Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy

na období 2005 - 2008

 

 

 

 

 

Obsah

 

Úvod                                                                                                                                     3

 

Oddíl I.

Vyhodnocení Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže

v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2001-2004                            4

 

Oddíl II.

Cílové skupiny primární prevence                                                                                           6

2.1.      Děti                                                                                                                           6

2.2.      Pedagogičtí pracovníci                                                                                                6

2.3.      Specifické cílové skupiny                                                                                           6

 

Oddíl III.

Zásady primární prevence resortu školství, mládeže a tělovýchovy                                          7

3.1.      Sociálně patologické jevy                                                                                           7

3.2.      Organizační systém primární prevence v ČR                                                                8

3.3.      Hlavní subjekty systému resortu školství, mládeže a tělovýchovy

            pro oblast primární prevence                                                                                      9

 

Oddíl IV.

Cíle Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti

resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005-2008                                                10

4.1.      Dlouhodobé cíle                                                                                                         10

4.2.      Střednědobé cíle                                                                                                        10

4.3.      Krátkodobé cíle                                                                                                         11

 

 

Příloha I.      

SWOT Analýza

– Vyhodnocení realizace prevence sociálně patologických jevů v letech 2001-2004                12

 

 

 

 

 

 

Úvod

 

            Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále ministerstvo) má stěžejní podíl v primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v České republice. V oblasti protidrogové primární prevence bylo ministerstvo usnesením vlády č. 549/2003, o posílení národní protidrogové politiky, pověřeno koordinací primární protidrogové prevence na meziresortní úrovni. Je to dáno nejen celkovým počtem dětí, žáků a studentů vzdělávajících se ve školách, ale také celkovou délkou působení školního prostředí na ně. Období školního vzdělávání má velmi významnou  funkci  v oblasti formování  osobnosti mladých lidí a vše, co se v tomto období nepodaří se jen velmi obtížně napravuje v období dospělosti. Toto je také důvod, proč je oblasti prevence sociálně patologických jevů u školní populace věnována mimořádná pozornost, a to nejen ze strany ministerstva, ale i všech dalších složek podílejících se na řízení školství, zvláště pak krajů a obcí.

            Ministerstvo v oblasti prevence sociálně patologických jevů plní několik důležitých úkolů. Jednak je to stanovování základních strategií v daných oblastech, stanovení priorit na budoucí období, podpora vytváření vazeb a struktury subjektů realizujících či spolupodílejících se na vytyčených prioritách a v neposlední řadě podpora vytváření materiálních, personálních a finančních podmínek nezbytných pro vlastní realizaci prevence ve školství.

 

Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství na období 2005-2008 vychází ze závěrů pravidelných jednání s krajskými koordinátory a metodiky prevence, výsledků analýzy potřeb terénu, z dlouhodobých cílů stanovených strategiemi nadresortních orgánů, ze zkušeností z naplňování koncepcí prevence zneužívání návykových látek a dalších sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 1998 – 2000 a 2001 - 2004.

 

Strategie prevence je v souladu s Národním programem rozvoje vzdělávání, tzv. Bílou knihou, s Akčním plánem Evropské unie boje proti drogám,  s Usnesením vlády  ČR  č. 1305  o Národní strategii protidrogové politiky na období 2005 - 2009, s Usnesením vlády ČR č. 393 ke Strategii prevence kriminality na léta 2005 - 2008 a dokumentem WHO Evropské zdraví 21 – Cíl 12 a s Usnesením vlády č. 1046 k Dlouhodobému programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky Zdraví pro všechny v 21. století. Strategie prevence sociálně patologických  jevů je plně v souladu se Standardy primární prevence.

 

            Základními cíli strategie primární prevence sociálně patologických jevů  na období 2005-2008 jsou:

 

Principy Strategie prevence budou v roce 2005 dále rozpracovány v aktualizací Metodického pokynu pro prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže a podrobně konkretizovány v manuálu Sociálně patologické jevy – průvodce pedagoga, který ministerstvo následně vydá.

Konkretizace a harmonogram plnění jednotlivých cílů ve Strategii obsažených bude rozpracována v následném Akčním plánu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

 

Oddíl I.

Zhodnocení realizace Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2001-2004

 

Ministerstvo je v oblasti protidrogové primární prevence usnesením vlády č. 549/2003, o posílení národní  protidrogové politiky, pověřeno koordinací primární protidrogové prevence na meziresortní úrovni. Za tímto účelem vytvořilo a koordinuje následující pracovní skupiny „Pracovní skupina specifické primární protidrogové prevence a Pracovní skupina specifické primární prevence kriminality a ostatních sociálně patologických jevů“, složená ze zástupců věcně příslušných resortů, krajů, akademické obce, nestátních neziskových organizací, pedagogicko-psychologických poraden, vysokých škol, přímo řízených organizací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a ostatních odborníků na danou problematiku. Resort školství je zároveň gestorem v oblasti primární prevence kriminality u dětí a mládeže. Jeho činnost tedy zahrnuje jak primární prevenci v oblasti užívání návykových látek, tak primární prevenci kriminality a ostatních sociálně patologických jevů. Jako takové realizuje v rámci své činnosti aktivity v oblasti

·     Metodické

·     Koordinační

·     Koncepční

·     Dotační

·     Výzkumné

·     Informační a osvětové

·     Vzdělávací

·     Legislativní.

 

Ministerstvu se v daném období podařilo postupně upevňovat na vertikální úrovni fungující síť koordinátorů a metodiků prevence – krajští školští koordinátoři prevence (pracovníci odboru školství, mládeže a tělovýchovy krajských úřadů), metodici prevence (pracovníci pedagogicko-psychologických poraden) a školní metodici prevence (vybraní pedagogové ve školách a školských zařízeních).

Na horizontální úrovni ministerstvo aktivně nadále spolupracuje s věcně příslušnými resorty (Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo obrany), nadresortními orgány (Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky při Úřadu vlády a Republikový výbor prevence kriminality při Ministerstvo vnitra) a s nestátními neziskovými organizacemi.

V rámci této úrovně byly ustanoveny při ministerstvu výše jmenované pracovní skupiny, jejichž cílem byla a je spolupráce, sjednocení přístupů a koordinace činností v dané oblasti napříč resorty.

V polovině roku 2002 byla problematika prevence sociálně patologických jevů ve školství převedena ze skupiny mládeže a tělovýchovy do skupiny regionálního školství, do odboru speciálního vzdělávání a institucionální výchovy. V té době mělo ministerstvo výrazný deficit v plnění vládou daných úkolů, minimálně spolupracovalo s nestátními nevládními organizacemi a téměř vůbec s Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v letech 2001-2004 vyčleňovalo ze svého rozpočtu průměrně ročně cca 20,5 mil. Kč na Programy na podporu aktivit v oblasti prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství (podrobně uvedeno v tabulce na str. 6). Jednalo se o dotační řízení určená pro subjekty, které primární prevenci realizovaly na místní úrovni - Program I a na úrovni nadregionální či celorepublikové - Program II. Výše uvedená částka byla rozdělována v poměru 40% : 60% v neprospěch Programu I, tedy místních komunit a krajů. Od roku 2003 byl tento poměr změněn a Program I je od roku 2003 financován ze 70% celkového průměrného ročního rozpočtu 20,5 mil. Kč. Krajům a školám na místní úrovni se tak výrazně navýšily finanční prostředky na preventivní aktivity, jejichž výše se odvíjí od počtu školní populace v jednotlivých krajích.

Současně je resortem školství každý rok uvolněna částka 5 milionů korun do rozpočtů krajů na zabezpečení činnosti metodiků prevence v pedagogicko-psychologických poradnách. Jedná se o částku cca 58 tis. Kč na jednoho metodika.

MŠMT poskytuje každoročně v rámci Programu státní podpory práce s dětmi a mládeží na oblast zabezpečení volného času dětí a mládeže finanční prostředky ve výši cca 170 mil. Kč Tyto finanční prostředky zahrnují podporu aktivit v oblasti nespecifické primární prevence.

Úkoly „Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na období 2001 – 2004“ se přes nedobrý výchozí stav podařilo splnit. Jednoznačně k tomu přispěla spolupráce s ostatními věcně příslušnými resorty, Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky, kraji, okresy, nestátními neziskovými organizacemi, ostatními subjekty, které na problematice primární prevence efektivně participují a v neposlední řadě spolupráce se samotnými školami a školskými zařízeními.

Nicméně se nepodařilo zajistit na místní úrovni odpovídající podmínky pro práci školních metodiků prevence, kteří za svou činnost nemají mandatorní finanční odměnu. Práce ve volném čase s minimální zpětnou vazbou od vedení škol a zřizovatelů vede ke stále častější ztrátě motivace a určitému profesionálnímu vyhoření. Tento stav by se měl změnit naplněním zákona 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a chystanou vyhláškou o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.

Doposud se nepodařilo zavést do praxe ve většině škol a školských zařízení celodenní systém péče o děti a mládež s nabídkou volnočasových aktivit atraktivních pro jednotlivé věkové skupiny. Lze očekávat, že nová školská legislativa napomůže tomuto úkolu. Očekává se výrazné zvýšení a rozšíření volnočasových aktivit organizovaných školními družinami a školními kluby.

Přes dobrou spolupráci na úrovni zástupců resortů přetrvává problém v podceňování preventivní  práce takřka na všech úrovních státní správy a samosprávy. Stejně tak lze nazírat na leckdy nedoceňující až přezírající přístup krajů a obcí, ale i některých ústředních orgánů. Toto je velmi limitujícím faktorem z hlediska úspěšnosti prevence ve školách.

Z výsledků realizované SWOT analýzy za účasti krajských školských koordinátorů prevence a metodiků prevence vyplynulo, že za podstatné slabé stránky až hrozby stávajícího systému primární prevence považují:

-         špatné podmínky práce ve školách a školských zařízeních

-         problematické financování

-         obecné podceňování problematiky prevence sociálně patologických jevů

-         podceňování úrovně vzdělání preventistů

-         nedostatečná  motivace pedagogů a ředitelů škol a školských zařízení ke změně sociálního klimatu

-         nedostatečné legislativní zakotvení prevence.

 

Ke stanovení priorit prevence ve školách je důležité mít informace o tom, jakou podobu má konzumace návykových látek mezi mladými lidmi, jaké kriminogenní faktory převažují. Informace o prevalenci sociální patologie (tedy o tom, jaký typ návykové látky či jaké další formy sociální patologie se vyskytují, v jakém věku a v jaké četnosti) se dají využít k tomu, aby se preventivní snahy mohly zaměřit na specifické věkové skupiny a specifické problémy. Problematika sociálně patologických jevů je rozsáhlá, jednotlivé jevy mají v mnoha případech vzájemné vazby. Jejich prevence vyžaduje systémový přístup, komplexnost, včasnost, vytrvalost, důslednost a pružnost.

V návaznosti na celostátní strategie zpracovávají a realizují své krajské koncepce jednotlivé regiony. Výměna zkušeností z jejich realizace je předpokladem dalšího zkvalitňování úrovně prevence.

 

Tabulka přidělování dotací v rámci resortu školství v letech 2001 až 2004 (v tis. Kč):

 

Rok

Program I

 

Program II

 

Mzdové prostředky pro metodiky prevence

Celkem

2001

6 908 650

5 885 284

5 000 000

17 793 934

2002

7 848 000

5 434 000

5 000 000

18 282 000

2003

13 542 000

5 141 000

5 000 000

23 683 000

2004

13 506 000

3 331 000

5 000 000

21 837 000

Celkem

41 804 650

19 791 284

20 0000

81 595 934

 

 

Oddíl II.

Cílové skupiny primární prevence v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy

 

2.1.      Děti a mládež

 

Cílem působení v oblasti prevence sociálně patologických jevů je dítě odpovědné za vlastní chování a způsob života  v míře přiměřené jeho věku

n     s posílenou duševní  odolností vůči stresu, negativním zážitkům a vlivům

n     schopné dělat samostatná ( a pokud možno správná) rozhodnutí

n     přiměřenými sociálně psychologickými dovednostmi

n     schopné řešit, případně schopné nalézt pomoc pro řešení problémů

n     s vyhraněným negativním vztahem k návykovým látkám

n     podílející se na tvorbě prostředí a životních podmínek.

 

 2.2.     Pedagogičtí  pracovníci

 

Předpokladem naplňování cílů v oblasti prevence je pedagog vzdělaný, odborně erudovaný, komunikativně, psychologicky a speciálně pedagogicky vybavený. Svou osobností se pozitivně podílí na vývoji sebeuvědomění žáka a je schopen vyučovat za aktivní účasti dětí.

Zvyšování odolnosti dětí a mládeže proti sociálně patologickým jevům vyžaduje systémovou a koordinovanou přípravu realizátorů preventivních aktivit ve školách a školských zařízeních.

 

2.3.      Specifické cílové skupiny

 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy metodicky zajišťuje a koordinuje specifickou primární prevenci na meziresortní úrovni a úzce spolupracuje při realizaci preventivních aktivit s fungující sítí koordinátorů a metodiků.

     

 

Nelze vycházet z předpokladu, že škola zcela přejímá zodpovědnost za výchovu ke zdravému životnímu stylu. Zejména rané zkušenosti, které dítě získává v rodinném prostředí, jsou pro další vývoj dítěte určující a měly by zavazovat především orgány sociálně právní ochrany dětí. Škola rodičům pomáhá v rozvoji dítěte jeho vzděláváním a socializací ve skupině dětí a výchovou dítěte k dovednosti žít ve formální společenské instituci.

 

Prevence založená ve společnosti předpokládá řadu spolupracujících složek. Vedle rodiny, škol a školských zařízení je třeba sladěných a propojených opatření v oblasti sociálně právní ochrany dětí, zdravotnických zařízení, místní samosprávy, nestátních neziskových organizací, poradenských institucí ve školství, duchovních sdružení, policie, kulturních středisek, zájmových organizací, podnikatelských subjektů apod. 

 

Školy a školská zařízení musí usilovat o integraci primárně preventivních aktivit, které samy poskytují, se službami specializovaných zařízení, zejm. PPP, SPC, SVP a IPS Úřadů práce. Mnohé je oblasti prevence sociálně patologických jevů dlužná mediální oblast, kde je naprostá absence systémového působení ve smyslu výchovy a vzdělávání k pozitivnímu a zdravému životnímu stylu.

 

Oddíl III. Zásady primární prevence resortu školství, mládeže a tělovýchovy

 

3.1.      Sociálně patologické jevy

 

            „Primární prevencí“ rozumíme veškeré konkrétní aktivity realizované s cílem předejít problémům a následkům spojeným se sociálně patologickými jevy (dále SPJ), případně minimalizovat jejich dopad a zamezit jejich rozšíření.

 

            Důraz je kladen zejména na specifickou primární prevenci tj. systém aktivit a služeb, které se zaměřují na práci s populací, u níž lze v případě jejich absence předpokládat další negativní vývoj a který se snaží předcházet nebo omezovat nárůst jeho výskytu. Součástí systému jsou Standardy primární prevence, od jejichž naplňování při preventivních aktivitách se očekává dodržení potřebné úrovně a kvality daných aktivit. Specifické primárně-preventivní programy v oblasti prevence jsou tedy programy, které se explicitně zaměřují na určité cílové skupiny a snaží se hledat způsoby, jak předcházet vzniku a rozvoji sociálně patologických jevů. Právě jasná profilace těchto programů (snaha působit selektivně, specificky) na určitou formu rizikového chování odlišuje tyto programy od programů nespecifických. Specifičnost programů je dále dána nutností zaměřit se na určitou cílovou skupinu, jevící se jako ohroženější či rizikovější, než skupiny jiné. Není (ekonomicky ani odborně) smysluplné, aby všemi typy těchto programů procházely např. všechny děti, ale pouze ty, u nichž předpokládáme vyšší pohotovost k rizikovému chování (ať již z hlediska věkového, sociálního apod.). Nejjednodušší definicí specifických preventivních programů je tzv. ekonomická negativní definice: Programy specifické primární prevence jsou všechny takové programy, které by neexistovaly, kdyby neexistoval problém sociálně patologických jevů, tj. tyto programy by za neexistence fenoménu sociální patologie nevznikaly a nebyly rozvíjeny.                 

 

Nespecifickou primární prevencí se rozumí aktivity, které tvoří nedílnou součást primární prevence a jejímž obsahem jsou všechny metody a přístupy umožňující rozvoj harmonické osobnosti, včetně možnosti rozvíjení nadání, zájmů a pohybových a sportovních aktivit. Programy nespecifické prevence (např. různé volnočasové aktivity) by existovaly a byly žádoucí i v případě, že by neexistovaly sociálně patologické jevy, tj. bylo by i v takovém případě smysluplné tyto programy rozvíjet a podporovat. Nespecifické programy v tomto smyslu nelze vztahovat k určitému fenoménu, jehož výskytu se program snaží předcházet (působí obecně, nespecificky), nebo jeho výskyt alespoň posunout do vyššího věku cílové skupiny. Jako primární prevence jsou s úmyslem získání finančního příspěvku velmi často prezentovány nejrůznější volnočasové aktivity.

 

            Prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže (dále jen ”prevence”) v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy zahrnuje především aktivity v oblastech prevence:

a)      násilí a šikanování,

b)      záškoláctví,

c)      kriminality, delikvence, vandalismu aj. forem násilného chování,

d)      ohrožení mravnosti a ohrožování mravní výchovy mládeže,

e)      xenofobie, rasismu, intolerance a antisemitismu,

f)        užívání návykových látek (vč. opomíjeného alkoholu a kouření), anabolik, medikamentů a dalších látek,

g)      netolismu (virtuálních drog) a patologického hráčství (gambling),

h)      diváckého násilí.

i)        komerčního sexuálního zneužívání dětí,

j)        syndromu týraných a zneužívaných dětí

k)      sekt a sociálně patologických náboženských hnutí.

 

 

3.2.      Organizační systém primární prevence v ČR

 

Na horizontální úrovni ministerstvo aktivně spolupracuje s věcně příslušnými resorty (Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo obrany) a nadresortními orgány (Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky při Úřadu vlády a Republikový výbor prevence kriminality při Ministerstvu vnitra – v těchto orgánech jsou zastoupeny všechny věcně příslušné resorty). Meziresortní spolupráce bude rozšířena v letošním roce o Ministerstvo financí a Ministerstvo spravedlnosti.

V rámci této úrovně byly ustanoveny při ministerstvu : Pracovní skupina specifické primární protidrogové prevence a Pracovní skupina prevence kriminality a ostatních sociálně patologických jevů  složená ze zástupců věcně příslušných resortů, krajů, akademické obce, nestátních neziskových organizací, školských poradenských zařízení, vysokých škol, přímo řízených organizací ministerstva a vybraných odborníků na danou problematiku. Cílem těchto pracovních skupin je spolupráce, sjednocení přístupů a koordinace činností v dané oblasti napříč resorty

.


Vysvětlivky k použitým zkratkám:

 

RVKPP                                  Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky

RVPPK                                  Republikový výbor pro prevenci kriminality

MŠMT                                  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

PŘO                       Přímo řízené organizace MŠMT

OPŘO                    Ostatní přímo řízené organizace MŠMT*

 

 

 

 

PS SPP                                  Pracovní skupina specifické primární prevence

MO                        Ministerstvo obrany

MV                         Ministerstvo vnitra

MZ                         Ministerstvo zdravotnictví

MPSV                    Ministerstvo práce a sociálních věcí

MF                         Ministerstvo financí

MS                         Ministerstvo spravedlnosti

NNO                      Nestátní neziskové organizace

VŠ                          Vysoká škola

*

ČŠI – Česká školní inspekce

IPPP – Institut pedagogické psychologického poradenství

VÚP – Výzkumný ústav pedagogický

NÚOV – Národní ústav odborného vzdělávání

ÚIV – Ústav pro informace ve vzdělávání

AV – Antidopingový výbor

 

3.3.      Hlavní subjekty systému resortu školství, mládeže a tělovýchovy pro oblast primární prevence

 

Na vertikální úrovni ministerstvo metodicky vede a koordinuje síť koordinátorů, tvořenou krajskými školskými koordinátory prevence (pracovníci odborů školství, mládeže a tělovýchovy krajských úřadů), metodiky prevence (pracovníci pedagogicko-psychologických poraden)  a školními metodiky prevence (vybraní pedagogové ve školách a školských zařízeních). 

 

 

 

Organizační diagramJe zřejmé (viz SWOT analýza Příloha I.), že vytvořený systém koordinátorů a metodiků, jejich činnost a existence celonárodní strategie na poli primární prevence doplněná (v mnoha případech) o obdobné strategie krajské, jsou pozitivními a efektivními prvky systému primární prevence resortu školství.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Oddíl IV.

Cíle Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže

v působnosti  resortu školství, mládeže a tělovýchovy

na období 2005-2008

 

4.1.    Dlouhodobé cíle

 

MŠMT v rámci své gesce za oblast primární prevence v České republice usiluje v dlouhodobém horizontu o vytvoření a nastolení bezpečného prostředí, tj. prostředí, v němž kvalifikovaný, legislativně zakotvený stabilní systém metodiků prevence na všech úrovních při vytvořených potřebných podmínkách pro práci, realizuje akreditované programy, které naplňují kritéria daná Standardy primární prevence.

Současnou nezbytnou podmínkou pro tuto realizaci jsou -

·           Provázanost systému resortu školství se systémy ostatních věcně příslušných resortů

·           Jednotný systém koordinace činností v oblasti primární prevence na horizontální i vertikální úrovni preventivní činnosti přímo řízených organizací MŠMT a preventivních strategií na úrovni krajů

·           Efektivní spolupráce na meziresortní a mezinárodní úrovni v oblasti primární prevence sociálně patologických jevů dětí a mládeže

·           Funkční informační systém pro realizaci preventivního působení

·           Funkční systém vzdělávání školních a metodiků a krajských koordinátorů prevence

·           Efektivní systém akreditací vzdělávacích programů v oblasti primární prevence

·           Vícezdrojové  a víceleté financování projektů primární prevence

 

K naplnění výše stanovených dlouhodobých cílů a v návaznosti na realizovanou SWOT analýzu a v souladu s jejími výstupy (viz Příloha I.) byly vytyčeny následující střednědobé a krátkodobé cíle v oblastech koordinace, vzdělávání, financování a legislativy pro období 2005-2008.

 

 

4.2.    Střednědobé cíle

Koordinace

 

Vzdělávání

 

Financování

 

Legislativa

·        Školní preventivní strategii (dříve Minimální preventivní program) zařadit do školních vzdělávacích programů

 

4.3.   Krátkodobé cíle

Koordinace

 

Vzdělávání

 

Financování

 

 

Příloha I.

 

 

SWOT analýza

Vyhodnocení aktuálního stavu v oblasti prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT

 

V roce 2003 -2004 byla ve spolupráci s krajskými školskými koordinátory prevence realizována SWOT analýza, jejímž hlavním cílem a posláním bylo vymezení

 

Ø      silných stránek – tj. toho, co pozitivně ovlivnilo vývoj realizace prevence v období 2001-2004

 

Ø      slabých stránek – tj. toho, co je považováno za negativní faktor v období 2001-2004 a co je tudíž třeba zlepšit

 

Ø      příležitostí – tj., co je vnímáno jako příležitost, které mohou do budoucna ovlivnit (ať již v pozitivním či negativním smyslu slova) oblast prevence

 

Ø      hrozby – tj. vše, co je vnímáno jako jednoznačná hrozba budoucnosti pro oblast prevence.

 

 

 

 

SILNÉ STRÁNKY

(údaje uprostřed uvádějí absolutní četnost jevu – min. 0, max. 14)

 

systém, strategie, koncepce

12

A

Vzdělávání

7

B

koordinátoři, metodici

6

C

volnočasové aktivity

5

D

legislativa

5

E

přístup k informacím

4

F

financování

3

G

odborníci v PP

2

H

zájem, snaha řešit problémy

2

I

programy PP

2

J

mezinárodní spolupráce

1

K

MPP

1

L

monitoring

1

M

 

 

 

Za hlavní silné stránky v oblasti primární prevence u dětí a mládeže je považováno:

 

 

 

 

 

 

SLABÉ STRÁNKY

 

Systém, strategie, koncepce

9

A

vzdělávání

7

B

podmínky práce ve Š a ŠZ

6

C

financování

4

D

metodici, koordinátoři

4

E

spolupráce rodiny a školy

3

F

koordinátoři, metodici

3

G

evaluační nástroje

3

H

kontrola kvality, certifikace

2

I

mediální politika

2

J

negativa práce v PP

2

K

patologická latence

1

L

 

 

Za hlavní slabé stránky v oblasti primární prevence u dětí a mládeže je považováno:

 

 

 

 

 

 

 

 

PŘÍLEŽITOSTI

 

Vzdělávání

11

A

koordinace, strategie, koncepce

6

B

podmínky práce ve Š a ŠZ

6

C

metodici, koordinátoři

6

D

Financování

4

E

legální drogy

4

F

kontrola kvality, certifikace

3

G

geneze oblasti PP

3

H

spolupráce rodiny a školy

2

I

EU

2

J

služby v oblasti PP, SP a TP

2

K

zkušenosti z realizace PP

2

L

zájem, chuť

2

M

volnočasové aktivity

1

N

Monitoring

1

O

demotivace, nechuť

1

P

Legislativa

1

Q

 

Za příležitosti v oblasti primární prevence u dětí a mládeže je považováno:

 

 

 

 

 

HROZBY

 

 

systém, strategie, koncepce, koordinace

7

A

životní styl

4

B

podceňování problematiky PP

4

C

Vzdělávání

4

D

geneze výskytu sociálně patologických jevů

3

E

legální drogy

3

F

organizovanost drogových zločinů

3

G

zdravotní aspekty

3

H

osobnostní předpoklady ŠMP

2

I

Legislativa

2

J

vliv médií

2

K

nezájem, nechuť

2

L

aspekt rodiny

2

M

Financování

2

N

podmínky pro práci ŠMP

1

O

liberalizace v oblasti PP

1

P

přeceňování problematiky PP

1

Q

kontrola kvality, certifikace

1

R

 

 

Za hrozby v oblasti primární prevence u dětí a mládeže je považováno: