MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
UČEBNÍ
DOKUMENTY
(pro odborná učiliště)
Denní studium žáků, kteří
ukončili povinnou školní docházku
|
Kmenový obor: |
3667E |
Zedník, kamnář, zednické práce,
stavební práce |
|
Učební obor: |
|
36-67-E/002 (36-45-2) |
|
|
|
Stavební
práce |
|
OBSAH |
Strana |
|
Profil absolventa |
2 |
|
Charakteristika vzdělávacího programu |
5 |
|
Učební plán |
9 |
|
Učební osnovy odborných
předmětů |
|
|
Odborné kreslení |
16 |
|
Materiály |
19 |
|
Technologie |
23 |
|
Odborný výcvik |
28 |
Schválilo Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy
dne 20. listopadu 2003, č.j.
30 939/2003-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem
Schválilo Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy
dne 20.listopadu 2003, č.j.
30 939/2003-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem
PROFIL
ABSOLVENTA
Kód a název vzdělávacího
programu:
|
Kmenový obor: |
3667E |
Zedník, kamnář, zednické práce,
stavební práce |
|
Učební obor: |
|
36-67-E/002 (36-45-2) |
|
|
|
Stavební práce |
Zaměření: učební obor nemá zaměření.
Dosažený stupeň vzdělání: odborná příprava pro výkon okruhu činností
příslušného povolání.
Způsob ukončení a
certifikace: závěrečná
zkouška, výuční list.
Výsledky vzdělávání
Absolvent učebního oboru byl v návaznosti na všeobecně vzdělávací složku připravován tak, aby se u něj posílily předpoklady pro rozvoj osobnosti. V rámci jeho přípravy na práci v podmínkách rychle se měnící společnosti a z této skutečnosti vyplývající potřeby životní adaptability byla posílena orientace na komunikativní dovednosti, dovednosti zdokonalovat vlastní učení i výkonnost a řešit problémové situace. Důraz byl kladen i na výchovu k životu v harmonii s životním prostředím, okolním světem i sám se sebou, jakož i na posílení schopností a dovedností spolupracovat s druhými lidmi.
Absolvent učebního oboru
vykonává jednoduché stavební práce. Typickými činnostmi, které absolvent
vykonává, jsou příprava stavebních směsí a materiálů, zdění zdiva
z různých druhů materiálů, jednoduché betonářské, omítkářské a izolační
práce, osazování prefabrikátů a výrobků přidružené stavební výroby.
Předpokládané
vědomosti a dovednosti obecného charakteru
Absolvent učebního oboru
·
získal vědomosti a dovednosti v oblasti sociálně komunikativní,
tj. v jazykovém projevu, společenském chování a jednání s lidmi,
v oblasti občanské výchovy a přípravy na život ve společnosti,
v oblasti výchovy k péči o zdraví a ke zdravému životnímu stylu
a v oblasti matematických dovedností,
·
získal vědomosti, dovednosti a návyky potřebné pro to, aby uměl vhodným
způsobem jednat s jinými lidmi i uplatnit svou osobnost, snažil se chovat
v souladu s morálními zásadami a požadavky na kulturní
společenské chování,
·
je seznámen s podstatou fungování demokratické a občanské
společnosti, se základními právy a povinnostmi každého občana; je si vědom
důsledků nedodržování zákonnosti a porušování lidských práv a svobody
každého člověka,
·
je schopen se vyjadřovat s ohledem na své zdravotní postižení,
vysvětlit a zdůvodnit svůj názor, jednání a
potřeby, vhodným způsobem komunikovat s druhým člověkem, ve svém
projevu se snaží vyjadřovat v souladu s jazykovou normou (spisovnou
nebo obecnou češtinou) všude tam, kde to situace vyžaduje,
·
má nejzákladnější vědomosti z ekonomiky, které byly vybrány tak,
aby je mohl využívat i pro občanský život,
·
má vědomosti důležité pro péči o zdraví a životní prostředí i
poskytnutí nezbytné první pomoci, zná důsledky drogových a jiných závislostí a
nezodpovědného sexuálního chování,
·
dovede uplatňovat základní matematické znalosti a dovednosti při řešení
problémů a úkolů v běžných životních i pracovních situacích,
·
dokáže uplatňovat základní obecné a odborné vědomosti, dovednosti a
návyky při řešení problémů a úkolů v běžných životních a pracovních
situacích,
·
je motivován rozšiřovat a prohlubovat svoje vědomosti, dovednosti a
návyky a získávat nové.
Předpokládané vědomosti a dovednosti odborného charakteru
Po ukončení přípravy
v učebním oboru stavební práce a
po úspěšném vykonání závěrečné zkoušky absolvent dovede:
· číst jednoduché stavební
výkresy a kreslit jednoduché technické náčrty,
· rozlišovat základní stavební
materiály a zná jejich vlastnosti,
· volit a používat vhodné
pracovní nářadí a pomůcky, mechanizované ruční nářadí, jednoduché stroje a
zařízení v rozsahu odpovídajícím příslušnému učivu odborných předmětů,
· manipulovat se stavebními
materiály a skladovat je,
· provádět ruční výkopy, přikopávky, záhozy a další zemní práce,
· mísit malty a betony,
zpracovávat beton, ukládat jej a ošetřovat,
· provádět podkladní betonové
mazaniny a betonovat plošné základy,
· stavět nízká lešení a
nájezdy,
· provádět pomocné práce při
zřizování hydroizolací,
· provádět pomocné práce
stavební a zednické a jednoduché zdění,
· umí hospodárně využívat
materiál a energii,
· orientuje se v základních
vztazích svého odvětví výroby k životnímu prostředí a zásadách jeho ochrany
před možnými negativními vlivy, dovede své pracovní činnosti v rámci plnění
pracovních úkolů vykonávat tak, aby životní prostředí nenarušoval, ale naopak
přispíval k jeho zlepšení,
· dodržuje požadavky právních
a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
stavebních pracích, obecné zásady bezpečného chování, zásady požární ochrany
a zacházení s věcnými prostředky požární ochrany.
Absolvent na základě
obecných pokynů a znalostí technologií, v souladu s předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
hygieny práce a požární ochrany, v souladu se zásadami ochrany životního
prostředí a při dodržování zásad hospodárného využívání materiálů, energií a
zařízení vykonává uvedené činnosti:
·
ruční výkopy, přikopávky, záhozy a jiné zemní práce,
·
připravuje materiály a stavební směsi a dopravuje je
na místo zpracování,
·
betonuje podkladní mazaniny a plošné základy,
·
zdí jednoduché zdivo z různých materiálů,
·
pomocné práce při provádění hydroizolací a tepelných
izolací,
·
pomocné práce při osazování výrobků hlavní a
přidružené stavební výroby,
·
pomocné práce při jednoduchých stavebně montážních
pracích.
·
seká rýhy, bourá prostupy a otvory ve zdivu,
Absolvent je schopen po příslušné praxi samostatně vykonávat pomocné
stavební práce na občanských a bytových stavbách.
Možnosti uplatnění absolventa
Učební obor odborných
učilišť stavební práce připravuje
žáky na výkon stanoveného okruhu pracovních činností povolání pomocný pracovník ve stavebnictví – na
výkon pomocných stavebních prací a jednoduchých prací zednických. Po získání
příslušné praxe se uplatní ve stavebních firmách nebo v oblasti
stavební údržby.
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Schválilo Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy
dne 20.listopadu 2003, č.j.30 939/2003-24 s platností od 1. září 2004 počínaje
1. ročníkem
CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
Kód a název vzdělávacího
programu:
|
Kmenový obor: |
3667E |
Zedník, kamnář, zednické práce,
stavební práce |
|
Učební obor: |
|
36-67-E/002 (36-45-2) |
|
|
|
Stavební práce |
Vstupní předpoklady žáků:
· Učební obor je určen žákům,
kteří ukončili povinnou školní docházku, přijímáni jsou přednostně žáci, kteří
úspěšně ukončili devátý ročník zvláštní školy.
· Učební obor je určen
zdravotně způsobilým žákům.
Délka vzdělávacího programu
a forma studia:
·
2 roky denního studia.
·
Studium je pouze denní.
Pojetí a cíle vzdělávacího programu
Jedná se o vzdělávací program učebního oboru odborných učilišť, jehož cílem je, aby obsah přípravy žáků tvořil organický celek vědomostí, znalostí a praktických dovedností s ohledem na jejich soukromý a občanský život a na speciální požadavky odborné přípravy pro budoucí povolání.
Žáci se připravují na
jednoduché práce ve stavebnictví. Jsou vychováváni tak, aby byli schopni se
uplatnit na trhu práce a začlenit se do společnosti na základě zvládnutí
vybraných činností profese, a aby si vypěstovali kladný vztah k práci.
Charakteristika obsahových složek
Všeobecné vzdělávání
Obsahové složky všeobecného vzdělávání se skládají ze vzdělávání jazykového a literárního, osobnostního a občanského rozvoje, vzdělávání matematického a rozvoje tělesné kultury.
·
Vzdělávání jazykové a
literární
se realizuje v předmětu český jazyk
a literatura, přičemž obě dvě části se vzájemně podporují a doplňují. Cílem
obou je vytvářet kompetence, které jsou mnohem více komunikační a sociální než
vědomostní. Spočívají v dovednostech porozumět textu a využít informace
v něm obsažené, schopnosti dorozumět se s lidmi a umět jim
naslouchat. Obsah literární složky vzdělávání zprostředkovává žákům zážitky
čtenářské, ale i divácké a posluchačské. Učí je dovednostem vyjádřit vlastní
kulturní zážitek a chápat přínos estetického osvojování si skutečnosti pro
život člověka.
·
Osobnostní a občanský rozvoj se realizuje v předmětu
občanská výchova a jeho cílem je
přispět k přípravě žáků na jejich soukromý a občanský život
v demokratickém státě tak, aby se žáci lépe orientovali ve společnosti a
aktivně se mohli zapojit do ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit
také své soukromé problémy.
·
Vzdělávání matematické se realizuje v předmětu matematika - má žákům poskytnout
matematické vědomosti, dovednosti a návyky potřebné k osvojení učiva
odborných předmětů a k řešení praktických úkolů denní potřeby.
·
V rozvoji tělesné kultury
realizovaném v předmětu tělesná výchova
jde zejména o upevňování zdraví, efektivní využívání volného času
a uspokojení zájmu žáků o pohybovou aktivitu.
Odborné vzdělávání
Odborné
vzdělávání poskytuje žákům soubor vědomostí, praktických dovedností a návyků
nezbytných pro jejich budoucí uplatnění, zejména v profesi pomocný pracovník ve stavebnictví.
Odborné vzdělávání se skládá
z učiva praktického charakteru, které
je obsaženo v předmětu odborný výcvik a učiva teoretického charakteru obsaženého v předmětech odborné
kreslení, materiály a technologie.
Odborná příprava má těžiště
v přípravě na výkon pomocných stavebních prací.
Klíčové dovednosti
Rozvíjení klíčových dovedností musí vycházet ze vzdělávacích a výchovných předpokladů (možností) a osobních dispozic žáků připravujících se v tomto učebním oboru. Za žádoucí se považuje zejména posilování komunikativních, personálních a interpersonálních dovedností, a to jak ve všeobecně vzdělávací, tak i v odborné složce vzdělávání.
Doporučuje se rozvíjet především
personální dovednosti, a to ve smyslu odhadování možností a stanovení
přiměřených cílů vzhledem k osobním dispozicím žáků. Důležité je
podněcovat rozvoj osobnosti žáka se zaměřením na zjišťování možností dalšího
uplatnění na trhu práce a uplatnění v životě vzhledem k případnému
zdravotnímu postižení. Je žádoucí budovat vhodné sociální interakce a maximálně
podporovat manuální dovednosti.
Klíčové dovednosti získávané
prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na
společenský vývoj a rozvoj odvětví a vytvářejí předpoklady pro uplatnění žáků
v občanském a pracovním životě.
Organizace výuky
Příprava žáků je organizována jako dvouleté denní studium, je zakončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem.
Protože se jedná převážně o
přípravu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, je vhodnější organizovat
výuku tak, aby v týdnu byly zastoupeny praktická i teoretická výuka.
Metodické přístupy
Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující zejména se zřetelem k charakteru
předmětu a situaci v pedagogickém procesu. Za významné pro přípravu v tomto
učebním oboru lze považovat důsledné uplatňování pedagogických zásad
vyučujícími, zejména zásady názornosti a přiměřenosti učiva, a metody
individuálního přístupu k žákovi.
Vyučující v koordinaci
s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření
a rozvíjení profesních vlastností a schopností žáků.
Je nutné, aby si pedagogičtí
pracovníci (vedení školy i vyučující) uvědomili, že se v oboru připravují žáci, kteří většinou v této přípravě
ukončí své systematické vzdělávání, takže je důležité, aby získali
vědomosti a dovednosti nezbytné pro další osobní, občanský a pracovní život.
Proto je nutné k těmto žákům přistupovat se záměrem maximálně je motivovat, zejména kladným hodnocením, využívat
maximálně prostor ve všeobecně vzdělávacích předmětech k prakticky
zaměřeným činnostem a k řešení problémů běžného života na modelových
situacích. Informace by měly být podloženy vlastní činností žáků při řešení
úkolů. Proto je nutné, aby vyučující volili specifické metody, např. exkurze na pracovní úřad a demonstrace
hledání pracovního uplatnění, inscenační metody založené na hře, vhodné pro
poznání sebe i druhých, pro vytvoření kontaktu a komunikace ve dvojicích a ve
skupině, nebo napomáhající lépe pochopit a osvojit si i některé teoretické
učivo (např. v občanské výchově) a ukazující např. způsob komunikace
s úředníky ve věcech jednotlivce či rodiny na úřadech, vhodná je i účast
na přelíčení u soudu v trestním řízení s nezletilými, vyplňování
různých dotazníků a tiskopisů, se kterými se setkají v běžném životě,
sestavení životopisu, vyplňování poukázek, složenek, účast, chování a oblékání
na různých společenských akcích apod..
Pozornost by měla být
věnována také nácviku metod a technik učení a práci s textem jako
základním zdrojem informací. Vhodné je i využití počítače při vyučování.
Doporučená
literatura pro pedagogy:
· Bakalář, E.: Nové psychohry,
Praha, Portál 1998.
· Canfield, J., Siccone, F.:
Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře, Praha, Portál 1998.
· Canfield, J., Wells, H.C.:
Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků, Praha, Portál 1995.
· Černochová, M. a kol.:
Využití počítače při vyučování, Praha, Portál 1998.
· Hermochová, S.: Hry pro
život 1 a 2, Praha, Portál 1994,1995.
· Lokšová, I. - Lokša,
J.:Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole, Praha, Portál 1998.
· Machková, E.: Metody
dramatické výchovy, 7. Rozšířené vydání, Praha, Artama 1993.
· Mareš, J.: Styly učení žáků
a studentů, Praha, Portál 1998.
· Patersonová, E.: Připravit,
pozor, učíme se!, Praha, Portál 1998.
· Slavík, J.: Hodnocení
v současné škole, Praha, Portál 1999.
· Valenta, J.: Metody a
techniky dramatické výchovy, 2. Vydání, Praha, Strom 1998.
Vyučující v koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení profesních vědomostí, dovedností a návyků žáků.
Kromě realizace klíčových
dovedností vede vyučující žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje
o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu
v tomto smyslu lze uplatnit zejména v předmětu odborný výcvik.
Škola přiměřeně aplikuje metodický pokyn k zařazení učiva „Úvod do světa práce“ do vzdělávacích
programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády
České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k „Opatření ke zvýšení
zaměstnanosti absolventů škol.“
Další specifické požadavky
Zdravotní požadavky
Při výběru
učebního oboru stavební práce, a to v
rozsahu podle předložených učebních dokumentů včetně předloženého profilu
absolventa, nejsou zdravotně způsobilí
uchazeči trpící zejména:
-
prognosticky závažnými onemocněními podpůrného a pohybového aparátu
znemožňujícími práci ve vynucené poloze a středně velkou zátěž,
-
prognosticky závažnými onemocněními omezujícími funkce končetin,
-
prognosticky závažnými chronickými nemocemi kůže a spojivek včetně
onemocnění alergických,
-
prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic
včetně onemocnění alergických,
-
prognosticky závažnými nemocemi srdce a oběhové soustavy vylučujícími
středně velkou zátěž,
-
prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a
epileptických syndromů a kolapsovými stavy, týká se praktické výuky prací ve
výškách, s motorovou mechanizací, s rotujícími stroji, nářadím nebo
zařízením a dále předpokladu, že uvedené práce nelze při výkonu povolání
vyloučit,
-
prognosticky závažnými nemocemi oka znemožňujícími zvýšenou fyzickou
zátěž a manipulaci s břemeny,
-
prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.
Požadavky na
bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce
Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně-vzdělávacím procesu z požadavků právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem) platných v době výuky. Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem teoretické výuky a odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, kterým jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto rizik.
Prostory pro výuku musí
odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy –
zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb. a nařízením vlády č. 178/2001 Sb.. Dále je
nutno respektovat nařízení vlády č. 378/2001 Sb..
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a ověření jejich znalostí musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování
praktických činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů
upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997
Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami za nichž
mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární
ochrany se rozumí:
1. Důkladné seznámení žáků
s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy, zejména ve smyslu vyhlášky č. 324/1990 Sb., o
bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích..
2. Používání strojního
zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním
předpisům, ve smyslu Zákoníku práce a
nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný
provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
3. Používání osobních
ochranných prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností, ve smyslu
Zákoníku práce a nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a
bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích,
čisticích a dezinfekčních prostředků.
4. Seznámení žáků
s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně
v platném znění a vyhláškou č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární
bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární
prevenci).
5. Dodržování maximálního počtu
žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy nebo učitelem odborného
výcviku v souladu s oddílem VII. Soustavy učebních oborů na odborných
učilištích (Věstník MŠMT ČR, ročník L, sešit 12, leden 1995).
6. Vykonávání stanoveného dozoru
na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na
dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa
zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě
porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo při ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště
žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu
prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně
dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích
pracovníků příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru
tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek
plní.
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 20. listopadu 2003, č.j. 30 939/2003-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem
UČEBNÍ PLÁN
(obecný)
Kód a název vzdělávacího
programu:
|
Kmenový obor: |
3667E |
Zedník, kamnář, zednické práce,
stavební práce |
|
Učební obor: |
|
36-67-E/002 (36-45-2) |
|
|
|
Stavební práce |
Denní studium
|
Kategorie a
názvy vyučovacích předmětů |
Celkový počet týdenních vyučovacích hodin za studium |
|
A. Povinné
vyučovací předměty |
|
|
a) základní
předměty |
|
|
Český jazyk a literatura |
2-3 |
|
Občanská výchova |
2 |
|
Matematika |
2-3 |
|
Tělesná výchova |
4 |
|
Všeobecně vzdělávací předměty celkem |
10-12 |
|
Odborné kreslení |
3-4 |
|
Materiály |
2-3 |
|
Technologie |
5-7 |
|
Odborné předměty celkem |
10-14 |
|
Odborný
výcvik |
32-39 |
|
b) výběrové
předměty |
4-5 |
|
Celkem hodin
týdně |
62-66 |
|
B. Nepovinné
vyučovací předměty |
|
Poznámky:
1. Učební plán (obecný) je zpracován bez rozvržení učiva do jednotlivých
ročníků a je pro školy závazný. Škola učební plán buď dopracuje podle svých
podmínek, nebo může převzít některý z doporučených učebních plánů, které jsou součástí těchto
učebních dokumentů. Při dopracování učebního plánu je nutné dodržet zásady
uvedené v poznámkách.
2. Školou dopracovaný učební plán (obecný) nebo převzatý doporučený učební
plán, dopracované učební osnovy základních předmětů a kompletně zpracované učební osnovy výběrových, případně i nepovinných
vyučovacích předmětů, schválené ředitelem školy a opatřené razítkem školy, jsou součástí povinné dokumentace školy.
Dopracováním učebního plánu (obecného) se rozumí rozvržení
vyučovacích předmětů včetně výběrových, popřípadě nepovinných, do jednotlivých
ročníků, jejich časové dotace, a to pro 1. a 2. ročník současně. Tento učební
plán je pro školu závazný. Dopracováním
učebních osnov, jejichž rozpis je v učebních dokumentech uveden
rámcově bez rozdělení do jednotlivých ročníků, se rozumí rozvržení učiva
učebních osnov do jednotlivých ročníků podle školou dopracovaného učebního
plánu (obecného) nebo podle některého z doporučených učebních plánů. Zpracováním učebních osnov se rozumí
zpracování učebních osnov ve standardním provedení (identifikační údaje, pojetí
vyučovacího předmětu, rozpis učiva, schválení ředitelem školy) pro výběrové a
nepovinné vyučovací předměty.
3. Při dopracování učebního plánu (obecného) a učebních osnov (zpracovaných bez rozdělení
do ročníků), např. formou zpracování tematického plánu, i při zpracování učebních osnov výběrových předmětů, je třeba dbát na koordinaci učiva mezi jednotlivými
předměty. Úzká mezipředmětová vazba existuje zejména mezi odbornými předměty a
odborným výcvikem.
4. Při dopracování učebního
plánu (obecného) je škola povinna
zařadit vyučovací předměty tělesná výchova a občanská výchova do obou
ročníků.
5. Při dopracování učebního
plánu (rozvržení předmětů do dvou ročníků) nesmí
být celkový počet týdenních povinných vyučovacích hodin v učebním plánu
v žádném ročníku nižší než 30 a vyšší než 33 vyučovacích hodin.
Vymezení hranic týdenního počtu vyučovacích hodin se týká pouze dopracování
učebního plánu do ročníků, nevztahuje se na organizaci vyučování, např. týden
teoretického vyučování a týden praktického vyučování.
6. Týdenní hodinová dotace
vyučovacího předmětu tělesná výchova
se řídí organizací teoretického a praktického vyučování. Pokud je vyučování
organizováno tak, že se střídá týden teoretického vyučování a týden odborného
výcviku, a pokud není možno zajistit výuku tělesné výchovy i v týdnech
odborného výcviku, nesmí klesnout počet hodin tělesné výchovy v týdnu
teoretického vyučování pod 2 hodiny. V případě, že v rámci jednoho
týdne probíhá teoretické vyučování i odborný výcvik, je rozsah tělesné výchovy
v tomto týdnu 2 hodiny. Doporučuje se však zařadit podle možností další
hodiny tělesné výchovy, které se nezapočítávají do týdenního počtu vyučovacích
hodin (nejsou považovány za další rozšiřování počtu hodin v učebním plánu
z hlediska maximálního stanoveného týdenního počtu hodin). V rámci
odborného výcviku je možné zařadit kompenzační cvičení - žáci musí být
systematicky poučováni o důležitosti a možnostech kompenzace jednostranného
pracovního zatížení tělesnými cvičeními a rekreačním sportem.
7. Základní předměty (a) představují základ vzdělání učebního oboru - jsou
v nich zahrnuty předměty všeobecně vzdělávací - český jazyk a literatura,
občanská výchova, matematika a tělesná výchova - a předměty odborné. Všeobecně vzdělávací předměty se vyučují
podle učebních osnov pro odborná učiliště schválených MŠMT dne 1. 12. 1999,
č.j. 33 848/99-24 s platností od 1. září 2000 počínaje 1.
ročníkem. V případě inovace učebních osnov budou výše uvedené učební
osnovy automaticky nahrazeny inovovanými. V učebních osnovách může být
dále provedena úprava vzdělávacího
obsahu v rozsahu do 30% celkové hodinové dotace v případě, že u
jednotlivých tematických celků jsou v učebních dokumentech uvedeny
hodinové dotace. Úpravy se zaměřují na inovace vzdělávacího obsahu,
přizpůsobení učiva specifickým vzdělávacím potřebám žáků a zohlednění
regionálních podmínek. Učební osnovy
odborných vyučovacích předmětů jsou zpracovány bez hodinové dotace
tematických celků, což umožňuje škole rozpracovat hodinové dotace do
tematického plánu podle možností uplatnění absolventů na trhu práce, vybraného
typu učebního plánu, tradic a předpokladů žáků k vykonávaným činnostem.
Pokud jsou u jednotlivých tematických celků uvedeny hodinové dotace, lze
provést úpravy v souladu s postupem u všeobecně vzdělávacích
předmětů.
8. Zařazení výběrových předmětů (b) a stanovení
jejich pojetí, obsahu a rozsahu je v kompetenci školy - učební osnovy
zpracované vyučujícími schvaluje ředitel školy. Zařazení výběrových předmětů a
obecně stanovený učební plán umožňuje zaměřit přípravu žáků k určité profesní
oblasti, v níž se předpokládá budoucí uplatnění absolventů a poskytuje
škole větší prostor pro organizaci výuky a používání různých metodických
postupů. Jako výběrové předměty je možné
zařadit např. předměty estetická výchova, práce s počítačem,
ekonomika, praktické cvičení, laboratorní cvičení apod. Hodiny stanovené pro výběrové předměty lze také využít k posílení
hodinové dotace odborných a všeobecně vzdělávacích předmětů
z kategorie základní předměty (a); o posílení hodinové
dotace rozhodne ředitel školy.
9. Dělení hodin ve vyučovacích předmětech je v pravomoci ředitele školy, který
musí postupovat v souladu s předpisy stanovenými MŠMT.
10.Stanovení struktury, obsahu
i rozsahu nepovinných vyučovacích
předmětů je v kompetenci školy, učební osnovy zpracované vyučujícími
schvaluje ředitel školy. Jako nepovinné vyučovací předměty mohou být zařazeny
např. předměty základy rodinné výchovy, sportovní hry, zdravotní tělesná
výchova apod..
11.V souvislosti
s konkrétním obsahem každého vyučovacího předmětu včetně odborného výcviku
musí každý vyučující průběžně zařazovat problematiku
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieně práce, soustavně se
zaměřovat na důslednou výchovu žáků
k péči o životní prostředí, podle charakteru oboru a obsahu předmětu aktualizovat učivo o nové poznatky
z dané odborné oblasti.
12.Pokud škola převzala některý
z doporučených učebních plánů v těchto učebních dokumentech, může v něm provádět úpravy až do výše 10%
celkového týdenního počtu vyučovacích hodin. Při této úpravě se musí
dodržet celkový týdenní počet hodin stanovený učebním plánem a není možné
vypustit žádný základní vyučovací předmět.
13.Učivo všech vyučovacích předmětů je v 1. a 2. ročníku rozvrženo do 33
týdnů. Časová rezerva se využije podle dále uvedené tabulky.
14.Závěrečná zkouška se připravuje a organizuje podle platných předpisů.
Přehled
využití týdnů v období září - červen školního roku
|
Činnost |
Počet týdnů v ročníku |
|
|
|
1. |
2. |
|
Vyučování podle rozpisu
učiva |
33 |
33 |
|
Lyžařský výcvikový zájezd |
0-1 |
- |
|
Sportovně turistický kurz |
- |
0-1 |
|
Časová rezerva: opakování
učiva, exkurze, výchovně vzdělávací akce |
6-7 |
5-6 |
|
Závěrečná zkouška |
- |
1 |
|
Celkem |
40 |
40 |
Poznámka:
Sportovní kurzy (lyžařský výcvikový zájezd a sportovně turistický kurz) se organizují v souladu s metodickými pokyny MŠMT *) k organizování lyžařského výcviku žáků a sportovně turistických kurzů, viz učební osnovy tělesné výchovy pro OU. Mohou být organizovány i v jiném ročníku, než je uvedeno v přehledu.
*) Metodický pokyn MŠMT ČR k organizaci lyžařského výcviku žáků základních a středních škol z 6. 12. 1993,
č.j. 24 799/93-50, a metodický pokyn MŠMT ČR k organizování sportovně turistických kurzů středních
škol ze dne 2. 8. 1994, č.j. 18 338/94-50.
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 20. listopadu 2003, č.j. 30 939/2003-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem
DOPORUČENÝ
UČEBNÍ PLÁN „TYP A“
Kód a název vzdělávacího
programu:
|
Kmenový obor: |
3667E |
Zedník, kamnář, zednické práce,
stavební práce |
|
Učební obor: |
|
36-67-E/002 (36-45-2) |
|
|
|
Stavební práce |
Denní studium
|
Kategorie a
názvy vyučovacích předmětů |
Počet týdenních vyučovacích hodin |
||
|
|
V ročníku |
Celkem |
|
|
|
1. |
2. |
|
|
A.Povinné
vyučovací předměty |
|
|
|
|
a) základní
předměty |
|
|
|
|
Český jazyk a literatura |
1 |
1 |
2 |
|
Občanská výchova |
1 |
1 |
2 |
|
Matematika |
1 |
1 |
2 |
|
Tělesná výchova |
2 |
2 |
4 |
|
Všeobecně vzdělávací předměty celkem |
5 |
5 |
10 |
|
Odborné kreslení |
2 |
1 |
3 |
|
Materiály |
2 |
1 |
3 |
|
Technologie |
2 |
3 |
5 |
|
Odborné předměty celkem |
6 |
5 |
11 |
|
Odborný
výcvik |
18 |
21 |
39 |
|
b) výběrové
předměty |
3 |
2 |
5 |
|
Celkem hodin
týdně |
32 |
33 |
65 |
|
B. Nepovinné
vyučovací předměty |
|
|
|
Poznámka:
1. Tento učební plán byl
zpracován v souladu s poznámkami k obecně zpracovanému učebnímu
plánu. Pro další práci s tímto doporučeným učebním plánem platí všechny
poznámky uvedené k obecně zpracovanému učebnímu plánu.
2. Tento učební plán je určen
zejména pro školy, kde příprava žáků v teoretickém vyučování
i odborném výcviku se realizuje v učebnách a na pracovištích přímo ve
škole.
MINISTERSTVO
ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 20. listopadu 2003, č.j. 30 939/2003-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem
DOPORUČENÝ
UČEBNÍ PLÁN „TYP B“
Kód a název vzdělávacího
programu:
|
Kmenový obor: |
3667E |
Zedník, kamnář, zednické práce,
stavební práce |
|
Učební obor: |
|
36-67-E/002 (36-45-2) |
|
|
|
Stavební práce |
Denní studium
|
Kategorie a
názvy vyučovacích předmětů |
Počet týdenních vyučovacích hodin |
||
|
|
V ročníku |
Celkem |
|
|
|
1. |
2. |
|
|
A.Povinné
vyučovací předměty |
|
|
|
|
a) základní
předměty |
|
|
|
|
Český jazyk a literatura |
1,5 |
1,5 |
3 |
|
Občanská výchova |
1 |
1 |
2 |
|
Matematika |
1,5 |
1,5 |
3 |
|
Tělesná výchova |
2 |
2 |
4 |
|
Všeobecně vzdělávací předměty celkem |
6 |
6 |
12 |
|
Odborné kreslení |
2 |
2 |
4 |
|
Materiály |
2 |
1 |
3 |
|
Technologie |
3 |
4 |
7 |
|
Odborné předměty celkem |
7 |
7 |
14 |
|
Odborný
výcvik |
15 |
17 |
32 |
|
b) výběrové
předměty |
2 |
2 |
4 |
|
Celkem hodin
týdně |
30 |
32 |
62 |
|
B. Nepovinné
vyučovací předměty |
|
|
|
Poznámky:
1. Tento učební plán byl
zpracován v souladu s poznámkami k obecně zpracovanému učebnímu
plánu. Pro další práci s tímto doporučeným učebním plánem platí všechny
poznámky uvedené k obecně zpracovanému učebnímu plánu.
2. Tento učební plán je určen
zejména pro školy, kde příprava žáků v teoretickém vyučování probíhá ve
škole a v odborném výcviku na pracovištích mimo školu.
MINISTERSTVO
ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 20. listopadu 2003, č.j. 30 939/2003-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem
Učební osnova předmětu
ODBORNÉ KRESLENÍ
učebního oboru
36-67-E/002 (36-45-2) Stavební práce
Pojetí vyučovacího předmětu
Vyučovací
předmět odborné kreslení poskytuje žákům vědomosti o
kreslení a čtení technických výkresů.
Obecným cílem předmětu je poskytnout žákům odborné
vědomosti a dovednosti potřebné k zobrazování stavebních konstrukcí a
zejména čtení a kreslení jednoduchých stavebních výkresů a náčrtů.
Cílové vědomosti a dovednosti
V předmětu
odborné kreslení žáci získají:
·
prostorovou představivost nezbytnou pro pochopení stavebního výkresu,
·
schopnost chápat celkové tvary stavebních konstrukcí i jejich
podrobností,
·
znalost pravidel a zásad souvisejících s technickou stránkou
zhotovování náčrtů a výkresů,
·
dovednost číst a zhotovovat jednoduché výkresy a náčrty stavebních
konstrukcí.
Klíčové dovednosti
Předmět
rozvíjí u žáků dovednosti komunikativní, řešit problémy a problémové situace,
numerických aplikací a dovednost využívat informační technologie.
Obsah
vyučovacího předmětu
Učivo předmětu zahrnuje obecná témata, kterými jsou zobrazování geometrických obrazců a těles a normalizace technických výkresů. Na tato témata navazují tematické celky zabývající se zobrazováním jednoduchých stavebních konstrukcí.
Žáci jsou při výuce vedeni k chápání souvislostí mezi kreslením a čtením stavebních výkresů. Za prioritní je třeba považovat kreslení náčrtů a jednoduchých výkresů, i když se žáci budou v budoucím povolání dříve setkávat se čtením výkresů. Uvedeným způsobem si však žáci osvojí učivo více smysly současně, tj. opticky a senzoricko-motoricky, čímž získají trvalejší vědomosti.
Odborné kreslení je základním odborným předmětem s průpravnou funkcí pro pochopení a zvládnutí odborných vědomostí a dovedností odborných předmětů technologie a odborný výcvik.
Rozpis učiva je zpracován rámcově bez rozvržení učiva do
jednotlivých ročníků, pořadí jednotlivých tematických celků není pevně
stanoveno. Proto je nutné, aby vyučující před zahájením 1. ročníku rozvrhli
učivo do obou ročníků najednou. Při dopracování učební osnovy je třeba dbát na
to, aby po rozvržení do jednotlivých ročníků tvořilo učivo logický systém a byly respektovány mezipředmětové vztahy zejména
s předměty technologie a odborný výcvik.
Vyučovací předmět odborné kreslení se
doporučuje zařadit od 1. ročníku v celkovém rozsahu 3 až 4 hodiny týdně za
celé studium, tj. celkem 99 až 132 hodiny za studium.
Rámcový rozpis učiva
1
Úvod
1.1
Význam odborného kreslení pro učební obor
2
Základní pomůcky, technika
rýsování
2.1
Pomůcky pro technické kreslení
2.2
Technika rýsování
2.3
Prověrka dovedností
3
Normalizace
v technickém kreslení
3.1
Normalizace vyjadřovacích prostředků
3.2
Čáry – druhy a tloušťky čar, použití ve stavebních výkresech
3.3
Písmo, popisování výkresů – nácvik psaní písmen a číslic
3.4
Měřítko výkresů
3.5
Kótování výkresů
4
Základní geometrické
konstrukce
4.1
Bod, přímka, úsečka, vzájemná poloha přímek, dělení úseček
4.2
Sestrojování kolmic
4.3
Úhly – sestrojování, dělení
4.4
Konstrukce plošných obrazců
4.4.1 Trojúhelník, čtyřúhelník,
mnohoúhelník
4.4.2 Kružnice, elipsa
5
Zobrazování těles -
informativně
5.1
Základní geometrická tělesa
5.2
Základy pravoúhlého promítání
5.2.1 Pravoúhlé průměty hranatých
těles
5.2.2 Pravoúhlé průměty rotačních
těles
6
Stavební výkresy
6.1
Stavební výkresy – druhy, formáty, popisový rámec
6.2
Zobrazování v řezech a průřezech
6.2.1 Vodorovné řezy (půdorysy)
6.2.2 Svislé řezy a sklopené
průřezy
6.3
Popisový rámec
6.4
Měřítko stavebních výkresů
7
Značení stavebních hmot
7.1
Značení hmot graficky a barevně
8
Skicování od ruky
8.1
Nácvik skicování tužkou - čáry svislé, vodorovné, šikmé
8.2
Skicování jednoduchých stavebních konstrukcí
9
Čtení a kreslení
jednoduchých prováděcích výkresů pozemních staveb
9.1
Čtení výkresů základů staveb včetně hydroizolací
9.2
Čtení a kreslení výkresů svislých konstrukcí (půdorys, svislý řez,
pohledy), kótování
9.3
Čtení a kreslení vodorovných konstrukcí, kótování
9.4
Čtení a kreslení oken a dveří, kótování
9.5
Čtení a kreslení komínů a ventilačních průduchů
9.6
Čtení výkresů schodišť
9.7
Výkresy sklonitých střech - ukázka
10
Procvičování čtení prováděcích
výkresů jednoduchých staveb
11
Výkresy železobetonových
konstrukcí - informativně
11.1 Výkres výztuže desky
11.2 Výkres výztuže věnce
11.3 Čtení výkresu tvaru
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ,
MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 20. listopadu 2003, č.j. 30 939/2003-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem
Učební osnova předmětu
MATERIÁLY
učebního oboru
36-67-E/002 (36-45-2) Stavební práce
Pojetí vyučovacího předmětu
Vyučovací předmět materiály poskytuje žákům základní vědomosti o materiálech a výrobcích používaných ve stavebnictví.
Obecným cílem předmětu je seznámit žáky
s druhy stavebních materiálů, jejich technickými vlastnosti, možnostmi
jejich používání při zhotovování polotovarů, konstrukčních dílců a stavebních
konstrukcí. Zvláštní důraz je kladen na získání znalostí o materiálech
používaných pro stavební práce.
Cílové vědomosti a dovednosti
V předmětu
materiály žáci získají:
· přehled o základních materiálech používaných ve stavebnictví,
· znalosti materiálů používaných pro svislé a vodorovné stavební konstrukce pozemních staveb.
Obsah vyučovacího
předmětu
Učivo obsahuje
tematické celky pojednávající o základních stavebních materiálech jako je
dřevo, kámen, beton, pojiva, malty, cihlářské a silikátové výrobky pro svislé a
vodorovné konstrukce, materiály pro hydroizolace, tepelné a zvukové izolace.
Požadavky na zvládnutí učiva jsou diferencovány podle významu tematického celku
pro zvládnutí učiva technologie a odborného výcviku resp. podle významu
materiálu pro učební obor.
Vyučovací předmět materiály vytváří nezbytné teoretické předpoklady pro zvládnutí a pochopení učiva předmětů technologie a odborný výcvik.
Rozpis učiva je zpracován rámcově bez rozvržení do jednotlivých
ročníků, pořadí jednotlivých tematických celků není pevně stanoveno. Proto je
nutné, aby vyučující před zahájením 1. ročníku rozvrhli učivo do všech ročníků
najednou. Při dopracování učební osnovy je třeba dbát na to, aby po rozvržení
do jednotlivých ročníků tvořilo učivo logický
systém a byly respektovány mezipředmětové vztahy zejména s předměty
přestavby budov, technologie a odborný výcvik.
Vyučovací předmět materiály se doporučuje zařadit od 1. ročníku v celkovém
rozsahu 2 až 3 hodin týdně za celé studium, tj. celkem 66 až 99 hodin za
studium.
Rámcový rozpis učiva
1
Úvod
1.1
Význam odborného kreslení pro učební obor
2
Rozdělení a vlastnosti
stavebních materiálů
2.1
Význam stavebních materiálů a jejich hospodárné využití
2.2
Rozdělení stavebních materiálů a výrobků
2.3
Vlastnosti stavebních materiálů – fyzikální, chemické, hygienické,
požární
3
Přírodní kámen
3.1
Rozdělení, druhy
3.2
Vlastnosti přírodního kamene
3.3
Těžba a zpracování
3.4
Kamenické výrobky pro stavebnictví
3.5
Kamenivo do malt a betonů
4
Pojiva
4.1
Vzdušná pojiva - suroviny, výroba, použití
4.1.1 Vzdušné vápno
4.1.2 Sádra
4.2
Hydraulická pojiva - suroviny, výroba, použití
4.2.1 Cement
4.2.2 Hydraulické vápno
4.3
Doprava a skladování pojiv
5
Malty, maltové směsi,
stavební tmely a lepidla
5.1
Rozdělení a označování malt, složky malt
5.2
Druhy malt, výroba, použití
5.2.1 Vápenná malta
5.2.2 Vápenocementová malta
5.2.3 Cementová malta
5.3
Suché maltové směsi
5.4
Stavební tmely a lepidla
6
Cihlářské výrobky
6.1
Suroviny pro výrobu cihlářských výrobků
6.2
Technologie výroby, doprava, skladování
6.3
Cihlářské výrobky pro svislé konstrukce
6.3.1 Výrobky pro nosné zdivo
6.3.2 Výrobky pro nenosné zdivo
6.3.3 Výrobky pro komínové zdivo
6.4
Výrobky pro vodorovné konstrukce
6.4.1 Výrobky pro montované stropy
6.4.2 Cihelné překlady
6.5
Cihelné dlaždice a obkládačky, kanalizační cihly
6.6
Pálená střešní krytina
7
Nepálené (silikátové)
materiály
7.1
Pórobetonové výrobky
7.2
Vápenopískové výrobky
7.3
Bednící prvky z betonu, dřevocementových desek (Velox),
polystyrenu aj.
7.4
Sádrokarton
8
Beton
8.1
Rozdělení betonů, vlastnosti, použití
8.2
Složení betonu
8.3
Výroba betonu, přísady do betonu
8.4
Druhy a třídy betonu
8.5
Výrobky z betonu
9
Železobeton
9.1
Železobeton – podstata, vlastnosti
9.2
Použití železobetonu
9.3
Výztuž železobetonu
9.4
Výrobky ze železobetonu
10
Lehký beton
10.1
Výroba a použití
10.2
Beton lehčený přímo
10.3
Beton lehčený nepřímo
11
Izolační materiály
11.1
Rozdělení, význam
11.2
Materiály pro hydroizolace
11.2.1 Živičné materiály
11.2.2 Plastové materiály – fólie
11.2.3 Silikátové izolační hmoty –
nátěry, tmely, omítky
11.3
Materiály pro izolace proti radonu
11.4
Materiály pro tepelné a zvukové izolace
11.4.1 Vláknité materiály
11.4.2 Pěnové plasty
12
Kovy
12.1
Přehled kovů a slitin
12.2
Kovy železné - litina, ocel - vlastnosti, použití
12.3
Kovy neželezné a jejich slitiny - vlastnosti, použití
12.4
Kovové výrobky pro stavebnictví
12.4.1 Betonářská ocel
12.4.2 Kovové konstrukční dílce
12.4.3 Kovové spojovací prostředky
používané ve stavebnictví
12.4.4 Kovové střešní krytiny
12.5
Ochrana kovů proti korozi
13
Dřevo
13.1
Těžba a zpracování dřeva
13.2
Výroba řeziva, třídění a skladování
13.3
Stavební dřevo - druhy, vlastnosti, použití
13.4
Aglomerované dřevo a výrobky z aglomerovaného dřeva
13.5
Ochrana dřeva proti povětrnosti a biotickým škůdcům
14
Plasty
14.1
Rozdělení, význam, vlastnosti
14.2
Druhy a použití plastů
14.3
Zpracování a výroba plastů
14.4
Výrobky z plastů pro stavebnictví
15
Prefabrikáty
15.1
Druhy prefabrikátů
15.2
Výroba prefabrikátů
15.3
Skladování, doprava, značení
16
Keramické výrobky
16.1
Rozdělení, vlastnosti
16.2
Suroviny pro výrobu
16.3
Keramické obkládačky
16.4
Keramické dlaždice
16.5
Zdravotní keramika
16.6
Kameninové výrobky
17
Pomocné látky
17.1
Nátěrové hmoty
17.1.1 Nátěrové hmoty pro fasády
17.1.2 Nátěrové hmoty pro dřevěné a
ocelové konstrukce
17.1.3 Nátěrové hmoty pro interiéry
17.2
Ředidla a rozpouštědla
17.3
Pohonné hmoty a mazadla
18
Prokazování shody a
certifikace výrobků
19
Recyklace stavebních
materiálů
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 20. listopadu 2003, č.j. 30 939/2003-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem
Učební osnova předmětu
TECHNOLOGIE
učebního oboru
36-67-E/002 (36-45-2) Stavební práce
Pojetí vyučovacího předmětu
Obecným cílem vyučovacího předmětu technologie je poskytnout žákům základní znalosti o technologických a
pracovních postupech stavebních a jednoduchých zednických prací. Předmět
teoreticky zdůvodňuje učivo předmětu odborný výcvik.
·
technologických a pracovních postupů provádění pomocných stavebních a
jednoduchých zednických prací hlavní a přidružené stavební výroby,
·
nářadí a pracovních pomůcek pro stavební a zednické práce,
·
práce se strojními zařízeními používanými při příslušných pracovních
činnostech,
·
bezpečnosti a ochrany zdraví při stavebních a zednických pracích, které
budou systematicky rozšiřovány v předmětu odborný výcvik,
·
ekonomické problematiky související s podnikáním.
Předmět technologie rozvíjí u žáků dovednosti komunikativní, řešit problémy a problémové situace, numerických aplikací a dovednost využívat informační technologie.
Obsah vyučovacího
předmětu
Učivo předmětu je zaměřeno na stavební nářadí a
pracovní pomůcky, přípravné stavební práce, ruční výkopové práce, betonářské
práce při betonování plošných základů a provádění betonových mazanin, provádění
jednoduchých hydroizolací a tepelných izolací, technologické a pracovní postupy
jednoduchých zednických prací (zdění zdiva z různých materiálů, omítky),
pomocné práce při osazování prefabrikátů a výrobků PSV. Rozsah učiva
jednotlivých tematických celků odpovídá tomu, že žáci jsou připravováni zejména
pro pomocné stavební práce případně na jednoduché práce zednické. Tematické celky, označené jako
informativní, jsou zařazeny s cílem informovat žáky o existenci příslušné
stavební konstrukce. Osvojení učiva žáky není požadováno.
Výchovně-vzdělávacím cílem předmětu technologie je dát žákům základní teoretické znalosti nutné pro zvládnutí předmětu odborný výcvik a výkon stavebních a jednoduchých zednických prací v rámci povolání pomocný pracovník ve stavebnictví.
Rozpis učiva je zpracován rámcově bez rozvržení do jednotlivých
ročníků, pořadí jednotlivých tematických celků není pevně stanoveno. Proto je
nutné, aby vyučující před zahájením 1. ročníku rozvrhli učivo do obou ročníků
najednou. Při dopracování učební osnovy je třeba dbát na to, aby po rozvržení
do jednotlivých ročníků tvořilo učivo logický
systém a byly respektovány mezipředmětové vztahy zejména s předměty
materiály a odborný výcvik.
Vyučovací předmět technologie se doporučuje zařadit do 1. až 2. ročníku
v celkovém rozsahu 5 až 7 hodin týdně za celé studium, tj. celkem 165 až
231 hodina za studium.
Rámcový rozpis učiva
1 Úvod
1.1
Význam stavebnictví a jeho rozvoj
1.2
Obsah předmětu a jeho význam
1.3
Bezpečnost práce a ochrana zdraví ve stavebnictví
1.4
Konstrukční systémy pozemních staveb
1.4.1 Názvosloví hlavních
konstrukčních částí budov a hlavních druhů prací
1.4.2 Funkce stavebních konstrukcí
1.5
Stavebnictví a životní prostředí
2
Zednické nářadí a měřící
pomůcky
2.1
Zednické nářadí
2.2
Měřící pomůcky pro měření délek a výšek
2.3
Ruční mechanizované nářadí pro stavební práce
3
Stroje pro dopravu a montáž
3.1
Dopravní prostředky pro vodorovnou dopravu
3.2
Stroje a zařízení pro svislou dopravu
3.3
BOZ při práci se stavební mechanizací
4
Elektrické zařízení
4.1
Elektrický proud a jeho význam
4.2
Jištění elektrického proudu
4.3
Rozvod elektrické energie na staveništi
4.4
Bezpečnostní předpisy pro elektrická zařízení, první pomoc při úrazu
elektrickým proudem
5
Přípravné stavební práce
5.1
Zařízení staveniště (sociální a provozní zařízení, oplocení)
5.2
Terénní úpravy - odstranění porostu, sejmutí ornice, urovnání
staveniště
5.3
Organizace staveniště – uložení materiálů
5.4
Vytýčení jednoduché stavby
6
Výkopové práce
6.1
Výkopy rýh pro základy a potrubí
6.1.1 Roubení výkopů
6.1.2 Manipulace s výkopkem
6.2
Provádění násypů a zásypů
6.3
Odvodňování výkopů
6.4
BOZ při zemních pracích
7 Základy a zakládání
7.1
Účel základů
7.2
Základová půda, základová spára
7.3
Základy plošné – druhy, materiál, prostupy a drážky v základech
8
Betonářské práce
8.1
Druhy, vlastnosti a použití betonu
8.2
Složky betonu, poměry mísení
8.2.1 Výroba betonu ruční a
strojní
8.2.2 Míchačky
8.2.3 Betonárny
8.3
Doprava, ukládání, zhutňování a ošetřování betonu
8.3.1 Domíchávače
8.3.2 Zařízení na zhutňování
betonu
8.4
Betonování plošných základů
8.4.1 Pomocné práce při bednění
jednoduchých konstrukcí
8.4.2 Ukládání, zpracování a
ošetřování betonu
8.5
Betonové mazaniny a podkladní betony
8.6
Dilatační a pracovní spáry
9
Izolace
9.1
Význam a rozdělení izolací
9.2
Hydroizolace vodorovných a svislých ploch v podsklepených a
nepodsklepených objektech – přípravné práce, nářadí, pracovní postupy
9.3
Izolace proti radonu
9.4
Izolace tepelné a zvukové
9.5
Kontaktní zateplovací systémy budov
9.5.1 Tepelně izolační vrstvy –
druhy, způsoby osazování
9.5.2 Doplňkové prvky zateplovacího systému
9.5.3 Povrchová úprava tepelně izolačních
vrstev
9.6
BOZ při provádění izolací
10
Zdění cihelného zdiva
10.1
Rozměry cihel, tloušťky zdiva, modul
10.2
Druhy cihelného zdiva podle účelu a použitých materiálů
10.2.1 Cihelné zdivo nosné
10.2.2 Cihelné zdivo nenosné
10.3
Vazby cihelného zdiva
10.4
Postup při vyzdívání cihelného zdiva (založení zdiva na základech,
zdění do šňůry, kontrola vodorovnosti a svislosti zdiva), organizace práce při
zdění
10.5
Příprava malty pro zdění (ambulantní, ze suchých směsí)
10.6
Zdění v zimě
4
Zdění ze silikátových
materiálů
4.1
Druhy zdiva ze silikátových materiálů
4.1.1 Zdivo z pórobetonových
tvárnic - specifika zdění z pórobetonu, nářadí, maltové směsi pro zdění
4.1.2 Zdivo z betonových
tvárnic
4.1.3 Zdivo z vápenopískových
cihel neomítané
5
Lešení
5.1
Lešení kozová
5.2
Lešení trubková, práce na lešení
5.3
Nájezdy a rampy
5.4
Ošetřování, čištění a ukládání lešení
5.5
BOZ při stavbě a demontáži lešení a při práci na lešení
6
Železový beton
6.1
Podstata železobetonu, použití
6.2
Výztuž desky, sloupu a trámu
6.3
Bednění dřevěné a systémové
6.4
Železobetonářské práce
6.4.1 Výroba výztuže
6.4.2 Ukládání výztuže
6.4.3 Ukládání, zpracování a ošetřování
betonu
6.4.4 Odbedňování
6.5
BOZ při železobetonářských pracích
7
Stropy
7.1
Účel a vlastnosti stropů
7.2
Rozdělení stropů
7.2.1 Stropy dřevěné
7.2.2 Stropy montované
7.2.3 Stropy monolitické
7.3
Ztužující pásy
7.4
BOZ při montáži stropů
8
Schodiště
8.1
Účel a části schodišť, názvosloví
8.2
Druhy schodišť
8.3
Konstrukce schodišť
8.4
Postup při osazování schodišťových prefabrikátů
9
Omítky vnitřní
9.1
Účel, druhy, požadavky na omítky
9.2
Příprava podkladu pod omítky
9.3
Druhy vnitřních omítek
9.3.1 Omítky vápenné, vápenocementové a cementové
9.3.2 Omítky štukové
9.3.3 Stěrkové omítky ze syntetických
omítkovin
9.4
Postup při ručním omítání stěn a stropů na různých podkladech, úprava
podkladu
9.5
Úprava povrchu vnitřních omítek
9.6
Strojní omítání
9.7
BOZ při omítání
10
Okenní a dveřní otvory
10.1
Názvosloví
10.2
Konstrukce nadpraží
10.2.1 Překlady z keramických
nosníků
10.2.2 Překlady z ocelových
nosníků
10.2.3 Železobetonové monolitické
překlady
10.2.4 Železobetonové montované
překlady
10.3
BOZ při osazování prefabrikátů
11 Osazování výrobků PSV
11.1
Osazování oken
11.2
Osazování zárubní a dveří
11.3
Obložkové dveřní zárubně
12
Komíny (informativně)
12.1
Druhy komínů, názvosloví
12.2
Připojování spotřebičů paliv ke komínům
12.3
Vzájemná poloha komínového zdiva a dřevěných konstrukcí stropů a
střech, výška komínu nad střechou
12.4
Stavba vícevrstvých komínů
13
Sádrokartonové konstrukce
(informativně)
13.1
Montáž sádrokartonových konstrukcí
13.1.1 Nosné konstrukce
sádrokartonových stěn a stropů
13.1.2 Připevňovací materiály
13.1.3 Doplňkové materiály –
tepelné izolace, parozábrany aj.
13.1.4 Povrchové úpravy
sádrokartonu
13.2
Suché podlahy ze sádrokartonu
14
Kamenné a smíšené zdivo
14.1
Kamenné zdivo
14.2
Smíšené zdivo
15
Venkovní omítky (informativně)
15.1
Účel, požadavky na omítky
15.2
Druhy venkovních omítek
15.3
Povrchové úpravy venkovních omítek
15.4
BOZ při provádění venkovních omítek, práce na lešení, doprava materiálu
16
Vybrané kapitoly
z ekonomiky
16.1
Zásoby – evidence, inventarizace, manko
16.2
Zboží
16.2.1 Náklady, zisk, cena
16.2.2 Prodej zboží, doklady a
písemnosti při prodeji (faktura, dodací list, pokladní blok)
16.2.3 Jakost, vady zboží,
reklamace
16.3
Peněžní prostředky
16.3.1 Placení v hotovosti,
doklady a písemnosti (stvrzenka, dlužní úpis, plná moc aj.)
16.3.2 Účty u peněžních ústavů,
bezhotovostní placení
16.4
Pracovníci
16.4.1 Vznik, změny a skončení
pracovního poměru
16.4.2 Pracovní smlouva a její
náležitosti
16.4.3 Pracovní kázeň, pracovní
doba, dovolená
16.4.4 Bezpečnost práce a ochrana
zdraví při práci (opakování)
16.4.5 Mzda - složení, výpočet a
náhrada mzdy, mzdové doklady
16.4.6 Daně, pojištění
16.4.7 Odpovědnost za škodu
MINISTERSTVO
ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 20. listopadu 2003, č.j. 30 939/2003-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem
Učební osnova předmětu
ODBORNÝ VÝCVIK
učebního oboru
36-67-E/002 (36-45-2) Stavební práce
Pojetí vyučovacího předmětu
Vyučovací předmět odborný výcvik poskytuje žákům komplexní odborné vědomosti a zejména dovednosti nezbytné pro výkon pomocných stavebních a jednoduchých zednických prací v souladu s profilem absolventa.
Obecným cílem předmětu odborný výcvik je osvojení odborných dovedností, potřebných k úspěšnému
provádění pomocných stavebních a jednoduchých zednických prací podle
technologických a pracovních postupů tak, aby absolvent oboru mohl
vykonávat pomocné stavební činnosti v povolání
pomocný pracovník ve stavebnictví. Předmět rozvíjí smysl pro přesnost,
důslednost, kolektivní práci, estetiku a vztah žáka k oboru.
Cílové vědomosti a dovednosti
V předmětu odborný výcvik žáci získají základní znalosti a dovednosti:
·
používat správné názvosloví a technickou dokumentaci pozemních staveb,
·
volit, používat a udržovat nářadí, zařízení a pracovní pomůcky určené
pro stavební práce,
·
připravovat stavební hmoty (betony, malty, stavební tmely aj.) a
výrobky a dopravit je na místo zpracování,
·
zhotovovat jednoduché konstrukce z betonu (plošné základy a
betonové mazaniny),
·
zdít jednoduché zdivo ze základních druhů materiálů,
·
provádět pomocné práce při montáži stropních konstrukcí,
·
provádět jednoduché vnitřní a vnější omítky,
·
provádět pomocné práce při zřizování hydroizolací a tepelných izolací
pozemních staveb,
·
provádět jednoduché přestavby budov (bourání zdiva, vybourávání otvorů,
podezdívání zdiva),
·
dodržovat zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce
a požární ochrany při provádění zednických pracích; správně volit a používat
osobní ochranné pracovní prostředky.
Klíčové dovednosti
Předmět odborný výcvik rozvíjí u žáků dovednosti komunikativní, personální a interpersonální, řešit problémy a problémové situace, numerických aplikací a dovednost využívat informační technologie.
Obsah vyučovacího
předmětu
Obsah předmětu zahrnuje nácvik pracovních činností spojených s prováděním pomocných stavebních a jednoduchých zednických prací na objektech pozemních staveb. Učivo je zaměřeno na provádění ručních zemních prací, betonování jednoduchých konstrukcí, pomocné práce při hydroizolacích, zdění jednoduchého zdiva z různých materiálů, stavbu nízkých lešení, pomocné práce při bednění konstrukcí, montáži stavebních konstrukcí a osazování výrobků PSV a dále na jednoduché práce na přestavbách budov.
Důležitou
součástí učiva je tematický celek zabývající se bezpečností a ochranou zdraví
při práci, hygienou práce a požární ochranou při provádění stavebních prací.
Jeho součástí je seznámení žáků s organizací odborného výcviku,
odpovědností školy a žáků za dodržování podmínek bezpečné a zdraví neohrožující
práce, s nejčastějšími zdroji a příčinami pracovních úrazů a první pomocí při
úrazech.
Vyučující uplatňuje ve výuce pedagogické zásady. Při provádění zednických prací se u žáků rozvíjí smysl pro přesnou a kvalitní řemeslnou práci a hospodaření s materiálem. Žáci jsou vedeni k samostatnému rozhodování při volbě materiálů, technologických a pracovních postupů. Při práci na smluvních pracovištích se rozvíjejí schopnosti pracovat v kolektivu, komunikovat a také zásady společenského chování.
Odborný výcvik
má mezi odbornými předměty zásadní význam, protože se zaměřuje na vytváření
dovedností a pracovních návyků nezbytných pro výkon povolání. Přitom s výkonem
konkrétních pracovních činností spojuje vědomosti získané v odborných
teoretických předmětech, které rozšiřuje a upevňuje.
Do učiva odborného výcviku je třeba zařadit
v dostatečné míře procvičování podstatných pracovních činností. Cílem je
upevnit znalosti a zejména dovednosti, které žáci získali při probírání
jednotlivých tematických celků.
Výuku je vhodné průběžně doplňovat exkurzemi na
stavby zaměřenými na probírané učivo.
Rozpis učiva je zpracován rámcově bez rozvržení do jednotlivých
ročníků, pořadí jednotlivých tematických celků není pevně stanoveno. Proto je
nutné, aby vyučující před zahájením 1. ročníku rozvrhli učivo do všech ročníků
najednou. Při dopracování učební osnovy je třeba dbát na to, aby po rozvržení
do jednotlivých ročníků tvořilo učivo logický
systém a byly respektovány mezipředmětové vztahy zejména s předměty
materiály, strojní zařízení a technologie.
V 1.
ročníku volí vyučující metody a formy výuky odpovídající charakteru polytechnické
dílenské výuky na cvičných pracovištích.
Ve 2. ročníku
je vhodné realizovat odborný výcvik na stavbách. Žákům se tak umožní poznat
specifiku prostředí, ve kterém budou v budoucnu provádět stavební práce,
seznámit se s metodami práce, vybavením a materiály, které škola nemá
běžně k dispozici.
Mistr odborné
výchovy (učitel odborného výcviku) odpovídá v plném rozsahu za svěřenou
skupinu žáků po dobu odborného výcviku organizovaného skupinovou formou. Přitom
dbá zejména na dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
hygieny práce a požární ochrany. Žáci musí být poučeni o nebezpečí,
kterému jsou vystaveni při práci se zdraví škodlivými látkami a látkami
nebezpečnými z požárního hlediska. U každého nového tématu a při přechodu na
nové pracoviště je vyučující povinen provést instruktáž o bezpečnosti
práce a ověřit si prokazatelnou formou vědomosti žáků. Dále musí dodržovat
předpisy týkající se prací zakázaných mladistvým. Totéž platí v přiměřené
míře i při odborném výcviku prováděném na smluvních pracovištích a pracovištích
praktického vyučování.
Vyučovací předmět odborný výcvik se doporučuje zařadit do 1. až 2. ročníku
v celkovém rozsahu 32 až 39 hodin týdně za celé studium, tj. celkem 1056
až 1287 hodin za studium.
1.1
Význam předmětu a jeho obsahová náplň
2
Bezpečnost práce a ochrana
zdraví při práci, hygiena práce, požární ochrana
2.1
Základní ustanovení právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví
při práci a požární ochraně: Listina základních práv a svobod, Zákoník
práce, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 108/1994 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a
pracoviště zakázané ženám a mladistvým, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších
předpisů, nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 174/1968
Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších
předpisů, vyhláška č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení
při stavebních pracích, vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní
požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění
pozdějších předpisů, vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci
2.2 Řízení a zajišťování BOZP a požární ochrany: povinnosti zaměstnavatele, povinnosti zaměstnanců, povinnosti žáků, prevence rizik při pracovních činnostech (zejména práce ve výškách a prostředky kolektivního a osobního zajištění, práce ve výkopech, manipulace s břemeny), způsoby ochrany zaměstnanců, osobní ochranné prostředky a ochranná zařízení, rizikové práce, pracovní podmínky mladistvých a zakázané práce pro mladistvé, rizika mimopracovních úrazů, nejčastější zdroje a příčiny pracovních úrazů, první pomoc při úrazech a jejich evidence (Zákoník práce a nařízení vlády č. 494/2001 Sb.), péče o zdraví, ochrana zdraví, požární ochrana (organizace protipožární služby, požární rizika při stavebních pracích, pravidla chování při požáru apod.)
2.3 Základní ustanovení právních norem o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci hygieně práce – Ústava ČR, Zákoník práce, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 246/2001 Sb. o požární prevenci, vládní nařízení č. 108/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů
2.4 Řízení a zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP) v organizaci - odpovědnost organizace, pracovníků a žáků za BOZP, zákon č. 174/1968., o státním odborném dozoru nad BOZP, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
2.5 Pracoviště odborného výcviku, seznámení žáků s obsahem, organizací a vazbou odborného výcviku na ostatní vyučovací předměty
2.6 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygiena práce
2.6.1 Druhy ohrožení při práci a způsoby ochrany pracovníků (ochranná zařízení, osobní ochranné pracovní prostředky), seznámení s prostředky kolektivního a osobního zajištění pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou
2.6.2 Prevence rizik při pracovních činnostech v daném oboru, rizikové práce, práce zakázané mladistvým, manipulace s materiálem a jeho doprava, manipulace s břemeny
2.6.3 Nejčastější zdroje a příčiny pracovních úrazů - evidence a hlášení pracovních úrazů (zákoník práce § 133c, nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu)
2.6.4 První pomoc při úrazech
2.6.5 Osobní hygiena a její význam pro ochranu zdraví
2.6.6 Bezpečnost práce při stavebních pracích (vyhláška č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízeních při stavebních pracích)
2.7 Požární ochrana
2.7.1 Právní předpisy upravující podmínky požární ochrany – zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně v platném znění a vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
2.7.2 Příčiny požáru, požární rizika při stavebních pracích
2.7.3 Organizace protipožární služby, chování při požáru
2.8 Zdravotní a bezpečnostní požadavky na ruční manipulaci s břemeny, která vytváří možnost poškození páteře pracovníků
3
Základní
zednické nářadí, pracovní a měřící pomůcky
3.1
Zednické nářadí a pracovní pomůcky
3.2
Měřící pomůcky - nácvik měření délek a výšek, práce s vodovážnou
latí a hadicovou vodováhou
3.3
Práce s laserovou vodováhou (informativně)
3.4
Ošetřování nářadí a pomůcek
4
Přípravné stavební práce a
terénní úpravy
4.1
Příprava staveniště – odstraňování porostu, oplocení aj.
4.2
Přesun a ukládání stavebních hmot a výrobků
4.3
Terénní úpravy
4.4
Figurantské a měřičské práce
4.5
Vytýčení jednoduché stavby
5
Výkopové práce
5.1
BOZ při výkopových pracích
5.2
Provádění výkopů pro základové pasy
5.3
Jednoduché pažení výkopů
6
Betonářské práce
6.1
BOZ při zpracování betonu
6.2
Výroba betonu
6.2.1 Příprava složek betonu
6.2.2 Způsoby určování poměru
míšení betonu
6.2.3 Výroba betonu ze složek a
suchých směsí
6.3
Doprava betonu na stavbě
6.4
Ukládání, zpracování a ošetřování betonu
6.5
Provádění základů z betonu a betonu proloženého kamenem
6.6
Provádění betonových mazanin – osazení vodících latí, rozprostření,
urovnání a hutnění betonu
6.7
Ošetřování betonu
7
Provádění izolací proti
zemní vlhkosti a tepelných izolací
7.1
BOZ při provádění izolací, požární ochrana
7.2
Osobní hygiena při práci s izolačními látkami, rozpouštědly a
ředidly, osobní ochranné pracovní prostředky
7.3
Provádění hydroizolací
7.3.1 Skladování a doprava
hydroizolačních materiálů
7.3.2 Nářadí, pracovní pomůcky a
zařízení pro izolatérské práce
7.3.3 Provádění vodorovné izolace
základů a podlah asfaltovými izolačními pásy
7.3.4 Provádění svislé izolace
stěn asfaltovými izolačními pásy
7.4
Provádění tepelných izolací podlah, stropů a střech
8
Cvičné zdění
8.1
BOZ při zdění
8.2
Používání nářadí, měřících a pracovních pomůcek pro zdění
8.3
Nácvik základních dovedností při cvičném zdění - napínání šňůry,
kladení běhounů a vazáků do šňůry, dodržování tloušťky zdiva a spár,
sekání cihel
8.4
Nácvik vazeb cihelného zdiva
9
Souborná práce z učiva
probraných tematických celků
10
Zdění zdiva z cihel a
cihelných bloků na stavbě
10
BOZ při zdění na stavbě
10.1
Výroba malty
10.2
Organizace pracoviště při zdění
10.3
Pracovní postup zdění
10.3.1 Zakládání zdiva na základech
10.3.2 Nanášení malty
10.3.3 Kladení cihel
10.4
Zdění zdiva bez otvorů
11
Stropy
11.1
BOZ při osazování stropních prefabrikátů
11.2
Zdvihací zařízení a podpůrné konstrukce pro osazování prefabrikátů
11.3
Osazování stropních prefabrikátů
12
Vnitřní lešení
12.1
BOZ při práci na lešení
12.2
Stavba kozového lešení
12.3
Stavba nájezdu na lešení
12.4
Práce na lešení – ukládání materiálu pro zdění, únosnost lešení
13
Jednoduché přestavby budov
13.1
BOZ při přestavbách budov
13.2
Seznámení s mechanizací pro bourací práce
13.3
Bourání otvorů ve zdivu
13.4
Sekání drážek a prostupů
14
Okenní a dveřní otvory
14.1
BOZ při osazování prefabrikátů
14.2
Zřizování nadpraží
15
Osazování výrobků PSV
15.1
BOZ při osazování výrobků PSV
15.2
Technologické postupy při osazování
15.2.1 Příprava pracoviště, nářadí
a pomůcek
15.2.2 Osazování dveřních zárubní a
rámů
15.2.3 Osazování ostatních výrobků
– konzolových držáků, zábradlí, poprsníkových desek,
ventilačních mříží a dalších výrobků
16
Souborná práce z učiva
odborného výcviku
17
Příprava na závěrečné
zkoušky