Vzdělávací program literárně-dramatického oboru základních uměleckých škol

(Schváleno MŠMT dne 30. června 2004 pod č.j. 22 558/2004-22 s platností od 1. 9. 2004 )

Charakteristika literárně-dramatického oboru

Literárně-dramatický obor základních uměleckých škol (dále jen LDO ZUŠ) je oborem syntetizujícím. Základem výuky a prostředkem výchovy jsou tvořivé činnosti dramatické (pohybové, mluvní), přednesové, slovesné a hra s loutkou. Literárně-dramatický obor rozvíjí specificky dramatickou múzičnost dětí, mládeže i dospělých, tj. schopnost vnímat a tvořivě zobrazit v čase lidské chování a jednání. Dramatická výchova je významným nástrojem rozvoje některých složek sociability žáků (schopnost kolektivně cítit, řešit obtížné sociální situace apod.) a taktéž nástrojem rozvoje uměleckých vloh k divadelní a slovesné činnosti. Jako průprava prolínají všemi stupni studia techniky pohybového, mluvního a hudebně-rytmického projevu. Vybavují žáky potřebnými dovednostmi pro přirozený, kultivovaný, tvořivý výraz. Součástí výuky v LDO jsou i základy historie dramatické a slovesné tvorby, návštěvy vybraných divadelních a filmových představení, výstav, koncertů a kulturních památek. Vzhledem k zaměření oboru je žádoucí spolupráce s ostatními obory ZUŠ, výchovně vzdělávacími zařízeními a kulturními institucemi.

Odborně vedená výuka v dramatickém oboru napomáhá včas podchytit nejtalentovanější jedince a připravit je ke studiu herectví, režie, dramaturgie, divadelní vědy, scénografie, loutkářství, organizace divadel, učitelství literárně-dramatického oboru na odborných středních a vysokých uměleckých školách, filosofických a pedagogických fakultách.

Vzděláním v literárně-dramatickém oboru získávají žáci předpoklady pro uplatnění v široké oblasti sociálně zaměřených povolání, ve kterých úspěch závisí na vysoké míře empatie a specifických komunikačních dovednostech (např. služby pro osoby se speciálními a specifickými potřebami, zdravotnictví). Průpravné technické předměty (pohyb, mluva) ovlivňují připravenost žáků pro povolání, která vyžadují pohotové a pro posluchače srozumitelné vyjadřování (pedagog, právník apod.) Komplexní charakter výuky, který zahrnuje i zvládnutí základních loutkářských dovedností, přednes a některé jednoduché hudební aktivity, pomáhá žákům připravujícím se ke studiu učitelství mateřských a základních škol, na zdravotní škole obor dětská sestra, nebo na pedagogických fakultách v oboru dramaterapie, arteterapie, herní specialista. V neposlední řadě průpravná cvičení zakládají osobnostní potenciál pro týmovou kooperaci a spolupráci uplatnitelnou a vyžadovanou v manažerských povoláních.

Literárně-dramatický obor vychovává z dětí a mládeže budoucí amatérské divadelníky, přednašeče, vzdělané a náročné diváky i čtenáře.

Práce v LDO ZUŠ je připravována jak z hledisek potřeb společnosti, tak i z hledisek vývojově psychologických a odborných. Tomu odpovídá také konečný, výchovně vzdělávací cíl oboru, tj. harmonický rozvoj osobnosti člověka

- jeho tvořivého a odpovědného přístupu k životu,

- jeho schopnosti osobitého a kultivovaného uměleckého projevu v oblasti divadelní,

přednesové či slovesné,

- jeho poučenosti o specifice oboru (vývoji, druzích, funkcích) a z toho plynoucího zájmu

aktivně uplatnit nabyté vědomosti a znalosti v kulturním životě naší společnosti.

Z hlediska tohoto cíle je zpracována celá struktura výchovy a vzdělávání v LDO ZUŠ.

Výuka LDO ZUŠ se člení na přípravné studium, základní studium I. a II. stupně, rozšířené studium a studium pro dospělé.

Přípravná dramatická výchova prostřednictvím rytmických, pohybových, mluvních cvičení učí děti vzájemně si naslouchat, respektovat se a aktivně se účastnit společné dramatické hry.

V I. stupni základního studia jsou první dva ročníky věnovány komplexní dramatické průpravě, stejné pro žáky jak dramatického a slovesného, tak loutkářského oddělení. Cílem této průpravy je především probouzet vlastní aktivitu a prohlubovat zájem dětí, vychovávat jejich schopnost spolupracovat ve skupině a vytvářet základ pro správné osvojování odborných dovedností. Současně jsou ověřovány předpoklady žáků k jejich dalšímu odbornému zaměření.

Studium v 3. - 6. ročnících navazuje na elementární dovednosti získané v komplexní dramatické průpravě, upevňuje je a rozvíjí. Liší se však podle odborného zaměření v oddělení dramatickém a slovesném nebo loutkářském. Hlavním obsahem studia je dramatická hra, v loutkářském oddělení dramatická hra s loutkou. Učí žáky jednat a mluvit bez přípravy, pomáhá vytvářet živý vztah k předloze, zpřítomňuje námět pro literární zpracování, pěstuje cit pro rytmus a tvar. Jejím prostřednictvím si žáci osvojují základní metody práce na divadelní hře, na roli, na textu pro přednes, pro hru s loutkou. Dramatická hra prohlubuje citovou výchovu žáků, kultivuje osobní projev a vztahy ve skupině.

V těchto ročnících by se měli žáci již aktivně podílet na vytváření vztahů spolupráce v ročníkové skupině i mimo ni, měli by se podle individuálních předpokladů umět samostatně, osobitě, přirozeně a přitom kultivovaně vyjádřit dramatickou hrou, dramatickou hrou s loutkou, přednesem, pohybem, vlastním textem. Absolventi základního studia by měli zvládnout základy dramatického, případně slovesného projevu tak, aby mohli pokračovat ve studiu na vyšším stupni nebo dál samostatně rozvíjet své zájmy.

Nejlepší žáci 3. - 6. ročníků I. stupně, případně vybraní mladší žáci, kteří projeví schopnosti a zájem, jsou zařazeni do práce v dramatickém souboru. Soubor reprezentuje též školu na veřejnosti.

Vybraní talentovaní žáci se připravují individuálně v rozšířeném vyučování ke studiu na středních odborných školách i na středních školách uměleckého zaměření.

II. stupeň základního studia připravuje žáky na samostatnou uměleckou činnost (amatérskou nebo profesionální) prohloubeným studiem zvoleného odborného zaměření - základy dramatické tvorby, základy dramatické tvorby s loutkou, základy slovesné tvorby. Na tomto stupni plní dramatická hra převážně pouze funkci metody práce.

Absolventi II. stupně základního studia by již měli umět odborně pracovat ve skupině a pedagogicky nadaní žáci by měli získávat zkušenosti pro práci se skupinou. (To znamená být pověřováni přiměřenými úkoly v ročnících I. stupně, pomáhat vedoucím souborů apod.) Měli by mít zájem dále samostatně zdokonalovat zvládnutou základní techniku oboru a uplatňovat nabyté dovednosti v aktivní tvořivé činnosti. Základní znalosti z praxe, teorie a historie oboru by měli dále samostatně prohlubovat a obohacovat.

Praktickou průpravu k této samostatné umělecké činnosti umožňuje žákům v průběhu studia na II. stupni práce na inscenaci v ročníkové skupině a především v předmětu Práce v souboru. Zde jsou vedeni k aktivní spolupráci na tvorbě pořadů, učí se prostředky a formami úměrnými jejich věku, schopnostem a odborné vyspělosti reagovat na aktuální témata a tak tvořivě, v práci pro společnost, uplatňovat získané znalosti a dovednosti.

Vybraní talentovaní jednotlivci se připravují individuálně ve speciálním studijním zaměření na odborné vysokoškolské studium (AMU, JAMU, FF, PedF).

Studium pro dospělé svým obsahem převážně navazuje na výuku II. stupně a dále ji rozvíjí, popřípadě nabízí prostor pro výuku začátečníků.

Výuka v literárně-dramatickém oboru je většinou skupinová, některé předměty však vyžadují individuální vyučování (přednes, technika vedení jednoduchých loutek, studium rolí apod.).

Učební osnovy jsou základním vodítkem pro učitele LDO, podle kterého si volí postup a metodu práce se zvoleným materiálem. Doporučené materiály slouží k základní orientaci učitele. Splnění výchovně vzdělávacích a zvládnutí vybraných studijních úkolů jsou podmínkou pro postup do vyššího ročníku.

Přípravné studium a I. stupeň základního studia

Charakteristika vzdělávacího obsahu

Přípravná dramatická výchova

Studiu v literárně-dramatickém oboru předchází přípravná dramatická výchova společná pro obě oddělení I. stupně základního studia. Hlavním obsahem práce je jednoduchá dramatická hra, založená především na cílevědomě volené pohybové činnosti celé skupiny. Dramatická hra je také hlavní rámcovou motivací pro doplňující hry a technická cvičení pohybová, mluvní a hudebně rytmická.

Základním metodickým principem, který u všech činností v přípravné dramatické výchově důsledně uplatňujeme, je jejich motivace, která čerpá obsahové náměty z těch zkušeností dětí, jež cítí jako důležité. Podněcuje spontánní dětský projev a vede k nenásilnému osvojování technických prvků ve spojení s výrazem.

Organizujícím principem činnosti v přípravné dramatické výchově je rytmus. Podporuje kázeň a soustředění na prováděnou činnost a přispívá i k vytváření smyslu pro formu. Dobré rytmické cítění je jedním ze základních předpokladů pro další odbornou výchovu v literárně-dramatickém oboru.

Dramatická průprava

Dramatická průprava je základním předmětem v 1. a 2. ročníku dramatického, slovesného i loutkářského oddělení literárně-dramatického oboru. Hlavním obsahem předmětu je komplexní tvořivá dramatická činnost, vycházející z dětské dramatické hry, založené především na tvořivé improvizaci. Zahrnuje všechny složky dramatického a slovesného projevu včetně práce s improvizovanou loutkou a integruje základní prvky průpravných činností pohybových, mluvních, hudebně rytmických i specifických činností výtvarných.

Motivace všech činností zůstává i nadále základním metodickým principem, podněcujícím spontánní dětský projev.

Dovednosti, získávané v průběhu výuky motivovanou výchovou, se postupně rozvíjejí ve vlastní uvědomělou odbornou činnost.

Dramatika a slovesnost

Dramatika a slovesnost je hlavní předmět dramatického a slovesného oddělení LDO, vyučovaný ve 3. - 6. ročníku. Je to komplexní tvořivá dramatická činnost, vycházející z tvořivé improvizace. Směřuje od spontánního dětského dramatického projevu k vytvoření schopnosti samostatně, osobitě, přirozeně a přitom kultivovaně se vyjadřovat v sociální i umělecké komunikaci dramatickým (pohybovým, mluvním) nebo slovesným projevem (mluveným, psaným). Zahrnuje i mluvní průpravu zaměřenou k rozvoji technických i výrazových mluvních dovedností. V 6. ročníku je součástí předmětu také nástin vývoje evropského divadla.

Základním metodickým principem je dramatická hra. Jejím prostřednictvím dosahuje učitel přiměřeného výrazu žáků. Dramatická hra integruje také průpravné činnosti a učí žáky tvořivě přistupovat k zadané předloze. Je realizována na tématech, které odpovídají vývojové fázi žáků, podněcují jejich bezprostřednost a činorodost, rozvíjejí citovou, mravní i rozumovou složku jejich osobnosti. Volbou odpovídajících témat je v průběhu práce také příznivě ovlivňována schopnost žáků aktivně se podílet na vytváření vztahu vzájemné spolupráce ve skupině. Práce na tématu se tak stává základem organizujícím společnou činnost.

Cílevědomě osvojené dílčí odborné dovednosti a znalosti jsou prostředky, které žáci vědomě, aktivně a tvořivě uplatňují v dramatickém a slovesném projevu.

Součástí práce je i návštěva vybraných divadelních nebo filmových představení, pořadů divadel poezie, výstav, koncertů, kulturních památek nebo inspirujícího prostředí, které souvisejí s výukou.

Přednes

Pro výuku předmětu přednes, který vyžaduje individuální práci s žáky, se dělí ročník na malé skupiny 2-3 žáků. Do tohoto předmětu jsou zařazováni žáci 3. – 6. ročníku. Hlavním obsahem je práce na textu prózy a poezie, kdy jsou žáci připravováni na interpretaci slovesného díla jako zaujatého aktuálního sdělení. Dramatická hra jim pomáhá navodit konkrétní zážitek i osobní vztah k textu, ozřejmit téma, obsah i stavbu předlohy, čelit mechanickému odříkávání. Předpokladem práce je volba přiměřeného textu z hlediska myšlenkových i uměleckých kvalit, které se žáci při hlubším seznamování s literaturou učí rozeznávat a hodnotit. Při výuce je dbáno na kulturu mluvního projevu, na využití technických dovedností i na vědomé a tvořivé uplatňování základních výrazových prvků přednesu, které si žáci postupně osvojují, aby mohli přirozeně a kultivovaně sdělovat myšlenky zvoleného textu. Nejlepší výsledky práce lze prezentovat na soutěžích, všechny pak na veřejných vystoupeních.

Dramatika s loutkou a slovesnost

Dramatika s loutkou a slovesnost je hlavní předmět loutkářského oddělení, vyučovaný v 3. - 6. ročníku. Je veden stejnými metodami jako hlavní předmět dramatického a slovesného oddělení. Vyúsťuje však především v dramatický projev s loutkou, ve kterém využívá dovedností žáků získaných individuální přípravou v hodinách zabývajících se specifikou loutky a loutkového divadla. V 6. ročníku se nástin dějin evropského divadla zaměřuje i na vývoj loutkového divadla v Evropě.

Technika vodění jednoduchých loutek a přednes

Pro výuku tohoto předmětu loutkářského oddělení, který rovněž vyžaduje individuální práci s žákem, se ročník také dělí na malé skupiny 2-3 žáků. Hlavním obsahem práce je postupné vnímání a respektování specifických pohybových zákonitostí loutky, zejména ve zkratce, stylizaci, nadsázce a metafoře, které jsou určující i pro její výtvarnou podobu. Původ a materiálový základ vnáší do vnímání loutky řadu asociací (asociace dětské hračky, oživeného předmětu, manipulace apod.). Práce na textu vychází z obdobných kritérií jako v předmětu přednes dramatického a slovesného oddělení. Je však třeba přihlédnout ke specifickým požadavkům výrazně stylizovaného textu, který je určující stylizací a typovostí loutky. Menší časový prostor pro tuto činnost ovlivňuje nejenom množství, ale i náročnost úkolů v této disciplině loutkářského oddělení.

Pohyb

Pohyb je průpravný předmět zařazený v učebních plánech dramatického, slovesného i loutkářského oddělení. Vzhledem k speciálním nárokům výuky může tyto hodiny převzít odborný pedagog. Hlavním obsahem předmětu je cílevědomě vedená výuka zaměřená k vytváření specifických pohybových dovedností a k rozvoji pohybové kreativity, které bude žák potřebovat a postupně vědomě a tvořivě uplatňovat v dramatické činnosti i v dramatické činnosti s loutkou. Jsou to např. pohyblivost, pružnost, obratnost, cítění rytmu, dynamiky, prostoru a schopnosti pohybové a taneční improvizace, základy přízemní akrobacie, vybrané prvky taneční techniky a hudebně rytmické cítění.

Základ výuky tvoří cvičení a hry zaměřené k zvládnutí přirozeného kultivovaného a koordinovaného rytmického pohybu celého těla, které tím získává schopnost výrazu. Žáci loutkářského oddělení se musí ještě učit přenášet tento pohybový výraz do pohybového projevu loutky.

Významnou pomocí a zdrojem inspirace k pohybovému dramatickému projevu jsou zvuky a hudba, které ovlivňují i celkovou muzičnost a představivost i fantazii žáků. Proto jsou ve spolupráci s korepetitorem pěstovány také hudebně rytmické činnosti a zpěv jako organická součást pohybového dramatického projevu. Motivace se v těchto ročnících stává inspirativním východiskem k vědomému osvojování pohybové techniky.

Práce v souboru

Práce v souboru je předmět ročníkový (v případě vytváření souboru z celého ročníku) i meziročníkový, kterého se účastní v y b r a n í žáci 3. - 6. ročníků (výjimečně i talentovaní mladší žáci). Počet hodin předmětu práce v souboru se řídí počtem ročníků. Paralelní třídy jsou považovány za samostatné ročníky.

Složení souboru se každoročně částečně mění odchodem absolventů I. stupně a příchodem nových žáků.

Hlavním obsahem práce v souboru je vytváření inscenace vhodně volené předlohy z oblasti poezie, prózy nebo dramatických žánrů.

Práce v souboru umožňuje žákům v uceleném tvaru prakticky uplatnit a ověřit si schopnosti a ve vyučovacím procesu získané dovednosti a výsledek zveřejnit.

Metoda přípravy je totožná s metodou výchovy dramatickou hrou, která je jedním ze základních principů výuky na I. stupni.

Práce v souboru učí jedince podřizovat se zájmu celku a vede členy kolektivu ke vzájemné odpovědnosti.

Od učitele vyžaduje tento předmět kromě pedagogických schopností i schopnosti dramaturgické, režijní a organizační. Tyto požadavky lze řešit i spoluprací více pedagogů.

Zveřejněné výsledky práce v souboru jsou součástí kulturně společenské činnosti školy. Nejlepší výsledky práce lze prezentovat na soutěžích.

Individuální příprava ke studiu

Vybraní talentovaní žáci rozšířeného studia se v 5. a 6. ročníku individuálně připravují ke studiu na středních odborných školách a konzervatořích. Obsah předmětu se řídí požadavky těchto škol.

Učební plány literárně-dramatického oboru

Přípravné studium Učební plán č. 1

(pro 7leté žáky) Délka studia: 1 rok

Předmět
Přípravná dramatická výchova	1 - 1,5
Celkový počet vyučovacích hodin	1 - 1,5

Základní studium – I. stupeň

(pro žáky od 8 let)

O d d ě l e n í d r a m a t i c k é a s l o v e s n é

Učební plán č. 2

Předmět	Ročník
	1.	2.	3.	4.	5.	6.
Dramatická průprava Dramatika a slovesnost Přednes Volitelný předmět Práce v souboru
Celkový počet vyučovacích hodin	2	2	3 - 4,5	3 - 4,5	4 - 4,5	4,5 - 5

Poznámky:

1. Učební plán rozpracuje vyučující literárně-dramatického oboru s ohledem na konkrétní podmínky do vlastního učebního plánu. Rozpracovaný učební plán musí závazně dodržovat:

a) stanovený celkový počet týdenních vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících,

b) zařazení předmětu dramatická průprava v 1. a 2. ročníku,

c) zařazení předmětu dramatika a slovesnost v 3. – 6. ročníku,

d) zařazení předmětu přednes ve 3.- 6. ročníku (hodiny přednesu lze využít pro individuální autorskou literární tvorbu žáků),

e) zařazení volitelných předmětů (pohyb, hudebně-hlasová a rytmická průprava,

výtvarná průprava) v 3. - 6. ročníku studia.

2. Volitelné předměty pedagog vybírá dle schopností žáků a obměňovat je může nejdříve po pololetní výuce.

3. Předměty hudebně-hlasová a rytmická průprava a výtvarná průprava může vyučovat

odborný pedagog odpovídajícího oboru. Lze využívat týmové práce. Předměty je možno

vyučovat také odděleně od hlavního předmětu, případně hodiny slučovat a učit dvakrát

měsíčně.

O d d ě l e n í l o u t k á ř s k é

Učební plán č. 3

Předmět	Ročník
	1.	2.	3.	4.	5.	6.
Dramatická průprava Dramatika s loutkou a slovesnost Přednes Volitelný předmět Práce v souboru
Celkový počet vyučovacích hodin	2	2	3 - 4,5	3 - 4,5	4 - 4,5	4,5 - 5

Poznámky:

1. Učební plán rozpracuje vyučující literárně-dramatického oboru s ohledem na konkrétní podmínky do vlastního učebního plánu. Rozpracovaný učební plán musí závazně dodržovat:

a) stanovený celkový počet týdenních vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících,

b) zařazení předmětu dramatická průprava v 1. a 2. ročníku,

c) zařazení předmětů dramatika s loutkou a slovesnost a práce v souboru v 3. - 6. ročníku,

d) zařazení předmětu přednes ve 3.- 6. ročníku (hodiny přednesu lze využít pro individuální autorskou literární tvorbu žáků)

e) zařazení volitelných předmětů (pohyb, technika vodění jednoduchých loutek, hudebně-hlasová a rytmická průprava, výtvarná průprava) v 3. - 6. ročníku studia.

2. Volitelné předměty může pedagog vybírat dle schopností žáků a obměňovat je může nejdříve po pololetní výuce.

3. Předměty hudebně-hlasová a rytmická průprava a výtvarná průprava může vyučovat

odborný pedagog odpovídajícího oboru. Lze využívat týmové práce. Předměty je možno

vyučovat také odděleně od hlavního předmětu, případně hodiny slučovat a učit dvakrát

měsíčně.

Rozšířené studium

Učební plán č. 4

Předmět	Ročník
	5.	6.
Dramatika a slovesnost/* Dramatika s loutkou a slovesnost/* Přednes Volitelný předmět Práce v souboru Individuální příprava ke studiu
Celkový počet vyučovacích hodin	5 – 5,5	5,5 - 6
* volba předmětu podle oddělení

Poznámky:

1. Rozšířené studium je určeno žákům 5. a 6. ročníku základního studia, kteří se individuálně připravují ke studiu na středních odborných školách a na konzervatořích.

2. Učební plán rozpracuje vyučující literárně-dramatického oboru s ohledem na konkrétního žáka do vlastního učebního plánu. Rozpracovaný učební plán musí závazně dodržovat:

a) stanovený celkový počet týdenních vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících,

b) zařazení všech předmětů v obou ročnících.

3. Volitelné předměty může pedagog vybírat dle zaměření žáků a požadavků školy.

4. Všechny předměty, kromě předmětu individuální příprava ke studiu se vyučují společně s žáky zájmového studia (učební plán č. 2).

5. Předměty hudebně-hlasová a rytmická průprava, výtvarná průprava a pohyb může vyučovat odborný pedagog odpovídajícího oboru. Lze využívat týmové práce. Předměty je možno vyučovat také odděleně od hlavního předmětu, případně hodiny slučovat a učit dvakrát měsíčně.

Všeobecné poznámky k učebním plánům

1. Vyučování se organizuje takto:

a) ve skupině pěti až patnácti žáků v přípravném studiu

b) ve skupině pěti až deseti žáků v základním studiu

c) ve skupině dvou až čtyř žáků v předmětu přednes v dramatickém, slovesném a loutkářském oddělení, v předmětu technika vodění jednoduchých loutek ve 3. ročníku

d) ve skupině dvou až tří žáků v předmětu přednes v dramatickém, slovesném a loutkářském oddělení, v předmětu technika vodění jednoduchých loutek ve 4. – 6. ročníku

e) ve skupině od pěti žáků v předmětu práce v souboru

f) ve skupině od 2 do 10 žáků v 5. a 6. ročníku v předmětu hudebně-hlasová průprava

g) individuálně v rozšířeném studiu, v předmětu sólový dramatický projev a umělecký přednes ve slovesném oddělení a sólový loutkářský projev a přednes v loutkářském oddělení.

2. V předmětu pohyb lze přidělit korepetitora.

Přípravné studium

P ř í p r a v n á d r a m a t i c k á v ý c h o v a

______________________________________________________________________

Výchovně vzdělávací cíle

· Rozvoj sociability dětí.

· Rozvoj schopností poznat, procítit a řešit sociální situace mezilidského styku.

· Podchycení a rozvoj pohybových dispozic dětí a jejich rytmického cítění.

· Zjišťování předpokladů dětí pro výuku v LDO.

Prostředky k dosažení stanovených cílů

Metody a formy práce

Do elementární tvořivé dramatické činnosti uvádíme děti především vlastní aktivní účastí a příkladem. Podněcujeme děti k osvojování základního pravidla dramatické hry, tj. k osobní aktivní účasti na této hře. Učíme děti podílet se pohybovým, hudebně rytmickým i slovním projevem na skupinové činnosti. Náměty čerpáme z dětských her (hry s panenkami, autíčky, sportovní hry, taneční hry apod.), které rozvíjíme a obohacujeme. Kromě toho využíváme drobných uměleckých děl literárních, hudebních, výtvarných apod. Dbáme na věkovou, obsahovou a formální přiměřenost, uměleckou kvalitu a podnětnost i vhodnost předlohy vzhledem k výchovnému cíli.

Individuálním přístupem ke každému dítěti vytváříme nejen jeho vztah k učiteli, ale hlavně osobní pouto mezi dětmi navzájem, které je základem dobrého skupinového klimatu.

K citové a sociální výchově dětí přispíváme navozováním zážitků z uměleckého díla Vybíráme vhodná díla s tematikou odpovídajícím jejich věkovým zájmům a sociálním potřebám. Tím zároveň vytváříme v dětech potřebu setkávat se s uměním.

Soustavně rozvíjíme v dětech základní dispozice pro pohybový výraz (správné držení těla, obratnost, cit pro význam různě provedených pohybů a pro prostor) a jejich rytmické cítění v pohybovém a mluvním projevu. K tomu volíme vhodně motivovaná, rytmicky a se smyslem pro dynamiku vedená cvičení a dětské pohybové hry, zaměřené na komplexní projev, který je dětem v tomto věku vlastní.

Cvičení i hry jedné lekce by neměly být řazeny nahodile, ale měly by být tematicky propojeny.

V průběhu roku zveme rodiče na schůzky spojené s ukázkami práce dětí v hodině. Seznamujeme rodiče s výchovnými postupy a cíli přípravné dramatické výchovy a vytváříme v nich povědomí o smyslu naší odborné práce.

Studijní úkoly

1. Naučit se základnímu pravidlu dramatické hry, tj. aktivní, osobní, soustředěná účast na

společné hře.

2. Ve cvičeních a hrách s pravidly - zvládnout základní prvky pohyblivosti, pružnosti

a obratnosti

- získat schopnost aktivně i pasivně se uvolnit, soustředit

se a pohotově reagovat.

3. Ve cvičeních a hrách s pravidly - seznámit se se základy prostorového cítění (orientace

v prostoru, respektování ostatních členů kolektivu při

volném pohybu v prostoru).

4. Ve cvičeních a hrách s pravidly - zvládnout jednoduchý rytmus a dynamiku:

a) pohybem

b) zvukem - hrou na jednoduché nástroje

- hrou na tělo

- hlasem

c) slovem.

Kritéria pro postup do 1. ročníku

Zvládnutí základního pravidla dramatické hry, tj. schopnost aktivně se zúčastnit společné hry.

Základní studium - I. stupeň

O d d ě l e n í d r a m a t i c k é a s l o v e s n é

1. ročník

__________________________________________________________________________

Výchovně vzdělávací cíle

Vytvořit sehraný kolektiv schopný společné tvořivé a hravé elementární činnosti.

Prostředky k dosažení stanovených cílů

Metody a formy práce

Vedeme žáky k tomu, aby si osvojovali další ze základních pravidel dramatické hry, kterým je schopnost navazovat kontakt. Pěstujeme souhru. Přirozený dětský dramatický projev podněcujeme volbou námětů vhodných pro konkrétní skupinu s různorodou kolektivní činností. Vybíráme náměty, které vedou ke společné nebo souběžné činnosti celé skupiny a zároveň umožňují individuální projev. Tím pomáháme žákům, aby se zbavovali rušivých zábran i špatných návyků v chování. Volbou námětů i přístupem k nim pěstujeme v žácích smysl pro humor. Kromě běžných témat z každodenního dětského života, námětů pohádkových a fantaskních, rozvíjejících představivost a fantazii, dbáme o to, aby některé náměty poskytovaly žákům možnost předjímat vývoj situace - pronikat do myšlení a cítění jiných a zaujímat postoje k nadcházejícímu tématu fáze dětského vývoje (konflikt dobra a zla). Dbáme o přehlednou dramatickou stavbu příběhu, ale zbytečně jej nezjednodušujeme.

Pozorujeme žáky v jejich spontánním projevu a snažíme se najít příčiny nedostatků v jejich celkovém fyzickém projevu, abychom je vhodně volenými cvičeními pomáhali odstraňovat. Využíváme motivace, abychom žákům přiblížili a objasnili zadaný úkol a vedli je k aktivní a správné realizaci.

Formou hry provádíme se žáky jednoduchá cvičení:

· Pohybová cvičení směřují k uvědomění si těla jako celku. V mluvních cvičeních se zaměřujeme na jednoduché procvičování všech složek mluvního projevu (dechu, hlasu, výslovnosti, rytmičnosti).

· Hudebně rytmická cvičení slouží ke kultivaci rytmického i melodického cítění a výrazu.

· Slovní projev obohacujeme prostřednictvím ústních i písemných cvičení. Pracujeme s písemným i zvukovým záznamem slovesného projevu.

· Výtvarné cítění, ale i pohotovost a zručnost pěstujeme cvičeními s předměty a improvizovanými loutkami.

· Cvičení by se mělo navzájem prolínat.

· Používáme takových metodických postupů, které žákům umožní prožít radost z vlastní tvořivé činnosti, což je dalším pravidlem dobře vedené dramatické výchovy.

Veřejnými hodinami a pohovory získáváme rodiče pro spolupráci a probouzíme v nich zájem o činnost oboru.

Studijní úkoly

Dramatická hra

a) Uvědomovat si v jednoduché pohybové dramatické hře své partnery v prostoru

a reagovat na ně.

b) Zvládnout jednoduchou partnerskou hru se zástupným textem.

c) Zvládnout jednoduchou partnerskou hru se zástupnou rekvizitou.

d) Seznamovat se s možnostmi hry s předměty, jednoduchými výtvarnými znaky z nich improvizovat loutky a ve cvičeních zvládnout základní principy jejich oživování.

Pohyb

a) V jednoduchých cvičeních zvládnout základy správného držení těla (pánve, páteře

- v lehu, v kleku s oporou, v sedu, ve stoji),rytmičnosti pohybu a přízemní obratnosti

(kotoul nazad, svíčka, vlna páteře v kliku s oporou).

b) V jednoduchých hrách zvládnout základní směry pohybu v prostoru (vpřed, vzad,

stranou, nahoru, dolů).

c) Umět pojmenovat základní části těla.

d) Uplatnit zvládnuté pohybové dovednosti v jednoduché akci.

Mluva

a) V jednoduchých artikulačních cvičeních a říkadlech zvládnout rytmičnost

a melodičnost řeči, vyslovování všech hlásek.

b) V uvolňovacích cvičeních zvládnout měkký hlasový začátek.

c) Uplatnit zvládnuté mluvní dovednosti v individuálním nebo kolektivním přednesu.

Slovesnost

a) Pokoušet se o samostatné jednoduché slovní vyjádření.

b) Hrou se aktivně seznamovat s vhodnými literárními díly.

Kritéria pro postup do 2. ročníku

Schopnost spolupracovat s partnery v jednoduché hře.

2. ročník

________________________________________________________________________

Výchovně vzdělávací cíle

Prohloubit sociální vztahy ve skupině. Zvládnout další pravidla dramatické hry. Vědomě

uplatňovat osvojené prvky odborných dovedností v dramatické hře.

Prostředky k dosažení stanovených cílů

Metody a formy práce

Výběrem námětu upevňujeme a prohlubujeme vztah žáků ke kolektivu, přičemž plně respektujeme individuální odlišnosti žáků. Dbáme o rozvoj jejich přirozeného a osobitého vyjádření vztahu k reálnému životu pomocí zvolených témat. Individuálně vhodně zaměřenými úkoly ve společné činnosti odpovídající zájmu žáků, upevňujeme a prohlubujeme vztahy žáků ke kolektivu. Volíme témata, která podněcují tvořivou dramatickou činnost a jsou přiměřená věku a schopnostem žáků ve skupině. Dbáme na to, abychom při skupinové práci podněcovali fantazii, rozvíjeli představivost a vnímavost žáků. Příběhy z dětského života, náměty pohádkové, dobrodružné, vědeckofantastické obohacujeme o dramatické životní situace zajímavých osobností, učíme žáky prožít a vyjádřit sympatii k lidské velikosti, pěstujeme v nich odpor k malosti. Učíme je řešit ve hře (i humornou formou) konflikty vznikající z vnějších činů a událostí, bojovat za dobro proti zlu a vytváříme v nich základy pro stavění stupnice hodnot.

Klimatem ve skupině i náměty vedeme žáky k úctě a uznání druhých.

Soustavně rozvíjíme samostatné pokusy žáků o vlastní přirozené a věku přiměřené vyjádření dramatickou hrou, dramatickou hrou s loutkou, pohybovou improvizací, hudebně rytmickým projevem, mluveným i psaným slovem, specifickým výtvarným činem.

Při hře s improvizovanou loutkou dbáme, i vzhledem k námětu etudy, o stylovost použitých prvků. Tím ovlivňujeme i výtvarné cítění žáků.

Pěstujeme kladný vztah žáků ke knihám, dětské poezii a literatuře.

Náročnějšími cvičeními a hrami upevňujeme v žácích osvojené prvky základních odborných dovedností.

V pohybové výchově, kromě cviků na uvědomování si těla jako celku, procvičujeme s žáky v přízemních polohách mrštnost. Dále procvičujeme mechaniku pohybu, aby si uvědomili možnosti těla jako skládačky a ohebnost jednotlivých kloubů.

V mluvní průpravě sledujeme zřetelnost a znělost mluvního projevu. K tomu využíváme i hudebně rytmických prvků. Motivujeme žáky k vědomému využití těchto dovedností ve vlastní dramatické činnosti.

Průběžným kontaktem a veřejnými hodinami, případně závěrečným vystoupením ročníku udržujeme zájem rodičů o osobní a odborný růst žáka.

Podle zájmu a schopností navrhujeme zařadit žáky buďto do dramatického a slovesného nebo do loutkářského oddělení.

Studijní úkoly

Dramatická hra

a) Zvládnout jednoduchou zadanou etudu nebo dramatizaci a umět zachovat její formu

i při výměně rolí.

b) Umět přizpůsobit své jednání změně zadaných okolností.

c) Zvládnout ve cvičeních hru s předmětem.

Pohyb

a) Ve cvičeních zvládnout mechaniku pohybu ruky a nohy (jak se skládají).

b) Ve cvičeních na přízemní mrštnost zvládnout kolébku na zádech, na břiše, parakotoul,

rozloženou hvězdici.

c) Zvládnout ve cvičeních koordinaci jednoduchého rytmického pohybu se zvukem.

d) V jednoduchých pohybových hrách zvládnout základní prostorové útvary (zástup, kruh,

volný rozestup).

e) Uplatnit zvládnuté pohybové dovednosti v jednoduché dramatické akci.

Mluva

a) Zvládnout prodloužený výdech a základy dechové opory, v hlasových cvičeních

zvládnout rezonanci na přední opoře.

b) V uvolňovacích cvičeních zvládnout měkký hlasový začátek.

c) Uplatnit zvládnuté mluvní dovednosti v individuálním nebo kolektivním přednesu.

Slovesnost

a) Zvládnout samostatné jednoduché slovní vyjádření.

b) Aktivně si osvojovat vhodná literární díla dramatickou hrou a seznamovat se s jejich

autory.

Kritéria pro postup do 3. ročníku

Schopnost zvládnout v kolektivní ukázce svůj úkol v jednoduchém ději.

3. ročník

___________________________________________________________________________

Výchovně vzdělávací cíle

Vytvořit u žáků základy pro stupnici mravních a uměleckých hodnot. Naučit je uvědomovat si vlastní i kolektivní tvořivé podněty, tyto podněty právě tak jako podněty z vnějšího světa přijímat a vyjadřovat k nim své stanovisko dramatickou hrou, výběrem uměleckého textu i vlastním pohybem a slovním projevem na úrovni dosažených odborných dovedností.

Prostředky k dosažení stanovených cílů

Metody a formy práce

V dramatice a slovesnosti vyhledáváme pro dramatickou hru žáků především náměty odpovídající jejich sociální zkušenosti, s konflikty vznikajícími ze situací a vztahů (malá sociodramata). Učíme je vidět i humornou stránku těchto sociodramat a podle toho je řešit. Využíváme literárních předloh i vhodných námětů, zvláště humorně prezentovaných (moderní pohádky, reálné situace ze života). Vyžadujeme, aby žáci záměrně pozorovali svět kolem sebe a sdělovali nám svá pozorování se vztahem k vybranému objektu. Zapojujeme se partnersky do hry. Pomáháme žákům objasňovat příčiny konfliktu především výměnou rolí, ale i rozborem konfliktu.

Tím, že určíme a doporučujeme uzlové body příběhu, učíme žáky zachovávat dramatický tvar i při výměně rolí.

Rozvíjíme jejich schopnost kontaktu, vcítění. Využíváme různých forem improvizovaného dialogu (slovního, pohybového, zvukového), jako prostředku komunikace.

Hrami rozvíjíme jejich schopnost se soustředit a smyslově vnímat (zrakem, sluchem, hmatem atd.).

Pokračujeme ve hře s reálným nebo zástupným předmětem. Smysl pro prostor a tvar pěstujeme v žácích i při řešení náznakového prostředí pro hru pomocí praktikáblů, paravánů, látek apod. Inspirujeme je i k vytváření scénických náznaků jimi samými (živá dekorace), čímž podněcujeme jejich prostorovou představivost a výtvarné cítění. Zároveň jim umožňujeme, aby se zapojili ve větším počtu do hry a vycházíme tak vstříc jejich potřebě neustálé aktivity.

Ve slovesné oblasti podněcujme žáky, aby především sdělovali vlastní zážitky, odpovídající společnému tématu. V návaznosti na dramatickou hru, na hry rozvíjející smyslové vnímání vedeme žáky k slovnímu i písemnému zachycování asociací představ, čímž dále prohlubujeme jejich slovesný projev. Učíme je pointovat a tím pěstujeme i jejich smysl pro formu.

Obohacujeme citový život žáků a inspirujeme je k vlastní tvořivé činnosti také vybranými uměleckými díly dramatickými, výtvarnými, hudebními i zážitkem z prostředí.

V mluvní průpravě dbáme na vytváření základu vnitřně hmatového sebecitu při hlasových a artikulačních cvičeních. Východiskem je opět motivace, kterou posléze doplňujeme nejzákladnějším poučením. Pokračujeme v dechových, rezonančních a artikulačních cvičeních na složitějších textech. V technicky náročnějších cvičeních variujeme sdělování a dále rozvíjíme dialog. Procvičujeme, a tím upevňujeme cítění dvoudobého a třídobého rytmu.

V průpravném předmětu pohyb používáme i nadále motivace jako východiska, abychom žákům navodili vědomí těla jako celku. Zároveň se však snažíme vést k vědomému zvládnutí správného držení těla. Upozorňujeme je na odchylky od tohoto neutrálu (zvlášť v držení páteře a ovládání pánve) jako na budoucí výrazové možnosti. Učíme žáky navzájem se pozorně vnímat a poznávat individuální výrazové prostředky. Snažíme se, i prostřednictvím závodivých a tanečních her, vyvolávat při procvičování pohybové techniky v žácích radost z pohybu a vlastní obratnosti. Učíme žáky dávat pravdivý smysl i jednotlivým technickým prvkům a pomocí silné motivace zvukem, světlem, reálií hledat pohybové vyjádření pro určitý námět. Provádíme se žáky pohybově rytmická cvičení a cvičení dynamiky, cvičení na koordinaci pohybu a pohybové hry ve složitějších variantách dvoudobého a třídobého rytmu. Součástí výuky jsou i hudebně pohybová cvičení a hry, při nichž spolupracujeme také s korepetitorem. Hudebně rytmická cítění žáků rozvíjíme i zpěvem a používáním lehce ovladatelných hudebních nástrojů zvláště v souvislosti s tanečními hrami. Vedeme žáky ke zvládnutí základních prostorových vztahů.

V předmětu přednes, vyučovaném v malé skupině usilujeme aby žáci interpretovaným textem vyjadřovali své názory, postoje a zážitky. Vedeme je k pochopení myšlenky a učíme je všímat si všech modulací (včetně rytmu) jako vyjadřovacích prostředků. Při přípravě humorných textů se vyhýbáme lacinému předvádění se a pitvoření.

Zveřejňujeme práce všech žáků na ročníkových vystoupeních, na které zveme i rodiče, aby byli průběžně seznamováni s výsledky odborné výchovy svých dětí a zůstávali se školou v kontaktu. Nejlepší práce jednotlivců a kolektivů uplatňujeme v soutěžích a při veřejných vystoupeních.

Studijní úkoly

Dramatika a slovesnost

a) V etudě zvládnout jednoduchý dramatický děj - tzn. uvědomit si svoji roli a úkol

v příběhu a podle toho jednat.

b) Ve hře zvládnout jednoduchou charakterizaci.

c) Vytvořit jednoduchou improvizovanou loutku a v etudě s ní uplatnit osvojené základní

principy jejího oživování včetně zvuku a zvládnout jednoduchý dramatický děj.

d) Zvládnout krátké pointované slovní sdělení (mluvené i psané).

Mluva

a) Umět si v dechových, hlasových a artikulačních cvičeních navodit správný základní

vnitřně hmatový sebecit a postupně jej uplatňovat při práci s mluveným slovem.

b) Ve výrazových variantách zvládnout ve cvičeních správnou výslovnost vokálů, rezonanci v nadhrtanových dutinách a práci svalů břišní stěny.

Pohyb

a) Vědomě usilovat o správné držení těla (pocit osy).

b) Zvládnout cvičení na centrální a periferní pohyb (zabalování a rozbalování), centrální

uvolnění páteře (vlna páteře v kleku, ve stoji).

c) Zvládnout cvičení v přízemní obratnosti (přelézání, prolézání), cvičení ve dvojici

(houpačky, trakaře, turecké bubny).

d) Zvládnout základy prostorového cítění - prostorové vztahy (před, za, nahoře, dole),

rychlá formace v prostoru (dvojice, trojice, skupiny) se změnou rytmu.

c) V hudebně pohybových cvičeních zvládnout změny tempa (ve dvoudobém, třídobém

rytmu) a dynamiky.

Přednes

a) Umět zaujmout a přednesem vyjádřit osobní vztah k tématu literární předlohy.

Zvládnout rezonanci na přední opoře.

Kritéria pro postup do 4. ročníku

Schopnost zvládnout v kolektivní, skupinové nebo individuální ukázce stanovené úkoly v předmětech dramatika a slovesnost, přednes.

4. ročník

Výchovně vzdělávací cíle

Na základě vytvořené elementární stupnice mravních a uměleckých hodnot učit žáky vzájemně respektovat své odlišnosti, hodnotit klady a zápory a tato hodnocení přijímat.

Učit je chápat funkci tvořivé činnosti v dramatické hře, v pohybovém i slovním projevu a vést je k autorskému přístupu k řešeným úkolům.

Prostředky k dosažení stanovených cílů

Metody a formy práce

V dramatice a slovesnosti uspokojujeme vhodně volenými tématy touhu žáků jak po romantice hry s velkými konflikty kladných a záporných hrdinů, tak i po humoru. V tomto věku (11 - 12 let) již začínáme odlišovat úkoly pro chlapce a dívky, abychom posilovali mužnost chlapců a ženskost dívek. Výměnou rolí a dalšími variacemi umožňujeme žákům pochopit postoje a jednání druhých a učíme je vyjádřit obsah zvoleného tématu odpovídajícím způsobem.

Procvičujeme základní principy stavby dramatického tvaru. Vytváříme podmínky pro autorský přístup žáků k úkolům - umožňujeme jim zaujímat a vyjadřovat osobní stanoviska a názory různým řešením konfliktu a tím různým vyústěním děje pomocí výměny rolí, změnou zadaných okolností, změnou vzájemných vztahů.

V partnerských cvičeních a hrách se zaměřujeme na vytváření kontaktu s partnerem. Učíme žáky vnímat partnera v prostoru, všímat si jeho jednání, umět postřehnout jeho popudy a reagovat na ně citlivě, pohotově, adresně a sdělně.

Ve cvičeních nadále zcitlivujeme smyslové vnímání a využíváme je v dialogu s předmětem, kde se projeví i autorský postoj žáka.

Zadáváme úkoly pro menší skupiny. Tím umožňujeme žákům učit se vidět práci druhého a kriticky ji hodnotit. Přitom je vedeme ke vzájemné úctě a pečujeme o kulturu chování.

Využíváme i nadále inspirace uměleckými díly obdobně jako v předešlém ročníku (včetně návštěv inspirujícího prostředí). Učíme žáky používat jednoduché scénografické prvky v hracím prostoru tak, aby ve svém souhrnu podporovaly dramatické sdělení.

Slovesný projev zaměřujeme na vyjádření vztahu, zvláště formou dialogu. Učíme žáky citlivě vnímat význam použitých slov. Hrou se slovy obohacujeme jejich výrazivo potřebné pro tvořivý slovesný projev.

V průpravné mluvní činnosti zdokonalujeme pomocí motivace odborné dovednosti, upevňujeme správné řečové návyky a tak předcházíme možným poruchám hlasu v pubertě. Dbáme zejména na aktivně uvolněné držení těla, hluboký nádech a výraznou výslovnost. Neustále aplikujeme nabyté dovednosti v dramatické akci. Důraz klademe zejména na adresnou komunikaci, prostorové cítění v mluvním projevu a na vyjadřování podtextů modulace.

V pohybové průpravě nadále důsledně spojujeme osvojované obtížnější technické prvky s výrazem. Začleňujeme funkčně hudebně pohybový a taneční projev do dramatické činnosti i v podobě pohybové improvizace. Využíváme obratnost žáků a jejich schopnosti koordinovat pohyby. K pohybovým improvizacím a tancům používáme funkčně reprodukovanou i živou hudbu. Upevňováním správných pohybových návyků (zvláště v držení těla) a další pohybové techniky (přízemní gymnastiky až akrobacie) předcházíme zhoršení funkce pohybového aparátu v pubertě. U chlapců pěstujeme sílu, u dívek ohebnost. Hudbou rozvíjíme rytmický a hudebně pohybový projev a to i ve spolupráci s korepetitorem.

V předmětu přednes vyhledáváme spolu s žáky texty, které jim pomáhají utvářet si názor na okolní svět a vztah k němu. Dramatická hra může být nadále jednou z metod, jak zaujmout žáka pro text, citově jej na něm zainteresovat a pomoci mu zprostředkovat vlastní zážitek na podkladě autorova textu. Během práce prakticky seznamuje žáky se základními výrazovými prvky přednesu.

Dbáme na to, aby kromě ročníkových vystoupení měli žáci i rodiče možnost konfrontovat výsledky práce na přehlídkách celého oboru. Nejlepší výkony prezentujeme veřejně.

Studijní úkoly

Dramatika a slovesnost

a) Zvládnout v kolektivní improvizaci jednoduchou dramatickou situaci s možností

rozhodnout svým jednáním její řešení.

b) Zvládnout ve cvičeních základní principy stavby jednoduchého dramatického tvaru.

c) Umět navázat v jednoduchých cvičeních a etudách kontakt s partnerem a vyjádřit vztah

k němu.

d) Zvládnout ve cvičení dialog s předmětem jako partnerem a vyjádřit vztah k němu.

e) Ve cvičeních si uvědomit výrazové možnosti při volbě slov.

f) Zachytit v psaném textu vyjádření vztahu.

Mluva:

a) Ve výrazových variantách uplatňovat správné technické návyky v mluvním projevu:

dechovou oporou

rezonancí v masce

aktivizací podbřišku

neustálou aktivizací mluvidel (jazyka, spodní čelisti, rtů).

b) Ve cvičeních vědomě zvládnout výslovnost závěrových souhlásek podle ortoepických

pravidel - rovněž ve výrazových variantách.

Pohyb:

a) Zvládnout základní prvky přízemní gymnastiky až akrobacie (různé druhy skoků,

příprava na stojku).

b) Zvládnout náročnější cviky obratnosti (propojování skoků a přízemního pohybu).

c) Zvládnout koordinační cvičení v pohybu a z místa s posunem rytmického důrazu.

d) Zvládnout jednoduchou taneční hru se zpěvem (polka, valčík).

e) Uvědomit si odlišnost výrazu zvládnutých cviků při motivovaných tempech, rytmických a dynamických variantách.

Přednes:

a) Zvládnout ve cvičeních vyjádření jednoduchého podtextu.

b) Prohlubovat práci na textu, uvědomováním si a vyjadřováním podtextu s možností

různých výkladů.

c) Uvědomit si základní výrazové prvky přednesu (významový přízvuk, pauzu, intonaci,

tempo, rytmus a dynamiku) jako prostředky pro sdělování a pracovat s nimi.

Kritéria pro postup do 5. ročníku

Schopnost zvládnout v kolektivní, skupinové nebo individuální ukázce stanovené úkoly v předmětech dramatika a slovesnost, přednes.

5. ročník

___________________________________________________________________________

Výchovně vzdělávací cíle

Upevňovat v žácích smysl pro mravní a umělecké hodnoty. Umožňovat jim při tom, aby si uvědomili a vyjádřili v dramatické činnosti i slovesném projevu své konflikty se světem, jejich příčiny a případná řešení.

Vést žáky k vědomému zvládnutí a osvojení základních principů tvořivé dramatické činnosti.

Podněcovat je k samostatnému slovesnému vyjádření.

Prostředky k dosažení stanovených cílů

Metody a forma práce

V dramatice a slovesnosti pomáháme žákům podněty z literárních a jiných uměleckých děl hledat vlastní cíle a ideály. Podněcujeme je k vyjádření jejich vlastních představ o světě, přitom v nich pěstujeme smysl pro humor, pomáháme jim získávat zdravý sebenáhled a také schopnost přijímat kritiku.

Navazujeme na formy práce s dramatickým tvarem z předchozího ročníku (výměna rolí, změna zadaných okolností). Vedeme žáky k tomu, aby odhalovali a rozvíjeli motivy dějových zvratů a snažili se stavět příběh jako řetěz příčin a následků. Tím zároveň přispíváme i k jejich dialektickému myšlení.

Učíme žáky, aby se již vyjadřovali výrazně a sdělně pomocí získaných základních odborných dovedností, tzn. aby zveřejňovali jednáním základní úkol postavy příběhu, vztah k partnerům a k danému prostředí.

Etudy zpracováváme do konečného tvaru, který v základě fixujeme. Využíváme i náznakové scénografické prvky a ostatní pomůcky.

Pomocí hudby rozvíjíme emotivnost žáků, jejich představivost a fantazii, smysl pro rytmus a dynamiku, prostorové cítění i hudebnost a cit pro formu. Dalším prohlubováním smyslové vnímavosti obohacujeme jejich výrazový projev.

Při slovesné práci učíme žáky vyhledávat a shromažďovat náměty a vytvářet individuálně zvolenou formou krátké příběhy. Zdokonalujeme zvláště jejich techniku psaní scénáře, kterou využíváme pro záznam při výuce vzniklých dramatických forem (pásem, etud, dramatizací apod.).

Přitažlivými artikulačními a hlasovými cvičeními zdokonalujeme techniku řeči za vědomé spolupráce žáků. Usilujeme o kultivovaný a přitom přirozený mluvní projev. Dále procvičujeme techniku ze 4. ročníku a požadujeme na žácích, aby vědomě uplatňovali základní principy uvolněného aktivního projevu (ovládání těžiště, břišní stěny, celkového svalového napětí). V rezonančních cvičeních se soustřeďujeme na upevnění rezonance v masce. V slovním jednání učíme žáky rozlišovat adresný projev obrácený k jednomu nebo více partnerům v prostoru. Procvičujeme gradaci v mluvním projevu jako jeden ze základních výrazových principů.

V pohybových cvičeních se orientujeme na náročný, ale zajímavý trénink, kterým čelíme celkové fyzické pubertální povolenosti a tím zlepšujeme kondici žáků i v psychofyzickém smyslu. K tomu používáme vybrané prvky sportovní i taneční techniky, jednoduché akrobatické prvky a cvičení koordinace. Nadále pracujeme funkčně s živou i reprodukovanou hudbou. Stále používáme technické dovednosti ve spojení s výrazem. V tanečních hrách spojujeme pohyb se zpěvem, případně s hrou na jednoduché hudební nástroje (orffovský instrumentář).

V předmětu přednes pomáháme žákům při samostatném výběru textů, které odpovídají jejich věkovým i odborným možnostem jako recitátorů a zároveň je vedou k poznávání okolního světa a jejich vlastní úlohy v něm. Využíváme literaturu soudobou i klasickou. Při rozkrývání textu hledáme styčné body mezi předlohou a vlastním zážitkem žáka, aby mohl zaujmout k textu osobní stanovisko. Učíme žáky interpretovat i vlastní texty. Při práci si žáci prakticky osvojují základní výrazové prvky přednesu jako prostředku k vyjádření podtextu.

Důrazem na čistotu a přesnost práce zkvalitňujeme výkon žáků a tím vycházíme vstříc jejich potřebě získávat jistotu projevu. Vedeme žáky k odpovědnosti za obsah a formu vyjádření vzhledem k spoluhráčům i divákům. Soustavně je seznamujeme s obsahem a významem odborných výrazů. Jako učební pomůcky využíváme při práci i audiovizuální techniku a jednoduché scénografické prvky, včetně základní světelné techniky. V souvislosti s obsahem výuky a jako její součást navštěvujeme se žáky i vybrané kulturní pořady a místa.

Snažíme se získat rodiče ke spolupráci při kladném ovlivňování osobnostního projevu žáků i k pochopení jejich vývojových problémů. Zdařilé práce uplatňujeme v pořadech a soutěžích.

Studijní úkoly

Dramatika a slovesnost:

a) Zvládnout v dramatické etudě vlastní vyjádření námětu a využít přitom získané základní odborné dovednosti a znalosti.

b) Fixovat tvar etudy - pravdivým jednáním zveřejnit úkol postavy, kontakt s partnerem,

vztah k prostředí.

c) Zvládnout daný hudební námět formou dramatické pohybové improvizace.

d) Zvládnout jednoduchou slovní improvizaci (reportáž, konferování, výklad apod.).

e) Zpracovat písemně vlastní zážitek.

f) Zvládnout techniku psaní jednoduchého scénáře.

Mluva:

a) Ve výrazových variantách upevňovat správné technické návyky v mluvním projevu:

dechovou oporu

rezonanci v masce

aktivizaci podbřišku

neustálou aktivizaci mluvidel (jazyka, spodní čelisti, rtů).

b) Ve cvičeních vědomě zvládnout výslovnost úžinových a polozávěrových souhlásek podle ortoepických pravidel.

Pohyb:

a) Ve vybraných variantách zvládnout: požadovaný pohybový trénink, další vybrané prvky pohybové techniky (cvičení na ovládání osy, těžiště).

b) Zvládnout cvičení na přízemní mrštnost (spojování např. stojek s kotouly).

c) Zvládnout koordinační cvičení s předmětem.

d) Zvládnout jednoduchý soudobý, dobový nebo lidový párový tanec, případně se zpěvem.

Přednes:

a) Zvládnout v nadsázce různé výrazové varianty řečových cvičení.

b) Logicky zvládnout myšlenku autorova textu a obohatit ji o vlastní interpretační postoj.

c) Uvědoměle pracovat se základními výrazovými prvky přednesu (viz úkoly 4. ročníku).

Kritéria pro postup do 6. ročníku

Schopnost zvládnout v kolektivní, skupinové nebo individuální ukázce stanovené úkoly v předmětech dramatika a slovesnost, přednes.

6. ročník

Výchovně vzdělávací cíle

Vhodně volenými úkoly umožnit žákům vědomě vyjádřit v dramatickém a slovesném projevu své mravní a estetické postoje ke světu.

Vést žáky k vědomému uplatnění nabytých dovedností ve společných i individuálních úkolech dramatických, přednesových i slovesných.

Připravit se žáky absolventské vystoupení.

Prostředky k dosažení stanovených cílů

Metody a formy práce

V dramatické a slovesné činnosti navazujeme na náměty z předchozího ročníku. Vyhledáváme spolu se žáky další témata, jež by jim z různých i komických úhlů pohledu umožnila konfrontovat jejich postoje ke světu se zkušenostmi jiných generací. Vyhledáváme nadále tato témata i v působivých uměleckých dílech a tím ovlivňujeme etické i estetické cítění žáků.

Vedeme žáky k vědomému osvojování základních principů dramatického výrazu, společných všem disciplínám (rytmus, prostor a další) a tím jim ozřejmujeme spojitost mezi jednotlivými činnostmi.

Pověřujeme žáky samostatnými úkoly. Vedeme je k tomu, aby nabyté dovednosti samostatně funkčně uplatňovali a tím si je také prohlubovali a upevňovali (např. jako „učitelé“ v části naší hodiny, ve školních pořadech, v základní škole ve školním rozhlase, v hodinách literatury, v práci s mladšími dětmi v zájmových kroužcích). Zároveň je tím učíme radovat se z vlastní schopnosti dávat druhým - uplatňovat svou zálibu společensky.

Inspirujeme žáky, aby vytvářeli vlastní varianty prováděných cvičení a her, uskutečňovali vlastní nové nápady. Tím si ověřujeme, jak zvládli a pochopili základní principy jednotlivých složek dramatické výchovy.

Připravujeme absolventský pořad. Volnou volbou obsahu i formy programu umožňujeme žákům co nejúplněji uplatnit individuální schopnosti i získané dovednosti v integrovaném vystoupení před veřejností. Práci na vystoupení využíváme také jako motivaci k dalšímu stmelování kolektivu a k prohlubování vztahů ve skupině.

Pomáháme žákům objevit jim nejbližší námět a formu pro samostatnou slovesnou absolventskou práci.

Vyžadujeme na žácích, aby doma samostatně procvičovali techniku řeči a na zadávaných úkolech si ověřujeme dosaženou úroveň kultury mluvy. Průběžně pověřujeme žáky samostatným vedením jednoduchých rozcviček. Tím je zároveň učíme rozpoznávat u sebe i druhých chyby v technice řeči a hledat jejich příčiny.

Seznamujeme žáky s evropskými kulturními dějinami a pokoušíme se přitažlivým způsobem vytvořit jim základní obraz o vývoji evropského dramatického umění v kontextu s vývojem hmotné i duchovní kultury společnosti. Abychom probudili aktivní zájem žáků o toto téma, pověřujeme je dílčími úkoly doplňujícími společnou výuku (např. vyhledat zajímavý dobový text, výtvarné dílo).

Náročnější cvičení pohybové techniky (akrobatické i taneční prvky) zapojujeme funkčně do dramatické činnosti. Rozšiřujeme tak pohybový projev žáků a další výrazové možnosti. Pomocí hudby nadále prohlubujeme jejich hudební a rytmické cítění. Využíváme individuální dovednosti jednotlivců (např. dovednosti taneční, sportovní), k obohacení všech a učíme žáky, aby dovedli sami např. princip určitého sportovního pohybu ostatním vysvětlit. Podobně jako při hlasových a artikulačních cvičeních pověřujeme i při pohybové výchově jednotlivé žáky, aby se střídali v samostatném vedení pohybových rozcviček a tím se učili poznávat u druhých příčiny chyb a odstraňovat je. Pohybovou průpravu se postupně snažíme zaměřovat i obsahově k absolventskému vystoupení.

V předmětu přednes učíme žáky vědomě používat základní výrazové prvky uměleckého přednesu v tvořivé interpretaci samostatně zvoleného textu. Přitom dbáme na to, aby zachovávali přirozený a kultivovaný přednesový projev. Dáme možnost žákům vyzkoušet si i práci na dramatickém výstupu (monolog, dialog).

Prací v souboru a zvláště veřejným vystoupením umožňujeme žákům prakticky si prověřovat své schopnosti, nabyté odborné dovednosti i hloubku zájmu o tuto činnost. Prostřednictvím vedení školy zajišťujeme veřejné uplatnění absolventského pořadu.

Informujeme žáky i rodiče o možnostech dalšího vzdělávání na LDO a seznamujeme je s obsahem, metodami a cíli výuky ve specializovaných odděleních II. stupně.

Studijní úkoly

Dramatika a slovesnost:

a) Podílet se tvořivě na přípravě a realizaci absolventského pořadu.

b) Zvládnout technicky i výrazově na úrovni kultivované přirozenosti svůj úkol

v absolventském pořadu.

c) Vědomě uplatňovat v pohybových dramatických improvizacích na daný hudební námět

prostorové, rytmické a dynamické cítění.

d) Vlastní námět zpracovat písemně samostatně písemnou formou.

Mluva:

a) Vědomě pracovat s nabytými odbornými mluvními dovednostmi.

b) Umět vést jednoduchou mluvní rozcvičku.

Dějiny:

a) Doplnit svými poznatky zvolené téma z kulturních dějin.

Pohyb:

a) Zvládnout další prvky pohybové techniky (přízemní mrštnost - pády, spojování cviků).

b) Zvládnout další soudobý, dobový či lidový tanec se zpěvem a použitím jednoduchých

hudebních nástrojů.

c) Zvládnout v návaznosti na předchozí i stávající průpravu pohybový projev, požadovaný

v souvislosti s absolventským vystoupením.

d) Umět vést jednoduchou pohybovou rozcvičku.

Přednes:

a) Zvládnout samostatný výběr vhodného textu i jeho osobně zaujatou tvořivou

kultivovanou interpretaci, popřípadě zvládnout práci na dramatickém výstupu (monologu, dialogu).

P r á c e v s o u b o r u

3. - 6. ročník

Výchovně vzdělávací cíle

Umožnit žákům prověřit si hloubku svého zájmu i schopnosti a získané dovednosti v náročnější práci.

Sledovat rozvoj jejich talentu i pohybové a zdravotní dispozice z hlediska přípravy na odborné studium.

Vzbudit u žáků chuť a lásku k této kulturně společenské činnosti, aby se mohli v budoucnu stát platnými členy či vedoucími amatérských souborů a přispět svými schopnostmi, znalostmi a dovednostmi k rozšíření a zkvalitnění této zájmové umělecké činnosti.

Prostředky k dosažení stanovených úkolů

Metody a formy práce

Vhodně volenou dramaturgií i přitažlivým způsobem práce, odpovídajícím věku a odborné vyspělosti žáků, prohlubujeme jejich vztah k dramatické a slovesné činnosti jako kulturně společenskému činiteli. Pomáháme jim uplatnit a ověřit si v souborové práci schopnosti a nabyté dovednosti. Nové členy souboru pověřujeme jednoduchými úkoly, ale postupně své nároky zvyšujeme. Individuální úkoly zadáváme žákům s ohledem na jejich odborný i osobnostní rozvoj, ale neztrácíme ze zřetele ani hledisko veřejného uplatnění v souborovém programu. Dáváme proto možnost kolektivu, aby se podílel na výběru žáků pro jednotlivé úkoly (v souborech s vyváženým počtem dívek a chlapců je možné vzájemné určení rolí: dívky chlapcům, chlapci dívkám). Tím vedeme žáky k vzájemné odpovědnosti i k odpovědnosti celého kolektivu za výsledek souborové práce. Veřejným vystupováním umožňujeme žákům zažít radost z vlastní schopnosti obdarovat svými dovednostmi nejen sebe a spoluhráče, ale i diváky a posluchače. Učíme žáky kriticky hodnotit vlastní práci, rozebírat v kolektivu nejen výsledky, ale i dílčí úseky, neztrácet humor při nezdarech, nacházet jejich příčiny a odstraňovat je, být zaujatými hledači a objeviteli nových možností a přístupů. Jde tedy i v souborové práci především o výchovu zúčastněných žáků.

Dramaturgii podřizujeme složení souboru, výchovně vzdělávacím cílům, zájmu žáků i možnostem dramatického projevu, který odpovídá jejich věku a dosažené odborné úrovni. Postupně umožňujeme žákům setkat se s různými typy a žánry kolektivního dramatického projevu (pásmo, divadlo poezie, dramatizace, divadelní hra jako činohra, hra se zpěvy) s náměty ze současného života dětí, ale i z oblasti pohádkové, dobrodružné příp. historické.

Vyspělejší žáky již vedeme k dramaturgické spolupráci. Učíme je vyhledávat předlohy vhodné k inscenování a autorsky na nich pracovat. Přijímáme co nejvíce podnětů a nápadů žáků k obohacování rámcové koncepce, aby inscenace byla výsledkem skutečné spolupráce učitele se žáky. Zároveň využíváme i specifických individuálních dovedností žáků (hudebních, výtvarných, technických ap.).

Podle potřeby spolupracujeme v souboru I. stupně i se žáky II. stupně. Získáváme tím jednak možnost širšího dramaturgického výběru, jednak spojením větší zkušenosti a dovednosti starších žáků s hravostí a bezprostředností žáků mladších, získávají obě skupiny rychleji a nenásilně potřebné kvality.

Vytvořené programy vhodně uplatňujeme, aby našly u diváků potřebnou odezvu a s tím zpětně příznivě ovlivnily naši výchovně vzdělávací práci uvnitř souboru.

Studijní úkoly

V 1. roce plnit úkoly, zadávané v souborové práci a snažit se uplatnit v nich své schopnosti

a dovednosti.

Ve 2. roce zvládnout úkoly zadávané v souborové práci a rozvíjet v nich své schopnosti

a dovednosti.

Ve 3. roce aktivně se podílet svými schopnostmi, znalostmi a dovednostmi i vlastními

podněty na vytváření souborových programů.

Ve 4. roce soustředit se plně na práci v souboru, iniciativně všestranně spolupracovat

v kolektivu a přitom si ověřovat i opravdovost svého zájmu o tuto náročnou

kulturně společenskou činnost.

Kritéria pro absolvování I. stupně

Splnění úkolů 6. ročníku v předmětech dramatika a slovesnost i přednes. Účast na absolventském vystoupení.

Základní studium - I. stupeň

O d d ě l e n í l o u t k á ř s k é

1. ročník

___________________________________________________________________________

Výchovně vzdělávací cíle

Vytvořit přátelský pracovní kolektiv pomocí společné elementární hravé činnosti.

Prostředky k dosažení stanovených cílů

Metody a formy práce

Vedeme žáky k tomu, aby si osvojovali další ze základních pravidel dramatické hry, kterým je schopnost navazovat kontakt. Pěstujeme souhru. Přirozený dětský dramatický projev podněcujeme volbou námětů vhodných pro konkrétní skupinu s různorodou kolektivní činností. Vybíráme náměty, které vedou ke společné nebo souběžné činnosti celé skupiny a zároveň umožňují individuální projev. Tím pomáháme žákům, aby se zbavovali rušivých zábran i špatných návyků v chování. Volbou námětů i přístupem k nim pěstujeme v žácích smysl pro humor. Kromě běžných témat z každodenního dětského života, námětů pohádkových a fantaskních, rozvíjejících představivost a fantazii, dbáme o to, aby některé poskytovaly žákům možnost předjímat vývoj situace - vnikat do myšlení a cítění jiných a zaujímat postoje k nadcházejícímu tématu fáze dětského vývoje (konflikt dobra a zla). Dbáme o přehlednou dramatickou stavbu příběhu, ale zbytečně jej nezjednodušujeme.

Pozorujeme žáky v jejich spontánním projevu a snažíme se najít příčiny nedostatků v jejich celkovém fyzickém projevu, abychom je vhodně volenými cvičeními pomáhali odstraňovat. Využíváme motivace, abychom dětem přiblížili a objasnili zadaný úkol a vedli je k aktivní a správné realizaci.

Provádíme s dětmi formou hry jednoduchá cvičení:

· Pohybová cvičení směřují k uvědomění si těla jako celku. Nejúčinnější jsou, provádíme-li je na zemi a v přízemních polohách.

· V mluvních cvičeních se zaměřujeme na jednoduché procvičování všech složek mluvního projevu (dechu, hlasu, výslovnosti, rytmičnosti).

· Hudebně rytmická cvičení slouží ke kultivaci rytmického i melodického cítění a výrazu.

· Slovní projev obohacujeme prostřednictvím ústních i písemných cvičení. Pracujeme s písemným i zvukovým záznamem slovesného projevu.

· Výtvarné cítění, ale i pohotovost a zručnost pěstujeme cvičeními s předměty a improvizovanými loutkami.

· Cvičení se musí navzájem prolínat.

Používáme takových metodických postupů, které žákům umožní prožít radost z vlastní tvořivé činnosti, což je dalším pravidlem dobře vedené dramatické výchovy.

Veřejnými hodinami a pohovory získáváme rodiče pro spolupráci a probouzíme v nich zájem o činnost oboru.

Studijní úkoly

Dramatická hra:

a) Uvědomovat si v jednoduché pohybové dramatické hře své partnery v prostoru

a reagovat na ně.

b) Zvládnout jednoduchou partnerskou hru se zástupným textem.

c) Zvládnout jednoduchou partnerskou hru se zástupnou rekvizitou.

d) Seznamovat se s možnostmi hry s předměty, jednoduchými výtvarnými znaky

improvizovat loutky a ve cvičeních zvládnout základní principy jejich oživování.

Pohyb:

a) V jednoduchých cvičeních zvládnout základy správného držení těla (pánve, páteře

- v lehu, v kleku s oporou, v sedu, ve stoji)

rytmičnosti pohybu a přízemní obratnosti (kotoul nazad, svíčka)

vlnu páteře v kleku s oporou.

b) V jednoduchých hrách zvládnout základní směry pohybu v prostoru (vpřed, vzad,

stranou, nahoru, dolů).

c) Umět pojmenovat základní části těla.

d) Uplatnit zvládnuté pohybové dovednosti v jednoduché akci.

Mluva:

a) V jednoduchých artikulačních cvičeních a říkadlech zvládnout rytmičnost a melodičnost řeči vyslovování všech hlásek.

b) V uvolňovacích cvičeních zvládnout měkký hlasový začátek.

c) Uplatnit zvládnuté mluvní dovednosti v individuálním nebo kolektivním přednesu.

Slovesnost:

a) Pokoušet se o samostatné jednoduché slovní vyjádření.

b) Hrou se aktivně seznamovat s vhodnými literárními díly.

Kritéria pro postup do 2. ročníku

Schopnost spolupracovat s partnery v jednoduché hře.

2. ročník

________________________________________________________________________

Výchovně vzdělávací cíle

Prohloubit sociální vztahy ve skupině. Zvládnout další pravidla dramatické hry. Vědomě

uplatňovat osvojené prvky odborných dovedností v dramatické hře.

Prostředky k dosažení stanovených cílů

Metody a formy práce

Výběrem námětu upevňujeme a prohlubujeme vztah žáků ke kolektivu, přičemž plně respektujeme individuální odlišnosti žáků. Dbáme o rozvoj jejich přirozeného a osobitého vyjádření vztahu k reálnému životu pomocí zvolených témat. Individuálně vhodně zaměřenými úkoly ve společné činnosti odpovídající zájmu žáků, upevňujeme a prohlubujeme vztahy žáků ke kolektivu. Volíme témata, která podněcují tvořivou dramatickou činnost a jsou přiměřená věku a schopnostem žáků ve skupině. Dbáme na to, abychom při skupinové práci podněcovali fantazii, rozvíjeli představivost a vnímavost žáků a tím jim pomáhali objevovat svět. Příběhy z dětského života, náměty pohádkové, dobrodružné, vědeckofantastické, obohacujeme o dramatické životní situace zajímavých osobností, učíme žáky prožít a vyjádřit sympatii k lidské velikosti, pěstovali v nich odpor k malosti. Učíme je řešit ve hře i humornou formou konflikty vznikajících z vnějších činů a událostí, bojovat za dobro proti zlu a tím si vytvářet základy pro stupnici hodnot.

Klimatem ve skupině i náměty vedeme žáky k úctě a uznání druhých a rozvíjíme jejich smysl pro krásu a spravedlnost. Pomáháme vytvářet jejich citový vztah k naší zemi.

Soustavně rozvíjíme samostatné pokusy žáků o vlastní přirozené a věku přiměřené vyjádření dramatickou hrou, dramatickou hrou s loutkou, pohybovou improvizací, hudebně rytmickým projevem, mluveným i psaným slovem, specifickým výtvarným činem.

Při hře s improvizovanou loutkou dbáme, i vzhledem k námětu etudy, o stylovost použitých prvků. Tím ovlivňujeme i výtvarné cítění žáků.

Pěstujeme kladný vztah žáků ke knihám, dětské poezii a literatuře.

Náročnějšími cvičeními a hrami upevňujeme v žácích osvojené prvky základních odborných dovedností.

V pohybové výchově, kromě cviků na uvědomování i těla jako celku, procvičujeme se žáky v přízemních polohách mrštnost. Dále procvičujeme mechaniku pohybu, aby si uvědomili možnosti těla jako skládačky a ohebnost jednotlivých kloubů.

V mluvní průpravě sledujeme zřetelnost a znělost mluvního projevu. K tomu využíváme i hudebně rytmických prvků. Motivujeme žáky k vědomému využití těchto dovedností ve vlastní dramatické činnosti.

Průběžným kontaktem a veřejnými hodinami, případně závěrečnou přehlídkou práce v ročníku udržujeme zájem rodičů o osobní a odborný růst žáka.

Studijní úkoly

Dramatická hra:

a) Ve hře zvládnout jednoduchou charakterizaci.

b) V etudě zvládnout jednoduchý dramatický děj - tzn. uvědomit si svoji roli a úkol

v příběhu a podle toho jednat.

c) Vytvořit jednoduchou improvizovanou loutku a v etudě s ní uplatnit osvojené základní

principy jejího oživování včetně zvuku a zvládnout jednoduchý dramatický děj (viz b).

Pohyb:

a) Ve cvičeních zvládnout mechaniku pohybu ruky a nohy (jak se skládají).

b) Ve cvičeních na přízemní mrštnost zvládnout kolébku na zádech, na břiše, parakotoul,

rozloženou hvězdici.

c) Zvládnout ve cvičeních koordinaci jednoduchého rytmického pohybu se zvukem.

d) V jednoduchých pohybových hrách zvládnout základní prostorové útvary (zástup, kruh,

volný rozestup).

e) Uplatnit zvládnuté pohybové dovednosti v jednoduché dramatické akci.

Mluva:

a) Zvládnout prodloužený výdech a základy dechové opory, v hlasových cvičeních

zvládnout rezonanci na přední opoře.

b) V uvolňovacích cvičeních zvládnout měkký hlasový začátek.

c) Uplatnit zvládnuté mluvní dovednosti v individuálním nebo kolektivním přednesu.

Slovesnost:

a) Zvládnout samostatné jednoduché slovní vyjádření.

b) Aktivně si osvojovat vhodná literární díla dramatickou hrou a seznamovat se s jejich

autory.

Kritéria pro postup do 3. ročníku

Schopnost zvládnout v kolektivní ukázce svůj úkol v jednoduchém ději.

3. ročník

___________________________________________________________________________

Výchovně vzdělávací cíle

Vytvořit u žáků základy pro stupnici mravních a uměleckých hodnot. Naučit je uvědomovat si vlastní i kolektivní tvořivé podněty, tyto podněty právě tak jako podněty z vnějšího světa přijímat a vyjadřovat k nim své stanovisko dramatickou hrou s loutkou, výběrem uměleckého textu i vlastním pohybem a slovním projevem na úrovni dosažených odborných dovedností.

Prostředky k dosažení stanovených cílů

Metody a formy práce

V dramatice s loutkou a slovesnosti vyhledáváme pro dramatickou hru žáků především náměty odpovídající jejich sociální zkušenosti, s konflikty vznikajícími ze situací a vztahů (malá sociodramata). Učíme je vidět i humornou stránku těchto sociodramat a podle toho je řešit. Využíváme literárních předloh i vhodných námětů, zvláště humorně prezentovaných (moderní pohádky, reálné situace ze života). Vyžadujeme, aby žáci záměrně pozorovali svět kolem sebe a sdělovali nám svá pozorování se vztahem k vybranému objektu. Zapojujeme se partnersky do hry. Pomáháme žákům objasňovat příčiny konfliktu především výměnou rolí, ale i rozborem konfliktu.

Tím, že určíme a dodržujeme uzlové body příběhu, učíme žáky zachovávat dramatický tvar i při výměně rolí.

Rozvíjíme jejich schopnost kontaktu, vcítění. Využíváme různých forem improvizovaného dialogu (slovního, pohybového, zvukového - s loutkou i bez ní), jako prostředku komunikace.

Hrami rozvíjíme jejich schopnost se soustředit a smyslově vnímat (zrakem, sluchem, hmatem atd.). Tím připravujeme žáky na bohatší slovesný projev a na vytváření podkladu pro vznik schopnosti vyjadřovat smyslové vnímání při hře s loutkou.

Pokračujeme jak ve hře s reálným nebo zástupným předmětem jako rekvizitou, tak ve hře s předmětem jako se zástupnou loutkou. V dramatické hře s loutkou uplatňujeme přednosti jednotlivých typů loutek (zástupných, improvizovaných, hůlkových, plošných a panáků - manekýnů) a vyhledáváme takový způsob oživení při němž je loutka přesvědčivá a sdělná. Výtvarné cítění a smysl pro tvar a prostor pěstujeme v žácích jak při navrhování a vytváření jednoduchých loutek, tak při řešení prostředí pro hru pomocí jednoduchých paravánů, závěsů, scénických náznaků a nenáročných dekoračních prvků.

Ve slovesné oblasti podněcujeme žáky, aby především sdělovali vlastní zážitky odpovídající společnému tématu. V návaznosti na dramatickou hru, na hry rozvíjející smyslové vnímání vedeme žáky k slovnímu zachycování asociací představ, čímž dále prohlubujeme i jejich smysl pro formu.

Obohacujeme citový život žáků a inspirujeme je k vlastní tvořivé činnosti i vybranými uměleckými díly dramatickými, výtvarnými, hudebními i zážitkem z prostředí. K tomu využíváme také potřebných audiovizuálních pomůcek, výtvarných publikací apod.

V mluvní průpravě dbáme na vytváření základu vnitřně hmatového sebecitu při hlasových a artikulačních cvičeních. Východisko je opět motivace, kterou posléze doplňujeme nejzákladnějším poučením. Pokračujeme v dechových, rezonančních a artikulačních cvičeních na složitějších textech. V technicky náročnějších cvičeních varírujeme sdělování a dále rozvíjíme dialog. Procvičujeme a tím upevňujeme cítění dvoudobého a třídobého rytmu.

V průpravném předmětu pohyb používáme i nadále motivace jako východiska, abychom žákům navodili vědomí těla jako celku. Zároveň se však snažíme vést k vědomému zvládnutí správného držení těla (výrazovému neutrálu). Upozorňujeme je na odchylky od tohoto neutrálu (zvlášť v držení páteře a ovládání pánve) jako na budoucí výrazové možnosti. Učíme žáky navzájem se pozorně vnímat a poznávat individuální výrazové prostředky. Snažíme se, i prostřednictvím závodivých a tanečních her, vyvolávat při procvičování pohybové techniky v žácích radost z pohybu a vlastní obratnosti. Učíme žáky dávat pravdivý smysl i jednotlivým technickým prvkům a pomocí silné motivace zvukem, světlem, reálií hledat pohybové vyjádření pro určitý námět. Provádíme se žáky pohybově rytmická cvičení a cvičení dynamiky, cvičení na koordinaci pohybu a pohybové hry ve složitějších variantách dvoudobého a třídobého rytmu. Součástí výuky jsou i hudebně pohybová cvičení a hry, při nichž spolupracujeme také s korepetitorem. Hudebně rytmická cítění žáků rozvíjíme i zpěvem a používáním lehce ovladatelných hudebních nástrojů zvláště v souvislosti s tanečními hrami. Vedeme žáky ke zvládnutí základních prostorových vztahů.

V předmětu technika vodění jednoduchých loutek a přednes, vyučovaném v malých skupinách, procvičujeme vodění loutek zástupných a improvizovaných a seznamujeme žáky se základy vodění jednoduchých hůlkových a plošných loutek, voděných nepřímo pomocí hůlek, a panáků-manekýnů, voděných přímo rukou, a rozvíjíme přitom schopnost oživovat tyto loutky výrazným pohybem i zvukem, přiměřeným typu a schopnostem užité loutky. Klademe důraz na rytmičnost a na koordinaci jak celkového projevu loutky se zvukovým doprovodem, tak i vlastního pohybového a zvukového projevu loutky. Usilujeme o tvůrčí přístup dětí k hledání obměn a různých možností oživení loutky, vedoucích k výraznému sdělení prostého děje a jeho pointy.

Pracujeme na textech, připravených dramatickou hrou v ročníkové skupině. Usilujeme o to, aby žáci interpretovaným textem vyjadřovali své názory a zážitky. Vedeme je k pochopení myšlenky a učíme je všímat si všech modulací (včetně rytmu) jako vyjadřovacích prostředků.

Zveřejňujeme práce všech žáků na ročníkových vystoupeních, na které zveme i rodiče, aby byli průběžně seznamováni s výsledky odborné výchovy svých dětí a zůstávali se školou v kontaktu. Nejlepší práce jednotlivců a kolektivu uplatňujeme v soutěžích a při veřejných vystoupeních.

Studijní úkoly

Dramatika s loutkou a slovesnost:

a) S loutkou i bez loutky

- umět přizpůsobit své jednání změně zadaných okolností,

- zvládnout jednoduchou zadanou etudu nebo dramatizaci a umět zachovat její formu

i při výměně rolí.

b) Zvládnout krátké pointované slovní sdělení.

Mluva:

a) Umět si v dechových, hlasových a artikulačních cvičeních navodit správný základní vnitřně hmatový sebecit a postupně jej uplatňovat při práci s mluveným slovem.

b) Ve výrazových variantách zvládnout ve cvičeních správnou výslovnost vokálů, rezonanci v nadhrtanových dutinách a práci svalů břišní stěny.

Pohyb:

a) Vědomě usilovat o správné držení těla (pocit osy).

b) Zvládnout cvičení na centrální a periferní pohyb (zabalování, rozbalování), centrální

uvolnění páteře (vlna páteře v kleku, ve stoji).

c) Zvládnout cvičení v přízemní obratnosti (přelézání, prolézání), cvičení ve dvojici

(houpačky, trakaře, turecké bubny).

d) Zvládnout základy prostorového cítění - prostorové vztahy (před, za, nahoře, dole),

rychlé formace v prostoru (dvojice, trojice, skupiny) se změnou rytmu.

e) V hudebně pohybových cvičeních zvládnout změny tempa (ve dvoudobém,

třídobém rytmu) a dynamiky.

Technika vodění jednoduchých loutek a přednes

Technika vodění jednoduchých loutek:

a) V jednoduché etudě zvládnout oživení zástupné i improvizované loutky pohybem

i zvukem.

b) Zvládnout při vodění jednoduchých hůlkových a plošných loutek (ovládaných nepřímo

- vodícími hůlkami) a při vodění jednoduchých panáků-manekýnů (ovládaných přímo -

rukou) základní postoj a základní pohyb (jednotlivé typy chůze v různých rytmech

a tempu, zastavení, otáčení, úklony, sedání, lehání, vstávání) a souhru pohybu se

zvukovým projevem loutky, popřípadě se zvukovým doprovodem.

c) Umět vyjádřit pohybovou a zvukovou reakcí loutky vnímání jednoduchých podnětů,

přicházejících zvenčí a působících na smysly loutky (zejména na zrak a sluch).

Přednes:

Umět zaujmout a přednesem vyjádřit osobní vztah k tématu literární předlohy.

Kritéria pro postup do 4. ročníku:

Schopnost zvládnout v kolektivní, skupinové nebo individuální ukázce stanovené úkoly v předmětech dramatika s loutkou a slovesnost, technika vodění jednoduchých loutek a přednes.

4. ročník

___________________________________________________________________________

Výchovně vzdělávací cíle

Na základě vytvořené elementární stupnice mravních a uměleckých hodnot učit žáky vzájemně respektovat své odlišnosti, hodnotit klady a zápory a tato hodnocení přejímat.

Učit je chápat funkci tvořivé činnosti v dramatické hře, v dramatické hře s loutkou, v pohybovém i slovním projevu a vést je k autorskému přístupu k řešeným úkolům.

Prostředky k dosažení stanovených cílů.

Metody a formy práce

V dramatice s loutkou a slovesnosti uspokojujeme vhodně volenými tématy touhu žáků jak po romantice hry s velkými konflikty kladných a záporných hrdinů, tak i po humoru. V tomto věku (11 - 12 let) již začínáme odlišovat úkoly pro chlapce a dívky, abychom posilovali možnost chlapců a ženskost dívek. Komediálnost však pěstujeme rovnoměrně u všech. Výměnou rolí a dalšími variacemi umožňujeme žákům pochopit postoje a jednání druhých a učíme je vyjádřit obsah zvoleného tématu odpovídajícím způsobem.

Procvičujeme základní principy stavby dramatického tvaru. Vytváříme podmínky pro autorský přístup žáků k úkolům - umožňujeme jim zaujímat a vyjadřovat osobní stanoviska a názory různým řešením konfliktu a tím různým vyústěním děje pomocí výměny rolí, změnou zadaných okolností, změnou vzájemných vztahů.

V partnerských cvičeních a hrách se zaměřujeme na vytváření kontaktu s partnerem. Učíme žáky vnímat partnera v prostoru, všímat si jeho jednání, umět postřehnout jeho popudy a reagovat na ně citlivě, pohotově, adresně a sdělně. Učíme žáky sledovat, v čem se reakce loutky v takových situacích liší od reakcí živého člověka (stylizace pohybu i gesta, jejich rytmizace, fázování) a v čem se musí naopak shodovat.

Ve cvičeních nadále zcitlivujeme smyslové vnímání a využíváme ho

a) v dialogu s předmětem

b) při hledání výrazných a čitelných loutkovodičských prostředků pro vyjádření

reakcí na smyslové podněty, působící na cítění loutky.

Zadáváme úkoly pro menší skupiny. Tím umožňujeme žákům učit se vidět práci druhého a kriticky ji hodnotit. Přitom je vedeme ke vzájemné úctě a pečujeme o kulturu chování.

Využíváme i nadále inspirace jinými uměleckými díly obdobně jako v předešlém ročníku (včetně návštěv inspirujícího prostředí). Učíme žáky používat jednoduché scénografické prvky v hracím prostoru tak, aby ve svém souhrnu podporovaly dramatické sdělení a odpovídaly typu užitých loutek.

Slovesný projev zaměřujeme na vyjádření vztahu, zvláště formou dialogu. Učíme žáky citlivě vnímat význam použitých slov. Hrou se slovy obohacujeme jejich výrazivo potřebné pro tvořivý slovesný projev.

V průpravné činnosti mluva zdokonalujeme pomocí motivace odborné dovednosti, upevňujeme správné řečové návyky a tak předcházíme možným poruchám hlasu v pubertě. Dbáme zejména na aktivně uvolněné držení těla, hluboký nádech a výraznou výslovnost. Neustále aplikujeme nabyté dovednosti v dramatické akci. Důraz klademe zejména na adresnou komunikaci, prostorové cítění v mluvním projevu a na vyjádření podtextů modulacemi.

V pohybové průpravě nadále důsledně spojujeme osvojované obtížnější technické prvky s výrazem. Začleňujeme funkčně hudebně pohybový a taneční pohyb do dramatické činnosti i v podobě pohybové improvizace. Využíváme obratnost žáků a jejich schopnosti koordinovat pohyby. K pohybovým improvizacím a tancům používáme funkčně reprodukovanou i živou hudbu. Upevňováním správných pohybových návyků (zvláště v držení těla) a další pohybové techniky (přízemní gymnastiky až akrobacie) předcházíme zhoršení funkce pohybového aparátu v pubertě. U chlapců pěstujeme sílu, u dívek ohebnost. Hudbou rozvíjíme rytmický a hudebně pohybový projev a to i ve spolupráci s korepetitorem.

V předmětu technika vodění jednoduchých loutek a přednes procvičujeme vodění technicky náročnějších hůlkových nebo plošných loutek. Využíváme získaných schopností oživit loutku výrazným pohybem a zvukem a hledáme další možnosti pro vyjádření a sdělení vnitřního života postavy, interpretované loutkou. Nadále klademe důraz na rytmičnost a na koordinaci pohybového a zvukového projevu loutky a na koordinaci projevu loutky se zvukovým doprovodem (zejména při drobných hudebně pohybových a tanečních etudách s loutkami).

Pro přednes vyhledáváme spolu se žáky texty, které jim pomáhají utvářet si názor na okolní svět a vztah k němu. Dramatická hra je i nadále jednou z metod, jak zaujmout žáka pro text, citově jej na něm zainteresovat a pomoci mu zprostředkovat vlastní zážitek na podkladě autorova textu. Během práce prakticky seznamujeme žáky se základními výrazovými prvky přednesu.

Dbáme o to, aby kromě ročníkových vystoupení měli žáci i rodiče možnost konfrontovat výsledky práce na přehlídkách celého oboru. Nejlepší výkony prezentujeme na veřejnosti.

Studijní úkoly

Dramatika s loutkou a slovesnost:

a) S loutkou i bez loutky

- zvládnout v kolektivní improvizaci jednoduchou dramatickou hru s možností

rozhodnout svým jednáním její řešení,

- zvládnout ve cvičení základní principy stavby jednoduchého dramatického tvaru,

- umět navázat v jednoduchých cvičeních a etudách kontakt s partnerem.

b) Zvládnout ve cvičeních dialog s předmětem jako partnerem.

c) Ve cvičeních si uvědomit výrazové možnosti při volbě slov.

d) Zachytit v psaném textu vyjádření vztahu.

Mluva:

a) Ve výrazových variantách uplatňovat správné technické návyky v mluvním projevu

dechovou oporou

rezonancí v masce

aktivací podbřišku

neustálou aktivací mluvidel (jazyka, spodní čelisti, rtů).

b) Ve cvičení vědomě zvládnout výslovnost závěrových souhlásek podle ortopedických

pravidel - rovněž ve výrazových variantách.

Pohyb:

a) Zvládnout základní prvky přízemní gymnastiky až akrobacie (různé druhy skoků,

přípravu na stojku).

b) Zvládnout náročnější cviky obratnosti (propojování skoků a přízemního pohybu).

c) Zvládnout koordinační cvičení v pohybu z místa s posunem rytmického důrazu.

d) Zvládnout jednoduchou taneční hru se zpěvem (polka, valčík).

e) Uvědomit si odlišnost výrazu zvládnutých cviků při motivovaných tempových,

rytmických a dynamických variantách.

Technika vodění jednoduchých loutek a přednes

Technika vodění jednoduchých loutek:

a) Zvládnout základní postoj a pohyb technicky náročnějších hůlkových nebo plošných

loutek, tj. plošných loutek doplněných jednoduchým zařízením pro ovládání pohybu

hlavy, rukou nebo nohou, nebo hůlkových loutek s možností ovládání pohybu hlavy,

rukou nebo nohou, nebo hůlkových loutek s možností ovládání jedné ruky voděné

čempuritem (střídavě pravá a levá ruka).

b) Zvládnout v etudě jednoduchý hudebně pohybový a taneční pohyb volně volených loutek.

c) Zvládnout souhru pohybu se zvukovým projevem loutky (řeč, zpěv i jiné zvuky)

a se zvukovým doprovodem.

d) Umět vyjádřit reakcí loutky vnímání podnětů zvenčí a působení těchto podnětů

na cítění postavy, loutkou interpretované.

e) Seznámit se s jednoduchými loutkami rukavicovými a pěsťovými a s možnostmi jejich

případného využití.

Přednes:

Zvládnout ve cvičeních vyjádření jednoduchého podtextu a uvědomit si základní výrazové

prvky přednesu (významový přízvuk, pauza, intonace, tempo a dynamika) jako prostředky

pro sdělování a pracovat s nimi.

Kritéria pro postup do 5. ročníku

Schopnost zvládnout v kolektivní, skupinové nebo individuální ukázce stanovené úkoly v předmětech dramatika s loutkou a slovesnost, technika vodění loutek a přednes.

5. ročník

___________________________________________________________________________

Výchovně vzdělávací cíle

Upevňovat v žácích smysl pro mravní a umělecké hodnoty. Umožňovat jim při tom, aby si uvědomili a vyjádřili v dramatické činnosti, v dramatické činnosti s loutkou i ve slovesném projevu své konflikty se světem, jejich příčiny a případná řešení. Vést žáky ke zvládnutí a osvojení základních principů tvořivé dramatické činnosti.

Podněcovat žáky k samostatnému slovesnému vyjádření.

Prostředky k dosažení stanovených cílů

Metody a formy práce

V dramatice s loutkou a slovesnosti pomáháme žákům podněty z literárních a jiných uměleckých děl hledat vlastní cíle a ideály. Podněcujeme je k vyjádření jejich vlastních představ o světě. Přitom v nich pěstujeme smysl pro humor, pomáháme jim získávat zdravý sebenáhled a schopnost kritiku také přijímat.

Navazujeme na formy práce s dramatickým tvarem z předchozího ročníku (výměna rolí, změna zadaných okolností). Vedeme žáky k tomu, aby odhalovali a rozvíjeli motivy dějových zvratů a snažili se stavět příběh jako řetěz příčin a následků. Tím zároveň přispíváme i k jejich dialektickému myšlení.

Učíme žáky, aby se již vyjadřovali výrazně a sdělně pomocí získaných základních odborných dovedností: aby zveřejňovali oživením loutky a vlastním psychofyzickým jednáním základní úkol postavy v příběhu, vztah k partnerům a k danému prostředí. Inspirujeme žáky k objevování dalších vyjadřovacích možností v rámci dramatické hry s loutkou - práce s novými typy spodových loutek, jednoduchá stínohra. Učíme žáky uvědomovat si zásady stylizace jak v pohybovém a zvukovém projevu loutky, tak v jejím výtvarném ztvárnění. Vedeme je k tomu, aby si uvědomovali souvislosti mezi textovou předlohou, typem loutek (materiálem, z něhož byly zhotoveny) a formou jejich projevu.

Etudy zpracováváme do konečného tvaru, který v základě fixujeme. Využíváme i náznakových scénografických prvků a ostatních pomůcek.

Pomocí hudby rozvíjíme emotivnost žáků, jejich představivost a fantazii, smysl pro rytmus a dynamiku, prostorové cítění i hudebnost a cit pro formu. Dalším prohlubováním smyslové vnímavosti obohacujeme jejich výrazový projev.

Při slovesné práci učíme žáky vyhledávat a shromažďovat náměty a vytvářet individuálně zvolenou formou krátké příběhy (nejlépe osobně zažité). Zdokonalujeme zvláště jejich techniku psaní scénáře, kterou využíváme pro záznam při výuce vzniklých dramatických forem (pásem, etud, dramatizací apod.).

Přitažlivými artikulačními a hlasovými cvičeními zdokonalujeme techniku řeči za vědomé spolupráce žáků. Usilujeme o kultivovaný a přitom přirozený mluvní projev. Dále procvičujeme techniku ze 4. ročníku a požadujeme na žácích, aby vědomě uplatňovali základní principy uvolněného aktivního projevu (ovládání těžiště, břišní stěny, celkového svalového napětí). V rezonančních cvičeních se soustřeďujeme na upevnění rezonance v masce. V slovním jednání učíme žáky rozlišovat adresný projev obrácený k jednomu nebo více partnerům v prostoru. Procvičujeme gradaci v mluvním projevu jako jeden ze základních výrazových principů.

V pohybových cvičeních se orientujeme na náročný, ale zajímavý trénink, kterým čelíme celkové fyzické pubertální povolenosti a tím zlepšujeme kondici žáků i v psychofyzickém smyslu. K tomu používáme vybrané prvky sportovní i taneční techniky, jednoduché akrobatické prvky a cvičení koordinace. Nadále pracujeme funkčně s živou i reprodukovanou hudbou. Stále používáme technické dovednosti ve spojení s výrazem. V tanečních hrách spojujeme pohyb se zpěvem případně s hrou na jednoduché hudební nástroje (orffovský instrumentář).

V předmětu technika vodění jednoduchých loutek a přednes:

a) Začínáme pracovat se spodovými loutkami, které jsou schopny přesnějších a detailnějších pohybových akcí, zejména gest. Učíme žáky tyto nové možnosti ve vodění loutek objevovat a využívat jich v zájmu výraznosti a sdělnosti projevu loutky. Dbáme přitom na uměřenost, dodržování míry stylizace pohybu a gest a přiměřenosti a vhodnosti typu loutky pro úkoly, spojené s typem postavy, loutkou interpretované. Výrazově-pohybových možností nových typů loutek využíváme také pro sdělnější vyjádření vnitřního života postavy a v této souvislosti i o vědomé vnitřní ztotožnění s loutkou. Nadále se zaměřujeme na rytmičnost a na koordinaci všech složek, které podmiňují ucelený, výrazný a sdělný projev loutky. Při práci s rekvizitou dbáme na jednoduchost, výraznost a čitelnost jednotlivých akcí, na jejich rytmičnost a smysluplnost vzhledem k postavě. Nezapomínáme na vhodnou proporcionalitu a míru stylizace rekvizity. Učíme žáky používat jednoduché scénografické prvky v hracím prostoru tak, aby ve svém souhrnu odpovídaly typu užitých loutek a podporovaly dramatické sdělení.

b) Pomáháme žákům při samostatném výběru textů pro přednes. Takových, aby odpovídaly jejich věkovým i odborným možnostem jako recitátorů a zároveň je vedly k poznávání okolního světa a vlastního úkolu v něm. Využíváme literatury soudobé i klasické. Při rozkrývání textu hledáme styčné body mezi textem a vlastním zážitkem žáka, aby mohl zaujmout k textu vlastní stanovisko. Při práci si žáci prakticky osvojují základní výrazové prvky přednesu.

Důrazem na čistotu a přesnost práce zkvalitňujeme výkon žáků a tím vycházíme vstříc jejich potřebě získávat jistotu projevu. Vedeme žáky k odpovědnosti za obsah a formu vyjádření vzhledem k spoluhráčům i divákům. Soustavně je seznamujeme s obsahem a významem odborných výrazů. Jako učební pomůcky využíváme při práci i audiovizuální techniku a jednoduché scénografické prvky. V souvislosti s obsahem výuky a jako její součást navštěvujeme se žáky i vybrané kulturní pořady a místa.

Snažíme se získat rodiče ke spolupráci při kladném ovlivňování osobnostního projevu žáků i k pochopení jejich vývojových problémů. Zdařilé práce uplatňujeme při veřejných vystoupeních a v soutěžích.

Studijní úkoly

Dramatika s loutkou a slovesnost:

a) Zvládnout v dramatické etudě s loutkou vlastní vyjádření námětu s využitím získaných základních odborných dovedností a znalostí.

b) Fixovat tvar etudy.

c) Zvládnout ve cvičení dialog s loutkou jako partnerem živého člověka v kontrastu ke cvičení dialogu s předmětem.

d) Zvládnout daný hudební námět formou jednoduché pohybové improvizace s loutkou.

e) Zvládnout jednoduchou slovní improvizaci (reportáž, konferování, výklad apod.).

f) Zpracovat písemně vlastní zážitek.

g) Zvládnout techniku psaní jednoduchého scénáře.

Mluva:

a) Ve výrazových variantách upevňovat správné technické návyky v mluvním

projevu: dechovou oporu

rezonanci v masce

aktivizaci podbřišku

neustálou aktivizaci mluvidel (jazyka, spodní čelisti, rtů).

b) Ve cvičeních vědomě zvládnout výslovnost úžinových a polozávěrových souhlásek podle ortoepických pravidel.

Pohyb:

a) Ve výrazových variantách zvládnout požadovaný pohybový trénink, další vybrané

prvky pohybové techniky (cvičení, na ovládání osy, těžiště).

b) Zvládnout cvičení na přízemní mrštnost (spojování např. stojek s kotouly).

c) Zvládnout koordinační cvičení s předmětem.

d) Zvládnout jednoduchý, soudobý, dobový nebo lidový párový tanec, případně se zpěvem.

Technika vodění jednoduchých loutek a přednes

Technika vodění jednoduchých loutek:

a) Zvládnout vodění spodových loutek, jejichž hlavu ovládáme rukou, vsunutou dovnitř,

takže naše zápěstí nahrazuje funkci krku loutky.

b) Zvládnout vodění spodových loutek, u kterých využíváme hru jedné živé ruky vodičovy

a práci těchto loutek s rekvizitou.

c) Seznámit se s voděním spodových loutek, u nichž ovládáme hlavu jedním nebo dvěma

prsty a ruce loutky dalšími prsty vodičovy ruky, tj. maňáska.

d) Při zvládnutí souhry pohybu se zvukovým projevem loutky usilovat o vědomé vnitřní

ztotožnění s loutkou.

Přednes:

a) Logicky zvládnout myšlenku autorova textu a obohatit ji o vlastní interpretační postoj.

c) Uvědoměle pracovat se základními výrazovými prvky přednesu (viz 4. roč.).

Kritéria pro postup do 6. ročníku

Schopnost zvládnout v kolektivní, skupinové nebo individuální ukázce stanovené úkoly v předmětech dramatika s loutkou a slovesnost, technika vodění jednoduchých loutek a přednes.

6. ročník

___________________________________________________________________________

Výchovně vzdělávací cíle

Vhodně volenými úkoly umožnit žákům vědomě vyjádřit v dramatickém projevu, v dramatickém projevu s loutkou a ve slovesném projevu své mravní a estetické postoje ke světu.

Vést žáky k vědomému uplatnění nabytých dovedností ve společných i individuálních úkolech dramatických, přednesových i slovesných.

Připravit žáky na absolventské vystoupení.

Prostředky k dosažení stanovených cílů

Metody a formy práce

V dramatické a slovesné činnosti navazujeme na náměty z předcházejícího ročníku. Vyhledáváme spolu se žáky další témata, jež by jim z různých i komických úhlů pohledu umožnila konfrontovat jejich postoje ke světu se zkušenostmi jiných generací. Vedeme je k chápání dialektiky vývoje a postavení jedince ve společnosti. Vyhledáváme nadále tato témata i v působivých uměleckých dílech a tím ovlivňujeme etické i estetické cítění žáků.

Vedeme žáky k vědomému osvojování základních principů dramatického výrazu, společných všem disciplínám (rytmus, dynamika, prostor a další) a tím jim ozřejmujeme spojitost mezi jednotlivými činnostmi.

Pověřujeme žáky samostatnými úkoly. Vedeme je k tomu, aby nabyté dovednosti samostatně funkčně uplatňovali a tím si je také prohlubovali (např. jako „učitelé“ v části naší hodiny, ve školních pořadech v základní škole, školním rozhlase, v hodinách literatury, v práci s mladšími dětmi v zájmových kroužcích atd.). Zároveň je tím učíme radovat se z vlastní schopnosti dávat druhým - uplatňovat svou zálibu společensky.

Inspirujeme žáky, aby vytvářeli vlastní varianty prováděných cvičení a her, uskutečňovali vlastní nové nápady. Tím si ověřujeme, jak zvládli a pochopili základní principy jednotlivých složek dramatické výchovy. Při práci s těmi typy loutek, které žáci poznali, směřujeme k vytvoření schopnosti oživit loutku tak, aby její jednání v daných okolnostech vyjádřilo charakter, cítění a myšlení postavy, loutkou inspirovatelné. Při vytváření scény dbáme na užití takových scénografických prvků, které jsou ve stylizační jednotě s typem užitých loutek, umožňují optimální využití hracího prostoru a ve svém celku podporují dramatické sdělení.

Připravujeme absolventský pořad. Vhodnou volbou obsahu i formy programu umožňujeme žákům co nejúplněji uplatnit individuální schopnosti i získané dovednosti v integrovaném vystoupení před veřejností. Práce na vystoupení využíváme také jako motivace a k dalšímu stmelování kolektivu a k prohlubování vztahů ve skupině.

Pomáháme žákům objevit jim nejbližší námět a formu pro samostatnou absolventskou práci.

Vyžadujeme na žácích, aby doma samostatně procvičovali techniku řeči a na zadávaných úkolech si ověřujeme dosaženou úroveň kultury mluvy. Průběžně pověřujeme žáky samostatným vedením jednoduchých rozcviček. Tím je zároveň učíme rozpoznávat u sebe i druhých chyby v technice řeči a hledat jejich příčiny.

Seznamujeme žáky s evropskými kulturními dějinami a pokoušíme se přitažlivým způsobem vytvořit v nich základní obraz o vývoji evropského dramatického umění v kontextu s vývojem hmotné i duchovní kultury společnosti a v těchto souvislostech i s kořeny divadla loutkového. Abychom probudili aktivní zájem žáků, pověřujeme je dílčími doplňujícími úkoly (vyhledat zajímavý dobový text, výtvarné dílo apod.).

Náročnější cvičení pohybové techniky (akrobatické i taneční prvky) zapojujeme funkčně do dramatické akce. Rozšiřujeme tak pohybový projev žáků o další výrazové možnosti. Pomocí hudby nadále prohlubujeme jejich hudební a rytmické cítění. Využíváme individuálních dovedností jednotlivců (např. dovedností tanečních, sportovních) k obohacení všech a učíme žáky, aby dovedli sami např. princip určitého sportovního pohybu ostatním vysvětlit. Podobně jako při hlasových a artikulačních cvičeních pověřujeme i při pohybové výchově jednotlivé žáky, aby se střídali v samostatném vedení pohybových rozcviček a tím se učili poznávat u druhých příčiny chyb a odstraňovat je. Pohybovou průpravu se postupně snažíme zaměřovat i obsahově k absolventskému vystoupení.

V předmětu technika vodění jednotlivých loutek a přednes:

a) Vytváříme další dovednosti ve vodění klasické spodové loutky - maňáska. Hledáme cesty k uměřenému užití pohybové nadsázky, využívající grotesknosti tohoto typu loutky. Dovednosti, vytvořené v průběhu práce na I. stupni v oblasti techniky vodění různých typů loutek, jsou pak jedním z impulsů k vyhledání a volbě vhodného tématu pro absolventský pořad.

b) Vedeme žáky k vědomému používání základních výrazových prvků uměleckého přednesu v tvořivé interpretaci samostatně zvoleného textu při zachování přirozeného a přitom kultivovaného přednesového projevu.

Prací v souboru a zvláště veřejným vystupováním umožňujeme žákům prakticky si prověřovat své schopnosti, nabyté odborné dovednosti i hloubku zájmu o tuto činnost. Prostřednictvím vedení školy zajišťujeme ve spolupráci s rodiči, základními a mateřskými školami i společenskými organizacemi veřejné uplatnění absolventského pořadu.

Informujeme žáky i rodiče o možnostech dalšího vzdělávání v LDO a seznamujeme je s obsahem, metodami a cíli výuky ve specializovaných odděleních II. stupně.

Studijní úkoly

Dramatika s loutkou a slovesnost:

a) Podílet se tvořivě na přípravě a realizaci absolventského pořadu.

b) Zvládnout technicky i výrazově na úrovni kultivované přirozenosti svůj úkol

v absolventském pořadu.

c) Vědomě uplatňovat v pohybových dramatických improvizacích na daný hudební námět

prostorové, rytmické a dynamické cítění.

d) Vlastní námět zpracovat písemně samostatně zvolenou formou.

Mluva:

a) Vědomě pracovat s nabytými, odbornými mluvními dovednostmi.

b) Umět vést jednoduchou mluvní rozcvičku.

Dějiny:

a) Doplnit svými poznatky zvolené téma z kulturních dějin.

Pohyb:

a) Zvládnout další prvky pohybové techniky (přízemní mrštnost, spojování cviků).

b) Zvládnout další soudobý, dobový či lidový tanec se zpěvem a použitím jednoduchých

hudebních nástrojů.

c) Zvládnout v návaznosti na předchozí i stávající průpravu pohybový projev, požadovaný

v souvislosti s absolventským vystoupením.

d) Umět vést jednoduchou pohybovou rozcvičku.

Technika vodění jednoduchých loutek a přednes

Technika vodění jednoduchých loutek:

a) Zvládnout vodění zvoleného typu loutky, jeho základní postoj, pohyb a vyjádření

základních reakcí na vnější podněty.

b) Zvládnout v konkrétním úkolu výraz loutky, charakterizující postavu, loutkou

interpretovanou, až po cítění a myšlení.

c) Zvládnout práci loutky s rekvizitou.

Přednes:

Zvládnout samostatný výběr vhodného textu i jeho osobně zaujatou, tvořivou a

kultivovanou interpretaci.

P r á c e v s o u b o r u

3. - 6. ročník

___________________________________________________________________________

Výchovně vzdělávací cíle

Umožnit žákům prověřit si hloubku svého zájmu i schopnosti a získané dovednosti v náročnější práci.

Vzbudit u žáků chuť a lásku k této kulturně společenské činnosti, aby se mohli v budoucnu stát platnými členy či vedoucími amatérských souborů a přispět svými schopnostmi, znalostmi a dovednostmi k rozšíření a zkvalitnění této zájmové umělecké činnosti.

Sledovat rozvoj jejich talentu i pohybové a zdravotní dispozice z hlediska přípravy na odborné studium.

Prostředky k dosažení stanovených úkolů

Metody a formy práce

Vhodně volenou dramaturgií i přitažlivým způsobem práce, odpovídajícím věku a odborné vyspělosti žáků, prohlubujeme jejich vztah k dramatické a slovesné činnosti jako kulturně společenskému činiteli. Pomáháme jim uplatnit a ověřit si v souborové práci schopnosti a nabyté dovednosti. Nové členy souboru pověřujeme jednoduchými úkoly, ale postupně své nároky zvyšujeme. Individuální úkoly zadáváme žákům s ohledem na jejich odborný i osobnostní rozvoj, ale neztrácíme ze zřetele ani hledisko veřejného uplatnění v souborovém programu. Dáváme proto možnost kolektivu, aby se podílel na výběru žáků pro jednotlivé úkoly. Tím vedeme žáky k vzájemné odpovědnosti i k odpovědnosti celého kolektivu za výsledek souborové práce. Veřejným vystupováním umožňujeme žákům zažít radost z vlastní schopnosti obdarovat svými dovednostmi nejen sebe a spoluhráče, ale i diváky a posluchače. Učíme žáky kriticky hodnotit vlastní práci, rozebírat v kolektivu nejen výsledky, ale i dílčí úseky, neztrácet humor při nezdarech, nacházet jejich příčiny a odstraňovat je, být zaujatými hledači a objeviteli nových možností a přístupů. Jde tedy i v souborové práci především o výchovu zúčastněných žáků.

Dramaturgii podřizujeme složení souboru, výchovně vzdělávacím cílům, zájmu žáků i možnostem dramatického projevu, který odpovídá jejich věku a dosažené odborné úrovni. Postupně umožňujeme žákům setkat se s různými typy a žánry kolektivního dramatického projevu (pásmo, divadlo poezie, dramatizace, divadelní hra jako činohra, hra se zpěvy) s náměty ze současného života dětí, ale i z oblasti pohádkové, dobrodružné příp. historické.

Vyspělejší žáky již vedeme k dramaturgické spolupráci. Učíme je vyhledávat předlohy vhodné k inscenování a autorsky na nich pracovat. Přijímáme co nejvíce podnětů a nápadů žáků k obohacování rámcové koncepce, aby inscenace byla výsledkem skutečné spolupráce učitele se žáky. Zároveň využíváme i specifických individuálních dovedností žáků (hudebních, výtvarných, technických ap.)

Podle potřeby spolupracujeme v souboru I. stupně i se žáky II. stupně. Získáváme tím jednak možnost širšího dramaturgického výběru, jednak spojením větší zkušenosti a dovednosti starších žáků s hravostí a bezprostředností žáků mladších, získávají obě skupiny rychleji a nenásilně potřebné kvality.

Vytvořené programy vhodně uplatňujeme, aby našly u diváků potřebnou odezvu a s tím zpětně příznivě ovlivnily naši výchovně vzdělávací práci uvnitř souboru.

Studijní úkoly

V 1. roce plnit úkoly, zadávané v souborové práci a snažit se uplatnit v nich své schopnosti

a dovednosti.

Ve 2. roce zvládnout úkoly zadávané v souborové práci a rozvíjet v nich své schopnosti

a dovednosti.

Ve 3. roce aktivně se podílet svými schopnostmi, znalostmi a dovednostmi i vlastními

podněty na vytváření souborových programů.

Ve 4. roce soustředit se plně na práci v souboru, iniciativně všestranně spolupracovat

v kolektivu a přitom si ověřovat i opravdovost svého zájmu o tuto náročnou

kulturně společenskou činnost.

Kritéria pro absolvování I. stupně

Splnění úkolů 6. ročníku v předmětech dramatika s loutkou a slovesnost i technika vedení jednoduchých loutek a přednes. Účast na absolventském vystoupení.

Doporučená literatura pro učitele

Budínská, Hana: Hry pro šest smyslů, ARTAMA, Praha 1994

Císař, Jan: Vývoj divadelního jazyka, KKS, České Budějovice 1999

Disman, Miloslav: Receptář dramatické výchovy, SPN, Praha 1976

Havelková, Libuše: Cvičné texty na výuku techniky mluveného projevu, SPN, Praha 1982

(skriptum DAMU)

Hurník, Ilja, Eben, Petr: Česká Orffova škola I, II, III, Supraphon, Praha 1968, 1969, 1972

Hůrková-Novotná, Jarmila, Makovičová Hana: Základy Jevištní mluvy I – II, Praha 1983

Konývková, I.: Kroky a hledání při práci s dětským divadelním souborem, Tvořivá dramatika, 1998, č. 2-3, str. 18-23

Kröschlová, J.: Jevištní pohyb (Herecká pohybová výchova), Praha 1988 (skriptum DAMU)

Lukavský,R.: Stanislavského metoda herecké práce, SPN, Praha 1978

Machková, E.: Metodika dramatické výchovy. Zásobník dramatických her a improvizací, ARTAMA-OÚ Ústí nad Orlicí-SKS Ústí nad Orlicí-IMPULS Hradec Králové, Praha-Ústí nad Orlicí 1992

Machková, E.: Základy dramatické výchovy, SPN, Praha 1980

Machková, E.: Úvod do studia dramatické výchovy, IPOS, Praha 1998

Mlejnek, J.: Dětská tvořivá hra, IPOS, Praha 1997

Pavelková, S.: Dramatická výchova, Krajské kulturní středisko, Plzeň 1989

Polzerová, E.: Pohybová průprava jako součást dramatické výchovy, IPOS, Praha 1995

Richter, L.: Od předmětu k loutce a od loutky k divadlu, IPOS, Praha 1997

Štembergová, Š.: Metodika mluvní výchovy dětí, Sdružení pro tvořivou dramatiku Praha 1994

Štembergová, Š.: Technika řeči starších dětí, ÚDPM JF-OKS, Příbram 1980 – 2.vyd.

Valenta, J.: Metody a techniky dramatické výchovy, Agentura Strom, Praha 1997

Vostrý, J.: Předpoklady hereckého projevu, MŠMT ČR, Praha 1991

Way, B.: Rozvoj osobnosti dramatickou improvizací, ISV, Praha 1996