1.1.1.  Obecná pravidla uznatelnosti výdajů:

1.1.2.   

Pozn. : výdaje jsou uváděny ve struktuře, v jaké se vyplňuje rozpočet v elektronické žádostí Benefit. Uváděné procentní limity neplatí pro výdaje na projekty technické asistence a projekty administrace grantových schémat. Výjimky z níže uvedených procentních limitů stanovuje Řídící orgán na základě žádosti vyhlašovatele výzvy.

 

Pravidla pro uznatelnost výdajů projektů technické asistence detailně popisuje Metodický pokyn pro technickou pomoc pro OP RLZ, který je přílohou tohoto operačního manuálu.

1.1.2.1.            Osobní výdaje

·                     výdaje na zaměstnance žadatele a jeho projektových partnerů, kteří jsou přímo zapojeni do realizace projektu (včetně pracovníků zaměstnaných na základě dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce)

·                     výdaje musí odpovídat nominálním mzdám[1], event. platům[2] a zákonným odvodům na sociální a zdravotní pojištění[3] hrazeným zaměstnavatelem (a dalším nákladům – např. na odměny)

·                     tyto výdaje nesmí přesáhnout obvyklou výši v daném místě a čase

·                     čas skutečně strávený realizací projektu je třeba dokladovat pracovními výkazy jednotlivých -osob zapojených do realizace (netýká se dodavatelů)

·                     pokud se zaměstnanec podílí přímo na projektu pouze částí svého pracovního úvazku, musí být výdaje související s jeho pracovní činností rozděleny na základě prokazatelného kritéria na výdaje související s projektem a na výdaje s projektem nesouvisející. Použití zvoleného kritéria musí být žadatel (partner) schopen kdykoliv (v průběhu i po skončení projektu doložit.

·                     případné další výdaje na zaměstnance žadatele a jeho projektových partnerů, které je zaměstnavatel povinen hradit na základě platných právních předpisů[4].

1.1.2.2.            Cestovní náhrady

Výdaje na pracovní cesty zahrnují jízdní výdaje, výdaje na ubytování, stravné a nutné vedlejší výdaje (např. parkovné, poplatky spojené s pracovní cestou, platby za telefon, fax apod. – jen na základě prokázaných plateb) personálu žadatele a partnerů, který je přímo zapojen do realizace projektu za předpokladu, že náhrady vyplacené pracovníkům českých subjektů jsou stanoveny v souladu s platnou českou legislativou – zákonem č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, v aktuálním znění a navazujícími předpisy (a odpovídají cenám obvyklým).

„Per diems“ (kumulovaná náhrada za den a noc na pracovní cestě – mimo jízdní výdaje) pro pracovníky zahraničních subjektů se v ČR stanovuje podle sazeb EU publikovaných na internetu: http://europa.eu.int/comm/europeaid/perdiem/index_en.htm (zvolte poslední aktualizaci).Podle stavu ze 7.12. 2004 je pro ČR maximum 230 EUR/den při přenocování mimo základnu.

1.1.2.3.            Zařízení a vybavení

Z prostředků OP RLZ nelze hradit investice[5], lze hradit pouze běžné náklady projektu:

·                    výdaje spojené s nákupem nového, resp. použitého vybavení a zařízení (např. počítačové vybavení, připojení k síti pro přenos informací a počítačů ve školicích, výcvikových čí výzkumných centrech, vybavení k výuce, strojní zařízení pro výuku či zlepšení odborných dovedností a dále nezbytné předměty, které jsou přímo a výhradně spojené s účelem projektu, jak je dohodnuto ve schváleném projektu):

·     výdaje na nákup jedné položky nového vybavení či zařízení hmotného majetku (u PC se jednou položkou rozumí celá PC sestava, tj. počítač, monitor, klávesnice, myš) nesmí přesáhnout částku 40 000 Kč

·     výdaje na nákup jedné položky nehmotného majetku nesmí přesáhnout částku    60 000 Kč

·     výdaje na nákup použitého zařízení jsou možné, ale pouze při dodržení následujících podmínek:

o       prodejce použitého zařízení vystaví prohlášení, ve kterém potvrdí, že toto zařízení nebylo v průběhu uplynulých sedmi let získáno prostřednictvím státní podpory nebo podpory Evropských Společenství

o       kupní cena použitého zařízení nesmí přesáhnout jeho tržní cenu[6] a musí být nižší než výdaje na obdobné, avšak nové zařízení

o       zařízení musí splňovat platné normy a standardy

o       výdaje na nákup jedné položky použitého zařízení nesmí přesáhnout částku 40 000 Kč

Postup pro nákup  zařízení se bude řídit zákonem o veřejných zakázkách[7] – pokud se na ně tento zákon vztahuje. Pokud bude předpokládaná cena zakázky menší než 2 milióny Kč, při výběru dodavatelů se postupuje jako při nákupu služeb (viz kapitola 5.1.5) 

·                    výdaje na nákup drobného hmotného majetku[8], který je pro realizaci nezbytný;

·                    výdaje na nákup výukového materiálu

·                    nájem, ev. splátky operativního leasingu[9] zařízení a budov je uznatelný náklad za těchto předpokladů:

·      z výpočtu částky za nájem nebo splátky operativního leasingu musí být zřejmá skutečná roční výše nájemného nebo splátek operativního leasingu žadatele, doba, po kterou byl předmět nájmu (operativního leasingu) pro projekt využíván a výsledné uznatelné výdaje na nájemné (splátky) operativního leasingu

·      smlouva o nájmu nebo operativním leasingu musí být uzavřena přímo příjemcem podpory

·      nájemce musí prokázat, že leasingová smlouva byla nejhospodárnější metodou k získání předmětu nájmu (pokud bude zjištěno, že např. výdaje za pronájem by byly nižší, nadbytečné výdaje budou odečteny)

·      jen pokud dotaci přijímá nájemce (dotace musí být používána na výdaje nájmu)

·      budova musí být využívána pro daný projekt

·      pokud budova nebo zařízení jsou využívány i k jiným účelům, které přímo nesouvisí s cíli projektu, uznatelná bude pouze poměrná část těchto nákladů, metodika výpočtu musí být zachována po celou dobu projektu (vč. závěrečného vyúčtování a případného auditu a žadatel ji musí být schopen v průběhu i po skončení projektu doložit)

·      jiné náklady související s leasingovou smlouvou (daně, marže pronajímatele, náklady na refinancování úroků, režijní náklady, pojišťovací výlohy atd.) nejsou uznatelnými výdaji.

·      odpisy (amortizace) vlastního dlouhodobého hmotného[10] a nehmotného[11] majetku, jehož využívání je nezbytné pro realizaci projektu a přímo souvisí s jeho cíli, jsou možné za splnění následujících podmínek:

·        k nákupu tohoto nemovitého majetku nebo zařízení nedošlo za přispění  dotace ze státního rozpočtu nebo podpory Společenství

·        pokud je majetek využíván i k jiným účelům, které přímo nesouvisí s cíli projektu, uznatelná bude pouze poměrná část těchto nákladů, metodika výpočtu musí být zachována po celou dobu projektu včetně závěrečného vyúčtování a případného auditu

·        odpisy se vztahují výlučně na období realizace projektu

·        pro způsobilost odpisů musí příjemce doložit pořizovací cenu majetku účetním dokladem

·        majetek bude odepisovat podle svého účetního odpisového plánu, ale maximálně do výše poměrné části ročních odpisů stanovené s přesností na měsíce či dny připadající na dobu realizace

·        výše ročních odpisů se stanoví jako podíl pořizovací ceny a příslušné doby odpisování stanovené pro účely daně z příjmu pro jednotlivé druhy majetku

·        odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru

·        životnost majetku se určí podle přílohy č. 1 k zákonu č.586/1992 Sb. a § 30 tohoto zákona

 

·    výdaje na opravu[12] a údržbu pouze pokud souvisejí s položkami, které jsou uvedeny jako uznatelné výdajové položky ve schválené žádosti. Vybavení a zařízení a dlouhodobý hmotný majetek zakoupený pro realizaci projektu musí do doby dokončení projektu zůstat v majetkové evidenci příjemce dotace nebo jeho partnerů.

·    Náklady na nákup nového a použitého zařízení a vybavení a na splátky nájemních nebo leasingových smluv by neměly celkově přesáhnout 25% z celkových uznatelných nákladů projektu. Jedná se o náklady v části 3 rozpočtu žádosti o finanční podporu Benefit, kromě položek 3.5 (rozpočtu) odpisy (amortizace) a 3.6 (rozpočtu) (opravy a údržba).

1.1.2.4.            Místní kancelář/náklady projektu

Výdaje za místní kancelář/náklady projektu jsou uznatelné za podmínky, že jejich základem jsou skutečné výdaje přímo související s realizací projektu spolufinancovaného z OP RLZ a jsou určeny v poměru dané činnosti za pomoci nestranné a oprávněné metody, musí být prokazatelně doloženy; metodika výpočtu musí být zachována po celou dobu projektu včetně závěrečného vyúčtování a případného auditu, jedná se o tyto výdaje:

 

·          u poplatku za telefon a fax musí být možné provedení položkové kontroly za konkrétní telefon a fax.

 

 

1.1.2.5.            Nákup služeb

Výdaje spojené s dodáním služeb jsou uznatelné za dodržení následujících podmínek:

·                dodání služby musí přispívat k realizaci projektu a vytvářet novou hodnotu

·                    pokud bude uzavírána smlouva, musí:

·      specifikovat služby a jejich rozsah, včetně přehledu uznatelných nákladů s nimi spojených

·      zavázat dodavatele:

a)       

b)      k poskytnutí nezbytných informací týkajících se dodavatelských činností orgánům provádějící audit a kontrolu

c)      k uchování účetních záznamů (účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, účtový rozvrh, inventurní soupisy a záznamy dokladující formu vedení účetnictví) po dobu 10 let od ukončení projektu, kterého se týkají

d)     k povinnosti přiznat jakýkoli příjem projektu vzniklý v průběhu projektu, např. příjmy získané z prodeje, služeb, zápisného do kurzů apod.

·        výdaje plynoucí z uzavřených smluv s dodavateli a z plnění vystavených objednávek nesmí u projektů vybíraných v rámci grantových výzev převýšit 49% uznatelných nákladů projektu (náklady na subdodávky žadatele i partnerů projektu) – pokud poskytovatel dotace nestanoví na základě výjimky jinak. Do tohoto limitu se nezapočítávají níže specifikované položky 5.3 a 5.5 rozpočtu v projektové žádosti BENEFIT.

·        postup pro výběr dodavatelů a uzavírání smluv s nimi se bude řídit zákonem o veřejných zakázkách[13] – pokud se na ně tento zákon vztahuje a postupem pro výběr dodavatelů určeným tímto operačním manuálem.

 

Do skupiny výdajů „Nákup služeb“ též patří:

·        5.3 - výdaje vyplývající přímo ze smlouvy o financování, např. výdaje spojené se šířením informací, se specifickým hodnocením projektu, pojištěním, bankovními poplatky za založení a vedení oddělených samostatných účtů, popř. audit (pokud je vyžadován)

·        5.5 - jiné výdaje, např. výdaje na notářské poplatky, právní poradenství, znalecké posudky a další výše nespecifikované služby, pokud přímo souvisejí s činností a pokud jsou nezbytné k jejímu provedení

 

1.1.2.6.            Drobné stavební úpravy

Výdaje na drobné stavební úpravy jsou uznatelné pouze, pokud cena všech dokončených stavebních úprav v jednom zdaňovacím období nepřesáhne v úhrnu 40 000,- Kč na každou jednotlivou účetní položku majetku (např. výdaje spojené s úpravou pracovního místa nebo které usnadní přístup osobám zdravotně postiženým).

1.1.2.7.            Přímá podpora

Výdaje na přímou podporu jednotlivců (mimo mzdových příspěvků) mohou být poskytovány nejvýše do výše 20% celkových uznatelných nákladů projektu. Souhrn mzdových příspěvků není limitován.

·        Mzdové příspěvky[14]

Pro nepodnikatelské subjekty a pro ty podnikatelské subjekty, které jsou příjemcem veřejné podpory podle de minimis jsou mzdové příspěvky pro cílové skupiny povoleny až do výše 75 % mzdových nákladů[15] na dané pracovní místo, nejvýše však do částky číselně odpovídající dvojnásobku minimální mzdy.

Pro podnikatelské subjekty, které jsou příjemcem veřejné podpory na základě výjimky z veřejné podpory na vytváření pracovních míst jsou mzdové příspěvky ještě dále omezeny rozhodnutím ÚOHS[16] o výjimce ze zákazu veřejné podpory (viz kapitola Veřejná podpora).

·        Cestovné, ubytování a stravné

·        Příspěvek na péči o dítě a další závislé osoby

Tento příspěvek může být použit pro úhradu nutných nákladů (ve výši místně obvyklé) spojených s péčí o děti nebo jiné závislé osoby např. při účasti osoby pečující o ně na školení (po dobu jeho trvání) nebo při nástupu dosud nezaměstnané osoby do nového zaměstnání (po dobu max. 6 měsíců).

Náhrada za rodičovský příspěvek (v době účasti na kurzu).

1.1.3.   Daň z přidané hodnoty – DPH

DPH je uznatelný výdaj v případě, že není možné uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu.  Odpovídající položky rozpočtu projektu, u kterých není možné uplatňovat odpočet,  budou vyplněny včetně DPH.

 

o       neplátci DPH

o       nemá nárok na odpočet DPH na vstupu.

o       plátci DPH, kteří nemohou uplatnit nárok na odpočet

o       Nárok na uplatnění odpočtu daně nemá plátce u přijatých zdanitelných plnění, která použije k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně uvedených v § 51[20] zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, a to včetně uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko

o       Plátce nemá dále nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro reprezentaci, která nelze podle zvláštního právního předpisu[21] uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů.

o       Pokud plátce přijatá zdanitelná plnění použije jak k uskutečnění plnění s nárokem na odpočet daně na vstupu[22] tak i plnění, u kterých nárok na odpočet daně není[23], stanoví se poměrná část nároku na odpočet jako součin daně na vstupu u takovýchto plnění za příslušné zdaňovací období a koeficientu[24].

o       uznatelným výdajem je jen ta část DPH na vstupu, která byla koeficientem zkrácena a o jejíž odpočet není možné žádat.

 

DPH není uznatelným výdajem v případě, že existuje nárok na odpočet daně na vstupu. Odpovídající položky rozpočtu projektu budou vyplněny bez DPH.

o       Nárok na odpočet daně má plátce, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti.

o       DPH není uznatelným výdajem projektu ani v případě, že plátce DPH neuplatní nárok na odpočet daně na vstupu z vlastního rozhodnutí.

1.1.4.  Neuznatelné výdaje

Výdaje, které se v rámci ESF nepovažují za uznatelné:

·        výdaje na nákup zařízení, budov a mobilní infrastruktury, které lze zahrnout do odpisů (např. budovy, pozemky, též výdaje na počítačové sítě, servery) a které přesahují hranici 40 000 Kč u hmotného majetku a 60 000 Kč u nehmotného majetku

·        finanční leasing[25]

·        výdaje na zaměstnance, kteří se na projektu nepodílejí přímo

·        výdaje vzniklé před oficiálním dnem zahájení a po dni ukončení projektu (mimo smluvní

      vztah)

·        úroky z půjček, pokuty, finanční tresty a právní výlohy související s právním sporem

·        vedení běžného účtu, bankovní poplatky (pokud nevyplývají ze smlouvy)

·        DPH, o jejíž vrácení je možné právoplatně žádat; organizace, které se rozhodnou nepožadovat vrácení vratné DPH, nemohou DPH vykazovat jako uznatelný náklad

·        jiné daně (silniční daň, daň z nemovitostí, daň darovací, daň dědická apod.)

·        správní poplatky (výpis z katastru nemovitostí, výpis z obchodního rejstříku apod.)

·        výdaje, které jsou součástí likvidace společnosti, nedobytné pohledávky a jiné

·        výdaje na právní spory vzniklé v souvislosti s určitým projektem, např. výdaje na uhrazení soudního poplatku, na pořízení důkazů, na právní zastoupení v případě sporu

·        odstupné

·        platby příspěvků do soukromých penzijních fondů

·        peněžitá pomoc v mateřství

·        ostatní sociální výdaje na zaměstnance, ke kterým nejsou zaměstnavatelé povinni dle zvláštních právních předpisů (příspěvky na penzijní připojištění, životní pojištění, dary k životním jubileím, příspěvky na rekreaci apod.)

·        nedobytné pohledávky

·        nájemné, kdy je žadatel vlastníkem nemovitosti nebo ji užívá zdarma

·        debetní úroky[26], výdaje směnečné a jiné čistě finanční výdaje

·        výdaje spojené s přípravou projektu (platby konzultantům, kteří pomáhají s vyplňováním žádostí či žádostí o platby)

·        smlouvy o splátkovém prodeji

·        smlouvy s dodavateli (event. dodávky na základě vystavené objednávky), které:

- nepřináší navýšení přidané hodnoty projektů

- jsou uzavřeny s konzultanty nebo zprostředkovateli, v nichž je platba definována jako procentní sazba z celkových nákladů projektu, pokud tato platba není potvrzena konečným příjemcem odkazem na skutečnou hodnotu poskytnuté práce či služby

- jsou více než dvojúrovňové (např. smlouvy o zprostředkování)

·        rezervy na možné budoucí ztráty a dluhy

·        kurzové ztráty

·        další výdaje související se smlouvou operativního leasingu (daň, marže pronajímatele, výdaje na refinancování, režijní výdaje, pojišťovací výlohy)

·        výdaje na práce prováděné jakožto povinné ze zákona

·        výdaje na školení personálu, které je povinné ze zákona

·        výdaje na každodenní řízení, monitorování a kontroly žadatele (nesouvisející přímo s projektem – prováděly by se i bez jeho realizace)

·        výdaje spojené s běžným provozním financováním organizace

·        jakýkoli výdaj, který zcela zřetelně nesouvisí s činností spolufinancovanou ze strukturálních fondů nebo který není možno doložit písemnými doklady

·        činnosti, které již v rámci jiných programů či Iniciativ Společenství financovaných z ESF či jiných programů financovaných Evropskou unií podporu dostávají

·        mzdové náklady hrazené zaměstnavatelem nad stanovené procento mzdového příspěvku u přímé podpory na jednotlivce (různá výše dle typu subjektu).

1.1.5.  Přímé výnosy projektu - vlastní příjmy

Výše podpory z OP RLZ požadované pro projekt se snižuje o přímé výnosy projektu. Příjmy projektu mohou být získané z prodeje, pronájmu, služeb, zápisného nebo jiných ekvivalentních služeb za období realizace projektu. (Příspěvky soukromého financování činností projektu se nepovažují za výnosy projektu.)

 


[1] Nominální mzda – zahrnuje všechny pracovní příjmy (základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu), které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě a představuje podíl připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.

[2] Plat – podle zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech

[3] Zákonné odvody na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za své zaměstnance – sociální pojištění ve výši 26% a zdravotní ve výši 9%

[4] např. pojistné podle vyhlášky MF č. 125/1993, kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (ve znění pozdějších novel)

[5] Investice – dlouhodobý hmotný, resp. nehmotný majetek (tj nad 40 000,- Kč, resp. 60 000,- Kč) s dobou použitelnosti delší než 1 rok

[6] Tržní cena – cena dosahovaná při prodeji a koupi zboží jako výsledek střetu nabídky a poptávky po daném zboží na trhu

[7] Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách

[8] Drobný hmotný majetek – majetek, o kterém účetní jednotka rozhodla, že není dlouhodobým hmotným majetkem (majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok – např. §8 odst.(8) vyhl. č. 548/2004 Sb.)

[9] Operativní leasing - smlouva o zpravidla krátkodobém pronájmu, kdy se po jeho ukončení najatá věc vrací pronajímateli, vlastnické právo na nájemce nepřechází

[10] Dlouhodobý hmotný majetek – majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění stanoveném účetní jednotkou, povinně však od částky převyšující 40 000 Kč,

                                                        - pozemky, budovy, domy a byty nebo nebytové prostory dále samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko – ekonomickým určením,  a věci nabyté nájmem z finančního leasingu, a to bez ohledu na jejich ocenění a dobu použitelnosti

[11] Dlouhodobý nehmotný majetek – majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění stanoveném účetní jednotkou, povinně však od částky převyšující 60 000 Kč

[12] Oprava - opravou se zde rozumí odstranění účinku částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu; uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení;

[13] Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách

[14] Mzdové příspěvky se poskytují na:

o         vytvoření pracovních míst

o         udržení pracovních míst

o         zavádění pružných forem organizace práce

o         na náhradu mzdy zaměstnavateli pro pracovníka po dobu jeho účasti v dalším vzdělávání.

 

[15] Mzdové náklady na pracovní místo – nominální mzda + příspěvky zaměstnavatele na (ze zákona povinné) zdravotní a sociální pojištění (tj. NM*1,35, podle stavu v květnu roku 2004)

[16] ÚOHS – Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Úřad je centrálním koordinačním, poradenským, konzultačním a monitorovacím orgánem v oblasti veřejné podpory.

Úřad spolupracuje s poskytovatelem před oznámením veřejné podpory Komisi Evropských Společenství, spolupracuje s Komisí a s poskytovatelem v průběhu řízení před Komisí, vede evidenci poskytnutých veřejných podpor na území České republiky a předkládá Komisi výroční zprávu, vykonává kontrolu nad plněním pravomocných rozhodnutí o veřejné podpoře vydaných Úřadem podle právních předpisů platných před 1. květnem 2004, a rozhoduje o ukládání pokut podle zákona č. 215/2004 Sb.

[17] Cestovní náhrady – lze proplácet skutečné náklady na základě předložených cestovních dokladů. Pokud nelze předložit cestovní doklady, je možné proplatit cestovné nejvýše v ceně jízdenky 2. třídy vlaku nebo autobusu pro nejkratší spoje z místa bydliště do místa konání školení, místa zaměstnání atd. (cesty osobním automobilem lze proplácet v sazbách podle nařízení vlády  jako přímo podporu jen pro úseky bez použitelné veřejné dopravy).

[18] Stravné – lze hradit zabezpečené stravování v cenách místně obvyklých, nejvýše však do úrovně 300,00 Kč za celý den, výjimečně lze stravné přímo proplácet až do výše stanovené zákonem. č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších novel.

[19] Ubytování – je možné pro účastníky rezidenčních školení hradit v úrovni cen místně obvyklých, nejvýše však 1200,00 Kč za noc (bez snídaně).

[20] Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně – například výchova a vzdělávání (§ 57) nebo sociální pomoc (§59)

[21] § 25 odst. 1 písm. t zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb.

[22] § 72 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb. v aktuálním znění

[23] § 75 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. v aktuálním znění

[24] Koeficient – dle § 76 zákona č. 235/2004 Sb. v aktuálním znění. Ve zdaňovacím období běžného kalendářního roku provede plátce krácení odpočtu daně koeficientem vypočteným z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku při vypořádání odpočtu daně (dále jen "zálohový koeficient"). Pokud údaje pro výpočet koeficientu za předcházející kalendářní rok neexistují, stanoví si výši zálohového koeficientu plátce podle předběžného odhadu.

[25] Finanční leasing – zvláštní způsob pořízení majetku (po jeho skončení vlastnické právo přechází na nájemce) bez ohledu na výši jeho ocenění a dobu použitelnosti, tento majetek se podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, považuje za dlouhodobý hmotný majetek

[26] Debetní úrok – úrok z dlužné částky na bankovním účtu