(verze Priority 3 OP RLZ schválená
Evropskou komisí v únoru 2004)
Popis a zdůvodnění
Implementace
Priority 3 přispěje k naplnění směrnic všech čtyř pilířů NAPZ 2002,
zejména pak směrnic č. 4 a 5 v rámci Pilíře 1 – Zaměstnatelnost,
a současně k naplnění cílů dvou strategických dokumentů pro oblast
vzdělávání: Národního programu rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílé knihy) a
Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR.
V kontextu
cílů uvedených ve strategických dokumentech prochází Priorita 3 Rozvoj
celoživotního učení napříč celou oblastí vzdělávání, přičemž se soustřeďuje na
následující klíčové úkoly:
Prvním
úkolem je vytvoření nezbytné
základny pro celoživotní učení a to zejména prostřednictvím zkvalitnění a
systémové modernizace základního, středního a vysokoškolského vzdělávání
s maximálním uplatněním individualizované a diferenciované výuky. Tvorba
této základny musí vést k rozšíření účasti všech příslušných institucí a jednotlivců
ve vzdělávacích programech (garance rovných příležitostí), stejně jako k
budování efektivních podpůrných a evaluačních systémů. Právě zajištění
kvalitního vzdělávání na počátku vzdělávací dráhy jedinců vytváří dobré
předpoklady pro jejich pozitivní vztah k celoživotnímu učení.
Druhým
úkolem je vytvoření a posilování
vazeb mezi učením a prací, které umožní pružnější přechod mezi počátečním
vzděláváním a zaměstnáním. Úzká koexistence pedagogické a zaměstnanecké sféry
zabezpečí potřeby flexibilní kvalifikované pracovní síly – nejdůležitějšího
prvku ekonomického rozvoje. V současnosti je na tuto oblast zaměřen
rozvojový program Podpora odborného vzdělávání.
Třetím
úkolem je vytvořit ucelený systém
dalšího vzdělávání se zvláštním důrazem na rozvoj dalšího profesního
vzdělávání, nezbytné podmínky transformace a restrukturalizace stávajícího
pracovního potenciálu ČR v souladu s rozvojovými změnami ekonomické
základny.
Z uvedeného
vyplývá, že MŠMT a další orgány na centrální, regionální i lokální úrovni usilují
o realizaci konceptu celoživotního učení v praxi, přičemž pozornost těchto
subjektů se soustřeďuje na řešení problémů identifikovaných v kapitole
1.1.6 Rozvoj celoživotního učení. Na rozdíl od Společného regionálního
operačního programu jsou opatření této priority zaměřena na zlepšování
zaměstnatelnosti osob, které teprve vstoupí na trh práce.
Kurikulární reforma
probíhající v České republice vychází z požadavků modernizovat cíle a
obsah vzdělávání a v této souvislosti zavádí tzv. dvoustupňovou tvorbu kurikulárních dokumentů a zároveň klade maximální důraz na
rozvoj klíčových kompetencí. Na jedné straně reforma vymezuje nezbytné a státem
garantované společné jádro vzdělávání, které deklaruje konsensuální názor
společnosti na tuto oblast, na straně druhé umožňuje, aby vzdělávací proces
nabýval konkrétní podoby podle místa, kde se reálně uskutečňuje (tzn. reakci na
potřeby žáků a studentů a vědomou tvorbu školské kultury těsně spjaté
s životem místního společenství). V současné době je již zpracován a
schválen Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, k diskusi
je předložen Rámcový program pro základní vzdělávání a Rámcové programy pro
střední odborné vzdělávání a rozpracováván je Rámcový vzdělávací program pro
gymnázia. V praxi je třeba stimulovat zapojení všech subjektů do
probíhající reformy, zejména samotné školy, které budou v souladu
s konkrétním prostředím naplňovat rámcové vzdělávací programy
prostřednictvím programů vlastních.
Ke
zkvalitňování vzdělávání na školách přispívá také realizace rozvojových
programů (např. zaměřených na rozvoj jazykových dovedností) vyhlašovaných MŠMT
vždy na určité období.
Kurikulární reformu ani další změny ve vzdělávací soustavě si nelze představit bez
rozvoje lidských zdrojů ve školství. Na tuto oblast se mj. soustředí také
rozvojový program Další vzdělávání pedagogických pracovníků. Do budoucna je
nezbytné mimo jiné nově koncipovat a
podporovat přípravu učitelů i jejich další vzdělávání a systematicky
podporovat jejich práci. Přípravné a další vzdělávání pedagogických pracovníků
musí být orientováno především na modernizaci vzdělávacích programů a na nový
přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. OP RLZ tedy
přispěje k vytváření vhodných podmínek pro profesní růst perspektivy
pedagogických pracovníků. Tato aktivita bude realizována na celostátní úrovni,
tzn. bude zajištěna koordinace se stejnojmennou aktivitou v JPD 3.
Aktivity
směřující ke zlepšení vzdělávacích příležitostí jedinců s různými
druhy znevýhodnění (zdravotní, sociální) se začaly realizovat ve druhé
polovině 90. let. Zřizují se přípravné třídy při MŠ a ZŠ pro děti se sociálním
znevýhodněním, byla ustavena funkce vychovatele – asistenta učitele (zejména
pro práci s romskými dětmi), jsou podporovány projekty integrující
zdravotně postižené žáky do standardních tříd. V letech 2000 – 2001 se
uskutečnily projekty týkající se mj. přípravy učitelů na komunikaci a
vzdělávání dětí příslušejících k etnickým minoritám (zvláště k Romům)
a imigrantům v českém jazyce, dále se věnovaly problémům romské populace
ve výchovně vzdělávacím procesu; byly vyhlášeny projekty na podporu aktivit
v oblasti integrace cizinců. Prostřednictvím cíleně zaměřených seminářů a
specializovaných publikací je veden dialog s veřejností k daným otázkám
a problémům. Přestože školská soustava usiluje o řešení dlouho opomíjené otázky
znevýhodněných jedinců, situace v dané oblasti (zejména ve vzdělávání
romských dětí) není uspokojivá. V rámci této priority budou tudíž
podporovány aktivity zaměřené na další rozvoj rovných příležitostí.
Program
podpoří také další rozvoj terciárního
vzdělávání, zejména zkvalitňování studijních programů, jejich modularizaci, prohloubení vertikální a horizontální
prostupnosti v rámci studia. Zaměří se mimo jiné i na oblast budování
funkční a účelné spolupráce vysokých škol a subjektů mimo vzdělávací soustavu
(podniky, organizace apod.). Rovněž bude usilováno o naplňování cílů
vyplývajících z podepsání Boloňské deklarace.
Jednou
z klíčových aktivit ke zvyšování kvality vzdělávání na vysokých školách bude
podpora kvalifikačního růstu
akademických pracovníků. Přestože vysoké školy vzdělávají mladé akademické
pracovníky a usilují o vytváření moderních podmínek pro jejich vědeckou práci
(např. v rámci rozvojových programů), je situace v této oblasti
neuspokojivá.
V oblasti dalšího vzdělávání existují zásadní
problémy[1];
chybí ucelená koncepce rozvoje, legislativní a institucionální rámec, není
dostatečně rozvinutý systém uznávání kvalifikací či systém podpory dalšího
vzdělávání znevýhodněných jedinců. Cílem programu je tudíž podpořit vytvoření a
prosazování společností akceptované koncepce
dalšího vzdělávání, bez níž nemůže dojít k funkčnímu propojení počátečního a dalšího vzdělávání.
Je nutné koncipovat systém nabídky
vzdělávacích služeb na základě potřeb trhu práce (např. na využití progresivních forem a technik vzdělávání
či na šíření příkladů úspěšné praxe a mezinárodní spolupráce v oblasti dalšího
vzdělávání).
Neméně nutné je podpořit tvorbu institucionálního rámce (iniciovat
vznik vzdělávacích a výcvikových center pro dospělé nebo informačních a
poradenských služeb, které by usnadňovaly orientaci v nabídce) i dostatečnou odbornou kapacitu na
regionální úrovni. To přímo souvisí s podporou vzdělávání poskytovatelů vzdělávání – učitelů, lektorů, školitelů,
řídicích a administrativních pracovníků ve vzdělávání.
Rozvoji
vzdělávání v České republice brání několik překážek systémového
charakteru. Tento program se zaměří na odstranění čtyř z nich
prostřednictvím: a) ustavení uceleného systému monitorování a hodnocení
vzdělávání (včetně vybudování Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání); b)
rozvoje a zdokonalení integrovaného informačního a poradenského systému pro volbu
povolání (kariérové resp. profesního poradenství); c) vytváření systému
uznávaných kvalifikací; d) vytvoření systému dalšího profesního vzdělávání.
Systém
monitorování a hodnocení by měl poskytovat spektrum informací všem aktérům
vzdělávacího procesu (mj. orgánům státní správy a veřejné správy, uchazečům o
studium, školám, sociálním partnerům). Jeho vytvoření a fungování je nezbytnou
podmínkou pro rozhodování jednotlivců při volbě vzdělávání, stejně jako při
uplatnění absolventů škol na trhu práce. Systém založený na efektivním
propojení interních a externích forem monitorování a hodnocení a na potřebách
jednotlivých aktérů vzdělávacího procesu bude mít nezastupitelnou roli také při
realizaci změn cílů a obsahu vzdělávání.
Podmínkou
vzájemné propojenosti a srovnatelnosti dosaženého vzdělání je certifikace
různých kvalifikací. Priorita 3 se zaměří na zdokonalování certifikace výstupů
vzdělávání, která by zlepšila orientaci všech uživatelů certifikátů. Vedle
snahy vytvořit mechanizmus certifikace na národní úrovni je třeba zavést
transparentní porovnávání českých a zahraničních kvalifikací a certifikátů.
Předpokládá
se, že Priorita 3 absorbuje zhruba 33,8 % z celkového objemu finančních
prostředků alokovaných na OP RLZ.
V rámci
této priority budou prováděna následující tři opatření:
Opatření 3.1: Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských
zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání
Opatření
3.2: Podpora terciárního
vzdělávání, výzkumu a vývoje
Opatření
3.3: Rozvoj dalšího profesního
vzdělávání
Horizontální témata v Prioritě 3
Rovné příležitosti
Rovný přístup ke vzdělávání pro všechny je základním předpokladem
efektivního vzdělávacího systému. V rámci této priority bude podporováno
vytváření rovných příležitostí k zapojení všech skupin obyvatelstva do procesu
vzdělávání a celoživotního učení a tvorba nástrojů napomáhajících této
participaci. Pozornost bude věnována aktivnímu zapojení příslušníků
znevýhodněných skupin, zejména osob se speciálními vzdělávacími potřebami či
handicapy znesnadňujícími jejich zapojení do systému běžné výuky.
Udržitelný rozvoj
Celoživotní učení by mělo uchopit problematiku sociálního vyloučení,
degradace životního prostředí a zvyšování konkurenceschopnosti preventivním
způsobem. Tato priorita vyžaduje, aby všechny projekty braly ohled na
udržitelný rozvoj, kde je to relevantní. Projekty této priority vybudují základ
celoživotního učení povzbuzováním budování kapacit základního, nižšího a
vyššího středního a vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a dalšího profesního
vzdělávání. Rozšiřování jejich nejlepších zkušeností do sféry celoživotního
učení dále podpoří udržitelný rozvoj.
Informační společnost
Rozvoj informační gramotnosti je považován za hlavní podmínku řešení
současných problémů v ekonomické i sociální oblasti, v oblasti dalšího
rozvoje celé společnosti i její ekonomiky, kultury a celkové prosperity. Je
tedy zřejmé, že informační gramotnost se stává stále významnější součástí
celkové vzdělanosti a rozhoduje tak o možnostech uplatnění jednotlivců na trhu práce
i v celé společnosti. Za základní článek celého systému celoživotního
vzdělávání jsou považovány školy, které musí poskytovat základy informační
gramotnosti všem svým absolventům. Tato priorita přispěje ke zvýšení počítačové
gramotnosti žáků a studentů. Kromě toho je nutné využít vzdělávací potenciál
škol i k šíření informační gramotnosti v dospělé části populace
(formou kurzů pro veřejnost).
Podpora místním iniciativám
Ačkoliv není možno očekávat, že by výrazný podíl zdrojů poskytovaných
pro tuto prioritu byl využit prostřednictvím místních iniciativ, je i tato
priorita pro místní iniciativy významná. Umožní jim podílet se na výsledcích
aplikace principů celoživotního učení a využívat získaných výsledků pro další
rozvoj a uplatnění místních iniciativ. Současně uplatnění místních iniciativ
může významně napomoci transformaci škol
v přirozená vzdělanostní centra jednotlivých území, která na druhé straně
umožní občanům těchto území aktivní účast v procesu celoživotního učení.
|
Priorita 3 Rozvoj celoživotního učení - kvantifikace cílů |
||
|
Typ |
Název |
Cílové hodnoty - kvantifikace |
|
Vstupy |
Celkový
rozpočet na prioritu 3 |
143,
64 MEUR |
|
Výstupy |
Počet
podpořených osob poskytujících služby nebo podporujících poskytování služeb |
17
000 |
|
Počet
podpořených osob – klientů služeb |
21
000 |
|
|
Výsledky |
Počet
nově vytvořených/ inovovaných vzdělávacích programů |
1 800 |
|
Počet
nově vzniklých/inovovaných programů s komponentou informačních
technologií |
340 |
|
|
Počet
nově vzniklých/inovovaných programů s komponentou životního prostředí |
200 |
|
|
Počet
vytvořených regionálních center dalšího vzdělávání |
13 |
|
|
Dopady |
Počet
studujících v nově vytvořených/inovovaných vzdělávacích programech
počátečního vzdělávání |
16 400 (2007) |
|
Počet
studujících v nově vytvořených/ inovovaných programech dalšího vzdělávání |
6 300 (2007) |
|
Popis
a zdůvodnění
Východiskem
pro formulaci opatření 3.1 a jeho jednotlivých aktivit jsou cíle a záměry
definované ve dvou strategických dokumentech pro oblast vzdělávání: Národním
programu rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílá kniha) a Dlouhodobém záměru
vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR.
Část
opatření reaguje na potřebu motivovat jedince k celoživotnímu učení
a tím výrazně ovlivňovat jeho šance na pracovní uplatnění. Zde je
významným předpokladem rozvoj klíčových kompetencí žáků a studentů
prostřednictvím realizace odpovídajících školních vzdělávacích programů.
Vzhledem
ke zvyšujícímu se počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vzrůstá nutnost orientovat se na zajištění rovného
přístupu ke vzdělání. Znevýhodnění jedinci (zdravotně či sociálně) vyžadují
zvláštní podporu, zejména v přípravě na plynulý přechod do praktického
života. V této souvislosti bude podporováno mj. zapojení znevýhodněných jedinců do běžného vzdělávacího proudu
(např. větší podpora přípravným třídám usnadňujícím vyrovnání se
s jazykovým znevýhodněním, příp. znevýhodněním zapříčiněným sociokulturně znevýhodňujícím prostředím či úspěšný přestup
romských žáků ze zvláštních do základních škol) a vyvíjeny aktivity
předcházející jejich předčasnému opouštění vzdělávacího systému, zlepšení
kvality vzdělávání v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy.
Významným
předpokladem pro rozvoj celoživotního učení a integraci znevýhodněných jedinců
je poskytování příležitostí k celoživotnímu učení a uspokojování
vzdělávacích potřeb co nejblíže lidem, v obcích. Toho lze docílit podporou školy jako vzdělanostního centra
při organizování vzdělávacích a výchovných aktivit na školách pro veřejnost a
poskytováním vzdělávacích služeb pro dospělé. Zvláštní pozornost v rámci
dané aktivity bude soustředěna na podporu programů multikulturní spolupráce
(např. posílení soudržnosti českých občanů a romské či jiné národnostní
minority v rámci integrace národnostních menšin do většinové společnosti,
osvětové programy pro romské matky apod.).
Pro
osoby bez úplného středního vzdělání, mající problémy s uplatněním na trhu
práce, budou vyvíjeny aktivity umožňující zvýšit jejich kvalifikaci a tím
posílit jejich zaměstnatelnost.
Školy
budou směrovány k aktivní spolupráci při šíření dobrých zkušeností (např.
informační aktivity v oblasti inovace pedagogické práce). Důležitou
podmínkou pro tuto funkci škol je podpora
učitelů a odborných pracovníků ve školství v dalším soustavném vzdělávání (mj.
v oblasti výuky cizích jazyků a informačních dovedností, práce se
znevýhodněnými jedinci atd.). Opatření bude naplňovat cíle Státní informační
politiky ve vzdělávání, jejíž prioritou je dosažení informační gramotnosti
občanů. Dále bude motivovat školy k širší realizaci Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.
Zkvalitňování
počátečního vzdělávání je podmíněno realizací systémových aktivit, které
vyžadují koordinaci na centrální úrovni. V souvislosti
s cílem realizovat kvalitní vzdělávací programy v rámci probíhající reformy
vzdělávání bude na vybraných školách ověřováno
zavádění dvoustupňové tvorby kurikula, kdy na úrovni státu jsou vymezeny
pouze rámcové požadavky na cíle a obsah vzdělávání, které školy respektují při
zpracovávání školních vzdělávacích programů.
Neexistence
uceleného systému sběru, vyhodnocování a zprostředkování informací o vývoji
potřeb trhu práce ovlivňuje i
rizika, kterým jsou vystavováni absolventi škol na trhu práce. Potřeba
napomáhat odpovědné volbě vzdělávací i profesní orientace by měla být podpořena
široce koordinovaným systémem zprostředkování relevantních informací a
poradenstvím. Vytvoření fungujícího
komplexního systému monitorování a evaluace umožní efektivní řízení a
rozhodování na všech úrovních a zároveň usnadní rozhodování jednotlivce při
volbě vzdělávací cesty, resp. uplatnění absolventů na trhu práce.
Opatření
bude přispívat k propojení certifikace počátečního a dalšího
vzdělávání a usilovat o vytvoření systému uznávaných kvalifikací, ve kterém
budou certifikáty vydávány na základě absolvování vzdělávacích aktivit, které
jsou standardizovány a také externě hodnoceny. V rámci této aktivity bude
prosazováno modulové uspořádání vzdělávacích cest a kurikul, které umožní
zlepšit horizontální i vertikální prostupnost vzdělávací soustavy a provázanost
mezi počátečním a dalším vzděláváním.
Globální cíl:
Zkvalitnění
vzdělávání na ZŠ, SŠ, VOŠ a ve školských zařízeních a ustavení systémů
podporujících rozvoj vzdělávání a jeho vazeb na trh práce
Specifické cíle:
·
Modernizace
školních vzdělávacích programů orientovaných na rozvoj klíčových kompetencí
·
Zlepšení
podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
·
Rozvoj dalšího
vzdělávání na středních a vyšších odborných školách
·
Rozvoj dalšího
vzdělávání učitelů a ostatních pracovníků ve školství
·
Rozvoj a
zdokonalení integrovaného diagnostického, informačního a poradenského systému
v oblasti vzdělávání a volby povolání
·
Propojování
počátečního a dalšího vzdělávání
·
Zřízení a
podpora Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání
Cílovými skupinami příjemců pomoci jsou v souladu s cíli priority 3
zejména žáci ZŠ a
studenti SŠ a VOŠ,
žáci a studenti ZŠ, SŠ, VOŠ, zdravotně znevýhodnění, sociálně
znevýhodnění, migranti, azylanti, etnické minority
(Romové, Vietnamci, atd.), děti a mládež pobývající v zařízeních pro
ústavní a ochrannou výchovu, zájemci o další studium na SŠ a VOŠ, osoby
předčasně opouštějící vzdělávací systém, učitelé, ředitelé škol, odborní
pracovníci ve školství, výchovní poradci, ZŠ, SŠ, VOŠ, školská zařízení (zařízení
pro výkon ústavní a ochranné výchovy, školní družiny, kluby), přímo řízené
organizace MŠMT, nestátní neziskové organizace, organizace sociálních partnerů
Typy činností pro
cílové skupiny zahrnou tvorbu a realizaci školních vzdělávacích programů, vzdělávání
učitelů a odborných pracovníků ve školství, modernizaci vzdělávacích osnov,
vytváření sítě škol, rozvoj informačních, monitorovacích a hodnotících systémů,
kariérové poradenství, certifikaci kvalifikací.
Podrobný seznam cílových skupin, činností pro cílové
skupiny a partnerů pro realizaci projektů je uveden v Dodatku OP RLZ.
Opatření 3.1 obdrží zhruba 50,8 % z celkové alokace finančních prostředků
na prioritu 3. Implementačním orgánem pro toto opatření bude MŠMT.
Popis a zdůvodnění
Terciární
sektor vzdělávání jako oblast poskytující nejvyšší vzdělávání je oblastí
vyžadující neustálý rozvoj, který odpovídá vývoji ve společnosti. Rozvoj
terciárního sektoru má vliv i na uplatnění absolventů různých typů studijních
programů na trhu práce. Vzhledem k tomu, že zejména vysokoškolské vzdělání
nelze chápat jako jednou pro vždy ukončené, je nutné vytvořit pro další rozvoj
lidských zdrojů v terciárním sektoru podmínky pro rozšíření nabídky
dalšího vzdělávání, respektive celoživotního vzdělávání na vysokých
školách. Proto je nutné neustále rozšiřovat diverzifikaci studijní nabídky
terciárního sektoru vzdělávání a to ve spolupráci se
soukromými podniky a dalšími institucemi, a to dle potřeb moderního trhu
práce.
Rozvoj
nabídky studijních programů by měl směřovat k tomu, aby byly nabízeny
takové bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy, jejichž
absolventům nebude činit problémy zejména uplatnění na trhu práce. K tomu
je zapotřebí vytvořit i odpovídající studijní programy, v nichž bude možné
studovat jednotlivé moduly -ucelené části studijního programu, které jsou
standardně metodicky i formálně uspořádány a umožňují sestavování vyšších
vzdělávacích celků, ale i oddělené studium jednotlivých modulů. Moduly umožní
také realizaci části studia na jiné domácí či zahraniční škole (tzv.
prostupnost studia) tak, že bude možno využít část kreditů (vyjadřují
míru náročnosti studia při využití mezinárodně uznávaného kreditní systému ECTS nebo jiného srovnatelného
kreditního systému) z jednoho modulu v dalším studiu. Všechny uvedené
aktivity musí směřovat k posílení uplatnění absolventů jednotlivých
studijních programů na trhu práce při zachování podmínky rozvoje lidských
zdrojů. Rozvoj nabídky studijních programů bude směřovat rovněž k tomu,
aby zhruba jedna polovina absolventů odcházela do praxe po ukončení
bakalářského studia. Pojetí bakalářského studia se postupně mění a v řadě
případů již splňuje požadavek širokého spektra studijních programů i požadavek
ukončené kvalifikace.
Opatření
3.2 je zaměřeno také na rozvoj učitelských studijních programů, které
poskytují profesní odbornou přípravu učitelům v počátečním vzdělávání, a
dále i zájemcům z řad absolventů vysokoškolských programů nepedagogického
zaměření, kteří působí nebo mají zájem působit jako učitelé. Ti mají možnost
doplnit si pedagogické vzdělání v rámci
programů celoživotního vzdělávání realizovaných na vysokých školách. Pro
obě skupiny bude kladen zvláštní důraz především na posílení odborné
připravenosti pro práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami,
tzn. zlepšení průpravy pedagogů v oblasti speciální pedagogiky a
pedagogicko psychologického poradenství.
Jelikož
s terciární sférou je úzce provázána i oblast výzkumu a vývoje, včetně
jejího vlivu na životní prostředí, bude opatření podporovat aktivity zaměřené
na rozvoj lidských zdrojů v této oblasti. Nezbytnou součástí rozvoje vědy
je podpora dalšího vzdělávání, zvyšování odborných znalostí a
dovedností, pracovníků vědeckých a výzkumných institucí.
Globální cíl:
Zvýšení
uplatnitelnosti absolventů všech typů studijních programů a programů
celoživotního vzdělávání na trhu práce a zvýšení odborné úrovně pracovníků
vědeckých a výzkumných institucí.
Specifické
cíle:
·
Zkvalitňování
vzdělávání na vysokých školách
·
Rozvoj
učitelských studijních programů
·
Rozvoj
dalšího vzdělávání na vysokých školách
·
Rozvoj
lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje
Cílovými skupinami příjemců pomoci jsou v souladu s cíli priority 3 zejména
VŠ, instituce výzkumu a vývoje, asociace zaměstnavatelů.
Typy
činností pro cílové skupiny budou
zaměřeny na prohloubení vnitřní diferenciace a podporu zejména kvalitativního
rozvoje studijních programů terciárního vzdělávání, spolupráci škol se
soukromými podniky a dalšími institucemi z praxe, vzdělávání učitelů
a pracovníků z oblasti výzkumu a vývoje, rozšíření nabídky dalšího
vzdělávání na VŠ.
Podrobný seznam cílových skupin, činností pro cílové
skupiny a partnerů pro realizaci projektů je uveden v Dodatku OP RLZ.
Opatření 3.2 obdrží zhruba 17,0 % z celkové alokace finančních prostředků
na prioritu 3. Implementačním orgánem pro toto opatření bude MŠMT.
Popis a
zdůvodnění
Další profesní vzdělávání zatím nepřispívá
v dostatečné míře k rozvoji kvalifikovanosti a flexibility lidských
zdrojů v ČR. Pro rozvoj dalšího vzdělávání chybí ucelená koncepce a
nezbytné legislativní, institucionální a finanční mechanizmy a podmínky.
Z tohoto důvodu se obtížně realizují i dílčí cíle, které jsou obsahem
Národních akčních plánů zaměstnanosti. V posledních dvou letech vznikly
první koncepční dokumenty, ve kterých byly naznačeny cíle a přístupy o které se
lze při rozvoji systému dalšího vzdělávání opřít. Například „Hlavní směry
rozvoje dalšího vzdělávání v ČR“ jsou zaměřeny i na vytvoření právního
rámce pro rozvoj dalšího vzdělávání, vypracování a zavedení soustavy finančních
a nefinančních pobídek a založení mechanizmů systémového rozvoje dalšího
vzdělávání.
Toto
opatření je zaměřeno na rozvoj nabídky dalšího profesního vzdělávání
systémovým způsobem a na zavedení klíčových systémových mechanizmů do této
oblasti. Program přispěje k vybudování systému uznávaných kvalifikací, který by
propojoval vzdělávací a zaměstnavatelskou sféru, motivoval zaměstnavatele a
další sociální partnery do zapojování se do tvorby obsahu i metod vzdělávání a
požadavků na jeho certifikaci. Budou zpracovány nástroje a metodologie pro
další profesní vzdělávání ve vazbě na potřeby trhu práce v regionech. Program
přispěje i k vytvoření systému ověřování a uznávání kvalifikací, získaných
dalším vzděláváním, propojeného se systémem počátečního vzdělávání.
Toto
opatření podpoří posílení nabídky dalšího profesního vzdělávání tím, že podpoří
vývoj a dodání „měkké“ infrastruktury v rámci budování sítě vzdělávacích a
výcvikových víceúčelových center pro dospělé v regionech včetně materiálního a
personálního vybavení. Ve srovnání se zeměmi EU v ČR chybí vzdělávací a
výcviková centra pro dospělé, poskytující obecně uznávanou kvalifikaci všem
dospělým zájemcům, kteří ukončili školní docházku, nastoupili do praxe a z
různých důvodů potřebují či požadují v průběhu svého života získat další nebo
specializovanou (výjimečně prvotní) kvalifikaci, nabízející široké spektrum
kvalifikačních programů, založených na metodách a přístupech rozvoje kompetencí
v přímé vazbě na potřeby trhu práce v regionu a fungující s podporou státu.
Kvalita
a vyšší dostupnost dalšího profesního vzdělávání bude v rámci
opatření posílena rozvojem podpůrných
služeb dalšího vzdělávání, zejména informačních a poradenských, které by
usnadňovaly orientaci v nabídce, zejména těm, kdo ho nejvíce potřebují, tj.
lidem s nízkou kvalifikací či jinak znevýhodněným na trhu práce. ČR trpí
nedostatkem ve znalostech a zkušenostech s užíváním metodik pro prognózování
potřeb trhu práce, bilancování kvalifikačního potenciálu regionů, analyzování
vzdělávacích potřeb. V ČR není dostatečně podporováno budování trvalého
odborného zázemí pro výzkum a vývoj metodologie vzdělávání dospělých, mapování
trendů, rozvoj nových konceptů, transfer a šíření příkladů úspěšné praxe v
oblasti dalšího vzdělávání a mezinárodní spolupráci v oblasti dalšího
vzdělávání. Neexistuje zatím institucionální rámec a dostatečné odborné
kapacity pro podporu dalšího vzdělávání na regionální úrovni.
Bude
posílena i nabídka služeb dalšího profesního vzdělávání, která většinou
zaostává za perspektivními potřebami podniků a trhu práce a vyžaduje účinnou a
systematickou podporu. Využití progresivních forem a technik vzdělávání je
dosud málo rozšířeno. Není účinně podporováno vzdělávání těch, kteří další
profesní vzdělávání poskytují – učitelů, lektorů, školitelů, řídicích a
administrativních pracovníků ve vzdělávání.
Globální cíl:
Fungující systém dalšího vzdělávání odpovídající
potřebám znalostní společnosti
Specifické
cíle:
·
Vytvořit
podmínky pro založení systému ověřování kvalifikací, získaných v systému
dalšího profesního vzdělávání s využitím akreditačního a certifikačního systému propojeného se systémem certifikace počátečního vzdělávání
·
Rozvoj
vzdělávací nabídky dalšího profesního vzdělávání (nové programy, distanční
formy vzdělávání, e-learning, zdokonalení anticipace potřeb zaměstnavatelů)
Cílovými skupinami příjemců pomoci jsou v souladu s cíli priority 3 zejména
MPSV, další orgány státní správy, kraje a obce, vzdělávací a poradenské
instituce, profesní sdružení, zástupci
zaměstnavatelů a dalších sociálních partnerů, nestátní neziskové organizace
poskytující další profesní vzdělávání.
Typy činností pro cílové skupiny zahrnou zejména založení systému dalšího profesního
vzdělávání; budování „měkké“ infrastruktury pro další profesní vzdělávání;
rozvoj podpůrných systémů pro další profesní vzdělávání; rozšiřování nabídky
dalšího vzdělávání podle požadavků trhu práce a potřeb rozvoje ekonomiky;
vzdělávání lektorů, konzultantů, učitelů, metodických a řídících pracovníků
působících ve sféře dalšího vzdělávání.
Podrobný
seznam cílových skupin, činností pro cílové skupiny a partnerů pro realizaci
projektů je uveden v Dodatku OP RLZ. Opatření 3.3 obdrží zhruba 32,2 %
z celkové alokace finančních prostředků na prioritu 3. Implementačním
orgánem pro toto opatření bude MPSV.
[1] Výjimkou je specializované profesní vzdělávání - např. ve zdravotnictví, školství, státní správě a samosprávě