatické činnosti. Rozšiřujeme tak pohybový projev žáků a další výrazové možnosti. Pomocí hudby nadále prohlubujeme jejich hudební a rytmické cítění. Využíváme individuální dovednosti jednotlivců (např. dovednosti taneční, sportovní), k obohacení všech a učíme žáky, aby dovedli sami např. princip určitého sportovního pohybu ostatním vysvětlit. Podobně jako při hlasových a artikulačních cvičeních pověřujeme i při pohybové výchově jednotlivé žáky, aby se střídali v samostatném vedení pohybových rozcviček a tím se učili poznávat u druhých příčiny chyb a odstraňovat je. Pohybovou průpravu se postupně snažíme zaměřovat i obsahově k absolventskému vystoupení.
V předmětu přednes učíme žáky vědomě používat základní výrazové prvky uměleckého přednesu v tvořivé interpretaci samostatně zvoleného textu. Přitom dbáme na to, aby zachovávali přirozený a kultivovaný přednesový projev. Dáme možnost žákům vyzkoušet si i práci na dramatickém výstupu (monolog, dialog).
Prací
v souboru a zvláště veřejným vystoupením umožňujeme žákům prakticky si
prověřovat své schopnosti, nabyté odborné dovednosti i hloubku zájmu o tuto
činnost. Prostřednictvím vedení školy zajišťujeme veřejné uplatnění
absolventského pořadu.
Informujeme žáky i rodiče o možnostech dalšího vzdělávání
na LDO a seznamujeme je s obsahem, metodami a cíli výuky ve specializovaných
odděleních II. stupně.
Dramatika a slovesnost:
a) Podílet se tvořivě na přípravě a realizaci absolventského pořadu.
b) Zvládnout technicky i
výrazově na úrovni kultivované přirozenosti
svůj úkol
v absolventském pořadu.
c) Vědomě uplatňovat v
pohybových dramatických improvizacích na daný hudební námět
prostorové, rytmické a dynamické cítění.
d) Vlastní námět zpracovat
písemně samostatně písemnou formou.
Mluva:
a)
Vědomě pracovat s nabytými odbornými mluvními dovednostmi.
b) Umět vést jednoduchou mluvní
rozcvičku.
Dějiny:
a) Doplnit svými poznatky zvolené téma z kulturních dějin.
Pohyb:
a) Zvládnout další prvky pohybové techniky (přízemní mrštnost - pády, spojování cviků).
b) Zvládnout další soudobý,
dobový či lidový tanec se zpěvem a použitím jednoduchých
hudebních nástrojů.
c) Zvládnout v návaznosti na
předchozí i stávající průpravu pohybový projev, požadovaný
v souvislosti s absolventským vystoupením.
d) Umět vést jednoduchou
pohybovou rozcvičku.
Přednes:
a) Zvládnout samostatný výběr
vhodného textu i jeho osobně zaujatou tvořivou
kultivovanou interpretaci, popřípadě zvládnout práci na dramatickém výstupu (monologu, dialogu).
3. - 6. ročník
Výchovně vzdělávací cíle
Umožnit
žákům prověřit si hloubku svého zájmu i schopnosti a získané dovednosti v
náročnější práci.
Sledovat rozvoj jejich talentu i pohybové a zdravotní dispozice z hlediska přípravy na odborné studium.
Vzbudit u žáků
chuť a lásku k této kulturně společenské činnosti, aby se mohli v budoucnu stát
platnými členy či vedoucími amatérských souborů a přispět svými schopnostmi,
znalostmi a dovednostmi k rozšíření a zkvalitnění této zájmové umělecké
činnosti.
Vhodně volenou dramaturgií i přitažlivým způsobem práce, odpovídajícím věku a odborné vyspělosti žáků, prohlubujeme jejich vztah k dramatické a slovesné činnosti jako kulturně společenskému činiteli. Pomáháme jim uplatnit a ověřit si v souborové práci schopnosti a nabyté dovednosti. Nové členy souboru pověřujeme jednoduchými úkoly, ale postupně své nároky zvyšujeme. Individuální úkoly zadáváme žákům s ohledem na jejich odborný i osobnostní rozvoj, ale neztrácíme ze zřetele ani hledisko veřejného uplatnění v souborovém programu. Dáváme proto možnost kolektivu, aby se podílel na výběru žáků pro jednotlivé úkoly (v souborech s vyváženým počtem dívek a chlapců je možné vzájemné určení rolí: dívky chlapcům, chlapci dívkám). Tím vedeme žáky k vzájemné odpovědnosti i k odpovědnosti celého kolektivu za výsledek souborové práce. Veřejným vystupováním umožňujeme žákům zažít radost z vlastní schopnosti obdarovat svými dovednostmi nejen sebe a spoluhráče, ale i diváky a posluchače. Učíme žáky kriticky hodnotit vlastní práci, rozebírat v kolektivu nejen výsledky, ale i dílčí úseky, neztrácet humor při nezdarech, nacházet jejich příčiny a odstraňovat je, být zaujatými hledači a objeviteli nových možností a přístupů. Jde tedy i v souborové práci především o výchovu zúčastněných žáků.
Dramaturgii podřizujeme složení souboru, výchovně vzdělávacím cílům, zájmu žáků i možnostem dramatického projevu, který odpovídá jejich věku a dosažené odborné úrovni. Postupně umožňujeme žákům setkat se s různými typy a žánry kolektivního dramatického projevu (pásmo, divadlo poezie, dramatizace, divadelní hra jako činohra, hra se zpěvy) s náměty ze současného života dětí, ale i z oblasti pohádkové, dobrodružné příp. historické.
Vyspělejší
žáky již vedeme k dramaturgické spolupráci. Učíme je vyhledávat předlohy vhodné
k inscenování a autorsky na nich pracovat. Přijímáme co nejvíce podnětů a
nápadů žáků k obohacování rámcové koncepce, aby inscenace byla výsledkem
skutečné spolupráce učitele se žáky. Zároveň využíváme i specifických
individuálních dovedností žáků (hudebních, výtvarných, technických ap.).
Podle
potřeby spolupracujeme v souboru I. stupně i se žáky II. stupně. Získáváme tím
jednak možnost širšího dramaturgického výběru, jednak spojením větší zkušenosti
a dovednosti starších žáků s hravostí a bezprostředností žáků mladších,
získávají obě skupiny rychleji a nenásilně potřebné kvality.
Vytvořené programy vhodně uplatňujeme, aby našly u diváků potřebnou odezvu a s tím zpětně příznivě ovlivnily naši výchovně vzdělávací práci uvnitř souboru.
V 1. roce
plnit úkoly, zadávané v souborové práci a snažit se uplatnit v nich své
schopnosti
a dovednosti.
Ve 2. roce zvládnout úkoly zadávané v souborové
práci a rozvíjet v nich své schopnosti
a dovednosti.
Ve
3. roce aktivně se podílet svými schopnostmi, znalostmi a dovednostmi i
vlastními
podněty na vytváření
souborových programů.
Ve
4. roce soustředit se plně na práci v
souboru, iniciativně všestranně spolupracovat
v kolektivu a přitom si
ověřovat i opravdovost svého zájmu o tuto náročnou
kulturně společenskou
činnost.
Splnění úkolů 6. ročníku v předmětech dramatika a slovesnost i přednes. Účast na absolventském vystoupení.
1. ročník
___________________________________________________________________________
Vytvořit
přátelský pracovní kolektiv pomocí společné elementární hravé činnosti.
Prostředky
k dosažení stanovených cílů
Vedeme žáky k tomu, aby si osvojovali další ze základních pravidel dramatické hry, kterým je schopnost navazovat kontakt. Pěstujeme souhru. Přirozený dětský dramatický projev podněcujeme volbou námětů vhodných pro konkrétní skupinu s různorodou kolektivní činností. Vybíráme náměty, které vedou ke společné nebo souběžné činnosti celé skupiny a zároveň umožňují individuální projev. Tím pomáháme žákům, aby se zbavovali rušivých zábran i špatných návyků v chování. Volbou námětů i přístupem k nim pěstujeme v žácích smysl pro humor. Kromě běžných témat z každodenního dětského života, námětů pohádkových a fantaskních, rozvíjejících představivost a fantazii, dbáme o to, aby některé poskytovaly žákům možnost předjímat vývoj situace - vnikat do myšlení a cítění jiných a zaujímat postoje k nadcházejícímu tématu fáze dětského vývoje (konflikt dobra a zla). Dbáme o přehlednou dramatickou stavbu příběhu, ale zbytečně jej nezjednodušujeme.
Pozorujeme žáky v jejich spontánním projevu a snažíme se najít příčiny nedostatků v jejich celkovém fyzickém projevu, abychom je vhodně volenými cvičeními pomáhali odstraňovat. Využíváme motivace, abychom dětem přiblížili a objasnili zadaný úkol a vedli je k aktivní a správné realizaci.
Provádíme
s dětmi formou hry jednoduchá cvičení:
· Pohybová cvičení směřují k
uvědomění si těla jako celku. Nejúčinnější jsou, provádíme-li je na zemi a v
přízemních polohách.
· V mluvních cvičeních se zaměřujeme na jednoduché procvičování všech
složek mluvního projevu (dechu, hlasu, výslovnosti, rytmičnosti).
· Hudebně rytmická cvičení
slouží ke kultivaci rytmického i melodického cítění a výrazu.
· Slovní projev obohacujeme
prostřednictvím ústních i písemných cvičení. Pracujeme s písemným i zvukovým
záznamem slovesného projevu.
·
Výtvarné cítění, ale i pohotovost a zručnost pěstujeme cvičeními s
předměty a improvizovanými loutkami.
·
Cvičení se musí navzájem prolínat.
Používáme takových metodických postupů, které žákům
umožní prožít radost z vlastní tvořivé činnosti, což je dalším pravidlem dobře
vedené dramatické výchovy.
Veřejnými hodinami a pohovory získáváme rodiče pro spolupráci a probouzíme v nich zájem o činnost oboru.
Dramatická hra:
a) Uvědomovat si v jednoduché
pohybové dramatické hře své partnery v prostoru
a reagovat na ně.
b)
Zvládnout jednoduchou partnerskou hru se zástupným textem.
c)
Zvládnout jednoduchou partnerskou hru
se zástupnou rekvizitou.
d) Seznamovat se s možnostmi
hry s předměty, jednoduchými výtvarnými znaky
improvizovat loutky a ve cvičeních
zvládnout základní principy jejich oživování.
Pohyb:
a) V jednoduchých cvičeních
zvládnout základy správného držení těla (pánve, páteře
- v lehu, v kleku s oporou, v sedu,
ve stoji)
rytmičnosti pohybu a přízemní
obratnosti (kotoul nazad, svíčka)
vlnu páteře v kleku s oporou.
b) V jednoduchých hrách
zvládnout základní směry pohybu v prostoru (vpřed, vzad,
stranou, nahoru, dolů).
c)
Umět pojmenovat základní části těla.
d) Uplatnit zvládnuté pohybové
dovednosti v jednoduché akci.
Mluva:
a) V jednoduchých artikulačních
cvičeních a říkadlech zvládnout rytmičnost a melodičnost řeči vyslovování všech hlásek.
b) V uvolňovacích cvičeních
zvládnout měkký hlasový začátek.
c) Uplatnit zvládnuté mluvní
dovednosti v individuálním nebo kolektivním přednesu.
Slovesnost:
a)
Pokoušet se o samostatné jednoduché slovní vyjádření.
b) Hrou se aktivně seznamovat s
vhodnými literárními díly.
Kritéria pro postup do 2.
ročníku
Schopnost spolupracovat s partnery v jednoduché hře.
2. ročník
________________________________________________________________________
Výchovně vzdělávací cíle
Prohloubit sociální vztahy ve skupině.
Zvládnout další pravidla dramatické hry. Vědomě
uplatňovat osvojené prvky
odborných dovedností v dramatické hře.
Prostředky k dosažení stanovených cílů
Metody a formy práce
Výběrem
námětu upevňujeme a prohlubujeme vztah žáků ke kolektivu, přičemž plně
respektujeme individuální odlišnosti žáků. Dbáme o rozvoj jejich přirozeného a
osobitého vyjádření vztahu k reálnému životu pomocí zvolených témat.
Individuálně vhodně zaměřenými úkoly ve společné činnosti odpovídající zájmu
žáků, upevňujeme a prohlubujeme vztahy žáků ke kolektivu. Volíme témata, která
podněcují tvořivou dramatickou činnost a jsou přiměřená věku a schopnostem žáků
ve skupině. Dbáme na to, abychom při skupinové práci podněcovali fantazii,
rozvíjeli představivost a vnímavost žáků a tím jim pomáhali objevovat svět.
Příběhy z dětského života, náměty pohádkové, dobrodružné, vědeckofantastické,
obohacujeme o dramatické životní situace zajímavých osobností, učíme žáky
prožít a vyjádřit sympatii k lidské velikosti, pěstovali v nich odpor
k malosti. Učíme je řešit ve hře i humornou formou konflikty
vznikajících z vnějších činů a událostí,
bojovat za dobro proti zlu a tím si vytvářet základy pro stupnici hodnot.
Klimatem
ve skupině i náměty vedeme žáky k úctě a uznání druhých a rozvíjíme jejich
smysl pro krásu a spravedlnost. Pomáháme vytvářet jejich citový vztah k naší
zemi.
Soustavně
rozvíjíme samostatné pokusy žáků o vlastní přirozené a věku přiměřené vyjádření
dramatickou hrou, dramatickou hrou s loutkou, pohybovou improvizací, hudebně
rytmickým projevem, mluveným i psaným slovem, specifickým výtvarným činem.
Při hře s improvizovanou loutkou dbáme, i vzhledem
k námětu etudy, o stylovost použitých prvků. Tím ovlivňujeme i výtvarné cítění
žáků.
Pěstujeme
kladný vztah žáků ke knihám, dětské poezii a literatuře.
Náročnějšími
cvičeními a hrami upevňujeme v žácích osvojené prvky základních odborných
dovedností.
V
pohybové výchově, kromě cviků na uvědomování i těla jako celku, procvičujeme se
žáky v přízemních polohách mrštnost. Dále procvičujeme mechaniku pohybu, aby si
uvědomili možnosti těla jako skládačky a ohebnost jednotlivých kloubů.
V
mluvní průpravě sledujeme zřetelnost a znělost mluvního projevu. K tomu
využíváme i hudebně rytmických prvků. Motivujeme žáky k vědomému využití těchto
dovedností ve vlastní dramatické činnosti.
Průběžným
kontaktem a veřejnými hodinami, případně závěrečnou přehlídkou práce v ročníku
udržujeme zájem rodičů o osobní a odborný růst žáka.
Dramatická hra:
a) Ve hře zvládnout jednoduchou charakterizaci.
b) V etudě zvládnout jednoduchý
dramatický děj - tzn. uvědomit si svoji roli a úkol
v příběhu a podle toho jednat.
c) Vytvořit jednoduchou
improvizovanou loutku a v etudě s ní uplatnit osvojené základní
principy jejího oživování včetně zvuku a
zvládnout jednoduchý dramatický děj (viz b).
Pohyb:
a)
Ve cvičeních zvládnout mechaniku pohybu ruky a nohy (jak se skládají).
b) Ve cvičeních na přízemní
mrštnost zvládnout kolébku na zádech, na břiše, parakotoul,
rozloženou hvězdici.
c)
Zvládnout ve cvičeních koordinaci jednoduchého rytmického pohybu se
zvukem.
d) V jednoduchých pohybových
hrách zvládnout základní prostorové útvary (zástup, kruh,
volný rozestup).
e) Uplatnit zvládnuté pohybové
dovednosti v jednoduché dramatické akci.
Mluva:
a) Zvládnout prodloužený výdech
a základy dechové opory, v hlasových cvičeních
zvládnout rezonanci na přední opoře.
b)
V uvolňovacích cvičeních zvládnout měkký hlasový začátek.
c) Uplatnit zvládnuté mluvní
dovednosti v individuálním nebo kolektivním přednesu.
Slovesnost:
a)
Zvládnout samostatné jednoduché slovní vyjádření.
b) Aktivně si osvojovat vhodná
literární díla dramatickou hrou a seznamovat se s jejich
autory.
Schopnost zvládnout v kolektivní
ukázce svůj úkol v jednoduchém ději.
3. ročník
___________________________________________________________________________
Vytvořit u žáků základy pro stupnici mravních a
uměleckých hodnot. Naučit je uvědomovat si vlastní i kolektivní tvořivé
podněty, tyto podněty právě tak jako podněty z vnějšího světa přijímat a vyjadřovat
k nim své stanovisko dramatickou hrou s loutkou, výběrem uměleckého textu i
vlastním pohybem a slovním projevem na úrovni dosažených odborných dovedností.
Metody a formy práce
V
dramatice s loutkou a slovesnosti vyhledáváme pro dramatickou hru žáků
především náměty odpovídající jejich sociální zkušenosti, s konflikty
vznikajícími ze situací a vztahů (malá sociodramata).
Učíme je vidět i humornou stránku těchto sociodramat
a podle toho je řešit. Využíváme literárních předloh i vhodných námětů, zvláště
humorně prezentovaných (moderní pohádky, reálné situace ze života). Vyžadujeme,
aby žáci záměrně pozorovali svět kolem sebe a sdělovali nám svá pozorování se
vztahem k vybranému objektu. Zapojujeme se partnersky do hry. Pomáháme žákům
objasňovat příčiny konfliktu především výměnou rolí, ale i rozborem konfliktu.
Tím, že určíme a dodržujeme uzlové body příběhu, učíme žáky zachovávat dramatický tvar i při výměně rolí.
Rozvíjíme jejich schopnost kontaktu, vcítění. Využíváme různých forem
improvizovaného dialogu (slovního, pohybového, zvukového - s loutkou i bez ní),
jako prostředku komunikace.
Hrami
rozvíjíme jejich schopnost se soustředit a smyslově vnímat (zrakem, sluchem,
hmatem atd.). Tím připravujeme žáky na bohatší
slovesný projev a na vytváření podkladu pro vznik schopnosti vyjadřovat
smyslové vnímání při hře s loutkou.
Pokračujeme
jak ve hře s reálným nebo zástupným předmětem jako rekvizitou, tak ve hře s
předmětem jako se zástupnou loutkou. V dramatické hře s loutkou uplatňujeme
přednosti jednotlivých typů loutek (zástupných, improvizovaných, hůlkových,
plošných a panáků - manekýnů) a vyhledáváme takový způsob oživení při němž je
loutka přesvědčivá a sdělná. Výtvarné cítění a smysl pro tvar a prostor
pěstujeme v žácích jak při navrhování a vytváření jednoduchých loutek, tak při
řešení prostředí pro hru pomocí jednoduchých paravánů, závěsů, scénických
náznaků a nenáročných dekoračních prvků.
Ve
slovesné oblasti podněcujeme žáky, aby především sdělovali vlastní zážitky
odpovídající společnému tématu. V návaznosti na dramatickou hru, na hry
rozvíjející smyslové vnímání vedeme žáky k slovnímu zachycování asociací
představ, čímž dále prohlubujeme i jejich smysl pro formu.
Obohacujeme
citový život žáků a inspirujeme je k vlastní tvořivé činnosti i vybranými
uměleckými díly dramatickými, výtvarnými, hudebními i zážitkem z prostředí. K
tomu využíváme také potřebných audiovizuálních pomůcek, výtvarných publikací
apod.
V
mluvní průpravě dbáme na vytváření základu vnitřně hmatového sebecitu při
hlasových a artikulačních cvičeních. Východisko je opět motivace, kterou
posléze doplňujeme nejzákladnějším poučením. Pokračujeme v dechových,
rezonančních a artikulačních cvičeních na složitějších textech. V technicky
náročnějších cvičeních varírujeme sdělování a dále rozvíjíme dialog.
Procvičujeme a tím upevňujeme cítění dvoudobého a třídobého rytmu.
V
průpravném předmětu pohyb používáme i nadále motivace jako východiska, abychom
žákům navodili vědomí těla jako celku. Zároveň se však snažíme vést k vědomému
zvládnutí správného držení těla (výrazovému neutrálu). Upozorňujeme je na
odchylky od tohoto neutrálu (zvlášť v držení páteře a ovládání pánve) jako na
budoucí výrazové možnosti. Učíme žáky navzájem se pozorně vnímat a poznávat
individuální výrazové prostředky. Snažíme se, i prostřednictvím závodivých a
tanečních her, vyvolávat při procvičování pohybové techniky v žácích radost z
pohybu a vlastní obratnosti. Učíme žáky dávat pravdivý smysl i jednotlivým
technickým prvkům a pomocí silné motivace zvukem, světlem, reálií hledat
pohybové vyjádření pro určitý námět. Provádíme se žáky pohybově rytmická
cvičení a cvičení dynamiky, cvičení na koordinaci pohybu a pohybové hry ve
složitějších variantách dvoudobého a třídobého rytmu. Součástí výuky jsou i
hudebně pohybová cvičení a hry, při nichž spolupracujeme také s korepetitorem.
Hudebně rytmická cítění žáků rozvíjíme i zpěvem a používáním lehce
ovladatelných hudebních nástrojů zvláště v souvislosti s tanečními hrami.
Vedeme žáky ke zvládnutí základních prostorových vztahů.
V
předmětu technika vodění jednoduchých loutek a přednes, vyučovaném v malých
skupinách, procvičujeme vodění loutek zástupných a improvizovaných a
seznamujeme žáky se základy vodění jednoduchých hůlkových a plošných loutek,
voděných nepřímo pomocí hůlek, a panáků-manekýnů, voděných přímo rukou, a
rozvíjíme přitom schopnost oživovat tyto loutky výrazným pohybem i zvukem,
přiměřeným typu a schopnostem užité loutky. Klademe důraz na rytmičnost a na
koordinaci jak celkového projevu loutky se zvukovým doprovodem, tak i vlastního
pohybového a zvukového projevu loutky. Usilujeme o tvůrčí přístup dětí k
hledání obměn a různých možností oživení loutky, vedoucích k výraznému sdělení
prostého děje a jeho pointy.
Pracujeme
na textech, připravených dramatickou hrou v ročníkové skupině. Usilujeme o to,
aby žáci interpretovaným textem vyjadřovali své názory a zážitky. Vedeme je k
pochopení myšlenky a učíme je všímat si všech modulací (včetně rytmu) jako
vyjadřovacích prostředků.
Zveřejňujeme
práce všech žáků na ročníkových vystoupeních, na které zveme i rodiče, aby byli
průběžně seznamováni s výsledky odborné výchovy svých dětí a zůstávali se
školou v kontaktu. Nejlepší práce jednotlivců a kolektivu uplatňujeme v
soutěžích a při veřejných vystoupeních.
Dramatika s loutkou a slovesnost:
a) S loutkou i bez loutky
- umět přizpůsobit své jednání změně
zadaných okolností,
- zvládnout jednoduchou zadanou etudu
nebo dramatizaci a umět zachovat její formu
i při výměně rolí.
b) Zvládnout krátké pointované
slovní sdělení.
Mluva:
a)
Umět si v dechových, hlasových a artikulačních cvičeních navodit
správný základní vnitřně hmatový sebecit a postupně jej uplatňovat při práci s
mluveným slovem.
b) Ve výrazových variantách
zvládnout ve cvičeních správnou výslovnost vokálů, rezonanci v nadhrtanových
dutinách a práci svalů břišní stěny.
Pohyb:
a)
Vědomě usilovat o správné držení těla (pocit osy).
b) Zvládnout cvičení na centrální
a periferní pohyb (zabalování, rozbalování), centrální
uvolnění páteře (vlna páteře v kleku, ve stoji).
c) Zvládnout cvičení v přízemní
obratnosti (přelézání, prolézání), cvičení ve dvojici
(houpačky, trakaře, turecké bubny).
d) Zvládnout základy
prostorového cítění - prostorové vztahy (před, za, nahoře, dole),
rychlé formace v prostoru (dvojice, trojice, skupiny) se změnou rytmu.
e) V hudebně pohybových
cvičeních zvládnout změny tempa (ve dvoudobém,
třídobém rytmu) a dynamiky.
Technika vodění jednoduchých loutek a přednes
Technika
vodění jednoduchých loutek:
a) V jednoduché etudě zvládnout
oživení zástupné i improvizované loutky pohybem
i
zvukem.
b) Zvládnout při vodění
jednoduchých hůlkových a plošných loutek (ovládaných nepřímo
- vodícími hůlkami) a při vodění
jednoduchých panáků-manekýnů (ovládaných přímo -
rukou) základní postoj a základní
pohyb (jednotlivé typy chůze v různých rytmech
a tempu, zastavení, otáčení, úklony, sedání,
lehání, vstávání) a souhru pohybu se
zvukovým projevem loutky, popřípadě se zvukovým doprovodem.
c) Umět vyjádřit pohybovou a
zvukovou reakcí loutky vnímání jednoduchých podnětů,
přicházejících zvenčí a působících na
smysly loutky (zejména na zrak a sluch).
Přednes:
Umět zaujmout a přednesem vyjádřit osobní
vztah k tématu literární předlohy.
Kritéria pro postup do 4.
ročníku:
Schopnost
zvládnout v kolektivní, skupinové nebo individuální ukázce stanovené úkoly v
předmětech dramatika s loutkou a slovesnost, technika vodění jednoduchých
loutek a přednes.
4. ročník
___________________________________________________________________________
Na základě vytvořené elementární stupnice mravních a uměleckých hodnot učit žáky vzájemně respektovat své odlišnosti, hodnotit klady a zápory a tato hodnocení přejímat.
Učit je chápat funkci tvořivé činnosti v dramatické hře,
v dramatické hře s loutkou, v pohybovém i slovním projevu a vést je k autorskému
přístupu k řešeným úkolům.
Prostředky k dosažení
stanovených cílů.
Metody a formy práce
V dramatice s loutkou a slovesnosti
uspokojujeme vhodně volenými tématy touhu žáků jak po romantice hry s velkými
konflikty kladných a záporných hrdinů, tak i po humoru. V tomto věku (11 - 12
let) již začínáme odlišovat úkoly pro chlapce a dívky, abychom posilovali
možnost chlapců a ženskost dívek. Komediálnost však pěstujeme rovnoměrně u
všech. Výměnou rolí a dalšími variacemi umožňujeme žákům pochopit postoje a
jednání druhých a učíme je vyjádřit obsah zvoleného tématu odpovídajícím
způsobem.
Procvičujeme
základní principy stavby dramatického tvaru. Vytváříme podmínky pro autorský
přístup žáků k úkolům - umožňujeme jim zaujímat a vyjadřovat osobní stanoviska a
názory různým řešením konfliktu a tím různým vyústěním děje pomocí výměny rolí,
změnou zadaných okolností, změnou vzájemných vztahů.
V
partnerských cvičeních a hrách se zaměřujeme na vytváření kontaktu s partnerem.
Učíme žáky vnímat partnera v prostoru, všímat si jeho jednání, umět postřehnout
jeho popudy a reagovat na ně citlivě, pohotově, adresně a sdělně. Učíme žáky
sledovat, v čem se reakce loutky v takových situacích liší od reakcí živého
člověka (stylizace pohybu i gesta, jejich rytmizace, fázování) a v čem se musí
naopak shodovat.
Ve
cvičeních nadále zcitlivujeme smyslové vnímání a využíváme ho
a) v dialogu s předmětem
b) při hledání výrazných a čitelných loutkovodičských prostředků pro vyjádření
reakcí na smyslové podněty,
působící na cítění loutky.
Zadáváme
úkoly pro menší skupiny. Tím umožňujeme žákům učit se vidět práci druhého a
kriticky ji hodnotit. Přitom je vedeme ke vzájemné úctě a pečujeme o kulturu
chování.
Využíváme i nadále inspirace jinými uměleckými díly obdobně jako v
předešlém ročníku (včetně návštěv inspirujícího prostředí). Učíme žáky používat
jednoduché scénografické prvky v hracím prostoru tak, aby ve svém souhrnu
podporovaly dramatické sdělení a odpovídaly typu užitých loutek.
Slovesný
projev zaměřujeme na vyjádření vztahu, zvláště formou dialogu. Učíme žáky
citlivě vnímat význam použitých slov. Hrou se slovy obohacujeme jejich výrazivo
potřebné pro tvořivý slovesný projev.
V
průpravné činnosti mluva zdokonalujeme pomocí motivace odborné dovednosti,
upevňujeme správné řečové návyky a tak předcházíme možným poruchám hlasu v
pubertě. Dbáme zejména na aktivně uvolněné držení těla, hluboký nádech a
výraznou výslovnost. Neustále aplikujeme nabyté dovednosti v dramatické akci.
Důraz klademe zejména na adresnou komunikaci, prostorové cítění v mluvním
projevu a na vyjádření podtextů modulacemi.
V
pohybové průpravě nadále důsledně spojujeme osvojované obtížnější technické
prvky s výrazem. Začleňujeme funkčně hudebně pohybový a taneční pohyb do
dramatické činnosti i v podobě pohybové improvizace. Využíváme obratnost žáků a
jejich schopnosti koordinovat pohyby. K pohybovým improvizacím a tancům
používáme funkčně reprodukovanou i živou hudbu. Upevňováním správných pohybových
návyků (zvláště v držení těla) a další pohybové techniky (přízemní gymnastiky
až akrobacie) předcházíme zhoršení funkce pohybového aparátu v pubertě. U
chlapců pěstujeme sílu, u dívek ohebnost. Hudbou rozvíjíme rytmický a hudebně
pohybový projev a to i ve spolupráci s korepetitorem.
V
předmětu technika vodění jednoduchých loutek a přednes procvičujeme vodění
technicky náročnějších hůlkových nebo plošných loutek. Využíváme získaných
schopností oživit loutku výrazným pohybem a zvukem a hledáme další možnosti pro
vyjádření a sdělení vnitřního života postavy, interpretované loutkou. Nadále
klademe důraz na rytmičnost a na koordinaci pohybového a zvukového projevu
loutky a na koordinaci projevu loutky se zvukovým doprovodem (zejména při
drobných hudebně pohybových a tanečních etudách s loutkami).
Pro přednes vyhledáváme spolu se žáky texty, které jim pomáhají utvářet si názor na okolní svět a vztah k němu. Dramatická hra je i nadále jednou z metod, jak zaujmout žáka pro text, citově jej na něm zainteresovat a pomoci mu zprostředkovat vlastní zážitek na podkladě autorova textu. Během práce prakticky seznamujeme žáky se základními výrazovými prvky přednesu.
Dbáme o to, aby kromě ročníkových vystoupení měli žáci i
rodiče možnost konfrontovat výsledky práce na přehlídkách celého oboru.
Nejlepší výkony prezentujeme na veřejnosti.
Studijní úkoly
Dramatika s loutkou a slovesnost:
a) S loutkou i bez loutky
- zvládnout v kolektivní improvizaci
jednoduchou dramatickou hru s možností
rozhodnout svým jednáním její řešení,
- zvládnout ve cvičení základní
principy stavby jednoduchého dramatického tvaru,
-
umět navázat v jednoduchých cvičeních a etudách kontakt s partnerem.
b)
Zvládnout ve cvičeních dialog s předmětem jako partnerem.
c)
Ve cvičeních si uvědomit výrazové možnosti při volbě slov.
d) Zachytit v psaném textu vyjádření vztahu.
Mluva:
a) Ve výrazových variantách
uplatňovat správné technické návyky v mluvním projevu
dechovou oporou
rezonancí v masce
aktivací podbřišku
neustálou aktivací mluvidel (jazyka, spodní čelisti, rtů).
b) Ve cvičení vědomě zvládnout
výslovnost závěrových souhlásek podle ortopedických
pravidel - rovněž ve výrazových
variantách.
Pohyb:
a) Zvládnout základní prvky přízemní
gymnastiky až akrobacie (různé druhy skoků,
přípravu na stojku).
b)
Zvládnout náročnější cviky obratnosti (propojování skoků a přízemního pohybu).
c)
Zvládnout koordinační cvičení v pohybu z místa s posunem rytmického důrazu.
d) Zvládnout jednoduchou taneční hru se zpěvem (polka, valčík).
e) Uvědomit si odlišnost výrazu zvládnutých
cviků při motivovaných tempových,
rytmických a dynamických variantách.
Technika vodění jednoduchých loutek a přednes
Technika vodění jednoduchých loutek:
a) Zvládnout základní postoj a
pohyb technicky náročnějších hůlkových nebo plošných
loutek, tj. plošných loutek
doplněných jednoduchým zařízením pro ovládání pohybu
hlavy, rukou nebo nohou, nebo
hůlkových loutek s možností ovládání pohybu hlavy,
rukou nebo nohou, nebo hůlkových
loutek s možností ovládání jedné ruky voděné
čempuritem (střídavě pravá a levá ruka).
b)
Zvládnout v etudě jednoduchý hudebně pohybový a taneční pohyb volně
volených loutek.
c) Zvládnout souhru pohybu se
zvukovým projevem loutky (řeč, zpěv i jiné zvuky)
a se zvukovým doprovodem.
d) Umět vyjádřit reakcí loutky
vnímání podnětů zvenčí a působení těchto podnětů
na cítění postavy, loutkou interpretované.
e) Seznámit se s jednoduchými
loutkami rukavicovými a pěsťovými a s možnostmi
jejich
případného využití.
Přednes:
Zvládnout ve cvičeních vyjádření
jednoduchého podtextu a uvědomit si základní výrazové
prvky přednesu (významový přízvuk, pauza,
intonace, tempo a dynamika) jako prostředky
pro sdělování a pracovat s nimi.
Schopnost zvládnout v kolektivní,
skupinové nebo individuální ukázce stanovené úkoly v předmětech dramatika s
loutkou a slovesnost, technika vodění loutek a přednes.
5. ročník
___________________________________________________________________________
Výchovně vzdělávací cíle
Upevňovat v žácích smysl pro mravní a umělecké hodnoty. Umožňovat jim při tom, aby si uvědomili a vyjádřili v dramatické činnosti, v dramatické činnosti s loutkou i ve slovesném projevu své konflikty se světem, jejich příčiny a případná řešení. Vést žáky ke zvládnutí a osvojení základních principů tvořivé dramatické činnosti.
Podněcovat
žáky k samostatnému slovesnému vyjádření.
Prostředky k dosažení
stanovených cílů
Metody a formy práce
V
dramatice s loutkou a slovesnosti pomáháme žákům podněty z literárních a jiných
uměleckých děl hledat vlastní cíle a ideály. Podněcujeme je k vyjádření jejich
vlastních představ o světě. Přitom v nich pěstujeme smysl pro humor, pomáháme
jim získávat zdravý sebenáhled a schopnost kritiku
také přijímat.
Navazujeme na formy práce s
dramatickým tvarem z předchozího ročníku (výměna rolí, změna zadaných
okolností). Vedeme žáky k tomu, aby odhalovali a rozvíjeli motivy dějových
zvratů a snažili se stavět příběh jako řetěz příčin a následků. Tím zároveň
přispíváme i k jejich dialektickému myšlení.
Učíme
žáky, aby se již vyjadřovali výrazně a sdělně pomocí získaných základních
odborných dovedností: aby zveřejňovali oživením loutky a vlastním
psychofyzickým jednáním základní úkol postavy v příběhu, vztah k partnerům a k
danému prostředí. Inspirujeme žáky k objevování dalších vyjadřovacích možností
v rámci dramatické hry s loutkou - práce s novými typy spodových loutek,
jednoduchá stínohra. Učíme žáky uvědomovat si zásady stylizace jak v pohybovém
a zvukovém projevu loutky, tak v jejím výtvarném ztvárnění. Vedeme je k tomu,
aby si uvědomovali souvislosti mezi textovou předlohou, typem loutek
(materiálem, z něhož byly zhotoveny) a formou jejich projevu.
Etudy
zpracováváme do konečného tvaru, který v základě fixujeme. Využíváme i
náznakových scénografických prvků a ostatních pomůcek.
Pomocí
hudby rozvíjíme emotivnost žáků, jejich představivost a fantazii, smysl pro
rytmus a dynamiku, prostorové cítění i hudebnost a cit pro formu. Dalším
prohlubováním smyslové vnímavosti obohacujeme jejich výrazový projev.
Při
slovesné práci učíme žáky vyhledávat a shromažďovat náměty a vytvářet
individuálně zvolenou formou krátké příběhy (nejlépe osobně zažité).
Zdokonalujeme zvláště jejich techniku psaní scénáře, kterou využíváme pro
záznam při výuce vzniklých dramatických forem (pásem, etud, dramatizací apod.).
Přitažlivými
artikulačními a hlasovými cvičeními zdokonalujeme techniku řeči za vědomé
spolupráce žáků. Usilujeme o kultivovaný a přitom přirozený mluvní projev. Dále
procvičujeme techniku ze 4. ročníku a požadujeme na žácích, aby vědomě
uplatňovali základní principy uvolněného aktivního projevu (ovládání těžiště,
břišní stěny, celkového svalového napětí). V rezonančních cvičeních se soustřeďujeme
na upevnění rezonance v masce. V slovním jednání učíme žáky rozlišovat adresný
projev obrácený k jednomu nebo více partnerům v prostoru. Procvičujeme gradaci
v mluvním projevu jako jeden ze základních výrazových principů.
V pohybových cvičeních se orientujeme na náročný, ale zajímavý trénink, kterým čelíme celkové fyzické pubertální povolenosti a tím zlepšujeme kondici žáků i v psychofyzickém smyslu. K tomu používáme vybrané prvky sportovní i taneční techniky, jednoduché akrobatické prvky a cvičení koordinace. Nadále pracujeme funkčně s živou i reprodukovanou hudbou. Stále používáme technické dovednosti ve spojení s výrazem. V tanečních hrách spojujeme pohyb se zpěvem případně s hrou na jednoduché hudební nástroje (orffovský instrumentář).
V předmětu technika vodění jednoduchých loutek a přednes:
a) Začínáme pracovat se spodovými loutkami, které jsou schopny přesnějších a detailnějších pohybových akcí, zejména gest. Učíme žáky tyto nové možnosti ve vodění loutek objevovat a využívat jich v zájmu výraznosti a sdělnosti projevu loutky. Dbáme přitom na uměřenost, dodržování míry stylizace pohybu a gest a přiměřenosti a vhodnosti typu loutky pro úkoly, spojené s typem postavy, loutkou interpretované. Výrazově-pohybových možností nových typů loutek využíváme také pro sdělnější vyjádření vnitřního života postavy a v této souvislosti i o vědomé vnitřní ztotožnění s loutkou. Nadále se zaměřujeme na rytmičnost a na koordinaci všech složek, které podmiňují ucelený, výrazný a sdělný projev loutky. Při práci s rekvizitou dbáme na jednoduchost, výraznost a čitelnost jednotlivých akcí, na jejich rytmičnost a smysluplnost vzhledem k postavě. Nezapomínáme na vhodnou proporcionalitu a míru stylizace rekvizity. Učíme žáky používat jednoduché scénografické prvky v hracím prostoru tak, aby ve svém souhrnu odpovídaly typu užitých loutek a podporovaly dramatické sdělení.
b) Pomáháme žákům při samostatném výběru textů pro přednes. Takových, aby odpovídaly jejich věkovým i odborným možnostem jako recitátorů a zároveň je vedly k poznávání okolního světa a vlastního úkolu v něm. Využíváme literatury soudobé i klasické. Při rozkrývání textu hledáme styčné body mezi textem a vlastním zážitkem žáka, aby mohl zaujmout k textu vlastní stanovisko. Při práci si žáci prakticky osvojují základní výrazové prvky přednesu.
Důrazem na čistotu a přesnost práce zkvalitňujeme výkon žáků a tím vycházíme vstříc jejich potřebě získávat jistotu projevu. Vedeme žáky k odpovědnosti za obsah a formu vyjádření vzhledem k spoluhráčům i divákům. Soustavně je seznamujeme s obsahem a významem odborných výrazů. Jako učební pomůcky využíváme při práci i audiovizuální techniku a jednoduché scénografické prvky. V souvislosti s obsahem výuky a jako její součást navštěvujeme se žáky i vybrané kulturní pořady a místa.
Snažíme
se získat rodiče ke spolupráci při kladném ovlivňování osobnostního projevu
žáků i k pochopení jejich vývojových problémů. Zdařilé práce uplatňujeme při veřejných
vystoupeních a v soutěžích.
Dramatika s loutkou a slovesnost:
a)
Zvládnout v dramatické etudě s loutkou vlastní vyjádření námětu s
využitím získaných základních odborných dovedností a znalostí.
b)
Fixovat tvar etudy.
c)
Zvládnout ve cvičení dialog s loutkou jako partnerem živého člověka v
kontrastu ke cvičení dialogu s předmětem.
d)
Zvládnout daný hudební námět formou jednoduché pohybové improvizace s
loutkou.
e)
Zvládnout jednoduchou slovní improvizaci (reportáž, konferování, výklad
apod.).
f)
Zpracovat písemně vlastní zážitek.
g) Zvládnout techniku psaní
jednoduchého scénáře.
Mluva:
a) Ve výrazových variantách
upevňovat správné technické návyky v mluvním
projevu: dechovou oporu
rezonanci v masce
aktivizaci podbřišku
neustálou aktivizaci mluvidel (jazyka, spodní čelisti, rtů).
b) Ve cvičeních vědomě
zvládnout výslovnost úžinových a polozávěrových souhlásek podle ortoepických
pravidel.
Pohyb:
a) Ve výrazových variantách
zvládnout požadovaný pohybový trénink, další vybrané
prvky pohybové techniky (cvičení, na ovládání osy, těžiště).
b)
Zvládnout cvičení na přízemní mrštnost (spojování např. stojek s
kotouly).
c)
Zvládnout koordinační cvičení s předmětem.
d) Zvládnout jednoduchý,
soudobý, dobový nebo lidový párový tanec, případně se zpěvem.
Technika vodění jednoduchých loutek a přednes
Technika vodění jednoduchých loutek:
a) Zvládnout vodění spodových
loutek, jejichž hlavu ovládáme rukou, vsunutou dovnitř,
takže naše zápěstí nahrazuje funkci krku loutky.
b) Zvládnout vodění spodových
loutek, u kterých využíváme hru jedné živé ruky vodičovy
a práci těchto loutek s rekvizitou.
c) Seznámit se s voděním
spodových loutek, u nichž ovládáme hlavu jedním nebo dvěma
prsty a ruce loutky dalšími prsty vodičovy ruky, tj. maňáska.
d) Při zvládnutí souhry pohybu
se zvukovým projevem loutky usilovat o vědomé vnitřní
ztotožnění s loutkou.
Přednes:
a) Logicky zvládnout myšlenku autorova textu a obohatit ji o vlastní interpretační postoj.
c) Uvědoměle pracovat se
základními výrazovými prvky přednesu (viz 4. roč.).
Schopnost zvládnout v kolektivní,
skupinové nebo individuální ukázce stanovené úkoly v předmětech dramatika s loutkou
a slovesnost, technika vodění jednoduchých loutek a přednes.
6. ročník
___________________________________________________________________________
Vhodně
volenými úkoly umožnit žákům vědomě vyjádřit v dramatickém projevu, v
dramatickém projevu s loutkou a ve slovesném projevu své mravní a estetické
postoje ke světu.
Vést
žáky k vědomému uplatnění nabytých dovedností ve společných i individuálních
úkolech dramatických, přednesových i slovesných.
Připravit
žáky na absolventské vystoupení.
Prostředky k dosažení
stanovených cílů
V
dramatické a slovesné činnosti navazujeme na náměty z předcházejícího ročníku.
Vyhledáváme spolu se žáky další témata, jež by jim z různých i komických úhlů pohledu
umožnila konfrontovat jejich postoje ke světu se zkušenostmi jiných generací.
Vedeme je k chápání dialektiky vývoje a postavení jedince ve společnosti.
Vyhledáváme nadále tato témata i v působivých uměleckých dílech a tím
ovlivňujeme etické i estetické cítění žáků.
Vedeme
žáky k vědomému osvojování základních principů dramatického výrazu, společných
všem disciplínám (rytmus, dynamika, prostor a další) a tím jim ozřejmujeme
spojitost mezi jednotlivými činnostmi.
Pověřujeme
žáky samostatnými úkoly. Vedeme je k tomu, aby nabyté dovednosti samostatně
funkčně uplatňovali a tím si je také prohlubovali (např. jako „učitelé“ v části
naší hodiny, ve školních pořadech v základní škole, školním rozhlase, v
hodinách literatury, v práci s mladšími dětmi v zájmových kroužcích atd.).
Zároveň je tím učíme radovat se z vlastní schopnosti dávat druhým - uplatňovat
svou zálibu společensky.
Inspirujeme
žáky, aby vytvářeli vlastní varianty prováděných cvičení a her, uskutečňovali
vlastní nové nápady. Tím si ověřujeme, jak zvládli a pochopili základní
principy jednotlivých složek dramatické výchovy. Při práci s těmi typy loutek,
které žáci poznali, směřujeme k vytvoření schopnosti oživit loutku tak, aby
její jednání v daných okolnostech vyjádřilo charakter, cítění a myšlení
postavy, loutkou inspirovatelné. Při vytváření scény
dbáme na užití takových scénografických prvků, které jsou ve stylizační jednotě
s typem užitých loutek, umožňují optimální využití hracího prostoru a ve svém
celku podporují dramatické sdělení.
Připravujeme
absolventský pořad. Vhodnou volbou obsahu i formy programu umožňujeme žákům co
nejúplněji uplatnit individuální schopnosti i získané dovednosti v integrovaném
vystoupení před veřejností. Práce na vystoupení využíváme také jako motivace a
k dalšímu stmelování kolektivu a k prohlubování vztahů ve skupině.
Pomáháme
žákům objevit jim nejbližší námět a formu pro samostatnou absolventskou práci.
Vyžadujeme
na žácích, aby doma samostatně procvičovali techniku řeči a na zadávaných
úkolech si ověřujeme dosaženou úroveň kultury mluvy. Průběžně pověřujeme žáky
samostatným vedením jednoduchých rozcviček. Tím je zároveň učíme rozpoznávat u
sebe i druhých chyby v technice řeči a hledat jejich příčiny.
Seznamujeme
žáky s evropskými kulturními dějinami a pokoušíme se přitažlivým způsobem
vytvořit v nich základní obraz o vývoji evropského dramatického umění v
kontextu s vývojem hmotné i duchovní kultury společnosti a v těchto
souvislostech i s kořeny divadla loutkového. Abychom probudili aktivní zájem
žáků, pověřujeme je dílčími doplňujícími úkoly (vyhledat zajímavý dobový text,
výtvarné dílo apod.).
Náročnější
cvičení pohybové techniky (akrobatické i taneční prvky) zapojujeme funkčně do
dramatické akce. Rozšiřujeme tak pohybový projev žáků o další výrazové
možnosti. Pomocí hudby nadále prohlubujeme jejich hudební a rytmické cítění.
Využíváme individuálních dovedností jednotlivců (např. dovedností tanečních,
sportovních) k obohacení všech a učíme žáky, aby dovedli sami např. princip
určitého sportovního pohybu ostatním vysvětlit. Podobně jako při hlasových a
artikulačních cvičeních pověřujeme i při pohybové výchově jednotlivé žáky, aby
se střídali v samostatném vedení pohybových rozcviček a tím se učili poznávat u
druhých příčiny chyb a odstraňovat je. Pohybovou průpravu se postupně snažíme
zaměřovat i obsahově k absolventskému vystoupení.
V předmětu technika vodění jednotlivých loutek a přednes:
a) Vytváříme další dovednosti ve vodění klasické
spodové loutky - maňáska. Hledáme cesty k uměřenému užití pohybové nadsázky,
využívající grotesknosti tohoto typu loutky. Dovednosti, vytvořené v průběhu
práce na I. stupni v oblasti techniky vodění různých typů loutek, jsou pak
jedním z impulsů k vyhledání a volbě vhodného tématu pro absolventský pořad.
b) Vedeme žáky k vědomému používání základních výrazových prvků uměleckého přednesu v tvořivé interpretaci samostatně zvoleného textu při zachování přirozeného a přitom kultivovaného přednesového projevu.
Prací
v souboru a zvláště veřejným vystupováním umožňujeme žákům prakticky si
prověřovat své schopnosti, nabyté odborné dovednosti i hloubku zájmu o tuto
činnost. Prostřednictvím vedení školy zajišťujeme ve spolupráci s rodiči, základními a mateřskými
školami i společenskými organizacemi veřejné uplatnění absolventského pořadu.
Informujeme
žáky i rodiče o možnostech dalšího vzdělávání v LDO a seznamujeme je s obsahem,
metodami a cíli výuky ve specializovaných odděleních II. stupně.
Dramatika s loutkou a slovesnost:
a)
Podílet se tvořivě na přípravě a realizaci absolventského pořadu.
b) Zvládnout technicky i
výrazově na úrovni kultivované přirozenosti svůj úkol
v absolventském pořadu.
c) Vědomě uplatňovat v
pohybových dramatických improvizacích na daný hudební námět
prostorové, rytmické a dynamické cítění.
d) Vlastní námět zpracovat
písemně samostatně zvolenou formou.
Mluva:
a) Vědomě pracovat s nabytými, odbornými mluvními dovednostmi.
b) Umět vést jednoduchou mluvní
rozcvičku.
Dějiny:
a) Doplnit svými poznatky zvolené
téma z kulturních dějin.
Pohyb:
a)
Zvládnout další prvky pohybové techniky (přízemní mrštnost, spojování
cviků).
b) Zvládnout další soudobý,
dobový či lidový tanec se zpěvem a použitím jednoduchých
hudebních nástrojů.
c) Zvládnout v návaznosti na předchozí
i stávající průpravu pohybový projev, požadovaný
v souvislosti s absolventským vystoupením.
d) Umět vést jednoduchou
pohybovou rozcvičku.
Technika vodění jednoduchých loutek a přednes
Technika vodění jednoduchých loutek:
a) Zvládnout vodění zvoleného
typu loutky, jeho základní postoj, pohyb a vyjádření
základních reakcí na vnější podněty.
b) Zvládnout v konkrétním úkolu
výraz loutky, charakterizující postavu, loutkou
interpretovanou, až po cítění a myšlení.
c) Zvládnout práci loutky s rekvizitou.
Přednes:
Zvládnout samostatný výběr vhodného textu i
jeho osobně zaujatou, tvořivou a
kultivovanou interpretaci.
P r á c e v s
o u b o r u
3. - 6. ročník
___________________________________________________________________________
Výchovně vzdělávací cíle
Umožnit
žákům prověřit si hloubku svého zájmu i schopnosti a získané dovednosti v
náročnější práci.
Vzbudit
u žáků chuť a lásku k této kulturně společenské činnosti, aby se mohli v budoucnu
stát platnými členy či vedoucími amatérských souborů a přispět svými
schopnostmi, znalostmi a dovednostmi k rozšíření a zkvalitnění této zájmové
umělecké činnosti.
Sledovat rozvoj jejich talentu i pohybové a zdravotní
dispozice z hlediska přípravy na odborné studium.
Vhodně
volenou dramaturgií i přitažlivým způsobem práce, odpovídajícím věku a odborné
vyspělosti žáků, prohlubujeme jejich vztah k dramatické a slovesné činnosti
jako kulturně společenskému činiteli. Pomáháme jim uplatnit a ověřit si v
souborové práci schopnosti a nabyté dovednosti. Nové členy souboru pověřujeme
jednoduchými úkoly, ale postupně své nároky zvyšujeme. Individuální úkoly
zadáváme žákům s ohledem na jejich odborný i osobnostní rozvoj, ale neztrácíme
ze zřetele ani hledisko veřejného uplatnění v souborovém programu. Dáváme proto
možnost kolektivu, aby se podílel na výběru žáků pro jednotlivé úkoly. Tím
vedeme žáky k vzájemné odpovědnosti i k odpovědnosti celého kolektivu za
výsledek souborové práce. Veřejným vystupováním umožňujeme žákům zažít radost z
vlastní schopnosti obdarovat svými dovednostmi nejen sebe a spoluhráče, ale i
diváky a posluchače. Učíme žáky kriticky hodnotit vlastní práci, rozebírat v
kolektivu nejen výsledky, ale i dílčí úseky, neztrácet humor při nezdarech,
nacházet jejich příčiny a odstraňovat je, být zaujatými hledači a objeviteli
nových možností a přístupů. Jde tedy i v souborové práci především o výchovu
zúčastněných žáků.
Dramaturgii
podřizujeme složení souboru, výchovně vzdělávacím cílům, zájmu žáků i možnostem
dramatického projevu, který odpovídá jejich věku a dosažené odborné úrovni.
Postupně umožňujeme žákům setkat se s různými typy a žánry kolektivního
dramatického projevu (pásmo, divadlo poezie, dramatizace, divadelní hra jako
činohra, hra se zpěvy) s náměty ze současného života dětí, ale i z oblasti
pohádkové, dobrodružné příp. historické.
Vyspělejší
žáky již vedeme k dramaturgické spolupráci. Učíme je vyhledávat předlohy vhodné
k inscenování a autorsky na nich pracovat. Přijímáme co nejvíce podnětů a
nápadů žáků k obohacování rámcové koncepce, aby inscenace byla výsledkem
skutečné spolupráce učitele se žáky. Zároveň využíváme i specifických
individuálních dovedností žáků (hudebních, výtvarných, technických ap.)
Podle
potřeby spolupracujeme v souboru I. stupně i se žáky II. stupně. Získáváme tím
jednak možnost širšího dramaturgického výběru, jednak spojením větší zkušenosti
a dovednosti starších žáků s hravostí a bezprostředností žáků mladších,
získávají obě skupiny rychleji a nenásilně potřebné kvality.
Vytvořené programy vhodně uplatňujeme, aby našly u diváků
potřebnou odezvu a s tím zpětně příznivě ovlivnily naši výchovně vzdělávací
práci uvnitř souboru.
Studijní úkoly
V 1. roce plnit úkoly, zadávané v souborové
práci a snažit se uplatnit v nich své schopnosti
a dovednosti.
Ve
2. roce zvládnout úkoly zadávané v souborové práci a rozvíjet v nich své
schopnosti
a dovednosti.
Ve
3. roce aktivně se podílet svými schopnostmi, znalostmi a dovednostmi i
vlastními
podněty na vytváření
souborových programů.
Ve
4. roce soustředit se plně na práci v souboru, iniciativně všestranně
spolupracovat
v kolektivu a přitom si
ověřovat i opravdovost svého zájmu o tuto náročnou
kulturně společenskou činnost.
Splnění úkolů 6. ročníku v předmětech
dramatika s loutkou a slovesnost i technika vedení jednoduchých loutek a
přednes. Účast na absolventském vystoupení.
Budínská,
Hana: Hry pro šest smyslů, ARTAMA, Praha 1994
Císař,
Jan: Vývoj divadelního jazyka, KKS, České Budějovice 1999
Disman, Miloslav: Receptář dramatické výchovy, SPN, Praha 1976
Havelková,
Libuše: Cvičné texty na výuku techniky mluveného projevu, SPN, Praha 1982
(skriptum DAMU)
Hurník, Ilja, Eben, Petr: Česká Orffova škola I,
II, III, Supraphon, Praha 1968, 1969, 1972
Hůrková-Novotná, Jarmila, Makovičová Hana: Základy
Jevištní mluvy I – II, Praha 1983
Konývková, I.: Kroky a hledání při
práci s dětským divadelním souborem, Tvořivá dramatika, 1998, č. 2-3, str.
18-23
Kröschlová, J.: Jevištní pohyb (Herecká pohybová výchova), Praha 1988 (skriptum
DAMU)
Lukavský,R.: Stanislavského
metoda herecké práce, SPN, Praha 1978
Machková, E.: Metodika dramatické
výchovy. Zásobník dramatických her a improvizací, ARTAMA-OÚ Ústí nad Orlicí-SKS
Ústí nad Orlicí-IMPULS Hradec Králové, Praha-Ústí nad Orlicí 1992
Machková, E.: Základy dramatické
výchovy, SPN, Praha 1980
Machková, E.: Úvod do studia
dramatické výchovy, IPOS, Praha 1998
Mlejnek,
J.: Dětská tvořivá hra, IPOS, Praha 1997
Pavelková, S.: Dramatická
výchova, Krajské kulturní středisko, Plzeň 1989
Polzerová, E.: Pohybová průprava jako
součást dramatické výchovy, IPOS, Praha 1995
Richter, L.: Od předmětu
k loutce a od loutky k divadlu, IPOS, Praha 1997
Štembergová, Š.: Metodika mluvní
výchovy dětí, Sdružení pro tvořivou dramatiku Praha 1994
Štembergová, Š.: Technika řeči starších
dětí, ÚDPM JF-OKS, Příbram 1980 – 2.vyd.
Valenta,
J.: Metody a techniky dramatické výchovy, Agentura Strom, Praha 1997
Vostrý, J.: Předpoklady hereckého
projevu, MŠMT ČR, Praha 1991
Way,
B.: Rozvoj osobnosti dramatickou improvizací, ISV, Praha 1996